Regionální funkce knihoven v našem kraji

IRENA CÍSAŘOVÁ > cisarova@kkvysociny.cz
Název kraje Vysočina souvisí se skutečností, že tento správ­ní celek zabírá podstatnou část Českomoravské vrchoviny.  
Kraj Vysočina zaujímá v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Rozkládá se na ploše 6796 km2, žije tady 514 756 obyvatel.
Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímž bývá klidné malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než 20 000 obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu 50 000 (je to nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším v českém království, a to především díky těžbě stříbra). Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři - historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči - jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO.
Výhodou Vysočiny je zachované čisté životní prostředí. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stala členem organizace zdravých měst a regionů.
Síť veřejných knihoven v kraji Vysočina
Síť knihoven tvoří Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Bro­dě (KKV), která je zároveň pověřenou knihovnou pro region Havlíčkův Brod, čtyři pověřené knihovny v bývalých okresních městech - Městská knihovna Jihlava, Městská knihovna Pelhřimov, Městská knihovna v Třebíči, Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou, 35 profesionálních knihoven, 497 neprofesionálních knihoven a 75 poboček. Z celkového počtu poboček je devět profesionálních a 66 funguje jako neprofesionální knihovny v obcích, kde není obecní úřad. V rámci výkonu regionálních funkcí (RF) bylo v roce 2010 obsluhováno 569 knihoven, plnění RF za­bez­pečovalo v kraji 16 pracovníků (z toho tři v KKV).
Základní vývojové tendence výkonu RF
Po roce 1989, kdy byla uskutečněna transformace veřejného knihovnictví, zanikly okresní knihovny zřizované okresními úřady - ve Žďáře nad Sáza-vou v roce 1992, v Jihlavě v roce 1993, v Třebíči v roce 1996 - a došlo k rozpadu střediskových systémů. Zřizovatelskou funkci ke knihovnám převzala příslušná města. V okrese Pelhřimov, kde výkonem regionálních funkcí bylo pověřeno Středisko knihovnických služeb při Okresním muzeu v Pelhřimově, docházelo k postupnému útlumu činnosti. Pouze v okrese Havlíčkův Brod zůstal střediskový systém knihoven pod okresní knihovnou zacho-ván a umožňoval výkon všech regionálních funkcí. Tvor­­ba výměnných fondů však byla omezena nedostatečnými finančními prostředky.
Pod kraj Vysočina přešly knihovny ze tří krajů - Východočeského, Jihomoravského a Jihočeského. I z tohoto důvodu byla míra rozpadu koopera­tivních systémů atypická ve srovnání se stavem v ostatních krajích republiky. Pro vytvoření funk­čního systému výkonu RF v rámci kraje bylo potřeba překonat řadu překážek.
Po přijetí zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) se na jeho základě stala odpovědná za zabezpečení výkonu regionálních funkcí v našem kraji Krajská knihovna Vysočiny. Ta vznikla k 1. 1. 2002 z býva­lé Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě. Financování bylo zabezpečeno přijetím Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven vládou ČR dne 16. 1. 2002. Pro zajištění výkonu RF na Vysočině byl zvolen model, kdy v každém okre­se byla pověřena výkonem RF bývalá okresní knihovna - Městská knihovna Jihlava, Městská knihovna Pelhřimov, Městská knihovna v Třebíči a Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. S vybranými knihovnami uzavřela KKV „Smlouvu o přenesení regionálních funkcí z krajské knihovny na pověřené knihovny“. V okrese Havlíčkův Brod zanikl klasický okresní střediskový systém knihoven v roce 2002, delimitací knihoven na města a obce. Byl nahrazen spoluprací KKV a měst­ských knihoven se střediskovou funkcí na smluvním základě formou objednávky knihovnických služeb (původně byly uzavřeny objednávky s deseti profesionálními knihovnami, v současné době je uzavíráme se šesti). V okrese Pelhřimov došlo k začlenění Střediska knihovnických služeb do Městské knihovny v Pelhřimově k 1. 11. 2002, a ta pak byla pověřena výkonem RF.
