Regionální funkce v Karlovarském kraji

JITKA SVOBODOVÁ > svobodova@knihovnakv.cz Karlovarský kraj
Karlovarský kraj se prostírá v nejzápadnější části naší republiky. Na západě hraničí s německým Bavorskem a Saskem - tyto hranice tvoří víc než polovinu celkové délky hranic kraje, na východě sousedí s Ústeckým a jižně s Plzeňským krajem.
Po Praze a Libereckém kraji je Karlovarský třetím nejmenším v republice (zaujímá 4,2 % plochy ČR s rozlohou 3314 km2). Nacházejí se zde tři okresy:
Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. Kraj je členěn na 132 obcí, z nichž 37 má statut města.
Karlovarský kraj je typickým představitelem českého pohraničí se smíšeným národnostním osídlením. Poválečné dosídlování nahrazující až 80% úbytek původních obyvatel bylo spojeno především s rozvojem energetiky, těžbou uhlí, uranu a zánikem zemědělských usedlostí a průmyslových malovýrob. To přinášelo i to, že převládala poptávka po nekvalifikované pracovní síle, hlavně v oblasti dolů.
Karlovarský kraj je krajem s nejmenším počtem obyvatel. (K 31. 12. 2008 žilo v obcích tohoto kraje 308 403 obyvatel, což představuje 2,9 % obyvatel ČR.) Nejlidnatějším okresem je okres karlovarský, nejméně lidí žije v okrese Cheb. Sídelní struktura regionu je různorodá. Pro větší část území je spíš typický vyšší počet menších obcí. Většina obyvatel žije ve městech, městské obyvatelstvo představuje přibližně 83 % z celkového počtu obyvatel. Současný demografický vývoj kraje je příznivý, o čemž svědčí i relativně mladé obyvatelstvo.
Počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi rozsáhlý, stejně tak i množství pravidelně se opakujících kulturních akcí. Je tu rovněž dostatečná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Na území kraje je 11 divadel, 26 kin a více než 60 muzeí a galerií a síť základních a několika specializovaných knihoven.
Krajská knihovna Karlovy Vary (KK KV) vznikla v ro­ce 2002 z bývalé Okresní knihovny. Od roku 2005 sídlí v nové moderní budově (rekonstrukce bývalých kasáren). Poskytuje klasické knihovnicko-informační služby pro širokou veřejnost, zaměstnává 50 pracovníků.
Knihovna pracuje s knihovním systémem Aleph a eviduje necelých 300 000 dokumentů, dále pečuje o vzácný historický fond balneologické literatury, který čítá 3476 titulů. Nabízí rozsáhlý fond zvukových knih pro nevidomé. Služeb knihovny využívá více než 10 000 uživatelů. V roce 2010 bylo vypůjčeno kolem 463 000 titulů. V knihovně je pro uživatele k dispozici půjčovna, dětské oddělení, A-klub (hudební oddělení), oddělení pro handicapované a informační středisko. Knihovna disponuje dvěma počítačovými učebnami, moderně vybaveným sálem s kapacitou až 150 osob. Součástí knihovny je pobočka na Lidické ulici v Karlových Varech. Vedle knihovny je příjemné dětské hřiště pro malé děti. Knihovna je na Facebooku, má vlastní webové stránky (www.knihovna.kvary.cz).
V kraji je celkem 121 knihoven: krajská knihov­na, 12 profesionálních, 42 neprofesionálních v okre­se Karlovy Vary; 10 profesionálních (včetně pověřené knihovny), 24 neprofesionálních v okrese Cheb; 12 profesionálních (včetně pověřené knihovny), 21 neprofesionálních v okrese Sokolov.
