České noviny a časopisy včera, dnes a zítra…

HANA NOVÁ > hana.nova@nkp.cz
Za posledních zhruba dvacet let došlo k výrazným změnám na českém vydavatelském trhu a tyto změny se také logicky promítly do vydávání novin a časopisů a následně do jejich akvizice v knihovnách. Článek se pokouší popsat uplynulé období především na základě zkušeností Národní knihovny ČR se získáváním povinného výtisku novin a časopisů.
Národní knihovna ČR se vždy snažila a snaží o co nejúplnější povinný výtisk, ať již se jedná o periodika nebo ostatní druhy dokumentů. Na základě došlých povinných výtisků jsou každoročně připravovány statistické výkazy pro Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, které z pověření MK ČR zabezpečuje statistickou službu za oblast kultury.
Stav před rokem 1989
Před rokem 1989 bylo vydávání periodického tisku plně pod kontrolou státní správy. Zákonem č. 127/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků vznikly Český a Slovenský úřad pro tisk a informace s úkolem „jednotně řídit a kontrolovat sdělovací prostředky“. Český úřad pro tisk a informace vydával každoročně Katalog periodického tisku ČSR. Jeho obsahem byl seznam vydavatelů, seznam ústředně registrovaných časopisů a tematické třídění periodického tisku. Toto třídění bylo oborově velmi hrubé a jako první třída byl marxismus-leninismus, s podtřídou Psychologie a Sociologie. V katalogu byly dále uváděny tituly, které registrovaly tehdejší krajské národní výbory, to byly především okresní noviny a závodní časopisy. Národní výbor hlavního města Prahy registroval např. závodní časopisy Dimitrovec (závod Avia Letňany), Stavbaři vpřed (závod Průmstav) nebo Železničář (České státní dráhy), který vychází dosud. Pro zajímavost Severočeský krajský národní výbor registroval okresní noviny Hlas (Louny), Proud (Litoměřice), Vpřed (Liberec) a ze závodních časopisů např. Břit (Nářadí Děčín) nebo Síto (Severočeské papírny Štětí). Katalog z roku 1978 uvádí 34 vydavatelů, 504 titulů evidovaných ústředně a 253 titulů krajskými úřady. Záznamy novin a časopisů obsahovaly kromě názvu a podnázvu také vydavatele, periodicitu, rozměr, rozsah (počet stran) a výši nákladu. Pro ilustraci jsou v tabulce uvedeny náklady vybraných titulů v porovnání let 1978 a 1983.
V roce 1981 na základě zákona č. 180/1980 Sb., o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace nahradil výše uvedené úřady tento úřad, jehož hlavní činností byla registrace a kontrola periodického tisku, rozhodoval také o dovozu a distribuci zahraničních novin a časopisů. Obsah ročních katalogů zůstal stejný, přibyly informace o titulech vydávaných na Slovensku. Za rok 1983 je zveřejněno 56 vydavatelů včetně slovenských, 696 titulů evidovaných ústředně a 364 titulů evidovaných krajskými národními výbory. Není jistě překvapující, že katalogy periodického tisku byly doprovázeny dopisem, který upozorňoval na to, že „…údaje mohou sloužit jen pro vnitřní potřebu organizace“. Činnost úřadu byla ukončena v roce 1990.
Povinné výtisky periodik byly garantovány vyhláškou ministerstva školství a kultury č. 140 z ro­ku 1964 - vyhláška o povinných a pracovních výtiscích. Vyhláška používala termín „tiskoviny“, který dále specifikovala. U novin a časopisů byla požadována četnost vydávání (alespoň dvakrát ročně), stejný název a úprava typická pro časopisy. Mezi uvedené příjemce dvou povinných výtisků novin a časopisů patřila Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR), Matica slovenská v Martině (nyní Slovenská národná knižnica) a Univerzitná knižnica v Bratislavě. Jeden výtisk dostávalo Československé a Slovenské ústředí knižní kultury, dále všechny tehdejší státní vědecké knihovny včetně slovenských a také Základní knihovna Československé akademie věd (nyní Knihovna Akademie věd ČR) a Ústredná knižnica Slovenskej akadémie vied. Ve vyhlášce byly také uvedeny ústřední oborové knihovny, které - pokud chtěly, resp. specializaci stanovilo již zmíněné Československé ústředí knižní kultury, - dostávaly jeden exemplář odborných novin a časopisů. Povinné výtisky zasílala Poštovní novinová služba a knihovny byly povinny užívat je k účelům konzervačním, studijním nebo bibliografickým.
Devadesátá léta
Po vzniku České republiky v roce 1993 vyhláška platila stále a samozřejmě nastal problém ve vztazích vydavatelů a příjemců povinných výtisků. Povinnost vydavatelů nemohla být podložena dostatečnými argumenty ze strany knihoven. Navíc začátkem devadesátých let vzrostl počet vydavatelů, ale zároveň také mnohá nakladatelství po krátkém čase zanikla.
V tabulce je uveden počet nově vydávaných periodik v letech 1991 až 1995, ovšem v letech 1991 až 1993 bylo u 306 titulů vydávání ukončeno. Začátek i konec měly v roce 1991 například časopisy Evropan, Metal maniac, Pražské noviny, Sprint. Statistika vychází z počtu povinných výtisků dodaných v uvedených letech do Národní knihovny ČR.
Vydavatelé novin a časopisů měli povinnost zaregistrovat vydávaný titul buď na ministerstvu kultury (v případě tisku s celostátním dosahem), nebo na okresním úřadě. Pro akvizitéry knihoven však de facto nebyla možnost dozvědět se o nově zaregistrovaných periodikách. Počet titulů novin a časopisů, které v letech 1990-2000 získala Národní knihovna ČR povinným výtiskem, ukazuje graf, ze kterého je od poloviny devadesátých let patrný stálý nárůst.
U relativně velkého množství periodik dochází v průběhu vydávání ke změnám vydavatele, periodicity nebo se periodika slučují, rozdělují a mění názvy. „Oblíbené“ změny v první polovině devadesátých let pro ilustraci byly: Nová železniční technika - původně Železniční technika nebo Nezávislé karlovarské noviny - původně Karlovarské noviny. U vědeckých časopisů ke změnám názvů dochází málo. Příkladem může být časopis Čtenář vycházející od roku 1949 nebo časopis Slavia vydávaný od roku 1922 a další. Také některé zpravodaje měst a obcí pokračují již desetiletí beze změn, třeba loni 38. ročník Zpravodaje města Cvikova nebo 32. ročník Zpravodaje města Kamenice nad Lipou.
Vývoj v posledním desetiletí
Zákonnou úpravu přinesl dlouho vznikající tiskový zákon č. 46/2000 Sb. (jen pro srovnání - zákon o neperiodických publikacích byl schválen v roce 1995 a stanovuje čtyři příjemce povinných výtisků). Tiskový zákon vymezuje periodický tisk jako noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Novinkou v zákoně je povinnost vydavatele uvádět některé povinné údaje jako např. periodicitu, název a sídlo vydavatele a také evidenční číslo, které bylo přiděleno ministerstvem kultury. Předchozí povinnost registrace se v zákoně mění na povinnost evidence, kterou vede pouze ministerstvo kultury. Vydavatel má roční lhůtu k zahájení vydávání ohlášeného titulu a jeho další povinností je oznámit změny nebo ukončení vydávání. Zákon také stanovuje pokuty při neplnění povinnosti vydavatelů. Evidence periodického tisku je veřejně přístupná a její databázová aplikace je zveřejněná na webových stránkách ministerstva kultury http://www.mkcr.cz/media-a-audiovize/periodicky-tisk/default.htm. K vyhledání titulu je však třeba znát alespoň jeden z údajů - evidenční číslo, název, vydavatel, obsahové zaměření, okres, kraj, periodicita. Databáze není pravidelně aktualizována a také vzhledem k roční lhůtě vydavatele není vhodné ji používat jako akviziční zdroj. Mezi příjemce povinného výtisku patří v současné době kromě Národní knihovny ČR se dvěma exempláři také MZK v Brně s jedním exemplářem, knihovna Národního muzea v Praze, Parlamentní knihovna, ministerstvo kultury a všechny krajské knihovny. Periodický tisk, který je určen pro nevidomé nebo slabozraké, dostává Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana.
Počet vydávaných titulů (viz graf) má od roku 2000 stále vzrůstající tendenci, mírný pokles nastal teprve v roce 2009.
V letech 2006 až 2010 (do května) byl v oddělení periodik sledován nárůst nových titulů abecedně podle názvu. Důvodem bylo zajistit dostatečné prostorové podmínky v příručním skladišti oddělení, kde jsou noviny a časopisy ukládány podle abecedy. Ve studovně periodik jsou pro čtenáře Národní knihovny zpřístupňována periodika za posledních pět let. V tabulce je ukázka jejich nárůstu podle jednotlivých písmen.
Obsah a kvalitu vycházejících titulů se knihovníkům nepřísluší hodnotit. Každý, kdo s perio­diky pracuje, jistě vidí velké množství nejrůznějších křížovek, sudoku, reklamních a realitních časopisů, časopisů společenských, pro volný čas atd. Také u zpravodajů obcí a měst je vidět, jistě i v souvislosti s rozšířením a přístupností počítačového zpracování, každoročně poměrně značný vzestup (viz graf).
U odborných a vědeckých časopisů je známý problém náklad - prodejnost - cena. Přesto i tady dochází od roku 2004 k mírnému navyšování vydávaných titulů (viz graf).
V oblasti odborných titulů je v posledních 2-3 letech patrná další změna, která souvisí s hodnocením publikační činnosti u vědeckých pracovníků. Ročenky nebo sborníky, které vycházely jedenkrát ročně, jsou „transformovány“ na odborné, většinou recenzované časopisy s periodicitou alespoň dvakrát ročně. Příkladem může být Pantheon vydávaný Univerzitou Pardubice do roku 2008 jako sborník a od roku 2009 jako religionistický časopis vycházející dvakrát ročně. Nebo další příklad - Theatralia vydávala Masarykova univerzita v Brně do roku 2008 jako Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada teatrologická.
Je možné konstatovat, že se nakladatelská sféra za posledních deset let poměrně stabilizovala. Vydavatele periodického tisku sdružuje Unie vydavatelů (http://www.uvdt.cz), členství v Unii je však dobrovolné, v současné době má 35 členů, kteří se podílejí na vydávání 375 titulů. Mezi největší a nejvýznamnější vydavatele v Unii patří Ringier ČR, Mafra, Vltava-Labe-Press, Ekonomie, Mladá fronta aj. S Unií také souvisí ověřované náklady tisku a od prodaného nákladu je odvozována čtenost tisku. Tabulka ukazuje ověřené náklady u vybraných titulů.
Od poloviny devadesátých let se s rozvojem informačních technologií rozšiřují možnosti elektronického publikování. Časopisy, které vycházejí v elektronické podobě, mohou odpovídat tištěné verzi, obsahově se lišit, nebo tištěná verze vůbec neexistuje. Podle údajů z databáze mezinárodního centra ISSN se stále zvyšuje počet elektronických časopisů, mezi roky 2005 a 2009 šlo o 219% nárůst, u tištěných časopisů o nárůst 17% (viz tabulka).

V České republice bylo první ISSN pro elektronický časopis přiděleno Českým národním střediskem v roce 1995 a jednalo se o časopis E-logos, který vychází stále. Následovaly časopisy Ikaros, Neviditelný pes, Lupaa další. Celkem je evidováno 1516 on-line titulů, a tím je Česká republika v porovnání se světem na 13. místě. Pořadí v počtu přidělených ISSN on-line časopisům je následující: USA (15 833 titulů), Velká Británie, Kanada, Německo, na 29. místě Slovensko.
Stejně jako v případě zahraničních plnotextových on-line periodik jsou i u nás k dispozici da­tabáze s českými novinami a časopisy, i když jich není mnoho. Přístup do některých databází finančně usnadňují jednoleté projekty programu VISK (VISK8-A) a zájem o ně mají hlavně městské a krajské knihovny. V budoucnu je třeba počítat s rostoucím počtem novin a časopisů vydávaných pouze on-line, a tomu by se také měla v blízké době přizpůsobit zákonná úprava povinných výtisků.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2