S lidmi pro lidi

Jarošovská Pravdova knihovna už hodně pamatuje, vždyť 11. ledna příštího roku oslaví úctyhodné 125. narozeniny. Navzdory věku má však mladou duši, což mohou potvrdit nejen její návštěvníci, ale i krátká nahlédnutí do její činnosti.

Od roku l967 (co mám tu čest s ní sdílet dobré i zlé) se změnila k nepoznání. Tehdy sídlila v bývalé třídě staré školy. Její návštěvníci museli zdolat strmé, po dlouhá léta dětskými nožkami nebezpeč­ně ušlapané dřevěné schody. Také interiér nebyl nijak lákavý. Do červena namořená dřevěná podlaha, kolem stěn regály z neohoblovaných prken sbité hřebíky a v nich knihy obalené modrým papírem s vybledlými hřbety popsanými tuší, na stupínku psací stůl a v rohu místnosti věčně kouřící kamna, která začala hřát až ke konci výpůjční doby. To ale nemohlo odradit studentku a zakrátko i čerstvou absolventku knihovnické školy. Ta tajemná atmosféra a těžko vysvětlitelný pocit uspokojení při nahlížení do knih v době, kdy byla ještě pouhou čtenářkou, ji navzdory údivu jejích vrstevníků i pedagogických pracovníků přiměly k rozhodnutí spojit s knihovnictvím svůj další život. Stalo se a dodnes nelituje!

A jaká je dnešní realita? Bezbariérový přístup do budovy ve školním areálu, na „amatérské“ knihovnické poměry neobvykle rozlehlá a svým interiérem příjemně působící místnost bývalé škol­ní družiny, jejíž dispozice umožňuje kromě klasic­-ké knihovnické činnosti vytvořit „klidovou zónu“ se třemi uživatelskými počítačovými stanicemi, ale i nabídnout prostor pro konání nejrůznějších „komunitních“ akcí. Pro představu uvádím třeba výstavy dokumentů, fotografií, obrazů vztahujících se k místu nebo okolnímu regionu, literární a vzdělávací akce pro všechny věkové kategorie občanů. Knihovna je každoročně místem, kde obec vítá své nové občánky, působí také jako zázemí a „základna“ pro občanská sdružení a společenství, jako je třeba obnovená Jarošovská krojová družina, nově vzniklé občanské sdružení Srdce Jarošova usilující o vybudování účelného odpočinkového prostoru pro malé i velké nebo i spontánně při knihovně vzniklý Klub čilých seniorů - aktivních „dříve narozených“ lidí se smyslem pro humor i záj­mem o dění v obci, z nichž většina je také pravidelnými čtenáři. Hodně prostoru pro svoji seberealizaci dostávají i děti z dramatického kroužku, který má klubovnu ve stejné budově, a knihovna se stává jejich jevištěm při společných akcích.

Knihovna prostě umožňuje prezentaci všem, kteří mají zájem dělat něco pro druhé a je tedy opravdu místem pro každého. Kromě již zmíněného svědčí o tom i čas, ve kterém ji veřejnost může využívat. Otevřeno je každý všední den od 17 do 19 hodin, v úterý již od 15 hodin. Její provoz je díky knihovnickému sytému Clavius plně automatizovaný a knihovní fond je vystaven v on-line katalogu na internetu. Knihovna má svůj odkaz na webové stránce obce, kde se snaží informovat o veškerém aktuálním dění. V této prezentaci má ještě rezervy, ale připravovaná vlastní webová stránka by to měla napravit. Čtenáři mají možnost využívat elektronickou komunikaci s knihovnou, zatím však spíše dávají přednost osobnímu kontaktu. Zcela samozřejmě pro ně funguje i mezi­knihovní výpůjční služba, která je na venkovskou knihovnu hodně rozsáhlá. Jsou tak pro zájemce dostupné tituly nejen z blízkého Jindřichova Hrad­ce, ale i ze vzdálenějších míst v celé republice, což při shánění odborné literatury s povděkem kvitují především studující čtenáři.

