Vybrané překlady ze španělské a hispanoamerické literatury 2008-2010 - 1

HELENA ZBUDILOVÁ > zbudilova@tf.jcu.cz

Současný španělský spisovatel a advokát ILDEFONSO FALCONES (nar. 1958 v Barceloně) se proslavil nejen v rodné zemi, ale i za jejími hranicemi svými romány Katedrála moře (La catedral del mar, 2006, č. 2008) a Ruka Fátimy (La mano de Fátima, 2009). Na tvorbě románu Katedrála moře pracoval autor čtyři ro­ky. Dílo bylo přeloženo do 15 jazyků a bylo oceněno mnoha prestižními cenami. Českého překladu se zhostila Lada Hazaiová (nakladatelství Argo, 534 s.). Jedná se o historický román, jehož děj je zasazen do hlavního města Katalánska 14. století. Zachycuje životní příběh Arnaua Estanyola, syna uprchlého nevolníka, který v Barceloně bojuje o přežití jako svobod­ný muž. Snaží se vylepšit své společenské postavení, ale především barvitě líčí nelehký život tehdejších obyvatel Katalánska. Název románu odkazuje na stavbu chrámu zasvěceného Pan­ně Marii z Moře (Santa María del Mar), k jehož stavbě se uchýlí obyvatelé Ribery, jedné z nejchudších barcelonských čtvrtí. Námět románu nese stopy velmi dobré propracovanosti, autor mnohdy záměrně volí melodramatický či sentimentální tón. Styl románu může připomínat filmový scénář, proto někteří kritikové v souvislosti s Falconesovou prvotinou hovoří o tzv. historické telenovele. Dílo bývá srovnává-no s románem Pilíře země (The Pillars of the Earth, č. 2009, Knižní klub, 928 s. v překladu J. Jiráka, 2. vydání) britského autora Kena Folletta. Tento román se odehrává ve středověké Anglii 12. století.

Španělský romanopisec a esejista ANTONIO MUÑOZ MOLINA (nar. 1956 v Úbedě, Jaénu) umisťuje své romány do období frankismu a 80. a 90. let 20. století. Klade důraz na souvislou vypravěčskou složku a precizně propracovaný styl a jazyk. Literární kritika i čtená­ři se shodují, že tento současný jaénský autor tvoří skutečné lidské postavy z masa a kostí, které zdařile odhalují vnitřní pocity a emoce. Většinou se jedná o protagonisty s melancholickým pohledem na svět, u nichž je zároveň patrná radost z žití. Dovede se „vcítit“ do svého hrdiny stejně jako např. kolumbijský autor G. García Márquez. Muñoz Moli­na je od roku 1996 členem Španělské královské akademie. Původně vystudoval umění a žurnalistiku. Ože­nil se s Elvirou Lindovou, spisovatelkou pro děti a mládež. Tento velmi plodný a oceňovaný autor (od r. 1984 napsal více než 20 knih) je českému čtenáři představen překladem detektivního románu Za úplňku (Plenilunio, 2007, č. 2008), který vydalo nakladatelství Garamond (přeložil V. Medek, 424 s.). Román zpracovává velmi jednoduchý námět, odehrává se v autorově rodném městě. Policejní inspektor pátrá po sexuálním deviantovi, vrahu malé Fátimy. Ale i sám inspektor je v nebezpečí, protože je hledán baskickými teroristy a figuruje na seznamu ETA.