V průběhu let 2002-2004 došlo v kraji Vysočina k obnovení spolupráce mezi knihovnami v regionu Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde byly transformací knihoven vazby porušeny nejvíce. Kraj­ská knihovna úzce spolupracovala se čtyřmi pověřenými knihovnami při zabezpečování péče o pů­vod­ně 575 obsluhovaných knihoven. Kraj Vysočina je charakteristický velkým počtem obcí s málo obyvateli - průměrný počet obyvatel obcí s neprofe­sionální knihovnou je 370, rovněž tak jsou po­měr­ně malé i kmenové fondy těchto knihoven - průměr na jednu knihovnu je 1857 knihovních jednotek.
V současné době již existuje stabilní a fungující systém. KKV plní funkci krajského centra, vykonává koordinační, odborné informační, vzdělávací, analytické, metodické a poradenské činnosti. Krajská knihovna a pověřené knihovny v kraji Vysočina odpovídají za koordinaci a spolupráci s knihovnami kraje Vysočina i při realizaci standardů VKIS.
Financování regionálních funkcí
Financování RF do roku 2005 bylo zajištěno ze státních prostředků podle Metodického pokynu Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funk­cí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Klíč k rozdělení dotace jednotlivým pověřeným knihovnám v kraji Vysočina vycházel ze způsobu, jakým byly v roce 2002, 2003 a 2004 celostátně rozdělovány finanční částky na výkon RF (viz Metodický pokyn bod 4).
V roce 2005 obdržel kraj Vysočina v souvislosti s převodem finančních prostředků na výkon RF ze státního rozpočtu do rozpočtů krajů v rámci zákona o rozpočtovém určení daní 10 127 000 Kč (původně převáděná částka 10 196 000 byla snížena vzhledem k tomu, že 13 obcí, a tedy i knihoven přešlo k Jihomoravskému kraji).
V roce 2006 byly zpracovány Zásady pro zajištění výkonu regionálních funkcí v kraji Vysočina (podle vzoru Moravskoslezského kraje). Ty­to zásady jsou pouze vnitřním předpisem KKV, zastupitelstvem kraje Vysočina schváleny nebyly. V člán­­ku 5 těchto Zásad jsou zveřejněna pravidla pro přidělení dotace - rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé knihovny pověřené výkonem RF provádí krajská knihovna s přihlédnutím k počtu obsluhovaných knihoven. Celkový objem finančních prostředků se po odečtu částky na krajské regio­nální funkce rozdělil rovnoměrně na krajskou a pověřené knihovny. V regionu Třebíč přesahuje počet obsluhovaných knihoven celokrajský průměr o více než 20 %, a tudíž byl příspěvek této knihovně o poměrnou část navýšen (původní klíč zohledňující počet knihoven a počet obyvatel v jednotlivých regionech byl opuštěn).
V roce 2007 a dalších dvou letech zabezpečil Krajský úřad kraje Vysočina každým rokem 3% valorizaci finančních prostředků poskytnutých na výkon RF.
Dopady ekonomické krize se však projevily v ro­ce 2010. V porovnání s rokem 2009 došlo ke snížení přidělených finančních prostředků v průměru o 14 % (pověřené knihovny obdržely méně o 16,7 %, rozpočet krajské knihovny na výkon krajských a okresních RF byl snížen o 5 %).
Grantové programy z Fondu Vysočiny, které významně ovlivnily rozvoj knihoven:
Líbí se nám v knihovně - na realizaci tohoto projektu uvolnilv roce 2005Krajský úřad kraje Vysočina finanční částku ve výši 2 000 000 Kč. Příjemcemi dotace byla města a obce do 3000 obyvatel (podpora byla určena pro veřejné knihovny evi­dované podle zákona č. 257/2001 Sb.). Zásluhou tohoto projektu bylo vybaveno 66 knihoven novým nábytkem. Ten­to program byl vyhlášen (za stejných podmínek) ještě jednou, v roce 2007. V tom­to roce využilo dotace dalších 89 knihoven. Je ško­da, že z důvodu krize se neuskutečnil, podle původního plánu, ještě v roce 2009.
Veřejně přístupný Internet - grantový program z fondu Vysočiny navázal v roce 2005 na státní program PIK a umožnil vybavit neprofesionální knihovny počítačovou technikou. Z celkového po­-č­tu 102 podaných žádostí jich uspělo 97.