Knihovna se ve svých aktivitách také snaží být jakousi „pamětí obce“. Pravidelně totiž připomíná významná výročí osobností či událostí, na které je minulost Jarošova hodně bohatá. Vždy to totiž byla velmi kulturní a pokroková a v rámci jindřichohradeckého regionu nepřehlédnutelná obec. Není proto divu, že v posledních letech je opravdu co si připomínat. Knihovna se rozhodla věnovat vždy jeden rok konkrétnímu výročí osobnosti, společenství lidí či události.

V tomto duchu jsme se širokou veřejností již absolvovali Rok Pravdy (osobnost kněze, vychovatele a hlavně spisovatele Františka Pravdy - zakladatele žánru venkovské povídky, po němž nese jarošovská knihovna od 1. března 2007 své jméno). Byl uznávaný takovými literárními veličinami, jako byl např. K. V. Rais, Jaroslav Vrchlický či Jan Neru­da. Tato tematika se setkala nejen u jarošovské veřejnosti, ale i v širokém okolí s nebývalým ohlasem a zájmem. Dostala i více než regionální rozměr, protože působení Františka Pravdy propojilo naši obec s životem západočeské obce Hrádek u Sušice, se kterou jsme díky němu navázali kontakt, jenž stále udržujeme a navzájem se při růz­ných příležitostech navštěvujeme. Oboustranné kontakty vyvrcholily výše zmíněným přejmenováním jarošovské knihovny, takže jméno Františka Pravdy už nesou knihovny v obou obcích. Další výročí této osobnosti si pravidelně připomínáme již drobnějšími akcemi a díky tomu u veřejnosti o ní stále udržujeme povědomost.

Velmi vydařený byl i Rok s Jarošovskou krojovou družinou, který připomněl její slavnou prvo a druhorepublikovou minulost i tři výrazné osobnosti, které se o její existenci i následný věhlas zasloužily především. I tato akce překročila hranice obce, protože životní osudy zmíněných osobností byly provázány i s městy Jindřichův Hradec a Počátky. Vzpomínkové akce s výrazným přispěním obnovené krojové družiny se pak konaly ve všech třech místech a zahrnovaly např. putovní výstavu dokumentů, vzpomínkové pořady o jednotlivých osobnostech nebo publikaci obsahující jejich medailony, vzpomínky pamětníků, historické fotografie, odborné pojednání o blatském kroji i informaci o tom, jak se má k světu obnovená družina. Velmi vydařená byla i vycházka po Jarošově se zastaveními u usedlostí, kde tradice vznikla a je stále udržována. Příjemné bylo i setkání s pamětníky, kteří si s dojetím pochvalovali tento počin a iniciativu knihovny. Loni jsme zase oslavovali výročí zdejší základní školy a vzpomínková vystoupení v knihov­ně na jaře a v prosinci zarámovala i její vlastní akce připomínající toto výročí.

Letos jsme si pro změnu připomněli kulaté výro­čí Sokola. V knihovně byla čtvrt roku výstava vzácných dokumentů a fotografií ze samých začátků sokolského snažení, ale i připomínka současné sportovní reality v obci. Březnová vernisáž této vý­stavy se nesla ve velmi rozverném duchu a v kul­turním programu inspirovaném sportováním nej­různějšího druhu se představila řada místních ­příznivců sportu, včetně dramatického kroužku a členek Klubu čilých seniorů s pódiovým vystoupením v historických kostýmech. Do programu byli vtaženi všichni návštěvníci akce a o smích opravdu nebyla nouze. K oblíbeným a dnes už tradičním pouťovým vycházkám patří již uskutečněná Cesta za Pravdou (do jeho rodiště v místní části Nekrasín), trochu tajemná a trochu poznávací vycházka proti proudu říčky Kameničky do místní části Lovětín, procházka s krojovou družinou obcí, vycházka po četnických stezkách do Sudet přes místní část Matějovec či vycházka ve stylu historických sokolských výletů do blízké místní části Kruplov. Těchto akcí se často zúčastňují lidé, kteří by se za jiných okolností možná ani nepotkali. A zažité události obnovují někdy už zapomenuté kontakty či jsou příležitostí navázat úplně nová přátelství.

