Inspirujeme se Finskem - 5

Co dělat, aby se Češi do knihovny jen hrnuli
JAN ČERNÝ > jan13cerny@centrum.cz  
Finské knihovny se vyvíjejí velmi progresivně. Jako příklad můžeme uvést plány helsinské centrální knihovny, která se bude v roce 2017 (sto let nezávislosti) stěhovat do nové futuristické budovy.
V březnu roku 2008 byla zveřejněna zpráva Mikky Leistiho,1 který v ní představil perspektivy nové knihovny. Vzniku této zprávy předcházela analýza současné situace knihoven a rozhovory s více než 100 osobami z politiky i komerční sféry. V potaz byly brány také průzkumy veřejného mínění v letech 1996-2004. Pro srovnání s mezinárodní situací Leisti na­vštívil centrální knihovny ve Stockholmu a Amsterodamu, knihovnu v Rotterdamu, Seattlu a Sendai.
Základní myšlenka Leistiho spočívá v utužování nové funkce knihovny: „Postavení knihov­ny jako multimediálního centra znalostí, dovedností a příběhů, kde se stále něco děje, bude nadále posilovat.2
Leisti naznačuje, že celková plocha budovy bude 25 000 m2: z toho 5000 m2 pro komerční účely, 8000 m2 pro místa, kde se lidé mohou setkávat, a 12 000 m2 výhradně pro účely knihovny. Tento relativně malý podíl prostoru pro knihovnu vychází z faktu, že knihovny v Rikhardinkatu, Kalliu a Töölö budou nadále sloužit uživatelům.3
Město Helsinky postaví novou knihovnu spolu s dalšími subjekty a investory. Náklady se rozdělí mezi město, vládu a obce v rámci Velkých Helsinek a komerční společnosti. V současné době se uvažuje o třech lokalitách, kde by nová budova knihovny stála:
1. Töölönlahti - prozatím jediné místo, kde je v současné době možné knihovnu postavit. Naproti sídlí Helsinské hudební centrum. Poloha budovy by byla ideální, jelikož by byla přístupná z několika stran. V okolí je také velký park a v budoucnu místo pro pořádání koncertů.
2. Dům pošty - budovu vlastní soukromá firma, proto se předpokládají další vyjednávání. Je zde hlavní pošta a sídlí zde již také Knihovna 10.
3. Lasipalatsi - místo nedaleko centra Helsinek, kolem kterého jsou frekventované ulice. Vlastní ho město. Hlavním minusem této lokality je však malý prostor, který by bylo možno pro stavbu knihovny využít.
Diskuse o nové knihovně započaly ještě před vydáním Leistiho zprávy, a to zejména v sou­vislosti s rozvojem centra města, strukturou knihovnické sítě, nedostatkem prostoru v současné hlavní budově knihovny a se změnami ve službách a zařízeních knihoven. V prosinci roku 2006 potom helsinská Kulturní a knihovnická komise schválila analýzu knihovny v centru města, kde byla charakterizována takto:4
• Kulturní místo, virtuální i fyzické;
• Veřejná tvář města, kde může prezentovat své aktivity;
• Místo, kde mohou obyvatelé města trávit volný čas a cítit se přitom jako doma a potkávat ostatní;
• Místo v centru města, kam může zamířit celá rodina;5
• Nová knihovna nebude novou hlavní knihovnou Helsinek a nebude určena ke skladování knih. Administrativa, logistika a další služby jako akvizice, katalogizace, IT a pojízdné knihovny zůstanou ve správě knihovny v Pasila.6
Podle Maiji Berndtson je nutné, aby se při koncepci nové knihovny využily zkušenosti i ostatních měst, která plánují výstavbu knihov­ny. A nemusí to být nutně pouze finská města. V současné době chtějí nové knihovny stavět města Århus, Birmingham, Stockholm nebo Oslo.7
Nová strategie knihoven
V roce 2010 vešla ve Finsku v platnost nová strategie, z níž vyplývá, kterým směrem by se měly knihovny ubírat do roku 2015. Je v ní obsažena jedna základní pravda: Knihovníci jsou v knihov­ně pro čtenáře, nikoli sami pro sebe. Marketing je vůbec jednou z oblastí, na kterou se finští odborníci v posledních letech zaměřu­jí.
Podle ředitelky regionální knihovny v Jyväskylä Johanny Vesterinen by se knihovník měl naučit orientovat se na zákazníka. „Nebyl by to vůbec špatný nápad, když by každý, kdo je ochoten pracovat v knihovně, byl předtím zaměstnán v obchodě nebo v restauraci, aby se naučil skutečné službě zákazníkovi,“ říká Vesterin, přičemž dodává: „Existuje mnoho způsobů, jak zlepšit marketing ve finských knihovnách; pečlivě definovat cílové skupiny (např. děti, starší občany) a vytvářet služby na míru speciálně pro ně, ptát se, co zákazníci chtějí… Finance přicházejí z města a my musíme dát něco nazpět: lepší služby a vyšší čísla (výpůjčky, návštěvy…), pozitivní zpětnou vazbu, aktivní PR v knihovnách. Proč čekat, až se novináři ozvou sami? Musíme být více aktivní, jen tak budeme ve společnosti více viditelní.
Čtenáři si vytvářejí knihovny k obrazu svému
Na rozvoji strategie finských veřejných knihoven se nepřímo podílelo i Ministerstvo spravedlnosti Finska, které je provozovatelem serveru Otakantaa.fi.8 Proběhlo zde fórum, které se týkalo budoucnosti finských knihoven, přičemž se ho zúčastnilo přes 12 000 lidí.