V současné době výkon regionálních funkcí (RF) v Karlovarském kraji zabezpečuje KK KVa pověřené knihovny. Počátek plnění RF je spojen s již zmíněnou transformací Okresní knihovny Karlovy Vary na Krajskou knihovnu Karlovy Vary, která se uskutečnila k 1. 5. 2002. Od 1. 7. 2002 byl zahájen nákup a zpracování výměnného fondu pro neprofesionální knihovny na základě Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. V této době ještě krajská knihovna nakupovala a zpracovávala knihovní fond pro sedm profesio­nálních knihoven okresu Karlovy Vary, a to do roku 2004, kdy jich zbylo jen šest, v roce 2005 tři a od roku 2006 si všechny profesionální knihovny tuto činnost zajišťují samy.
V lednu 2004 bylo sloučením bývalých osmi střediskových knihoven v okrese Karlovy Vary resp. neprofesionálních knihoven těchto středisek vytvořeno Středisko regionálních služeb, které zajišťovalo cirkulaci výměnného knihovního fondu po neprofesionálních knihovnách, shromažďovalo statistiku, provádělo revize a aktualizace knihovního fondu, poskytovalo metodickou pomoc knihovníkům apod.
Činnost tohoto detašovaného pracoviště navazovala na osvědčený střediskový systém, kde ve výměnných souborech cirkuloval veškerý knihovní fond, tedy i ten, který byl pořízený za finanční prostředky zřizovatele. Práce na sjednocení fondu ale byla od samého počátku náročná - převzatý knihovní fond (asi 100 000 k. j.) byl sice částečně zapsán ve stejném automatizovaném knihovním systému (Lanius), ale kvalita záznamů byla různá, někdy šlo jen o pár základních popisných údajů, takže bylo nutné provádět revizi všech záznamů a zároveň doplňování chybějících. Tato činnost prakticky probíhá do současnosti, nyní již v systému Clavius Reks. Předpokládáme, že do jednoho až dvou let, budou-li podmínky (finance) pro výkon RF minimálně stejné jako dosud (od roku 2011 má KK KV na výkon RF 1 800 000 Kč, což je nejmenší částka od roku 2002), bude kompletní revize všech záznamů dokončena.
Po přestěhování krajské knihovny do nově zrekonstruovaných prostor na konci roku 2005 se přestěhovalo i Středisko regionálních služeb, nově s názvem Oddělení služeb knihovnám. Je součástí Oddělení regionálních služeb, kam patří ještě vzdě­lávací centrum, společenský sál a Informační středisko Karlovarského kraje.
Situace v dalších okresech byla poněkud odliš­ná. Knihovnami pověřenými výkonem RF byly Okres­ní knihovna v Chebu a Okresní knihovna Sokolov, které se od 1. 1. 2003 staly knihovnami městskými. Finanční prostředky na RF pro tyto knihovny jsou od roku 2005 ve formě dotace poskytovány Karlovarským krajem. Je potěšující, že rozpočet na RF pověřených knihoven se - na rozdíl od krajské knihovny - pro rok 2011 zvýšil o 10 % (v letech 2009 a 2010 byl totiž o 10 % snížen).
(Více o regionálních funkcích v těchto pověřených knihovnách najdete v samostatných článcích.)
Pro regionální služby v Karlovarském kraji je cha­rakteristický intenzivní individuální přístup, který je možný s ohledem na relativně malý počet knihoven. Se všemi základními knihovnami resp. jejich zřizovateli byly uzavřeny smlouvy na poskytování RF (kromě Městské knihovny Mariánské Lázně, které jsou přesto poskytovány běžné metodické služby), a to od roku 2007 na dobu neurčitou.
Výrazným posunem ve zkvalitňování regionálních služeb knihovnám, ale především služeb obyvatelům Karlovarského kraje, bylo zavedení regio­nálních automatizovaných knihovních systémů (AKS). Jejich počátek byl v roce 2006 v Městské knihovně Sokolov (Clavius Reks), dnes je tento systém používán také krajskou knihovnou, ale jen pro výměnný fond (v KK AKS Aleph). Protože Měst­ská knihovna v Chebu, jako pověřená knihovna, má knihovní systém KpWin SQL, pro neprofesionál-ní knihovny byl pořízen také regionální systém KpWin.
