Vybrané překlady ze španělské a hispanoamerické literatury 2008-2010 - 2

HELENA ZBUDILOVÁ > zbudilova@tf.jcu.cz

Hispanista a překladatel MILOSLAV ULIČNÝ představil v roce 2009 dílo Ráj a peklo lásky ve španělských zpěvnících z 15. století (Mladá fronta, 184 s.), plod své dvanáctileté činnosti. Jedná se o antologii milostné poezie, která zahrnuje osmdesát básní třiceti známých a několika neznámých autorů, jejichž tvorba figuruje ve Zpěvníku Herberaye des Essarts, Zpěvníku Baenově, Zpěvníku Estúñigově a Všeobecném zpěvníku Castillově. Dílo obsahuje také odbor­ný úvod a medailony jednotlivých autorů.

Španělský spisovatel, novinář, scenárista a herec DAVID RODRÍGUEZ TRUEBA (nar. 1969 v Madridu) se ve své rodné zemi dosud proslavil třemi romány. Druhým v pořadí je dobrodružný román Čtyři kamarádi (Cuatro amigos, 1999), který v českém překladu Deni­sy Škodové vydalo nakladatelství Paseka (260 s.). Nesourodá čtveřice přátel (playboy Claudio, tlouštík Blas, sexuální štvanec Raúl a inte­lektuál Sólo) tráví dovolenou putováním po Španělsku. Během své cesty, která je jistým druhem útěku, troskotají jejich vytoužené před­stavy v řadě komických situací, do kterých se dostávají. Zbývající dva romány, Otevřeno po celou noc (Abierto toda la noche, 1995) a Umět ztrácet (Saber perder, 2008), zachycují různorodé lidské osudy plné samoty, nelásky a zoufalství.

Detektivní román Dny pod psa (Días de perros, 1997) z pe­ra barcelonské prozaičky ALICIE GIMÉNEZ-BARTLETTOVÉ (nar. 1951) v překladu Jany Novotné-Komárkové (Moba, 264 s.) je dalším z příběhů inspektorky Delicadové. Ta řeší případ očitého svěd­ka - psa, kterému neznámý pachatel zavraždí ma­jitele. Spisovatelka Giménez-Bartlettová je autorkou série s komisařkou Petrou Delicadovou a inspektorem Fermínem Garzónem (Pájaros de oro, 1986/Zlatí ptáci; Ritos de muerte, 1996/Nebezpečné rituály; Mensajeros de la oscuridad, 1999/Poslové temnoty; Serpientes en el paraíso, 2002/Hadi v ráji). Detektivní román Nebezpečné rituály vyšel v českém překladu Jany Novotné v roce 2008 (Moba, 240 s.). V něm se autorka zabývá vyšetřováním případů žen znásilněných v ulicích Barcelony, které provází záhadné znamení ve tvaru květiny na obětích. Giménez-Bartlettová získala doktorát z literatury na Barcelonské univerzitě. V hlavním městě Katalánska žije od roku 1975. V roce 1981 vydala odbornou studii o španělském spisovateli Gonzalu Torrente Ballesterovi. První román napsala o tři roky později (1984). V roce 2009 vydala ve Španělsku další dva romány s oblíbenou protagonistkou (El silencio de los claustros/Ticho klášterních chodeb a El nido vacío/Prázdné hnízdo).

Povídkový soubor Věno po mé matce (El ajuar de mamá, 2006) španělského autora JOSÉ JIMÉNEZE LOZANA (nar. 1930) je významným dílem tohoto pro­zaika, esejisty, básníka a novináře. Jed­ná se o kratší povídky, ve kterých rozvíjí svá oblíbená témata náboženská a sociální a odhaluje svůj literární mikrosvět. Protagonisty povídek jsou obyčejní lidé, kteří odkrývají své úzkosti, obsese i selhání. Autor získal několik španělských literárních cen, za toto dílo obdržel v roce 2002 Cervantesovu cenu. Českého překladu se zhostila Jana Novotná (Vyšehrad, 208 s.). Jiménez Lozano je autorem, jehož tvorba byla do češtiny přeložena již dříve [např. Historie jednoho podzimu/Historia de un otoño; překlad Josef Forbelský, Vyšehrad, 1977/; Jan od Kříže/El Mudejarillo; překlad J. Forbelský, Vyšehrad, 1998/; Podobenství a nápovědi Rabiho Izáka ben Jehudy (1325 až 1402)/Parábolas y circunloquios de Rabi Isaac ben Jehuda v překladu Jiřího Kasla, vydal Luboš Marek v r. 2001/]. Lozano je považován za jednoho z nejlepších španělských odborníků v oblasti mystiky.

