ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR
— Kongresová knihovna ve Washingtonu zveřejnila prohlášení o oslavách desátého výročí Národního knižního festivalu, kterého se každoročně účast­ní stovky tisíc lidí z celé Ameriky. David M. Rubenstein, zakladatel a generální ředitel firmy The Carlyle Group, věnoval pět milionů dolarů pro pří­štích pět let na podporu tohoto knižního festivalu. „Schopnosti naučit se číst a milovat čtení vděčím za to, kde dnes jsem,“ řekl David M. Rubenstein, který čte šest až osm knih týdně. Knižní festival přináší setkání face-to-face se spisovateli a účast­ní se jej mladí i starší čtenáři. Rubenstein je členem poradní skupiny Knihovny Jamese Madisona a získává finance ze soukromého sektoru pro kulturní a vzdělávací instituce mnoha amerických států. Rubenstein je zděšen vysokou mírou negramotnosti v USA, kde 80 procent rodin v loňském roce nekoupilo žádnou knihu. Sedmdesát procent obyvatel Ameriky nenavštívilo v posledních pěti letech knihkupectví. Čtyřicet dva procent vysoko­školáků nikdy nepřečetlo knihu po absolutoriu. Kon­gresová knihovna nabízí svým uživatelům všech věkových skupin mnoho programů, provozuje Centrum pro knihu a pořádá Národní knižní festival. Tyto akce mohou míru negramotnosti snížit, jak doufá Rubenstein.
(The Library of Congress Information Bulletin - Volume 69, No. 6/June 2010, s. 21)
Raz Godelnik, zakladatel hnutí Eco-Libris, je aktivista zasazující se o propagaci ekologického vydávání knih a čtení spojeného s podporou životního prostředí. Mimo jiného razí myšlenku, aby člověk za každou přečtenou knihu zasadil jeden strom. V nedávno uveřejněném příspěvku v měsíčníku Independent Book Publisher Association vyslovil tento odborník tezi, že čtečky elektronických knih mohou negativně působit na životní prostředí. Ekologická škodlivost těchto zařízení je však podle Godelnika podmíněná rozsahem jejich použití a recyklace. Tento odborník připomíná, že spotřební elektronika obsahuje mnoho toxických látek, přičemž někteří výrobci se snaží ubezpečovat veřejnost, že v jejich čtečkách se tyto látky nevyskytují. Otázkou je, zda se tato tvrzení zakládají na pravdě a zda má veřejnost dost informací a zkušeností se čtečkami knih, především s recyklací starších zařízení tohoto druhu, která vytlačují novější zařízení a v konečném důsledku se ocitají na skládkách odpadu. Takového elektronického odpa-du produkují Američané velké množství, což je vidět i z údajů zveřejněných tamější agenturou na ochranu životního prostředí. Mnozí výrobci elektronických čteček knih mají sice své recyklační programy, ale ty se nerealizují v požadovaném roz­sahu. Objevuje se zde hrozba, že nebezpečné chemikálie, které čtečky obsahují, se mohou dostat ze skládek do spodních vod.
(Knižnica - 11. ročník, č.8/ 2010, s. 48)
Až do 26. března 2011 probíhá v Rakouské Národní knihovně ve Vídni výstava s názvem 100 let Růžového kavalíra. Dne 26. ledna 2011 si připomínáme sté výročí od prvního představení opery Růžový kavalír Richarda Straus­se. Libreto tohoto patrně nejpopulárnějšího díla Richar­da Strau­sse napsal Hugo von Hofmannsthal a v té­to opeře došlo k téměř dokonalé interakci mezi básníkem a skladatelem. Rukopis opery je umístěn v Národní knihovně od roku 1924 a na výstavě je připomenut úzký vztah skladatele k Vídni a jeho druhému domovu rakouskému Garmischi. První část výstavy je věnována historii Růžového kavalíra, světové premiéře v Drážďanech a prvnímu představení opery ve Vídni 8. dubna 1911. Hugo von Hofmannsthal napsal libreto s přítelem hrabětem Harry Kesslerem a nechali se inspirovat literárními díly minulosti, ale hlavně erotickým románem Les Aventures du Chevalier de Faublas (Dobrodružství Chevaliera de Faublas) autora Jean-Baptiste Louvet de Couvray (1760-1797), který popisuje milostný vztah mezi zralou ženou a mladým mužem. Hlavními tématy Straussovy opery s komickým dějem jsou láska a intriky ve Vídni osmnáctého století. Strauss zdůraznil prostředí Vídně řadou valčíků, které v té době vyvolaly velkou nevoli hudební kritiky. Spolupráce s libretistou, nadaným a náročným Hugem von Hofmannsthalem, jež trva­la až téměř do jeho smrti v roce 1929, je jednou z nejplodnějších v celé historii opery a dala vzniknout takovým mistrovským dílům, mezi něž patří Salome, Elektra, Růžový kavalír, Ariadna na Naxua Arabella.
(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek - Nr. 4, November/ 2010, s. 3-5)
Připravil ROMAN GIEBISCH

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2