Regionální funkce na Sokolovsku

JITKA PAŘILOVÁ > parilova@mksokolov.cz  

V okrese Sokolov žije 95 089 obyvatel. Funkci pověřené knihovny plní Městská knihovna Sokolov, která metodicky řídí 11 profesionálních a 21 neprofesionálních veřejných knihoven.

V současné době nakupuje výměnný fond pro všechny neprofesionální knihovny a fond z prostředků obcí pro 18 neprofesionálních knihoven. Ovšem ne vždy to tak bylo, dosáhnout tohoto stavu stálo mnoho úsilí.

V roce 2004 fungovaly na Sokolovsku tzv. střediskové knihovny (profesionální), které se staraly o několik obecních knihoven (neprofesionálních). Snahou MěK Sokolov bylo sjednotit služby pod jednu, a to sokolovskou městskou knihovnu. To se také, ať už převodem nebo zkatalogizováním fondu, povedlo. Tři obecní knihovny si fond nakupují samy. V budoucnu se počítá s tím, že i těmto třem knihovnám bude fond nakupovat MěK Sokolov. Tento krok jsme viděli a pořád vidíme jako důležitý pro již probíhající automatizaci knihoven.

Všechny profesionální knihovny na Sokolovsku využívají automatizovaný knihovní systém Clavius, proto bylo předem rozhodnuto, že pro neprofesionální knihovny budeme volit stejný knihovní systém. Firmou Lanius nám byl představen Clavius REKS. Již v roce 2006 MěK Sokolov z rozpočtu na RF zakoupila první čtyři licence a začala s katalogizací původního fondu. V roce 2007 MěK Sokolov - oddělení regionálních funkcí podalo první žádost o poskytnutí dotace z programu VISK 3 na nákup regionálního systému REKS - modul katalogizace - pro zbývajících 17 neprofesionálních knihoven. Dotaci ve výši 94 010 Kč jsme získali a fondy knihoven převedli do tohoto systému. Spoluúčast byla hrazena z rozpočtu na RF. V roce 2009 jsme získali dotaci v celkové výši 202 727 Kč na navazující projekt Automatizovaný regionální knihovní systém REKS - 2. etapa a začali s automatizací knihoven. V současné době je na Sokolovsku automatizováno devět neprofesionálních knihoven a dal­ší přibývají.

Musím konstatovat, že zřizovatelé neprofesionálních knihoven na Sokolovsku jsou knihovnám nakloněni, což se projevuje na nových prostorách pro knihovny a na finančních prostředcích, které vynakládají na nákup knihovního fondu. Důsledkem tohoto kladného přístupu je mimo jiné i to, že se ze dvou neprofesionálních knihoven staly knihovny profesionální.

Posledním bodem, který bych ráda zmínila, je každoroční pořádání akce Setkání knihovníků na Sokolovsku. Jedná se o neformální setkání knihovníků jak z profesionálních, tak z neprofesionálních knihoven. Všechny ostatní akce, které se pro knihovníky pořádají, jsou s určitým zaměřením. Například kolegyně z dětského oddělení z profesionální knihovny nemá možnost poznat kolegyni z neprofesionální knihovny, přitom jejich práce je velice podobná. I když toto setkání nemá žádný oficiální program a jde pouze o posezení nad kávou, odcházejí knihovnice obohaceny o tak potřebné vzájemné rady a zkušenosti. Akce je mezi knihovníky velice oblí­be­ná a kladně hodnocena.

Kromě poskytování tradičních výpůjčních služeb pořádáme celou řadu kulturních a vzdělávacích akcí pro všechny věkové skupiny uživatelů. V roce 2010 je navštívilo 11 550 lidí. O některých akcích bych se chtěla zmínit blíže.

Snažíme se získat čtenáře již mezi dětmi v mateřských školách, které pravidelně na podzim zveme na akce, na nichž děti seznamujeme s knihovnou. Máme zde přichystané různé soutěže o ceny. Pro všechny děti pořádáme každý měsíc výtvarnou díl­nu Vyrábění pro šikulky, kde si mohou např. uplést velikonoční pomlázky, vyrobit vánoční dárečky… Na jaře a v létě se děti mohou zúčastnit akcí na nádvoří zámku, jako je např. Rej strašidel a čarodějnic, Dětské odpoledne ke Dni dětí nebo Radní čtou dětem pohádku, kde také vyhlašujeme nejlepší čtenáře.

Pro širokou veřejnost pořádáme pravidelně každé první úterý v měsíci přednášky a besedy. Vždy v první polovině roku máme regionální blok přednášek, kdy známé osobnosti z našeho okolí povídají o různých regionálních tématech (např. o historii, přírodních zajímavostech, architektuře, památkách…). Dále k nám zveme spisovatele, cestovatele a další osobnosti z oblasti kultury.

Pro zájemce ze skupiny zdravotně handicapovaných občanů pořádáme jednou měsíčně rozvoz knih. Spolupracujeme také s pečovatelským domem, kam chodíme každé dva týdny z knih předčítat. Pro nevidomé a slabozraké pořádáme ve spolupráci s místní pobočkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, Tyflocentrem a výrobním družstvem nevidomých Spektra Praha výsta­vy kompenzačních pomůcek. Pro veřejnost i pro školy realizujeme přednášky o životě lidí se zrakovým handicapem.

V září loňského roku jsme zahájili činnost Dámského klubu. Každou poslední středu v měsíci se přihlášené členky scházejí v kulturním sále knihov­ny posedět a popovídat si. Na každou schůzku zveme také hosta, který s námi beseduje na téma, kterým se zabývá. Inspiraci jsme získali v Dámském klubu při Americkém centru v Praze, jehož ředitelem je Miroslav Konvalina. Ten také v září činnost našeho klubu slavnostně zahájil.

Tato akce byla původně určená pro skupinu náctiletých, ale postupně se rozšířila pro všechny zájemce. Jedná se o víkendové semináře zaměřené vždy na jednu kreativní oblast - měli jsme již např. výtvarné semináře, dále semináře zaměřené na tvůrčí psaní, žurnalistiku, grafologii, hudbu, plánujeme seminář rychločtení.

V loňském roce jsme uskutečnili společný projekt s místním gymnáziem. Studenti napsali a ilustrovali pohádky pro děti, které jsme vydali v knižní podobě. Knihy jsme pak rozdali dětem při akcích knihovny.

Protože pořádáme přednášky a besedy o jednotlivých zemích světa, napadlo nás udělat akci, která by trvala několik dní a při níž by se zájemci seznámili s danou zemí nebo kontinentem komplexněji (např. s přírodou, památkami, historií, kuchyní, hudbou, tancem…). Tak vznikl projekt festivalů, při kterých se již účastníci dověděli o Africe, Jižní a Severní Americe (tady se nám dokonce podařil zápis do České knihy rekordů v počtu indiánů na jednom místě) a Indii. Hlavním dnem je vždy některá sobota v květnu, kdy celý den na nádvoří zámku probíhají soutěže, workshopy, hudební a taneční vystoupení představující kulturu příslušného kontinentu nebo země.

Již několik let spolupracujeme s knihovnou v partnerském městě - v německém Schwandorfu. Vydali jsme společně několik dvojjazyčných sborníků povídek sokolovských a schwandorfských autorů, které byly přeloženy vždy do opačného jazyka.