Španělský právník a spisovatel SILVA LORENZO (nar. 1966 v Carabanchelu) je autorem románu Bolševikova slabina (La flaqueza del bolchevique, 1997). Ten se dočkal také filmové verze a ve stejném roce byl oceněn Premio Nadal. Děj se odehrává ve španělském hlavním městě, ve kterém se mladý muž Pablo seznámí při dopravní nehodě s „nesnesitelnou“ řidičkou. Bezhlavě se zamiluje do její patnáctileté sestry Marie. Tento humoristický román, který pojednává o neduzích moderní společnosti, vyšel česky v překladu Evy Blinkové Pelánové (Garamond, 180 s.). Lorenzo publikuje od 80. let, pěstuje různé žánry. Literární ceny získal opakovaně, např. v roce 2000 Premio Nadal za román Netrpělivý alchymista (El alquimista impaciente) nebo v roce 2004 Premio Primavera za román Bílý dopis (Carta blanca).

Španělský spisovatel JAVIER MORO (nar. 1955 v Madridu) byl českému čtenáři představen poprvé románem Indická princezna - Skutečný příběh španělské tanečnice, která se vdala za mahárádžu (Pasión India: La verdadera historia de Ani­ta Delgado, princesa de Kapurthala; 2005; Indická vášeň: Skutečný příběh Anity Delgadové, princezny z Kapurthaly). Přeložila Marie Jungmannová (Ikar, 432 s.). Román byl velmi úspěšný, byl přeložen do více než 18 jazyků. Moro spolupracuje se španělským i zahraničním tiskem, pracuje také jako scenárista (proslavil se scénáři podle předlohy děl Ramóna J. Sendera).

Čtenáři slavného argentinského prozaika JORGE LUISE BORGESE (1899 Buenos Aires - 1986 Žene­va) si mohou přečíst prv­ní dva díly reprezentativního vydání autorovy povídkové tvorby: Spisy I - Fikce, Alef (Ficciones, 1940; El Aleph, 1949) a Spisy II - Brodiova zpráva, Kniha z písku, Shakespearova paměť (El informe de Brodie, 1970; El libro de arena, 1975; La memoria de Shakespeare, soubor vydaný posmrtně). Spisy I obsahují výbor z prvních povídkových sbírek, které představují Borgese jako autora fantastické pró­zy. Figurují v něm např. Z­ahrada, ve které se cestičky rozvětvují, Babylonská knihov­na nebo Tajný zázrak. Posledně jmenovaná povíd­ka se odehrává za nacistické okupace v Praze. Spisy I a II vydalo nakladatelství Argo (Spisy I., 392 s., překlad K. Uhlíř; Spisy II., 288 s., překlad J. Forbelský, F. Vrhel, M. Machová). Pro rok 2011 je plánováno vydání třetího svazku, který bude věnován esejistické tvorbě, zastoupené tituly Další pátrání (Otras inquisiciones, 1952) a Dějiny věčnosti (Historia de la eternidad, 1936). Připomeňme překlad Borgesova díla Ars poetica z roku 2005 (překl. Mariana Housková, Mladá fronta, 120 s.). Jedná se o cyklus šesti přednášek přednesených na Harvardově univerzitě v 60. letech 20. století.

Dvojice argentinských autorů JORGE BUCAY a SILVIA SALINASOVÁ se představila českému čtenáři románem Milujte se s otevřenýma očima (Amarse con los ojos abiertos, 2000) v překladu Ilony Staňkové (Albatros, 240 s.). Román popisující psychologii zamilování a podoby lásky začíná jednoduchou zápletkou: mylná elektronická zpráva o lásce a přátelství způsobí náhodné setkání neznámého muže a ženy. Protagonista, svobodný mladý muž Roberto, změní svůj zaběhnutý způsob života.

Jorge Bucay (nar. 1949 v Buenos Aires) a Silvia Salinasová tvoří dvojici lékařů (psychiatrů), kteří se věnují samostatné i společné publikační činnosti. V roce 2009 vydali společné dílo Seguir sin tí: Un relato sobre la separación y la búsqueda del amor auténtico (Pokračovat bez tebe: Příběh o odloučení a hledání skutečné lásky). Bucayova literární tvorba je rozsáhlejší. Uveďme např. tituly Cuentos para pensar, 2007 (Povídky k přemýšlení) nebo Las tres preguntas, 2009 (Tři otázky). Salinasová je známa také jako básnířka.