Další z detektivně laděných příběhů napsaných ve španělské části Pyrenejského polo­ostrova přináší román Nejlepší loupákův zážitek (Lo mejor que le puede pasar a un cruasán, 2001) španělského autora PAB­LA TUSSETA (nar. 1965 v Barceloně). Pablo Tusset je autorský pseudonym. Román u nás vyšel v překladu Ondřeje Nekoly, vydalo ho nakladatelství Garamond (404 s.). Jedná se o autorovu prvotinu, která vzbudila ve Španělsku velký ohlas. Román byl oceněn Cenou Premio Tigre Juan, přeložen do několika jazyků a také zfilmován. Dílo je označováno literárními kritiky za ostře ironický, humorný a parodický román, jenž v sobě snoubí látku detektivní, historickou, filozofickou a esoterickou. Čtenáři se dostává do rukou osobité literární dílo. Naznačme si stručně dějovou linii: protagonista Pablo Balú Miralles je muž ve věku 35 let, černá ovce bohaté rodiny. Vede pohodlný život flamendra. Po zmizení svého bratra (nazývaného The First) nastává v jeho životě zásadní zvrat…

Aragonský spisovatel JAVIER SIERRA (nar. 1971 v Teruelu), nejmladší ze všech uvedených autorů, výrazně vstoupil do světové literatury prvotinou nazvanou Modrá dáma (La dama azul, 1998). Do češtiny byla přeložena Miluší Válkovou a vydána Knižním klubem (352 s.). Děj se odehrává v 17. století na dvou místech, ve Španělsku a v Latinské Americe. Protagonistka, árijská jeptiška Marie z Agredy, je nadána schopností bilokace (být na dvou místech zároveň) - tedy v klášteře ve španělském městě Ágrida a zároveň putuje po Latinské Americe, kde se zjevuje indiánům z oblasti Nového Mexika jako Modrá dáma. Byla sledována a zkoumána španělskou inkvizicí, protože uskutečnila více než 500 cest do vzdálených koutů světa. Její příběh později zpracovává mladý novinář, jenž se zajímá o paranormální jevy.

Dramatická tvorba barokního španělského autora PEDRA CALDERÓNA DE LA BARKY (1600-1681, Madrid) je v českém kulturním prostředí známa od roku 1841 prostřednictvím adaptace J. K. Tyla (Láska v nárožním domě). Calderónovo nejdůležitější filozofické drama Život je sen (La vida es sueño, 1636) je v češtině čtenářům přístupné od roku 1870 v překladu Josefa Jiřího Stankovského (Život pouhý sen). Toto drama, líčící příběh polského prince Segismunda, díky pojetí pozemského života jako pouhého snu rozehrává problém predestinace a svobodné vůle, skutečnosti a svobody. Do češtiny bylo přeloženo opakovaně (1900, 1958, 1981 a 2008). V překladu, kterého se zhostil Vladimír Mikeš, a který vyšel v nakladatelství Artur (232 s., 1. vydání), jsou zahrnuta celkem dvě básnická dramata tohoto mistra divadla španělského Zlaté­ho věku. Obě podávají pozoruhodný obraz dané doby. Život je sen je paradigmatem symbolického Calderónova divadla. Odehrává se ve smyš­lené a vzdálené zemi a prostřednictvím paraboly odhaluje základní konflikty lidského života. Druhým v pořadí je Lékař své cti (El médico de su honra, 1637, č. 1871 a 1900), dílo můžeme vřadit mezi Calderónovy nejslavnější „komedie cti“. Obě dramata bývají někdy označována jako tzv. dramata žárlivosti, v nichž hraje důležitou roli téma cti, jež souvisí s renesanční úctou k lidské osobnosti.

Středně pokročilým studentům španělštiny je určena kniha Začátek neuvěřitelné historie Dona Quijota de la Mancha (El comienzo de la increíble historia de Don Quijote de la Mancha), zjednodušená dvojjazyčná verze klasického díla španělského spisovatele MIGUELA DE CERVANTESE (1547 Alcalá de Henares - 1616 Madrid). Dílo lze využít jako učebni-ci, která napomůže rozvíjet slovní zásobu a schopnost porozumět cizojazyčnému textu. Je vhodná pro školy i pro samouky. Přílohu tvoří CD s textem namluveným rodilým mluvčím. Materiál v překladu Anny Acostové vyda-lo brněnské nakladatelství Computer Press (74 s.).

