Regionální funkce knihoven v našem kraji

MARIE ŠEDÁ > seda@svkos.cz

Moravskoslezský kraj vznikl současně s ostatními třinácti českými kraji 1. ledna 2001 na základě legislativy přijaté v roce 2000. Po územní změně v roce 2005 má region rozlohu 5427 km² a skládá se ze šesti dřívějších okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek). Na území kraje je pět statutárních měst, 35 měst, tři městyse a 256 obcí. Počtem obyvatel se řadí na přední místo mezi kraji ČR. K 31. 12. 2010 mělo největší město v kraji - Ostrava 311 419 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava nebo Třinec.

Jak to začalo

Počátky regionálních funkcí v Moravskoslezském kraji byly obdobné jako všude jinde. Na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 26. února 2001 č. 195 k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven¹ a po Prostějovské výzvě² nastalo období příprav, i když nikdo přesně netušil, co ho čeká, jak budou tyto činnosti dotovány, kudy budou probíhat finanční toky, které knihovny mohou získat „pověření“ starat se o menší - především obecní knihovny apod.

Specifika našeho kraje jsou dostatečně známá - říká se o nás, že jsme kraj, ve kterém jsou jen větší obce, že máme velké městské knihovny apod. Nemusí to být vždycky pravda; fakt je ale ten, že Moravskoslezský kraj má velké i malé obce, ta nej­men­ší má něco přes 50 obyvatel, největší obcí je Ostrava. Moravskoslezský kraj je tvořen šesti okre­sy a každý z nich je jiný: odlišují se počtem obcí, počtem obyvatel, hustotou zalidnění a samozřejmě určitou „historií“ vývoje knihovnictví.

Není žádným tajemstvím, že v bývalém Severomoravském kraji (původně tvořeném deseti okre­sy) byl v osmdesátých letech 20. století zaveden centralizovaný systém jako určitý experiment fungování sítě knihoven, které byly propojeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti. V rámci toho zanikla i činnost metodická, knihovny byly řízeny pří-mo. Centrem byly okresní knihovny, které řídily tzv. knihovny střediskové. Ty se po stránce odbor­né staraly o své pobočky a pracoviště.

Po rozpadu centralizovaného systému v devadesátých letech nastalo období „mírného chaosu“. Okresní knihovny postupně ukončovaly svou činnost, měnily se na knihovny městské, v některých místech našeho kraje se staly součástí kulturního střediska (např. Nový Jičín). Došlo i ke vzniku orga­nizací, které se měly stát určitým metodickým centrem, centrem akvizice a katalogizace. Jistou dobu tak ve Frýdku-Místku fungovala ACCA, v okrese Bruntál vzniklo RKC (Regionální knihovnické centrum). Tyto organizace byly i nadále financovány z prostředků okresů. Zatímco ACCA po krátké době působení zanikla, RKC se transformovalo na oddělení zabývající se regionálními funkcemi a dále pokračuje ve své činnosti.

Část bývalých střediskových knihoven (především v okrese Frýdek-Místek, Karviná a Opava) navázala smluvní vztahy se svými bývalými pobočkami, které se staly organizačními složkami svých obcí. Alespoň v části těchto knihoven zůstala zachována odborná pomoc a spolupráce mezi knihovnami. 

S nástupem regionálních funkcí v roce 2002 začala v knihovnách diskuse, které knihovny se stanou „pověřenými knihovnami“. Oddělení služeb knihovnám začalo vyjednávat s těmi knihovnami, které si uchovaly určitou míru spolupráce a měly zájem ve své činnosti pokračovat; na druhou stranu bylo nutné vyřešit problém okresů, kde žádná kontinuita ve spolupráci knihoven nebyla. Šlo o okresy Bruntál, Nový Jičín a část okresu Opava a Frýdek-Místek.

V okrese Bruntál vzniklo po rozpadu centralizovaného systému Regionální knihovnické centrum nikoli jako součást městské knihovny, ale zcela netypicky jako součást Muzea v Bruntále. RKC přebralo činnost okresní katalogizace. I nadále byly centrálně nakupovány a zpracovávány knihy, a to pro všechny knihovny, které o spolupráci projevily zájem. Šlo především o knihovny profesionální (Krnov, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov a další). V těchto knihovnách po rozpadu sítě ani nevznikla pracoviště zabývající se akvizicí a zpracováním knih, neboť tuto službu plně poskytovalo RKC. Výsledkem jednání v roce 2001 bylo rozšíření činnosti RKC o výkon regionálních funkcí, a to zpočátku stále pod hlavičkou Muzea v Bruntále; později bylo RKC přičleněno k Městské knihovně Bruntál.

Nejhorší situace byla v okrese Nový Jičín. Ten byl živelným rozpadem sítě knihoven snad postižen nejvíce. Okres, ve kterém je více než osmdesát knihoven, se potýkal s řadou problémů - bývalá okresní knihovna se stala součástí kulturního střediska, její financování bylo více než tristní, prostory pro činnost knihovny už zdaleka nedosta­čovaly. I zde proběhlo několik jednání, zprvu se zástupci města, později již s ředitelem Městského kulturního střediska a s vedoucí knihovny. Vzhledem k tomu, že činnost bývalých střediskových knihoven naprosto zanikla, bylo dohodnuto, že výkon regionálních funkcí převezme Městská knihovna v Novém Jičíně, a to pro celý region.

V okrese Opava zůstala zachována část střediskového systému, ale nepokrývala všechny knihov­ny. Proto se na jednání v Opavě sešli zástupci čtyř knihoven - Okresní knihovna Petra Bezruče v Opa­vě, Městská knihovna ve Vítkově, Místní knihovna Pavla Křížkovského Holasovice a Městská knihovna v Hradci nad Moravicí. Zde bylo dohodnuto, že se v okrese Opava stanou tyto čtyři knihovny pověřenými knihovnami a podle spádovosti si převezmou ty obecní knihovny, které zůstaly mimo systém spolupráce.

Naopak jednoduchá situace byla v okrese Karviná, kde Regionální knihovna Karviná ve spolupráci s knihovnami plynule pokračovala, a v okrese Frýdek-Místek, kde se bývalé střediskové knihov­ny staly knihovnami pověřenými a jen svou činnost rozšířily. Knihovny, které zůstaly „mimo“ sy­stém, převzala Městská knihovna Frýdek-Místek.³

Zcela zvláštní situace (a to v rámci celé repub­liky) byla v okrese Ostrava, kde existuje jen jedna ústřední knihovna s více než dvaceti pobočkami, a tou je Knihovna města Ostravy. Zatímco v jiných krajských městech byla mezi pověřené knihovny zahrnuta i městská knihovna působící v kraji a me­zi obsluhované knihovny byly zahrnuty knihovny v městských částech (např. Plzeň-jih apod.), v Ostravě to nebylo tak jednoznačné. Knihovny v okrajových částech města (bývalé tzv. integrované obce) byly po složitém vyjednávání v rámci výkonu regionálních funkcí zahrnuty mezi knihov­ny obsluhované, a tím občané těchto částí města získali možnost využívat širší nabídku literatury, protože Knihovna města Ostravy se ve svých začátcích soustřeďovala především na budování výměnných fondů.

Tímto způsobem sice vznikla určitá dispropor­cionalita, kdy v Moravskoslezském kraji bylo vý­ko­nem regionálních funkcí pověřeno celkem patnáct knihoven. Dnes pověřené knihovny obsluhují od pěti po osmdesát knihoven, na druhou stranu ale nedošlo k rušení někdy i křehkých vztahů mezi knihovnami a jejich zřizovateli. Ostatně i čas ukázal, že mít více pověřených knihoven není kontraproduktivní, ale že to může vést k užší spolupráci, bližším vztahům a také k velmi systematické péči o knihovny obsluhované.4

ODKAZY:

1 Dostupné z: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/RegFce.htm>

2 Dostupné z: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/RegPro.htm>

3 Podrobně o této problematice pojednává práce: TREFNÁ, Luďka. Regionální služby Městské knihovny ve Frýdku-Místku: v kontextu vývoje českého veřejného knihovnictví. Ved. práce Zuzana Bornová. Opava: Slezská univerzita, 2005. 62 s.

4 Podrobně tuto situaci popisuje diplomová práce: ŠVRČINOVÁ, Pavlína. Krajský knihovnický systém. Ved. práce Milena Černá. Praha, 2003. 84 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.

POUŽITÁ LITERATURA:

• Národní knihovna České republiky [online]. Praha: c2006, 03.09.2010 [cit. 2010-10-08]. Regionální funkce veřejných knihoven. Dostupné z www: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/RegPro.htm>.