Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě pojedenácté

JANA CHADIMOVÁ > chadimova@svkul.cz 
Konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě vstoupila v roce 2010 do druhé desítky svého konání. Uskutečnila se v prvních dvou prosincových dnech, kdy se celé Česko potýkalo s obrovskými přívaly nového sněhu a nebylo radno vydávat se na delší cesty. O to větší úspěch tak zaznamenali organizátoři, protože konferenční sál Národního archivu v Praze na Chodovci se zcela zaplnil. Skvělým pořadatelem byl jako v předchozích letech Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky a pozorným hostitelem již zmíněný Národní archiv.
Moderátor Vít Richter kladně ohodnotil množství přijatých příspěvků a uvedl, že by se dvoudenní konference mohla do budoucnosti změnit na třídenní. Značným přínosem byla účast zahraničních odborníků.
Letošní ročník ukázal, že se digitalizace stá­vá masovou záležitostí a že projektů, které ji řeší, stále přibývá. V centru dění byla podobně jako v minulých letech Europeana. Delší dobu existující projekty přinášejí výborné výsledky a stávají se běžnými nástroji pro získávání informací. Zcela logicky se tak do popředí dostává problematika dlouhodobého uchovávání a ochrany digitálních dat, a s tím související náklady. Řada vystupujících hovořila o spolupráci různých typů paměťových institucí, ze­jména v oblasti řízených slovníků a autorit.
Den první
Po oficiálním zahájení a přivítání všech účast­níků se slova ujala Bohdana Stoklasová z Národní knihovny, která vystoupila s příspěvkem o dnes často ve všech pádech skloňované Národní digitální knihovně. Jejím cílem je masová digitalizace toho nejohroženějšího a obsahově nejvýjimečnějšího kulturního dědictví. Přínosem budou nejenom samotná digitální data, ale i důvěryhodný repozitář, kvalitní uživatelské rozhraní, zatím nedoceněné zkuše­nos­ti pro další paměťové instituce a různé standardy a doporučení.
David Cigánek z Moravského zemského muzea CITeM se věnoval integrovanému systému správy sbírek. Zmínil historii vývoje do roku 2008, kdy byly ukončeny práce na systému Demus. Z možných alternativ řešení byl zvolen vývoj zcela nového centrálního muzejního systému I3S, k jehož spuštění by mělo dojít v roce 2013. Do roku 2023 se očekává objem asi dvaceti milionů předmětů včetně popisů a multimediálních dat.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech zastupovala na konferenci Irena Blažková. Hovořila o Europeaně, konkrétně o projektu CARARE, na kterém participuje dvacet devět institucí z evropských zemí a do kterého se Národní památkový ústav zapojil v roce 2010. Jeho cílem je integrace dat z oblasti památkové péče a jejich zpřístupnění širokému spektru zájemců.
Ohlas zaznamenal příspěvek slovenského kolegy Michala Čudrnáka ze Slovenské národ­ní galerie, který byl věnován Webu umenia. Jeho vývoj začal v roce 2009 a v roce 2010 byla spuštěna ostrá verze. Zajímavá byla část prezentace věnovaná funkcím, které Web umenia nabízí. Patří mezi ně automatické doplňování slov při vyhledávání, nabídka souvisejících děl, možnosti sdílení např. prostřednictvím sociálních sítí, tagování, videosoubory a propojení s Kulturním profilem Slovenska a Wikipedií.
Romana Křížová ze společnosti Cross Czech se věnovala projektovému managementu podle standardu PRINCE2®, jeho historii, popisu a výhodám. Standard je založen na prin­cipech dobré praxe a v plánování projektů kla­de důraz na produkt. Má jednoduché manažerské řízení a do procesu rozhodování zahr­nuje všechny zainteresované strany. Umožňuje pravidelné posuzování kvality řešení projektu, stálé zlepšování a v neposlední řadě funguje jako nástroj pro audity a hodnocení.
Informace o Manuscriptoriu se objevují na konferenci pravidelně. Tentokrát se Stanislav Psohlavec z AiP Beroun zaměřil na jeho praktické využívání. V úvodu zmínil dvouletý projekt ENRICH, kde bylo Manuscriptorium platformou a kde šlo primárně o agregaci obsahu. Dalšími výsledky byla standardizace a vylepšení uživatelského rozhraní, o kterém se S. Pso­hlavec zmínil zcela konkrétně. Jmenoval změ­ny ve vyhledávání, možnost zobrazení digitální kopie a funkci osobní digitální knihovny. Zabýval se také spoluprací s Europeanou a informoval o bezplatném přístupu k celému obsahu Manuscriptoria.
Dalším zajímavým projektem, který byl prezentován Tomášem Lachmanem z Národního filmového archivu, byl webový portál EFG - European Film Gateway. Jde opět o mezinárodní projekt, který začal v roce 2008 a jeho konec je stanoven na rok 2011. Cílem je zpří­stupnění sbírek evropských filmových archivů a fil­moték. Zahrnuje filmy a filmové ukázky, fotografie, plakáty, návrhy kostýmů apod. a ta­ké textové dokumenty, čímž umožňuje získat komplexní informace k hledanému tématu. T. Lachman se rovněž zabýval infrastrukturou celého portálu a nastínil jeho možnosti a nástrahy, zejména v podobě multiplicit.
Iveta Fürstová a Petra Pejšová z Národní technické knihovny připravily příspěvek na téma šedé literatury a jejího národního úložiště, které je budováno od roku 2008. Zmínily cíle a výstupy jako např. jednotné centrální rozhraní, ocenily spolupráci s ostatními institucemi přispívajícími do systému, a informovaly o organizaci seminářů k šedé literatuře, stejně tak jako o dalším ročníku mezinárodní konference o šedé literatuře.
Odpolední část prvního dne zahájil Tomáš Foltýn, který ve svém příspěvku shrnul jak probíhající, tak připravované národní a mezinárodní projekty Odboru správy a ochrany fondů Národní knihovny. V současnosti se řeší zejména mezinárodní projekt IMPACT, zaměřený na zlepšení digitalizace a její podporu v podobě informačního centra. Zmínil též probíhající digitalizaci dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru a vývoj nových metod konzervace novodobých knihovních dokumentů a připravovaný Digitization Registry.eu, který bude znamenat vytvoření registrů digitalizovaných dokumentů na národní i centrální úrovni s možnostmi konverzí a importů dat. Pro knihovny a další instituce s knižními fondy je atraktivním projekt ochrany dokumentů aplikací esenciálních olejů.
Milan Talich a Filip Antoš z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kar­tografického jsou autory příspěvku, který byl věnován digitalizaci starých map a atlasů a jejich zpřístupnění veřejnosti. Velkým pří­nosem bylo zejména prezentování konkrétních praktických zkušeností a důraz na spolupráci paměťových institucí s kartografy.
Již pravidelnými přispěvateli na konferenci jsou Petr Žabička a Petr Přidal z Moravské zemské knihovny. Jejich letošním tématem by­lo georeferencování a vyhledávání dat. Hlav­ními body byla příprava webu mapové sbírky Moravské zemské knihovny, možnosti hledání map podle geografické oblasti v knihov­ních katalozích a nabídka spolupráce dalším institucím v oblasti georeferencování.
Jaroslav Svoboda z Ministerstva vnitra Čes­ké republiky ve své prezentaci o deseti letech výzkumu informačních potřeb veřejnosti v ob­lasti veřejné správy konstatoval, že uživatelé začali pro zjišťování informací významně využívat internet a že dochází k vyrovnání výsledků analýz u obecné populace a uživatelů internetu. Naproti tomu vztah k potřebě informací o veřejné správě se mění málo.
Poslední blok přednášek prvního dne zahájila prezentace Emilie Benešové z Národního archivu v Praze a její výzkum deskových negativů na skleněné podložce. K projektu, jehož smyslem bylo komplexní řešení pro za­chování a zpřístupnění skleněných negativů prostřednictvím jejich digitalizace, vedl špatný fyzický stav originálů, nemožnost předkládat je ke studiu a obtížnost a nákladnost pořizování analogových reprodukcí.
Jiří Polišenský z Národní knihovny se zabýval novými nástroji pro digitalizaci knihovních dokumentů, zejména projektem, který nastínil ve svém příspěvku již Tomáš Foltýn, a to optimalizací digitalizace dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru. Hovořil zejména o rozpoznávání textu a prezentoval práci s aplikací CODEG.