V nakladatelství Triton vyšla v překladu Miloslava Uličného sbírka andaluského básníka a dramatika FEDERICA GARCÍI LORKY Cikánské romance (Romancero gitano, 1928; 144 s.). Básnická i dramatická tvorba tohoto autora je prodchnuta místním andaluským folklórem a vlivem avantgardy. Cikánské romance jsou Lorkovým vrcholným dílem. V této sbírce nalezneme poezii z let 1924-1927, jedná se o 18 romancí. Cikánské romance byly do češtiny přeloženy opakovaně, od roku 1946 do roku 1999 celkem pětkrát (zmiňme např. překlad M. Uličného z roku 1998, který vyšel v bilingvní úpravě). Dále byly vydány dva překlady Lorkovy divadelní tvorby: drama Dům Bernardy Alby (La casa de Bernarda Alba, 1936) v překladu Věry Slezákové-Uldrichové a Mila­na Cikánka (vydavatelství Alpress, 171 s.), ve kterém je popisován útisk žen a řešena problematika lidské netolerance. Do románové podoby příběh převyprávěl Milan Bárta. Mnohými kritiky je toto dílo označováno za mistrovské. Dále zmiňme reedici básnického dramatu Krvavá svatba (La boda de sangre, 1933) od Vladimíra Mike­še (Artur, 84 s.), které patří do skupiny poetických tragédií inspirujících se v li­do­­vých námětech.

Básnířka, prozaička a překladatelka CLARA JANÉSOVÁ (nar. 1940 v Barceloně) je autor­kou knihy Oféliin hlas (La voz de Ofelia, 2005). Přeložila ji Adriana Krásová za spolupráce Josefa Forbelského, vydalo nakladatelství Paseka (104 s.). Janésová napsala více než dvacet básnických sbírek, tři romány, několik svazků povídek, esejů, biografií a memoárů. Významná je její role překladatelky. Z české literatury si zvolila kromě série výborů z díla V. Holana tvorbu J. Seiferta, F. Halase, J. Ortena, V. Nezvala, K. H. Máchy, J. Durycha, K. Čapka a I. Klímy. S oblibou překládá také tvorbu M. Durasové, K. Mansfieldové, W. Goldinga či tureckou a perskou poezii. Je nositelkou řady španělských a zahraničních literárních ocenění. V roce 2000 obdržela Medaili za zásluhy o přínos česko-španělským kulturním vztahům. Dílo Oféliin hlas vznikalo dvanáct let. Autorka v něm zachycuje svůj osudový umělecký i osobní vztah k Vladimíru Holanovi, na jehož začátku bylo setkání jednatřicetileté katalánské básnířky se španělským překladem Noci s Hamletem. Toto literární setkání bylo silným životním zážitkem. Stálo na počátku písemné korespondence a později vedlo k osobnímu shledání obou umělců po roce 1975. Janésová se postupně seznamovala nejenom s Holanovou tvorbou, ale i dalších českých spisovatelů, jejichž díla začala postupně překládat. Oféliin hlas je lyrickou zpovědí, ve které se mísí prvky autobiografie, legendy a básně v próze. Příběh se odvíjí na pozadí příběhu o Orfeovi a Euridice a Hamletovi a Ofélii. Kritika dílo Janésové oceňuje jako „ojedinělý případ prolnutí života a literatury, skutečnosti a mýtu“. Její verše svou neexistenciální orientací a spiritualizovaným milostným citem prodlužují tradici španělských mystiků.

Ve výčtu překladů ze španělské literatury nesmí chybět dílo Mezi jednotou a různorodostí. Úvod do srovnávací literární vědy (Entre lo uno y lo diverso. Introducción a la literatura comparada, 1985), které v překladu Anny Hou­skové, Alexandry Berendové a Mariany Houskové vydalo nakladatelství Triáda (456 s.). Jeho autorem je CLAUDIO GUILLÉN (1924 až 2007), španělský spisovatel a komparatista; syn básníka Jorge Guilléna, jenž byl členem Generace 27. Claudio Guillén studoval v Seville, Paříži a ve Spojených státech. Jako univerzitní profesor přednášel po celém světě. Je autorem mnoha studií o srovnávací literatuře (především z období renesance). V roce 2002 se stal členem Španělské královské akademie jazyka. Dílo Mezi jednotou a různorodostí nabízí definici oboru srovnávací literární vědy, komparatistiky, a základních pojmů; vychází ze základní myšlenky pohybu mezi jednotou a různorodostí, rozmanitostí. Guillénův pohled je originální, svůj náhled obohatil i o mimoevropské literatury. Dílo obsahuje řadu ino­vativních momentů, z nichž lze čerpat mnoho inspirací k úvahám. Guillénova vědecká práce je prací badatelskou, přináší řadu informací o dějinách a problémech srovnávací literatury. Kniha byla oceněna mezinárodní cenou za esej (Cena Caballera Bonalda).

Katalánská literatura je zastoupena románem Gaudího klíč (La Clau Gaudí, 2007) dvojice autorů ESTEBANA MARTÍNA a AN­DRE­UA CARRANZY. Knihu v překladu Kry­štofa Kusého vydalo nakladatelství Argo (305 s.). Děj románu je situován do prostře-dí Barcelony počátku 21. století. Společně s úmrtím jednoho z žáků katalánského architekta a stavitele Antonia Gaudího se začíná odvíjet příběh tajemného proroctví, které se vydá vypátrat vnučka zemřelého muže. María společně se svým snoubencem matematikem Miguelem postupně odhaluje souvislosti architektovy smrti, jeho příslušnosti k sektě a symboliku jeho díla. V časově omezeném prostoru se snaží nalézt relikvii, která hraje klíčovou roli, a jež je ukryta v Gaudího stavbách.

Dalším dílem, které přináší překlad z katalánské literatury za rok 2008, je kniha Tři katalánské hry, kterou v překladu Evy Kadlečkové, Romany Redlové a Víta Kloučka vydal Divadelní ústav v edici Současná divadelní hra (140 s.). Dílo obsahuje tři texty současných katalánských autorů: hru Pokušení (Temptació, 2004) od CARLESE BATLLEHO, Sklep(Soterrani, 2008) od JO­SE­PA MARÍI BENETA I JORNETA a Vypadáme jako blbci (Estem quedant fatal, 2003) autorky GEMMY RODRÍGUEZOVÉ. Dále obsahuje doslov o současném katalánském dramatu z pera Joana Cavallého a několik slov katalánských autorů k publikovaným hrám.

Překlady z hispanoamerické literatury reprezentuje první český výbor hispanoamerických fantastických povídek EVY LUKAVSKÉ nazvaný Had, který se kouše do ocasu. Je pojmenován podle povídky mexického spisovatele Amada Nerva. Na překladu se podíleli Eva Lukavská, Jan Machej, Daniel Nemrava, Markéta Riebová a Eva Spitzová. Knihu vydalo brněnské nakladatelství Host (472 s.). Výbor obsahuje 55 povídek známých i méně známých spisovatelů Latinské Ameriky (např. J. L. Borge­se, J. Cortázara, H. Quirogy, A. Ner­va, M. Fernándeze, F. Hernándeze, M. L. Bombalové) a teoretický literárně-historický úvod o hispanoamerické fantastické povídce od počátků do 70. let 20. století. Každá povídka je uvedena medailonkem spisovatele. Jedná se o zajímavé dílo, které přináší průřez bohatou literární produkcí, jež je představována v chronologickém sledu. Přináší také cennou bibliografii.