Chilský spisovatel ROBERTO BOLAÑO (1953 Santiago de Chile - 2003 Barcelona) je autorem románu Divocí detektivové (Los detectives salvajes, 1998), který vydalo nakladatelství Argo v překladu Anežky Charvátové (630 s.). Román obdržel řadu cen (např. Herralde, Rómulo Gallegos) a byla vytvořena také jeho filmová verze. Česky vyšly dosud časopisecky úryvky a povídky (např. román Chilské nocturno, šp. 2000, č. 2005).

Román Divocí detektivové je typický bil­dun­gsroman, pojednávající o iniciační cestě dvou „divokých“ detektivů (básníků, desperátů a příležitostných prodavačů drog Artura Belana a Odyssea Limy), stoupenců tzv. žaludečního realismu (básnické uskupení - los real visceralistas), kteří pátrají po stopách tajemné básnířky Cesárey Tinajerové. Jejich pátrání trvá dvacet let, od roku 1976 do roku 1996. Je prosyceno řadou příběhů, jejichž dějištěm se stává Severní i Jižní Amerika, Evropa i Asie. V postavě Belana můžeme spatřovat alter ego samotného autora. Z hlediska vypravěčské perspektivy literární kritika naznačuje možné srovnání s románem Nebe, peklo, ráj (Rayuela, 1963; česky např. 2001) argentinského prozaika Julia Cortázara.

Kubánský prozaik, novinář a malíř PEDRO JUAN GUTIÉRREZ (nar. 1950 v Matanzas) je autorem románu Král Havany (El rey de La Habana, 1999). Ten vydalo v překladu Anamarie Wacht­lové nakladatelství Garamond (218 s.). Hlavní postavou díla je dospívající chlapec Reynaldo, sirotek bez jediného příbuzného. Musí se postarat sám o sebe, ocitne se na ulici mezi nejchudšími ubožáky Havany 90. let. Autor je dalším představitelem tzv. špinavého realismu. Inspiroval se skutečnou událostí, román obsahuje i autobiografické prvky. Král Havany je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny. Náleží do pětice románů z let 1998 až 2003, které jsou označovány jako „Cyklus o centru - Havaně“, v nichž kriticky popisuje problémy města a celé země.

Román Ostrov nekonečných lásek (Isla de los amores infinitos, 2006) kubánské au­torky DAÍNY CHA­VIA­NO­VÉ (nar. 1957 v Hava­ně) vyšel v roce 2008 v překladu Evy Kadlečkové (Ikar, 384 s.). Chavianová je také autorkou sci-fi literatury, projevuje zájem o para­psychologické, nadpřirozené a magické prvky. Český čtenář měl již opakovaně příležitost seznámit se s její tvorbou v časopise Světová literatura, např. s dílem Jelení paní (La dama del ciervo) z roku 1987 nebo Zavinil to robot (La culpa es del robot) z roku 1991. Román Ostrov nekonečných lásek zachycuje setkání mladé kubánské emigrantky Cecilie se starší záhadnou ženou, která jí v jednom z barů v Miami vypráví příběh zakázané lásky. Dějovou osu románu tvoří celkem tři příběhy, které spolu zdánlivě nesouvisejí. Jedná se o rodinnou ságu, která pojednává nejen o Kubě.

Kubánské prozaičce a malířce MAYDĚ ARGÜELLES DEL PINO spolu s LLUIVEREM SABORITEM MORALESEM vyšel v českém překladu autobiografický román Trosečníci z ostrova svobody (Náufragos de la isla de la libertad; přeložil David Klimánek a převyprávěl Miroslav Balaštík; Host, 240 s.). Autoři vycházejí z vlastních zkušeností, kdy se v roce 2003 společně rozhodli pro opuštění ostrova svobody. Teprve po sedmnácti měsících násilného odloučení se setkávají s dětmi v Praze, kde žádají o politický azyl.

Mexický scenárista, režisér, spisovatel a univerzitní učitel GUILLERMO ARRIAGA (nar. 1958 v Mexiku) je autorem scénáře Psí lásky (Amores perros, 2000) ke stejnojmennému filmu, ve kterém vynikl mexický herec G. García Bernal. Dílo obsahuje tři příběhy odehrávající se v prostředí hlavního města Mexika (v chudé čtvrti spojené se psími zápasy, v domě modelky v bohaté čtvrti a v kůlně bezdomovce). Jak uvádějí literární kritiky, „psí láska“ je metaforou lásky nelidské, extrémní a spíše pudové. Její podoby čtenář poznává formou obrázků ze života mexického velkoměsta, podobajícího se džungli. Překladu se ujala Šárka Holišová (Garamond, 248 s.). Arriaga vystudoval komunikační vědy a historii na Iberoamerické univerzitě. V letech 1991-2009 vydal celkem třináct prozaických děl (např. v roce 2009 román Un dulce olor a muerte /Sladká vůně smrti/).

Dokončení příště