Ivan Hanzlík z EEA představil v návaznosti na Europeanu a projekt CASPAR open source Custodea jako platformu pro kulturní sektor. Představil jeho pokrytí, architekturu a komponenty a jako konkrétní uplatnění zmínil Web umenia.
Poslední příspěvek prvního dne konference byl prezentací Archivu výtvarného umění a je­ho autorem byl Jiří Hůla. Jejich databáze abART je všestranně otevřená a obsahuje informace o osobách, dokumentech a akcích. Rozšíření formuláře na zpracování personálních údajů o tzv. identifikační číslo Národní knihovny umožňuje do budoucnosti propojení s národními autoritami.
Den druhý
Druhý den konference zahájil Carlo Meghini z Národní rady pro výzkum z italské Pisy. Svojí přehledovou prezentaci věnoval politickým, sociálním a technickým aspektům Europeany a zabýval se i zapojením českých institucí. Europeana získala silnou politickou podporu na základě závěrů Rady ministrů kultury Evropské unie v roce 2008, kdy byla rovněž spuštěna. Přispívá do ní přes tisíc evropských institucí a má vícejazyčné uživatelské rozhraní. K listopadu 2010 obsahovala čtrnáct milio-nů vyhledatelných a zpřístupněných objektů. Čes­ká republika je zastoupena 0,08 %. K roku 2012 se předpokládá celkový objem dvaceti pěti milionů položek.
Petr Vršek z ICZ se podrobně zabýval archi­tekturou informačních systémů paměťových institucí. Ve své prezentaci shrnul potřeby různých typů těchto organizací s ohledem na digi­talizaci a zmínil základní prvky informačního sy­stému.
Pozitivní ohlas a sympatie zaznamenal Petr Kocourek ze Státního oblastního archivu v Plzni a jeho téma digitalizace a vývoj softwaru pro archivy. Podrobně popsal činnosti a řešené projekty informatiků plzeňského archivu a nastínil obtíže, se kterými se potýkají. Místo sy­stému Janus pracují na vývoji nového open source programu.
Problematikou dlouhodobé ochrany digi­tál­ních dat se zabýval Jan Hutař z Národní knihovny. Důraz kladl na odpovědný vývoj strategií, které se dokáží vyrovnat s neustálými změnami a technickým vývojem, a na důležitost uchovávání metadat.
Andrea Fojtů navázala přehledem a charak­teristikou hlavních open source nástrojů, které takovou ochranu umožňují.
Skryté náklady na digitalizaci a dlouhodobou ochranu v podání Bedřicha Vychodila uzavřely trojlístek prezentací odborníků z Národní knihovny. Ve svém příspěvku hovořil o třech spolu souvisejících projektech. Nejprve to byl Blue Ribbon, který se zamýšlí nad trvale udržitelnou ochranou a zpřístupnitelností digitálních dokumentů. Následoval DiCoMo jako model odhadu nákladů na digitalizaci, jehož výstupem je sběr technických dat v čase, sloužící ke zpřesnění odhadů, a identifikování faktoru ovlivňujícího časovou náročnost. Posledním byl LIFE, zaměřený na celý životní cyklus dokumentu. Mezi jeho výstupy patří snížení nákladů, standardizace, spolupráce institucí a využití vhodných nástrojů.
Novou generaci systému Kramerius představil Martin Lhoták z Knihovny Akademie věd. Verze s číslem 4 má celou řadu zlepšení. Využívá repozitář FEDORA, má příjemnější uživatelské rozhraní a kvalitnější prezentaci výsledků. Zlepšily se i možnosti vyhledávání.
Dalším zahraničním přednášejícím byl Winfried Bergmeyer z berlínského Computerspiele Museum. Informoval o mezinárodním projektu KEEP - Keeping Emulation Environments Portable, jehož hlavním cílem je vytvoření platformy, která umožní emulaci různých dat a jejich zpřístupnění.
O nové on-line prezentaci muzejních a galerijních sbírek eSbirky.cz informoval Jakub Hauser z Národního muzea. Do projektu se zapojilo sedm partnerských institucí a velkým přínosem je propojení s Europeanou.
Odpolední blok zahájily konceptuální modely a jejich význam pro zpřístupnění kultur­ního, přírodního a industriálního dědictví autorek Marie Balíkové, Naděždy Andrej­číkové a Jany Šubové, které je možné aplikovat na různé oblasti kulturního dědictví a paměťových institucí. Značná pozornost byla věnována industriálnímu dědictví a zmíněna byla i spolupráce různých typů institucí v oblasti autorit.