Rok 2008 přinesl také reedici románu Láska za časů cholery (El amor en los tiempos del cólera, 1985) v překladu Blanky Stárkové. Byl vydán nakladatelstvím Odeon (352 s.). Jeho autorem je slavný kolumbijský romanopisec, povídkář a publicista GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ (nar. 1928, Aracataca). První vydání románu s doslovem Hedviky Vydrové pochází z roku 1988. Jedná se o román tří postav, který se odehrává počátkem 20. století ve městě, které připomíná Cartagenu de las Indias. Je rozčleněn do šesti rozsáhlých kapitol. Ústředním tématem je věčná láska dvojice lidí v pokročilém věku Florentina Arizy a Ferminy Dazové, jejíž manžel zemřel při nešťastném pádu ze žebříku. Zamilovaný pár společně pluje po řece Magdaleně a navrací se tak do minulosti. García Márquez napsal toto dílo jako oslavu lásky, která je schopna překonat čas a vzdálenost. Román byl natolik úspěšný, že se dočkal v roce 2007 filmového zpracování. Nakladatelství Odeon vydalo také dílo Pohřeb Velké matky (Los funerales de la Mamá Grande), ve kterém se do­stáváme do tajemného magického světa Maconda u příležitosti pohřbu Velké matky, míst­ní pohlavárky. Tento soubor osmi povídek zahrnuje příběhy již dříve známé (např. V tom­hle městečku se nekrade), ale i povídky, které v češtině vyšly poprvé (např. Úterní siesta, Takový obyčejný den a Umělé růže).

Milovníky tvorby tohoto autora bych ráda upozorni­la, že v roce 2009 vyšel jeho životopis společně s rozborem děl pod názvem Gabriel García Márquez: Život (Gabriel García Márquez: A Life) v překladu z angličtiny. Jeho autorem je Geraldo Martín, profesor univerzity v Pittsburgu (Odeon, 2009, překlad Vladimír Medek, 688 s.). Životopis vznikal po dobu 18 let a Gerald Martín uskutečnil na 300 rozhovorů s členy Márquezovy rodiny, s různými spisovateli i politiky.

Argentinsko-uruguayská herečka a spisovatelka GABRIELA ARCHEROVÁ je autorkou humorně laděného díla Když jsem tak inteligentní… proč se stále zamilovávám jako úplná blbka? (Si soy tan inteligente… ¿por qué me enamoro como una imbécil?, 2003). Dílo v překladu Anny Tkáčové vydalo nakladatelství Pragma (200 s.). Je prezentováno jako odborná studie dr. Prudencie Skeptické z jednoho výzkumného ústavu, která se zabývá zkoumáním odlišností v mentalitě mužů a žen, jejich vztahy a komunikací. Autorka humorně popisuje (pseudo)starosti argentinské ženy vyšší střední vrstvy, která prochází krizí středního věku. V roce 2005 autorka vydala knihu o mezilidských vztazích nazvanou Princ rozděluje… proč muži a ženy trvají na vzájemném porozumění? (El príncipe azul destiňe. ¿Por qué los hombres y las mujeres nos empeňamos en entendernos? ).

Kubánská básnířka a prozaička WENDY GUERROVÁ (nar. 1970 v Havaně) se představila českému čtenáři svou románovou prvotinou Všichni odcházejí (Todos se van, 2006). Novela, již v překladu Denisy Kantnerové vydalo nakladatelství Odeon (192 s.), pojednává o příběhu dívky Nieve (Sníh) Guerrové, která žije na Kubě v rozvrácené rodině. Své zážitky z dětství a dospívání si zaznamenává do deníčku, vyjadřuje se také k tabuizovaným tématům, jako jsou exil, homosexualita nebo policejní represe. Její deník je otevřenou výpovědí a reflexí o každodenním dění na současné Kubě. Román obsahuje autobiografické prvky. Získal cenu Premio de Novela Bruguera Editorial. Autorka poskytuje rozhovory, přednáší na univerzitách (např. v Mexiku a Argentině) a publikuje své texty v časopisech Encuentro nebo La Gaceta de Cuba.