Priority Koncepce výkonu RF v kraji Vysočina v letech 2007-2011:
Prioritou č. 1 je podpora internetizace a automatizace knihoven. V průběhu posledních tří let se značně zvýšil v kraji Vysočina počet automatizovaných neprofesionálních knihoven. S testováním knihovního systému Clavius REKS jsme začali již v roce 2005 v regionu Havlíčkův Brod, který má 120 neprofesionálních knihoven. Na Havlíčkobrodsku jsou kmenové fondy neprofesionálních knihoven obzvláště malé. Střediskový systém zde zůstal nepřerušen a obecní úřady neprofesionálních knihoven přispívaly na nákup knih do výměnného fondu. V současné době je v kraji Vysočina 37 knihoven plně automatizovaných (Clavius) a 288 knihoven využívá automatizovaný systém Clavius REKS, knihovny v regionu Žďár nad Sázavou program Kp-Win (z toho 77 knihoven má i výpůjční protokol).
V rámci celostátní koncepce rozvoje knihoven si i knihovny na Vysočině postupně zřizují vlastní webové stránky. Neprofesionální knihovny využily nabídky Knihovny města Hradec Králové a zažáda­ly si o šablonu webu, kterou poskytuje tato knihov­na menším knihovnám zdarma, větším za symbolický poplatek podle velikosti obce (města). Knihovna Matěje Josefa Sychry (KMJS) ve Žďáře nad Sázavou ve spolupráci s Regionální knihovnou v Karviné (středisko výpočetní techniky) pomohla vytvořit webové stránky 85 obecním knihovnám v okrese Žďár nad Sázavou.
Prioritou č. 2 je zabezpečení dostatečného nákupu nových knih do výměnného fondu. Celková finanční částka na nákup nových knih v kraji Vysočina v letech 2007-2009 představovala 40 % z celkové dotace.
V roce 2010 obdržely pověřené knihovny na výkon RF finanční prostředky v porovnání s předchozím rokem v průměru o 14 % nižší. Projevilo se to nepříznivě zejména v nákupu nových knih, ten byl ve výši 31,5 % z celkově přidělené dotace na výkon RF.
Prioritou č. 3 je vzdělávání knihovníků - podrobnější zhodnocení obsahuje následující samo­statný článek.
MALÁ KNIHOVNICKÁ SLAVNOST aneb Ocenění záslužné práce knihovníků
Malá knihovnická slavnost 2010 Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě pořádá pravidelně od roku 2002, vždy v listopadu, Malou knihovnickou slavnost, na které se snaží ocenit záslužnou práci knihovníků neprofesionálních knihoven. Výběr knihoven a jejich pracovníků probíhá zcela nezávisle na soutěži Vesnice roku a nemá konkrétní pravidla. Při vyhodnocení 16 nejlépe pracujících neprofesionálních knihoven vycházíme z návrhů pověřených knihoven - krajské knihovny, MěK v Jihlavě, MěK v Pelhřimově, MěK v Třebíči a KMJS ve Žďáře nad Sázavou. Přihlíží se k velmi dobré činnosti knihovny, k aktivitě knihovníků při její modernizaci a automatizaci, k úspěšné kulturně výchovné činnosti a v neposlední řadě je oceněna i dlouholetá práce knihovníka (řada z nich je věrna své knihovně i více než 50 let). Na tuto slavnost zveme vedle knihovníků i zřizovatele oceněných knihoven, kteří mají nemalou zásluhu na jejich modernizaci a zajištění provozu, dále významné hosty - zástupce kraje Vysočina a Města Havlíčkův Brod.
Malou knihovnickou slavnost budeme v letošním roce pořádat již desátým rokem. Za tuto dobu jsme v kraji ocenili už 142 neprofesionálních knihovníků, jednu knihovnici školní knihovny a informačního centra a v neposlední řadě i jednu (dnes již bývalou) profesionální knihovnici. Jejím významným přispěním proběhla v Městě Brtnice revitalizace rodného domu Josefa Hoffmanna, kde knihovna získala v roce 2003 nové moderní prostory. