Síť knihoven a zajištění regionálních funkcí v Jihočeském kraji

Pokud mluvíme o síti knihoven, měli bychom si uvě­domit, že se jedná především o spolupráci, vzájemnou komunikaci a o lidi. Rozhodně by spolupráce knihoven nemohla fungovat bez dobrých vzájemných kontaktů, bez dobré vůle ze všech stran a bez ochoty pomoci si navzájem.

Knihovníci mají štěstí, že jejich pracovní prostředí není konkurenční. Většina z nich se ochotně podělí o své zkušenosti, je ráda za využití jimi vytvořených besed, poradí kolegům či spolupracuje. Tady rozhodně platí - víc hlav, víc rozumu.

V Jihočeském kraji přes všechny změny v posledních dvaceti letech - různé transformace, změny zřizovatelů či toku financí - nepřestala síť veřejných knihoven a metodická pomoc fungovat, i když někdy byla značně utlumena či finančně ne zcela podpořena. A tak jsme v době Prostějovské výzvy (duben 2001 - pozn. red.) a vyhlášení Programu podpory zajištění regionálních funkcí knihoven (usnesení vlády ČR ze 16. ledna 2002 č. 68) nemuseli začínat s budováním sítě knihoven, jen jsme navázali na stávající situaci a díky vyšší finanční podpoře jsme vše mohli zlepšovat.

Síť veřejných knihoven Jihočeského kraje tvoří Jihočeská vědecká knihovna jako krajská knihovna, devět pověřených knihoven, 74 knihoven s profesionálním knihovníkem, tj. knihovníkem, jehož pracovní úvazek je vyšší než 15 hodin týdně a 469 knihoven s neprofesionálním knihovníkem (jeho úvazek je nižší než 15 hodin týdně).

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích poskytuje krajské regionální funkce a vše­-c­hny RF pro region České Budějovice. Na základě smluv pověřuje devět základních knihoven výkonem RF - městské knihovny v Českém Krumlově, Dačicích, Jindřichově Hradci, Milevsku, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře a Třeboni.

Mezi krajskou knihovnou a knihovnami pověřenými výkonem RF na jedné straně a základními knihovnami na straně druhé fungují kooperační vazby, jejichž obsah je vymezen zejména výkonem RF. Zajištění poradenské a konzultační činnosti a vzdělávání zaměstnanců knihoven, pořádání seminářů a porad je určeno pro všechny typy základních knihoven v kraji. Poskytování ostatních typů RF - jako je tvorba, distribuce a oběh výměnných fondů, pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů atd. - se v praxi omezuje na menší knihovny provozované obcemi. Přesto každá obsluhovaná knihovna regionu může požádat o jakoukoli službu, kterou pověřená knihovna či krajská knihovna nabízejí.

V praxi toto oficiální vyjádření znamená, že jak krajská, tak všechny pověřené knihovny pomáhají obsluhovaným knihovnám tak, aby i v nich byly poskytovány služby v co největším rozsahu, aby i uživatelé knihoven v nejmenších obcích dostali knihu, článek, informaci, kterou potřebují, a aby se i nejmenší knihovny staly místem, kam uživatelé budou chodit s vědomím, že jim bude poskytnuta kvalitní služba. Poradenská služba metodiků dnes začíná seznámením se s vedením knihovny, se základy knihovnických technik. Vzhledem k tomu, že 98 % knihoven Jihočeského kraje má počítač a připojení k internetu, metodik musí umět poradit s obsluhou počítače, odstranit nejběžnější závady, pomoci se zajištěním jeho bezpečnosti. Školení a semináře se nesoustřeďují jen na literaturu a knihovnictví, ale také na základy počítačové gramotnosti, na možnosti internetu a jeho využití knihovníky i čtenáři.