Aleš Brožek ze Severočeské vědecké knihov­ny v Ústí nad Labem hodnotil jednotlivé pro­jekty českých paměťových institucí na in­­ter­netu a poskytl tím tvůrcům projektů, za­bý­vajících se digitalizací a zpřístupněním informací, zpětnou vazbu.
Miroslav Kunt z Národního archivu a jeho prezentace archiválií a archivních pomůcek prostřednictvím portálu Badatelna.cz jako cenného zdroje pro vyhledávání v datech celo­státní evidence zúčastněných archivů přinesla řadu zajímavých informací. Portál obsahuje nejenom přehled pomůcek, ale i některé konkrétní digitalizované fondy, z nichž značnou mediální pozornost vyvolaly dokumenty Německého státního ministerstva pro Čechy a Mo­­ravu.
Dalším přínosným a atraktivním projektem z oblasti českého archivnictví, o kterém hovořil Michal Wanner z Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, je zpří­stupnění digitalizovaných vedut do roku 1850. Soupis vedut vychází od roku 1999 v knižní podobě a zatím se podařilo vydat pět svazků. Nyní je k dispozici webová aplikace.
Zámeckým knihovnám, jejich zpracování a digitalizaci se věnoval ve svém příspěvku Pavel Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Národní památkový ústav se stará o sedmdesát fondů a 600 000 svazků dokumentů. První fází je zpracování bibliografických záznamů, na které navazuje digitalizace. Mimo jiné byla zmíněna snaha o výraznější propojení s knihovnickou sférou a aplikaci knihovnických standardů pro katalogizaci zámeckých a hradních fondů Národního památkového ústavu, a to zejména v oblasti starých tisků.
Konkrétnímu využití čárového kódu pro muzejní sbírkové předměty se věnoval Antonín Žamberský z Muzea Vysočiny Třebíč. Zaměřil se především na jeho uplatnění v depozitních prostorách. Řešení, které je využíváno, je dobrým doplňkem funkcionality již používaných systémů Demus a Clavius.
Zpřístupněním digitálního obsahu pro návštěvníky a badatele v Národním technickém muzeu se zabýval Walter Schorge, který si položil otázku smyslu prezentace digitálního obsahu v souvislosti s jeho začleněním do konkrétních muzejních expozic. Nastínil technologii pro zpřístupnění obsahu spojenou se snahou o využívání bezplatného a svobodného softwaru. Zmínil audiovizuální projekce, informační kiosky a ozvučení a ukázal konkrétní zapojení do expozic a vzdálenou centrální sprá­vu.
Adéla Faladová z Odboru autorského práva Ministerstva kultury České republiky seznámi­la účastníky s hojně diskutovanou přípravou novely autorského zákona, která byla zahájena na podzim 2009. Návrh by měl být předložen vládě v prvním čtvrtletí 2012. Novela se tý­ká např. osiřelých děl, transparentnosti kolektivní správy a změny systému zpoplatnění kopírovacích služeb. Součástí prezentace byly rovněž novinky z prostředí Evropské unie a ze Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
Posledním příspěvkem na konferenci byly informace o evropském projektu eBooks on Demand (elektronické knihy na objednáv­ku) Kateřiny Kamrádkové z Národní technic­ké knihovny a spoluautorky Věry Pospíšilíkové z Moravské zemské knihovny. Koordi­nátorem je Tyrolská univerzitní a zemská knihovna v Innsbrucku a zapojeno je dvacet šest knihoven z různých zemí, z toho čtyři jsou z České republiky. Výsledný produkt je poskytován ve formátu pdf s OCR. Mezi výhody elektronických knih na objednávku patří možnost uskutečnění služby bez návštěvy knihovny a násled­né zpřístupnění dokumentu zdarma. Důležitou součástí příspěvku byla nabídka spolupráce ostatním institucím.
Závěrem
Konference stejně jako v minulých letech přinesla řadu významných podnětů pro další práci a nastínila cestu, kterou se bude digitalizace ubírat. Letos můžeme očekávat a těšit se na již dvanácté a beze vší pochyby přínosné setkání paměťových institucí nad společným tématem digitalizace. Prezentace z konference jsou dostupné na http://skip.nkp.cz/akcArch10.htm.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2