Účastníci se vyjádřili pro knihovnu, která je jednoduše dostupná, téměř oproštěná od komerčních aktivit a zdarma. Většina účastníků se shodla, že služby v knihovně by měly být téměř bez poplatku.
Knihovny by však podle nich měly plnit nejen funkci instituce, kde se dají vypůjčit knihy, ale také být multifunkčním centrem, kde jsou stoly, sedačky a celkově příjemné prostředí, v němž se dá trávit čas s ostatními, popřípadě surfovat na internetu. Vedle tradičních služeb by rovněž uvítali více kulturních akcí.
Z dalších hlavních bodů fóra lze uvést pří­stup k uživatelům. Knihovna by neměla působit pouze jako budova se službami, ale jako instituce, která si dokáže najít cestu ke svému zákazníkovi. Podíl na organizaci různých akcí byl rovněž zmíněn. Mezi trochu náročnější nápady patří i rozšíření funkce pojízdné knihov­ny. Údajně by mohla sloužit jako poštovní vozidlo či pro převoz léků.9 Má to jediný cíl - přilákat nové uživatele.
I veřejnost se zastala knihovníků z hlediska jejich příjmů. Mimo jiné se také domnívá, že počet profesionálních knihovníků není v současné době dostatečný. Na druhé straně se od knihovníků očekává osobnější přístup a větší aktivita. Například ne každý návštěvník chce využívat automatické výpůjční systémy, někteří zase chtějí využívat různé služby, ale netuší jak. Knihovníci by rovněž měli znát vhodnou literaturu, kterou mohou různým věkovým skupinám doporučit.
Velmi odvážná myšlenka se týkala využití knihovníků jako pedagogů. Podle názoru účast­níků fóra by mohli zájemce vyučovat např. pokročilé vyhledávací metody. Za tyto kurzy by se ovšem již platilo.
V závěru byla zmíněna i otázka reklamy v knihovnách. Ta by prý měla uživatele lákat především na služby, které jim ještě nejsou tolik blízké, popřípadě neznají jejich potenciál.
Co vlastně od knihovny dnes čekat
Strategie, která bude platit až do roku 2015, staví na třech základních pilířích:
1. Knihovna inspiruje - předpokládají se funk­č­­ní, stimulující a přístupné prostory knihovny jak fyzické, tak virtuální. Důraz je přitom kladen na sbírky. Knihovna by měla pořádat četné akce, aby čtenáři odcházeli se zážitky. Od knihovníků se očekávají nové a odvážné nápady. Pokračovat bude i automatizace rutinních procesů, jako je půjčování dokumen­tů. Služby knihoven musejí jít stále vstříc uživatelům.
2. Knihovna překvapuje - uživatelé budou moci vytvářet knihovnu podle svých představ. Pomocí interaktivní on-line služby přispějí svým hodnocením a nápady ke zlepšení jejích služeb. Knihovna se dále zaměří na pří­stupnost digitálního obsahu. Pro mladé lidi a přistěhovalce se budou vytvářet individuální služby.
3. Knihovna posiluje - knihovna musí nabízet pro život pozitivní obsah a být prevencí před problémy. Znamená to využití nových marketingových metod a zároveň se stát lídrem informační společnosti. Knihovna se také stává aktivním partnerem obce, která je jejím provozovatelem, a sektoru služeb. Předpokládá se nový směr ve spolupráci sítě knihoven.
Závěr seriálu
Co napsat na konec tohoto náhledu do kuchy­ně finských knihoven? Především snad mít odva­hu a změnit některé metody a praktiky zde v Čes­ku. Nezáleží, jestli to bude formou širšího zavedení bibliobusů nebo propagováním knihoven zcela nekonvenčními způsoby či snad lep­ším vzděláváním neprofesionálních knihovníků. Jde spíše o první krok. Cest, jak se dostat na další stupeň, je mnoho. Na druhou stranu je však nutné říct, že české knihovny zejména v novém miléniu udělaly mnoho práce a vymanily se ze sevření nečinnosti 90. let minulého století. Zlepšovat se však může každý, i samot­né knihovny. Jak to však vypadá, knihovníky k tomu opět nebude motivovat výplatní páska. Co tedy?
ODKAZY:
1 LEISTI, Mikko. Central Library : the Heart of the Metropolis - the Heart of Helsinki [report review].
2 Tamtéž
3 Tamtéž
4 BERNDTSON, Maija. Helsinki’s new Central Library: he heart of a flourishing city [online]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 4 [cit. 2009-07-05]. Elektronické ISSN: 1604-4843. Dostupný z www: http://www.splq.info/issues/vol41_4/04.htm.
5 V koncepci nové knihovny je však i nová služba, která kvůli nedostatku prostoru v současné knihovně nemohla být realizována. Jedná se o speciální výukovou místnost pro děti, která vychází ze stockholmského modelu.
6 V nové knihovně se plánuje vytvořit manipulační prostor pro fond o 200 000 svazcích. Předpokládá se transfer fondu vícejazyčné knihovny.
7 BERNDTSON, Maija. Helsinki’s new Central Library.
8 Jedná se o webový portál, na kterém Finové vyjadřují k různým otázkám ve společnosti své názory a komentují projekty jednotlivých ministerstev. Od roku 2007 zde proběhlo několik desítek diskusí na rozličná témata, jejichž moderátorem byl vždy vládní úředník.
9 KEKKI, Kirsti, SALMINEN, Oili. Yield of the library forum : the local library at the top of the wish list. Scandinavian Public Library Quarterly [online]. 2009, vol. 42, no. 1 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z www: http://www.splq.info/issues/vol41_4/04.htm. ISSN 1604-4843.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2