Inspirujeme se Finskem - 3

JAN ČERNÝ > jan13cerny@centrum.cz

Ve Finsku mají mobilní knihovny tradici několik desetiletí. Zřízení prvních umožnil knihov-ní zákon z roku 1961¹. Graf² ukazuje zásadní vliv pojízdných knihoven na počet klasických knihoven. Zejména se jedná o 70. léta minulého století, kdy pojízdné knihovny dokázaly nahradit činnost cca 1500 knihoven, které byly zrušeny.

V současné době obsluhuje 160 pojízdných knihoven 13 188 míst, přičemž za rok 2008 v nich bylo vypůjčeno přes 7,5 milionu jednotek.^{3, 4, 5}

Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že Finsko masivně rušilo knihovny a nahrazovalo je pojízdnými primárně kvůli šetření financí, opak je pravdou. Mobilní knihovny se staly nejen finančně výhodnou alternativou, ale spíše prostředkem ke zkvalitnění informačních služeb, zejména ve venkovských oblastech. Místo knihovny s několikasetsvazkovým fondem a nekvalifikovaným knihovníkem začaly města a vesnice mimo průmyslové oblasti objíždět moder­ní pojízdné knihovny s kvalifikovaným personálem.⁶

Zřízení pojízdné knihovny hradí město, přičemž od státu dostává dotaci ve výši 25-50 % celkových nákladů. Hlavními důvody pro jejich vznik je především obhospodaření oblastí, kde není nutné stavět kvůli nízkému počtu obyvatel budovu pobočky knihovny a obsloužit školy, domovy důchodců a dětské domovy.

Pojízdná knihovna je dnes ve většině případů speciálně upravený autobus, který obsluhuje profesionální řidič. Knihovník či knihovnice se stará o výpůjčky a vracení dokumentů. Knihov­na, která vozidlo provozuje, vytváří jízdní řád. V něm jsou uvedeny časy a jednotlivé zastávky. Vždy se jedná o půlhodinová až hodinová zastavení. Pojízdná knihovna je rovněž automatizovaná.

Podle předsedy Výboru pojízdných knihoven při Finské knihovnické asociaci Antera Kyöstiö čeká tato vozidla v budoucnosti rozšíření jejich působnosti a funkce. V roce 2012 bude podle něj pojízdná knihovna v průmyslových oblastech větší než doposud, přičemž odhaduje dél­ku na 18 metrů. Naopak zmenší se ve venkovských oblastech. Nebude však poskytovat pou­ze knihovnické služby, ale i vzdělávací a informační. Dokonce se domnívá, že by mohla zastávat funkci banky, pošty, ale i místa, kde si lidé budou vyřizovat své úřední záležitosti.⁷ Dnešní pojízdné knihovny nabízejí standardně svým uživatelům připojení k internetu. On-line provoz například spustila už v roce 1994 pojízdná knihovna ve městě Kurikka, která dnes poskytuje i bezdrátové připojení díky domluvě s lokální telekomunikační společností.

Některé knihovny provozují kromě velkých pojízdných knihoven i knihovnické auto, které slouží především nemocným a seniorům.⁸ Na rozdíl od autobusu většinou nemá pevně stanovený jízdní řád, a může se tak flexibilně přizpůsobit potřebám čtenářů. Do dodávkového vozidla se přitom vejde 1500-2000 dokumen­tů.

V ulicích největšího vnitrozemského města Finska Tampere je k vidění speciální autobus, který zde funguje pod označení Netti-Nysse. Cílem této pojízdné služby je přimět občany k využívání internetu. Základní kurz je přitom bez poplatku. Uživatelé jsou obeznámeni s růz­nými metodami práce na internetu. Dostanou přitom seznam 140 míst, kde lze v Tampere internet využít, a samozřejmě také pozvánku do městské knihovny, kde je speciální internetová místnost.⁹

Služba se provozuje od roku 2001. Do vozidla se vždy vejde skupina 7 až 10 lidí, které posléze vyučuje počítačový odborník, resp. knihovník. Jedná se vždy o čtyři sezení po dvou hodinách. Skupiny uživatelů se mohou objednávat předem. V současné době pracuje v autobuse pět odborníků na plný úvazek.

Jedná se o nejúspěšnější marketingový nástroj knihovny Tampere. V současné době je na tři měsíce dopředu autobus rezervován. V prv­ních dvou letech se v něm uskutečnilo přes 200 kurzů. Z 65 % tvoří osazenstvo lidé nad 56 let. Ze dvou třetin to jsou ženy.

Souostroví Archipelago na jihovýchodě země má několik center. Jedním z nich je i město Parainen¹⁰, které provozuje knihovní loď.¹¹ Ta rozváží knihy po jednotlivých ostrovech, přičemž má deset zastávek, které navštíví během jednoho měsíce. Primárně je loď určena pro děti, nicméně ze zhruba 600 knih je část určena i pro dospělé. Provoz lodi začíná v květnu a končí na podzim, financuje ho město. Nejvíce uživatelů má knihovna zejména v letních mě­sících, kdy do této oblasti přijíždějí chataři. Lodní posádku tvoří vždy knihovník, asistent a lodivod.¹²

ODKAZY:

1 Viz Část 1

2 Finsko. Opetusministeriö. Suomen yleisten kirjastojen tilastot

3 Finsko. Opetusministeriö. Suomen yleisten kirjastojen tilastot

4 Komparace využívání bibliobusů viz kapitola 4.4.

5 Viz Příloha. č. 2

6 MÄKINEN, Ilkka. Golden Age of Finnish Public Libries: institutional, Structural and Ideological Background since the 1960’s.

7 MYLLYLÄ, R. Still Rolling! [Nordic Mobile Library Festival 2002] [online]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2003, v. 36, no. 1, p. 19-22. Dostupný také z www: <http://www.splq.info/issues/vol36_1/07.htm>.

8 V městské knihovně v Oulu je to například dodávka značky Mercedes.

9 Tampereen kaupunginkirjasto. Netti-Nysse [Tietotekniikkabussi tavallisille ihmisille][online]. Tampere: Tampereen kaupunginkirjasto, 2008 , 05.02.2008 [cit. 2009-06-20]. Text v angličtině. Dostupný z www: <http://www.tampere.fi/kirjasto/nettinysse/english.htm>.

10 Jediné finské město, které je obklopeno vodou ze všech stran.

11 Finsky Kirjastovene.

12 MALKAMÄKI, E. Paraisten kirjastovene tuo kesälukemiset laiturin nokkaan. Turun Sanomat, vol. 114. ISSN 0356-133X Dostupný z www:

<http://www.ts.fi/kotimaa/?ts=1,3:1002:0:0,4:2:0:1:2008-05-21,104:2:542069,1:0:0:0:0:0>