Jasno máme už i o příštím roce. Ten bude velmi významný tím, že v něm knihovna oslaví své výše zmíněné úctyhodné narozeniny. Už dnes se rojí nápady, jak neotřele a zajímavě toto výročí připomenout, samozřejmě zase za účasti všech, které tematika osloví.

Pravdova knihovna přivítala ve svých prostorách už mnohé návštěvy. K těm nejmilejším jistě patřili knihovničtí senioři z celé republiky. V krátkém ča­se, který jsme měli k dispozici, jsme se snažili je pobavit i pochlubit se tím, co děláme. Navštívilo nás i knihovnické mládí z FF UK - Ústavu informačních studií a knihovnictví. Mnozí z účastníků letošní květnové exkurze měli možná poprvé v životě příležitost přesvědčit se, že i na venkově může být knihovna užitečná.

Mnohé z aktivit knihovny jsou inspirovány nebo přímo svázány s knihovnickým spolkem. Rekvalifikační kurs iniciovaný jihočeskou regionální organizací SKIP v roce 2001 a zapojení do grantových programů existujících zásluhou celorepublikové­-ho SKIP v několika následujících letech umožnilo posílení pracovního týmu, „informační revoluci“ v kni­hovně i její doširoka otevřené dveře veřejnosti. Knihovna však nejen „bere“, ale snaží se i „dávat“ tím, že aktivity SKIP podporuje, přináší vlastní nápady a spolupracuje s ostatními.

I když po svém, ale zapojujeme se do celostátních akcí Noc s Andersenem a Týden knihoven, hledali jsme Knihu mého srdce, ve vánočním čase jsme poskytli azyl Potulné pohádkové zemi nebo třeba „vlastnoústně“ přispíváme ke kampani Celé Česko čte dětem pravidelnými návštěvami základní školy s programem Čtení po zvonění či mateřské školy s pohádkou na sladké usínání po dobrém obědě. Je příjemné pozorovat, jak se zlepšuje schopnost dětí naslouchat a soustředit se na čtené slovo. Je příjemné i poznání, že pro malé posluchače přestává být knihovnice anonymní osobou a že se k ní spontánně hlásí i na veřejnosti. Pilní dětští čtenáři dostali navíc příležitost každoročně se setkávat se svými vrstevníky z Nové Včelnice a Kamenice nad Lipou. Tato setkání s nápaditým programem „zdo­bí“ svojí účastí i starostové všech těchto tří míst a podtrhují tak jejich důležitost a význam pro malé účastníky. Výčet uvedených akcí a aktivit zdaleka není vyčerpávající a snad je i dostatečnou ukázkou toho, o co se Pravdova knihovna snaží - být tu pro lidi.

Co říci na závěr? Snad jen tolik, že název příspěvku možná může vzbuzovat asociaci volebního hesla. Vychází však z naší reality a neutuchající snahy vytvořit z knihovny místo setkávání oprav­du pro všechny, místo, kde jsou si lidé navzájem užiteční a kde strávený čas není časem promarněným. Nelze na tomto místě opomenout ani podporu obce, bez níž by mnohé aktivity byly obtížně realizovatelné. Proto za velmi užitečné považuji skutečnost, že oba knihovníci jsou členy zastupitelstva a podílejí se i na chodu věcí veřejných. Dlouhodobá nepřehlédnutelná činnost knihovny pak přináší obci dobré jméno a povědomost o ní nejen v širokém okolí, ale i v mnohých místech naší republiky.