Knihovny na Semilsku

JITKA VANCLOVÁ > okr.knihovna.sm@seznam.cz
Rozlohou nevelký okres Semily (699 km2) zaujímá turisticky velice atraktivní a zajímavou polohu. Rozkládá se v podhůří Krkonoš a velkou měrou zasahuje i do malebného Českého ráje. Oblast je známá svým přírodním a kulturním bohatstvím a nesčetnými historickými památkami.
Knihovnu najdeme v každém z devíti měst a v šedesáti z  pětašedesáti obcí okresu. Jedná se o sídla od 45 do 14 500 obyvatel, přičemž 53,62 % tvoří obce do 500 obyvatel. Neskromným přáním nás knihovníků je, aby každý z 75 648 obyvatel okresu byl čtenářem knihovny! Tak. Předpoklady tu jsou – ne, že ne – vždyť síť knihoven včetně poboček tvoří 77 knihoven (z toho devět s profesionálními pracovníky) s nabídkou 364 102 svazků. Čtenářů evidujeme zatím 7901, takže nám zbývá už jen maličkost – spolu s milými kolegyněmi a kolegy v obecních a městských knihovnách přesvědčit zbývajících 67 747 obyvatel okresu k tomu, aby se z nich stali „Registrovaní uživatelé ve sledovaném období“ č. ř. 0201 Ročního výkazu o knihovně … Ach, ta statistika … :-)
Okres Semily se stal na sklonku 90. let minulého století součástí Libereckého kraje – do té doby jsme spadali pod správu kraje Východočeského. V roce 2003 pověřila Krajská vědecká knihovna v Liberci Městskou (dříve okresní) knihovnu v Semilech výkonem regionálních funkcí.
Asi bychom nenašli mnoho knihoven, kde by v posledním zhruba desetiletí nedošlo k nějaké změně a je nanejvýš potěšitelné, že v převážné většině se jedná o změny k lepšímu. I ty nejmenší venkovské knihovny už nejsou pouhopouhé zprostředkovatelny výpůjček knih, ale snaží se být moderními kulturními vzdělávacími a informačními centry obce se samozřejmou nabídkou nejen kvalitních knižních fondů, ale i počítačů s připojením k internetu, informačních materiálů atd. Je dobré, že se to podstatné většině knihoven daří.
V několika knihovnách došlo k tak významným změnám, že bych se jim ráda věnovala podrobněji.
Městská knihovna Semily (8919 obyvatel) se v říjnu loňského roku přestěhovala do nového. Konkrétně do budovy nově zrekonstruovaného kina Jitřenka na náměstí, které bylo opraveno v rámci projektu Revitalizace centra města díky dotacím z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
V budově kina je kromě knihovny umístěna kavárna a klubovny. Propojení obou institucí – knihovny a kina – umožňuje realizovat nové projekty a akce dříve z prostorových důvodů ne­uskutečnitelné. Město tak získalo opravdu reprezentativní prostory, o čemž svědčí nadšené reakce čtenářů a návštěvníků.
Městská knihovna v Lomnici nad Popelkou (5725 obyv.), která je součástí městského informačního centra, je také v novém. V roce 2010 se přestěhovala do nově upravených prostor v budově bývalého zámku – dnes kulturního centra města. V rámci rekonstrukce byla vybavena novým nábytkem.
Městská knihovna ve Vysokém nad Jizerou (1306 obyv.) ještě před několika málo lety sídlila na náměstí v budově školy. Mělo to své výhody – byla pořád plná dětí, které zde mohly provozovat řadu aktivit, mimo jiné velice činorodý dramatic­ký a recitační kroužek. Není divu, vždyť městečko Vysoké nad Jizerou je kolébkou ochotnického divadla – tradice tedy zde žije dál. V současné době knihovna sídlí v nově zrekonstruo­vaném domě nedaleko náměstí a interiér je vybaven novým nábytkem.   
Městská knihovna Antonína Marka, sídlící v největším městě okresu Turnově (14 500 obyv.), by si velice zasloužila nové a hlavně větší prostory zejména z toho důvodu, že se množstvím svých aktivit, počtem čtenářů, technickým vybavením atd. řadí na přední místo mezi knihov­nami okresu.