K tomu, že většina jihočeských knihoven má k dispozici počítač a přístup k internetu, vedla dlouhá a poměrně složitá cesta. Vše začínalo programem RISK (Rozvoj internetových služeb knihoven) a VISK 3 (Veřejné informační služby knihoven - Informační centra knihoven), pokračovalo Projektem internetizace knihoven (PIK) Ministerstva kultury ČR (později ministerstvy informatiky a vnitra). Protože především pro malé obce byl problém pořídit do knihoven počítače, zpracovali jsme v jižních Čechách Projekt internetizace knihoven Jihočeského kraje, v rámci kterého bylo zakoupeno 259 počítačů do 255 knihoven zřizovaných 221 obcí. Takhle to zní krásně, ale stojí za tím spousta práce.

Projekt se začal připravovat v létě roku 2005, kdy bylo třeba oslovit obce, jejichž knihovny počítač neměly a přesvědčit je, že pro ně bude přínosem, když se do projektu zapojí. Dále byl projekt s pomocí regionální rozvojové agentury RERA, za­městnanců krajského úřadu Jihočeského kraje a metodiček Jihočeské vědecké knihovny připraven a podán do Společného regionálního operačního programu (SROP). Projekt byl připraven kvalitně a mohlo dojít k jeho realizaci. Bylo tedy třeba podepsat smlouvy se všemi 221 zřizovateli, vypsat výběrové řízení na dodání techniky a následně připravit a rozvézt 259 počítačů na určená místa.

V létě 2006 jsme si oddechli, že jsou počítače na místě, ovšem vzápětí jsme zjistili, že to byl jen začátek. Následovalo proškolení knihovníků v práci s počítačem. Umíte si představit organizaci školení pro 255 knihovníků (především neprofesionálních) tak, aby všem vyhovoval termín a dvakrát za sebou se dostali do krajského města i z nejodlehlejších obcí? Další etapa v podobě postupného připojování počítačů k internetu by zabrala hodně řádek. Snad stačí zmínit, že koordinace, upomíná-ní, kontrola, doplňování podkladů a konzultace se společností Telefónica O2 jako připojovatelem a ministerstvy jako garanty projektu internetizace knihoven se táhly víc než tři roky. Když jsme na konci loňského roku zjistili, že máme všechny knihovny, které o připojení k internetu přes PIK žádaly, opravdu připojené, byla to radost i úleva. Teď ještě musíme zajistit udržitelnost projektu celých pět let - tedy do léta 2011 a hlavně pomáhat knihovníkům malých knihoven techniku obhospodařovat, udržovat, zabezpečovat a používat. Většina metodiček se tímto projektem stala i částečně počítačovými odbornicemi.

Protože knihovníci nemohou a ani nechtějí zůstat stranou současného vývoje techniky, začal se do knihoven zavádět automatizovaný knihovní sy­stém (AKS), v jižních Čechách především Lanius a později Clavius. (O jeho postupu si můžete přečíst v samostatném článku.) S automatizací nejprve začaly krajská a pověřené knihovny, poté se připojily knihovny s profesionálními knihovníky, ale automatizace pokračuje dál. Již v sedmi regionech běží nebo začíná AKS Clavius REKS, tedy regionální automatizovaný knihovní systém. (O jeho zavádění a využití v českokrumlovském regionu se dozvíte víc také v samostatném článku.)

Technika se dál vyvíjí, internetizace pokračuje, je potřeba knihovny prezentovat nejen ve svém okolí, ale také na internetu. Krajská a pověřené knihovny tvoří vlastní webové stránky. Jak roste jejich návštěvnost a využití, vystavují seznamy či adresáře knihoven, kterým poskytují regionální funkce. Ale doba si žádá své a i menší knihovny by měly být na internetu prezentovány. Prvně se informace o nich i pro ně objevují na stránkách krajské knihovny, dále na stránkách pověřených knihoven. Poté krajská knihovna v rámci školení počí­tačové gramotnosti učí tvorbě webových stránek. Objevují se první vlaštovky v podobě prezentací profesionálních knihoven, případně informace o nich na stránkách, jež zřizují obce či města. Jihočeská vědecká knihovna pořádá v roce 2008 seminář Jihočeské knihovny na webu, kde seznamuje nejen s už existujícími webovými prezentacemi, ale také s možností vytvoření stránek podle šablon. Jednu pro malé knihovny nabízí Knihovna města Hradce Králové, další portál www.estranky.cz. Pokračuje další řada školení, učení a tvorby. Webových stránek jednotlivých knihoven postupně přibývá (na aktuální situaci se můžete podívat v seznamu knihoven Jihočeského kraje na http://www.cbvk.cz/index.php?lang=CZ&s=knihovny&pg=seznamknihoven).