Knihovní fond všech knihoven je v současnosti zpracován v AKS, všechny operace spojené s tvorbou a evidencí výměnných souborů probíhají automatizovaně. Plně automatizováno (rozumí se, že knihovny pracují s automatizovaným výpůjčním protokolem) je v okrese Karlovy Vary devět knihoven, v okrese Cheb jedenáct a v okrese Sokolov rovněž devět knihoven.
Výměnný fond krajské knihovny byl v roce 2010 doplněn o 2395 svazků nakoupených za příspěvek obcí, který činil 395 700 Kč a o 2067 svazků nakoupených z rozpočtu na RF ve výši 376 000 Kč. Celkem byl výměnný fond pro neprofesionální knihovny v okrese Karlovy Vary doplněn v roce 2010 o 4462 svazků za 771 700 Kč. Jedné obci bylo průměrně zakoupeno a zpracováno 63 svazků. Výměnný fond určený k cirkulaci čítal ke konci roku 2010 celkem 84 703 k. j.
V minulém roce bylo rozvezeno čtyřiceti dvěma knihovnám karlovarského okresu 245 souborů s 14 307 svazky. Obce dostaly šest souborů knih (v průměru 58 sv. v jednom souboru) a celkem za rok jedna knihovna průměrně 340 svazků.
Projekty realizované v rámci kraje
Léta 2005 až 2008 resp. 2010, kdy končila doba udržitelnosti jednoho z projektů, přinesla dva vel­ké projekty, které čerpaly finance z evropských fondů.
Prvním byl projekt Informační a komunikační technologie pro veřejnost Karlovarského kraje (finan­ce SROP, státní rozpočet, spoluúčast zřizovatele). Jeho cílem bylo vybavit potřebnou počítačovou technikou pokud možno všechny knihovny v kraji tak, aby mohly poskytovat veřejný přístup k internetu. K partnerství v projektu se přihlásilo 46 subjektů - knihoven či obcí zřizujících knihovnu - a počítačovou technikou bylo vybaveno celkem 47 knihoven. Z toho 22 pracovišť s internetem bylo zcela nově vytvořeno. Zároveň byla vybavena počítačovou technikou také právě otevřená krajská knihovna.
V září 2010 skončila pětiletá doba udržitelnosti projektu. Rozhodnutím Rady a Zastupitelstva Karlovarského kraje dochází v současné době k převodu počítačové techniky získané z projektu na partnery formou daru.
Dalším projektem bylo Vzdělávání knihovníků Karlovarského kraje v letech 2006-2008, který čerpal finance z ESF a jehož cílem bylo zvýšení kvalifikace knihovníků v kraji v rámci celoživotního vzdělávání. Projekt měl čtyři vzdělávací moduly (kurz odborného knihovnického vzdělávání - 11 seminářů, IT vzdělávání s možností získat certifikát ECDL start, jazykové vzdělávání, kurz komunikačních dovedností - 5 seminářů). Tohoto vzdělávání se zúčastnilo 121 knihovníků, z nichž někteří na­vštívili několik kurzů, takže nakonec bylo evidováno 169 absolventů.
Projekt byl knihovníky hodnocen kladně, a proto se KK KV snažila připravit další vzdělávání. Na základě nové analýzy zájmu s výstupem témat, která by knihovníky v kraji zajímala, připravila další projekt. Proti očekávání však nebyla nalezena vhod­ná grantová výzva a přes pokusy získat finance ještě z jiných zdrojů, se bohužel nepodařilo tento pokračující vzdělávací program realizovat.
Festival her 2010 - KK Karlovy Vary, A-klub Vzdělávání pro knihovníky kraje je financováno z mnoha zdrojů, a to i ve spolupráci s regionálním Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). V rámci RF je vzdělávání zaměřeno na odborné knihovnické vzdělávání, jako např. katalo­gizace různých dokumentů, práce s AKS a jeho moduly apod.
