Česká Wikipedie v kontextu: historie, komunita, tvorba

MICHAL KLAJBAN > michal.klajban@gmail.com  
Úvod
Encyklopedií je na světě obrovské množství. Přední odborníci své doby je píší s jasným cílem: uspořádat klíčové znalosti lidstva z vybraných oborů či rovnou úplně ze všech. S rozmachem Internetu v 90. letech se encyklopedistům otevřely nové, dosud nevídané možnosti - badatelé z celého světa mohli snadno, rychle a efektivně spolupracovat na tvorbě nové encyklopedie, která by svým rozsahem předčila všechny ostatní. K žádnému takovému počinu však nedošlo a největší používanou encyklopedií stále zůstávala Britannica. V roce 2000 se tehdy neznámý podnikatel Jimmy Wales pokusil podobný projekt uskutečnit. Založil projekt s názvem Nupedia, což měla být internetová encyklopedie psaná odborníky z různých koutů světa, avšak zároveň z pohodlí jejich domovů. Aby mohli lépe spolupracovat, vznikl další projekt s názvem Wikipedia, který byl založen na principu wiki, díky kterému byla spolupráce velmi snadná. Na rozdíl od Nupedie však byla Wikipedie otevřena všem internetovým uživatelům. Vytvořené články na Wikipedii měly procházet odbornými recenzemi a poté měly být vloženy na projekt Nupedia. Wikipedie tak vznikla jako jakýsi vedlejší produkt Nupedie, jako „inkubátor“ odborných článků. Když koncem roku 2001 měla Nupedie pouze několik článků a Wikipedie přes 20 000, rozhodl se Wales projekt Nupedia ukončit a dále se věnovat pouze Wikipedii. Za zakladatele Wikipedie se vedle Walese dnes uvádí i Larry Sanger, který aplikací principu wiki naplnil Walesovu vizi o encyklopedii, do které by mohl přispívat každý internetový uživatel.
Obrovský zájem, který uživatelé Internetu o Wikipedii projevili, si žádal založení formální organizace, která by zaštiťovala chod projektu. V roce 2003 tak vznikla nezisková organizace Wikimedia Foundation, která se o Wikipedii stará dodnes. Že na principu wiki nefunguje jen Wikipedie, ale i celá řada dalších projektů (např. Wikislovník či Wikizdroje), se můžete podrobněji dočíst ve druhém čísle časopisu Čtenář z roku 2009, kde vyšel článek s názvem Wikipedie a sdílení znalostí. Ve zmíněném článku jsou přehledně zpracovány i základní principy Wikipedie. Následující text se proto věnuje pouze jedinému projektu, zato však podrobněji, a to české Wikipedii.
Česká Wikipedie - historie a kontext
Wikipedie existuje ve více než dvou stovkách jazykových verzí, které jsou někdy označovány jako „mutace Wikipedie“. Mimo klasických světových jazyků ji lze nalézt i v takových jazycích, jako je africká hamština či indická ásámština, nebo v umělých jazycích jako je ido a samozřejmě esperanto. Největší je pochopitelně anglická Wikipedie s více než 3,5 miliony článků. Česká Wikipedie si vede poměrně dobře, s počtem článků přes 180 000 má stabilní pozici v první dvacítce největších Wikipedií, což je vzhledem k počtu osob ovládajících češtinu dobré umístění. Nejlépe si v této statistice vede německá Wikipedie, na kterou vychází poměr celkového počtu německých mluvčích k celkovému počtu článků 110 : 1, nejhůře je na tom trochu překvapivě čínská Wikipedie s po­měrem kolem 2600 mluvčích na jeden článek.
Česká Wikipedie má svůj počátek v roce 2002. Za jejího zakladatele je považován český esperantista Miroslav Malovec, který se stal prvním správcem a redaktorem. Prvním byrokratem, tzn. uživatelem, který má možnost povyšovat ostatní uživatele na správce, se stal roku 2004 Vít Zvánovec. Zpočátku se česká Wikipedie rozrůstala jen pozvolna. Za první tři roky čeští wikipedisté dokázali založit necelých 20 000 článků, často však jen velmi stručných (jednalo se např. o články o jednotlivých rocích a obcích). Už tehdy však nebyly výjimkou ani články delší a kvalitnější, avšak ve srovnání s dnešními měřítky kvality článků na Wikipedii by tehdejší příspěvky obstály jen těžko. Prudký rozmach české Wikipedie nastal v roce 2006 a 2007. Tehdy přišla na Wikipedii celá řada nových editorů, a s vyšším počtem wikipedistů stoupal nejen počet článků, ale i jejich kvalita. Tak např. v dubnu roku 2007 měla česká Wikipedie 478 editorů, kteří provedli 5-100 editací v daném měsíci, a 76 přispěvatelů, kteří editovali více než stokrát. Když to porovnáme s dubnem roku 2010, tak se čísla zase tolik neliší: 5-100 editací provedlo 622 editorů, více než sto editací se v tomto měsíci podařilo provést 85 wikipedistům. Čili můžeme říci, že v roce 2007 došlo k ustálení počtu editorů, i když jejich počet dále mírně rostl a jednotliví editoři se samozřejmě proměňovali (aktivní wikipedista, který se tvorbě článků a jejich úpravám věnuje více let, je de facto považován za veterána).
Rozvoj Wikipedie v roce 2006 se promítl i do toho, že se encyklopedie stále více dostávala do povědomí české veřejnosti. Tento proces vyústil v roce 2007, kdy se česká Wikipedie stala absolutním vítězem ankety Czech Open Source. Tehdy zvítězila i v kategorii hlasování veřejnosti a v ní zvítězila i v roce 2008 a 2010. V současné době má česká Wikipedie přes 185 000 článků, počet editací se každý měsíc pohybuje kolem 80 000 a denně přibývá kolem 80 nových článků.
Komunita české Wikipedie
Přibližnou představu o počtu českých wikipedistů si snad bylo možno udělat z údajů v předchozí kapitole. Avšak, co jsou zač ti wikipedisté? Studenti, učitelé, odborníci, spisovatelé nebo prostě „obyčejní lidé“? Českou komunitu wikipedistů tvoří lidé ze všech věkových kategorií. Troufám si říci, že zhruba polovina českých aktivních wikipedistů jsou (nebo v době svých počátků na Wikipedii byli) studenti, a to středních a hlavně vysokých škol. Učitelů na Wikipedii není moc, avšak zato se mezi nimi nachází i několik vysokoškolských profesorů, jako je např. filosof Jan Sokol nebo veterinář Vladimír Jurajda. Spíše výjimkou jsou na Wikipedii lidé důchodového věku, což je pochopitelně způsobeno relativně nízkou počítačovou gramotností této věkové skupiny.
Správců je 29, za celou historii Wikipedie si správcování vyzkoušelo 60 různých uživatelů. Zajímavostí přitom je, že jen dva z nich byli ženského pohlaví. Správcem se na Wikipedii může stát každý, kdo má alespoň základní zkušenosti s editováním a dostane v komunitním hlasování přinejmenším tři čtvrtiny z celkového počtu hlasů. Pravomoc povýšit uživatele na správce má byrokrat, který je rovněž volen komunitou; česká Wikipedie má v současnosti tři byrokraty. Takový správce svou funkci vykonává podle závazných pravidel Wikipedie a v případě zneužití práv jej komunita může novým hlasováním odvolat z funkce. Oproti běžným přispěvatelům může ze­jména mazat stránky (většinou následky experimentů s Wikipedií), blokovat uživatele (z drtivé většiny se jedná o vandaly, kteří píší do Wikipedie nesmysly) a zamykat stránky (např. za situace, kdy se dva uživatelé nedohodnou na konkrétní verzi článku a neustále se přetahují o tu „správnou“ podobu). Nutno dodat, že správce si je teoreticky roven s jakýmkoliv jiným uživatelem a svá rozšířená uživatelská práva musí využívat v souladu s pravidly, která sestavuje sama komunita.
Poměrně běžnou záležitostí jsou srazy wikipedistů, na kterých se neformálně debatuje o nejrůz­nějších aspektech Wikipedie a editoři mají možnost se vzájemně lépe poznat, což utužuje vztahy uvnitř komunity. Díky vzniku občanského sdružení Wikimedia Česká republika (WM ČR) se wiki­pedisté setkávají častěji a občas i formálně, a to např. na wikikonferencích, které WM ČR pořá­dá.