Následným krokem je zveřejňování on-line katalogů a poskytování on-line služeb knihoven. I tady pomocí dotačního programu VISK 3 a zavádění AKS Clavius REKS stále přibývají knihovny, které vystavují svůj on-line katalog. Ale také to zvyšuje požadavky na metodičky, které většinou mají zavádění zmíněného automatizovaného knihovního systému na starosti a ve spolupráci s malými knihovnami on-line katalogy tvoří a udržují.

Mezi další poradenskou činnost pověřených knihoven patří např. jednání se zřizovateli knihoven, snaha o zlepšení prostor knihoven, zabezpečení standardů poskytování knihovnických služeb. Ne v každé obci jsou osvícení zastupitelé, kteří uznávají důležitost a potřebnost knihovny a jejích služeb, je nutné podporovat knihovníky a přesvědčovat zřizovatele, že provoz knihovny je prospěšnou službou pro občany.

Knihovny poskytující regionální funkce pořádají pro obsluhované knihovny školení a řadu seminářů. O některých jsem se již zmínila, ale rozsah témat je mnohem širší. Pravidelná nabídka se objevuje na stránkách krajské knihovny, školení pořádají i jednotlivé pověřené knihovny. Knihovníci z profesionálních knihoven se většinou sejdou v pověřené knihovně, knihovníky z knihoven neprofesionálních je někdy nutné školit individuálně, protože jim časové možnosti neumožňují přijít v dopoledních hodinách. Zajímavé je také vzájemné vyměňování zkušeností (viz článek Setkávání knihovníků Strakonicka).

V loňském roce se začalo zase více mluvit o oživení informatického vzdělávání v knihovnách. Mění se společnost, technika v minulých letech prošla obrovským vývojem a rozšiřuje možnosti vyhledávání informací, proto je potřeba stávající informatickou výchovu v knihovnách přizpůsobit situaci. Kromě celostátních seminářů, které na toto téma proběhly v minulých dvou letech, připravila Jihočeská vědecká knihovna seminář pro jihočeské knihovny. Nebyl to pouze teoretický seminář, byly na něm předvedeny některé zajímavé lekce z jednotlivých knihoven jako inspirace pro ostatní. Protože měl veliký ohlas a úspěch, bude se v letošním roce opakovat.

Vše zmíněné by se dalo zařadit mezi poradenskou, konzultační a vzdělávací funkci knihoven poskytujících RF. Ale tím to zdaleka nekončí. Začátek roku nám pravidelně zpestřují statistiky. Říká se, že statistika nuda je, má však cenné údaje... Zpracovat každoroční statistický výkaz pro Ministerstvo kultury ČR a jím zřizované Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) je těžkým úkolem pro knihovníky menších obcí i pro metodičky, které s tím pomáhají. A to nemluvě o neustálých změnách a úpravách výkazů. Při zpra­cování pověřeným knihovnám již pomáhá technika, tam kde je v knihovně AKS, je statistika jednodušší, ale přesto je na začátku roku trestem pro většinu metodiček. Má však opravdu cenné údaje, ze kterých lze vycházet při další činnosti (viz Přehled činnosti veřejných knihoven Jihočeského kraje na http://www.cbvk.cz/files/regionfce/reg_ fce/Prehled_cinnosti_2009.pdf).