Ve spolupráci se SKIP byly uskutečněny semináře Americká literatura, její kořeny a současnost a Africká literatura psaná anglicky. Stejně úspěšný byl i seminář Literatura ve filmu. Chystané jsou přednášky Dětská literatura a Marketing v knihovnách.
Každoročně KK KV zpracovává projekt počítačového vzdělávání, který je financován z grantového programu MK ČR VISK 2. Pro rok 2011 byla připravena zajímavá skladba modulů, které by měly sloužit k osvojení praktických dovedností knihovníků při práci s redakčními systémy, grafickými programy, při on-line komunikaci a práci se sociálními sítěmi. Tento výběr byl zvolen proto, že knihovníci v menších knihovnách zpravidla vykonávají široké spektrum činností, kterým se ve větších knihovnách věnují specialisté. Brali jsme také do úvahy vysoké pořizovací náklady speciálních software a hodláme školit na volně dostupných programech, které si budou moci frekventanti kurzů snadno stáhnout a pracovat s nimi.
Metodická práce v celém kraji je koordinovaná, metodičky úzce spolupracují, ve většině případů se dobře znají s knihovníky profesionálních i neprofesionálních knihoven. Zvláště komunikaci s dobrovolnými knihovníky je věnována velká péče. Ostat­ně s ohledem na rozšíření regionálních automatizovaných systémů by to ani jinak nebylo možné.
Spolupráce s dobrovolnými knihovníky - dotazník
Abychom mohli dále zkvalitňovat pomoc dobrovolným knihovníkům, zpracovali jsme pro ně dotazník, jehož analýza měla odkrýt silná a slabá místa naší metodické práce v rámci celého kraje. Bylo osloveno 88 knihovnic a knihovníků, téměř tři čtvrtiny z nich odpověděly.
Dotazník byl rozdělen do několika tematických bloků (metodická činnost, projekty, statistika, výměnné soubory atd.). Jeho vyhodnocení ukázalo například, že nejúčinnější způsob metodického působení je stále osobní jednání (nebo alespoň telefonické), přestože většina knihovníků již komunikuje prostřednictvím e-mailové pošty. Z tohoto důvodu jsou plánovány návštěvy v knihovnách také v pozdních odpoledních hodinách (v případě, že se jinak nelze s knihovníkem setkat, tedy v konkrétně vytipovaných případech).
Ochota vzdělávat se je značná (téměř 70 % dotázaných), problémem je však mnohdy velká vzdálenost do knihovny, v níž je školení, a špatná doprav­ní obslužnost, zvláště pak v odpoledních ho­di­nách a v sobotu, kdy je nejvhodnější kurz usku­tečnit, protože pracující knihovníci nemohou být uvolňováni ze zaměstnání.
Zajímavé je, že navzdory „dotazníkovému zájmu“, jsme měli např. problém naplnit kurzy počítačového vzdělávání, a to i přesto, že čas konání byl volen podle možností frekventantů a kurzy probíhaly v KK KV i pověřených knihovnách, aby byla dostupnost co nejoptimálnější.
S výměnnými soubory vyjádřili knihovníci většinou spokojenost, a to jak s jejich četností (v Karlovarském kraji je rozvezeno do každé knihovny pět souborů ročně s průměrným počtem 230 svazků), tak s jejich skladbou. Snaha o to, aby částka vynaložená zřizovatelem knihovny na nákup knihovního fondu se rovnala částce určené na nákup výměnného fondu z prostředků na RF, byla úspěšná v okrese Karlovy Vary, v okresech Cheb a Sokolov je spoluúčast zřizovatelů menší.
Revize v knihovnách provádějí metodici, což knihovníci i jejich zřizovatelé kvitují s povděkem. Ostatně nyní, když jak KK KV, tak pověřené knihov­ny pracují s AKS, se revize podstatně zjednodušily a samozřejmě také zkrátily.
Servis AKS, jak už z podstaty jeho fungování vyplývá, je zabezpečen KK KV a pověřenými knihovnami. Zřizovatelé knihoven v některých případech platili licenci výpůjčního protokolu a platí servisní poplatky poskytovateli software. Servis ze strany KK KV a pověřených knihoven je zdarma.
Dotazník pro dobrovolné knihovníky nás podnítil uspořádat setkání metodiků s knihovníky neprofesionálních knihoven kraje, kde jsme hovořili o re­gio­nálních funkcích, vysvětlili pojmy a zabývali se problémy, které knihovníci při své práci řeší. Někteří knihovníci představili svoji knihovnu a její aktivity. V poslední části setkání měli účastníci možnost vyrobit si pod vedením naší kreativní kolegyně vánoční výzdobu pro svoji knihovnu, ale i domov. Setkání se zúčastnilo 13 knihovníků a protože byli spokojeni, hodláme v pořádání podobných akcí alespoň jednou ročně pokračovat.
O besedách pro speciální školy s Jitkou Tichou, vedoucí oddělení pro handicapované:
Spolupráce s třídami pro děti s postižením vznikla asi před deseti lety (děti mají většinou lehké a střed­ně těžké mentální postižení, některé v kombinaci s tělesným). Připravovala jsem pro ně besedy o ilustrátorech, spisovatelích, o knížkách pro děti. Nakoupila jsem z grantu CD-ROMy s výukovými programy, s nimiž děti v knihovně pracovaly. Děti se rozvíjely, postupně jsme přešli k práci s naučnými knížkami a nyní využívám nejvíce cvičení na trénování paměti. Cvičíme hlavně pozornost, soustředění a asociační myšlení. Používám k tomu např. procházení bludištěm, hledání rozdílů mezi obrázky, doplňování známých dvojic, různých cvičení je velká řada. Sluchovou paměť rozvíjíme poznáváním zvuků z CD, čicháme různé známé vůně. Děti rády rozeznávají optické iluze. Různá cvičení jsme dělali s přírodninami z hmatové sbírky v oddělení pro nevidomé. Návštěvu zakončíme v dětském oddělení, kde si děti a paní učitelky vyberou knížky, které pak čtou společně ve škole.
V průběhu let se přidaly praktická škola a Speciální pedagogické centrum Stará Role, přicházejí podle možností asi třikrát v průběhu školního roku. Při poslední návštěvě si děti v knihovně prohlédly výstavy (Afrika, výtvarné práce studentů gymnázia), pracovaly na sestavování porcelánové dráhy pro kuličky a na závěr jsme procvičovali na obrázcích jazykové schopnosti. „Děti“ (některým je i 20 let) to baví a při poslední návštěvě se učitel vyjádřil, že strávili smysluplné dopoledne (http://www. knihovna.kvary.cz/cs/pro-navstevniky/knihovna/oddeleni-pro-handicapovane/).
V soutěži Knihovna roku 2009 získala Zvláštní ocenění a diplom Městská knihovna Březová, vedená Jaroslavou Remetovou:
Město Březová (okres Sokolov) má necelé tři tisíce obyvatel. Knihovna disponuje fondem kolem 32 000 svazků a ročně ji navštíví přes 5000 návštěvníků, kteří si půjčí téměř 35 000 dokumentů.
Knihovna plní funkci živého kulturního centra obce. Má rozsáhlý aktuální fond knih a časopisů, velké a velmi pěkně vybavené prostory. Skvěle spo­lupracuje se školami v obci a připravuje řadu zajímavých aktivit i pro dospělé čtenáře. Vynikající je spolupráce s vedením obce, na jejichž projektech se knihovna podílí. Obec knihovnu velkoryse podporuje a plánuje její další rozvoj. Knihovna se zapojuje i do velkých celostátních knihovnických aktivit, které zprostředkovává občanům obce (http://mu-brezova.cz/brezova/mestska-knihovna/). 
Foto archiv knihovny



Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2