Vznik článků, údržba a důvěryhodnost
Jak už bylo řečeno, na Wikipedii přibývá kolem 80 článků denně. Jejich autory jsou většinou zavedení uživatelé, kteří už znají zásady Wikipedie i metody práce s ní, takže tyto články neprochází jinou než nahodilou kontrolou správců nebo dalších zkušených uživatelů. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že pokud do Wikipedie někdo přispívá delší dobu, nedělá to proto, aby jí uškodil, ale aby ji vylepšil. Články nových či správcům málo známých wikipedistů však procházejí systematickou kontrolou, takže není možné, aby na Wikipedii vydržel článek s nesmyslným obsahem delší dobu. Pokud je však v článku chybné datum či jiný číselný údaj apod., wikipedisté to nejsou schopni rozpoznat hned a tato chyba v článku zůstává jednoduše do doby, než ji jiný wikipedista či jen náhodný čtenář opraví.
Jelikož je oblastí lidského poznání ohromné množství, není možné, aby všechny články procházely obsahovou kontrolou. Velmi zjednodušeně se dá konstatovat, že Wikipedie sází spíše na kvantitu přispěvatelů než na jejich kvality. Je postavena na principu, že deset historiků-amatérů bude mít o historii mnohem více znalostí, než jeden historik-odborník, „profesionál“. Nabízí se samozřejmě otázka, nakolik je obsah Wikipedie důvěryhodný, jestliže z většiny nepochází z pera (resp. z klávesnice) odborníka. Jelikož autorství na Wikipedii nehraje takovou roli jako u běžných publikací (jen těžko se bude student ve své diplomové práci odvolávat na autory typu „Harold“ nebo „Schuminka janička“), wikipedisté se usilovně snaží o jakousi náhradu této autority důslednými odkazy na zdroje, odkud daná informace pochází. Jedná se o klasické poznámky pod čarou známé z odborných publikací. V referencích se však neobjevují pouze odborné zdroje, odkaz může mít např. podobu linku na webové stránky Karla Gotta, to když wikipedista bude chtít doložit datum jeho narození.
Veškeré změny, které se ve Wikipedii přihodí (od pozměnění čárky ve větě po založení nového hesla), se zobrazují na speciální stránce zvané Poslední změny. Na tu vede odkaz z každé stránky na Wikipedii prostřednictvím levého menu. Poslední změny jsou de facto permanentně sledovány správci a zkušenými wikipedisty, kteří hlídají (v řeči wikipedistů patrolují), aby do encyklopedie nebyly zanášeny chybné informace. Každou změnu nových či neregistrovaných uživatelů vždy zkontrolují, a pokud tato změna není pozitivní, ihned ji vrátí (revertují). Software MediaWiki, na kterém Wikipedie běží, totiž do databáze trvale ukládá vše, co tam kdo kdy vloží. I např. články s nesmyslným či vulgárním obsahem, které jsou většinou dílem nudících se žáků základní školy při hodině informatiky; jsou sice ihned smazány, avšak správci mají možnost si je kdykoli prohlédnout, případně je i obnovit. Proto není třeba se obávat jakékoli editace, protože je možné ji v případě potřeby zrušit a vrátit tak článek do původního stavu.
Závěr
Počátkem tohoto roku Wikipedie oslavila 10 let. Slavila především ta anglická, česká bude mít desetileté výročí příští rok. Jelikož je však anglická Wikipedie „matkou“ všech ostatních, slavilo se desetileté jubileum po celém světě. V Česku se uskutečnil pod patronací WM ČR koncert vážné hudby, který byl zaznamenán a poputuje na úložiště multimédií s názvem Wikimedia Commons. Bude tak užitečným doplňkem článků na všech Wikipediích. Za deset let se Wikipedie stala důležitým prvkem v procesu vyhledávání informací na Internetu i v procesu vzdělávání. Čerpají z ní nejen studenti a školáci, ale i nejširší veřejnost. Pokud jste dosud váhali s editací z nejrůznějších důvodů, pak vězte, že je to velmi jednoduché. Praktický návod, jak vytvořit na Wikipedii jednoduchý článek nebo jak takový článek upravit, naleznete v rubrice JAK NA TO v příštím čísle Čtenáře.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2