Mezi základní služby, které poskytujeme obsluhovaným knihovnám, patří tvorba výměnných fondů, příprava souborů knih a jejich distribuce do knihoven. Je to služba jistě ekonomická a obsluhovanými knihovnami vítaná. Není třeba nakoupit tolik exemplářů jednotlivých knih, když knihovna ví, že si může nové knihy vypůjčit pomocí těchto souborů. I knihovna, které zřizovatel neposkytuje prostředky na nákup knihovního fondu, může čtenářům nabízet stále nové tituly. Za osm let, kdy dostáváme dotaci na poskytování regionálních funkcí, bylo v Jihočeském kraji nakoupeno 155 460 knihovních jednotek do výměnných fondů a do knihoven distribuováno 10 330 souborů obsahujících 751 559 svazků. To jsou čísla, která jednoznačně dokazují výhodnost tohoto systému.

Pověřené knihovny pomáhají obsluhovaným ta­ké při revizích a aktualizacích fondů. Revize je povinnost vycházející z knihovního zákona, měl by jí provádět knihovník se zřizovatelem, ale ne vždy se tak děje. Mnohdy se knihovna obrací na metodiky se žádostí o pomoc. A to nemluvím o aktualizaci knihovního fondu. Měla by probíhat stále ve všech knihovnách, je to však jen teorie. Velká část knihovníků má zafixováno, že knihy se nevyhazují, takže na regálech hromadí tituly bez ohledu na jejich aktuálnost, zájem o půjčování apod. Vyřazování zastaralých nebo opotřebovaných knih je pro ně velmi těžké. Přikročí k němu možná tehdy, kdy čtenáři knihy poničí nebo se samy rozpadnou. Ale nečtené a jako nové?! „Proč mi je berete?“ - zní nejčastější otázka. Vysvětlit některým knihovníkům, že je lépe mít knih méně, ale kvalitních, atraktivních pro čtenáře, je práce těžká a složitá. A tak jsou metodičky někdy považované za novodobé Koniáše.

O servisu informačních a komunikačních technologií pro knihovny provozované obcí jsem se částečně zmínila u konzultační a poradenské činnosti. Přesto, že většina metodiček je již částečně také servisními techniky, všechno stále neumíme. A knihovníci v malých venkovských knihovnách teprve ne. Tady potom nastupují správci počítačových sítí pověřených či krajské knihovny, nebo pomoc při zajišťování odborného servisu.

A jsou i pověřené knihovny, které svým obsluhovaným pomáhají při zajišťování nákupu, zpraco-

vání a distribuci fondů pořizovaných z prostředků obce. V jižních Čechách to nedělají všechny knihov­ny, tato pomoc vychází z regionálních zvyklostí a požadavků. Nejrozšířenější je v regionu Jindřichův Hradec, kde v roce 2009 dokonce získali grant na pořízení knihovního fondu do malých knihoven. Dále tuto službu - i když třeba jen při zpracování fondu - nabízí Dačicko, Třeboňsko a Táborsko.

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích vytvořila Koncepci zajišťování regionálních funkcí v knihovnách Jihočeského kraje do roku 2010. Po jejím vyhodnocení bude jistě vytvořena koncepce na další roky, jejímž cílem bude rovněž zlepšování kvality služeb poskytovaných i nejmenšími knihovnami, držení kroku s rozvojem techniky, internetizace knihoven a snaha o při­lákání co největšího počtu lidí do knihoven pro knížky, informace, na zajímavé akce propagující četbu, kulturu, vlastní obec či vzdělávání.

Knihovny mají především v menších obcích funkci kulturního i informačního centra a měly by být schopny i v příštích letech toto poslání obhájit. K tomu je nejlepší vzájemná spolupráce, inspirace, pomoc větších menším a obohacování se zkušenostmi ostatních. A to vše by mělo být i na­dá­le hlavním úkolem poskytování regionálních funk­cí v Jihočeském kraji, a nejen v něm.

Je však nutné zmínit, že k tomu je nezbytná i podpora zřizovatele, tj. Jihočeského kraje, pře­devším v oblasti finanční. V roce 2010, v době významných úprav rozpočtů, došlo i v oblasti zajišťování regionálních funkcí v našem kraji k vý­znam­nému poklesu přidělených prostředků. Dou­fá­me jen, že naše snaha pomáhat malým knihovnám nebude touto skutečností ovlivněna na příliš dlouhou dobu.