Městská knihovna Jaroslava Havlíčka v Ji­lem­nici (5623 obyv.) obývá velice skromné prostory bývalého zámeckého pivovaru. V loňském roce získala další místnost, která bude využita jako sklad.
Městská knihovna v Rokytnici nad Jizerou (3042 obyv.), která je umístěná v budově školy, sice nové prostory nezískala (ty stávající celkem vyhovují), ale interiér knihovny je rok od roku krásnější a pro čtenáře příjemnější. I kolegyně zde po menších stavebních úpravách získala celkem pohodlné zázemí.
Také v menších – neprofesionálních knihovnách lze zaznamenat změny k lepšímu. Na prvním místě musím jmenovat Obecní knihovnu Košťálov, jejíž sídlo je v nově zrekonstruované budově obecního úřadu v centru obce. Zásluhou minulého vedení zde došlo ke stavebním úpravám a obě místnosti byly zařízeny novým knihovnickým nábytkem. Obyvatelé obce tu najdou komfortně vybavené prostory jak pro půjčování knih a časopisů, tak i přístup k internetu. Dostatek vhodného místa je tu i pro nesčetné aktivity, které knihovna pra­videlně pořádá. (Fotografie najdete na webové strán­ce knihovny www.knihovnakostalov.webk.cz.)
Také obec Martinice v Krkonoších se může pyšnit pěknou a příjemnou knihovnou vybavenou vkusným novým nábytkem, která je umístěná v budově obecního úřadu v centru obce. Nové moderní prostory před několika lety získala i knihovna ve Stružinci. Místní knihovna v Poniklé se přestěhovala do budovy školy a její interiér se začíná velmi slibně vylepšovat. V brzké době se plánuje sloučení se školní knihovnou, což s sebou přinese nejednu výhodu pro uživatele knihovny. I v obci Bradlecká Lhota mají velice pěknou novou knihov­nu. Je zajímavě propojená s pamětní síní významného rodáka z nedaleké Lomnice nad Popelkou Josefa Jana Fučíka, historika a vlastivědného pracovníka.
K obdobné symbióze došlo i v Levínské Olešnici – součástí útulné knihovny je obecní minimuzeum – o návštěvníky zejména v letních měsících zde určitě není nouze. Na počet návštěvníků si jistě nemůže stěžovat ani Místní knihovna v Bozkově – ke vzájemné spokojenosti všech zainteresovaných je propojená s obecním informačním a turistickým centrem, takže návštěvníci si zde můžou nejen vypůjčit knihy a vyhledat informace na internetu, ale i zakoupit mapy a propagační materiály či se dozvědět něco zajímavého o obci a jejím krásném okolí.
Jak již bylo řečeno – knihovny v mnoha obcích úspěšně nahrazují chybějící kulturní zařízení, obyvatelé zde nacházejí prostory pro společné trávení volného času. Zkrátka jsou to místa, kde se pořád „něco děje“. Tak jen namátkou pár příkladů:
• Kam zajdou členky pěveckého spolku v jedné horské vesničce po zkoušce v kostele, aby si popovídaly? Do knihovny!
• Kde se sejde skupinka žen, aby si nad hrnkem čaje či kávy podebatovala a vzájemně si ohodnotila voňavé, čerstvě upečené bábovky? V knihov­ně!
• Kde najde prostor parta děvčat, aby si cvičením protáhla těla? V knihovně!
• Kde se pravidelně schází několik místních občanů, aby se naučili cizím jazykům? V knihovně!
• Kde vedou diskuse a hledají inspiraci v knihách místní zahrádkáři? V knihovně!
• Kde se scházejí maminky malých dětí, aby si vyměnily zkušenosti? V knihovně!
Zkrátka v knihovnách to – zásluhou kolegyň a kolegů a osvícených zřizovatelů – žije!
V rámci objektivity však musím přiznat, že se najdou i taková místa, kde je knihovna na okraji zájmu vedení obce, což se samozřejmě odrazí i v (ne)zájmu občanů o její služby.
Stále je dost knihoven, které od svých zřizovatelů získávají finanční prostředky pouze na provoz, ale už nemají peníze na nákup knih, natož aby se investovalo do automatizace. O to více pak knihov­níci a hlavně čtenáři oceňují nabídku výměnných fondů pověřené knihovny, jejíž snahou mimo jiné je, aby všechny základní knihovny okresu byly na stejně dobré úrovni.


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2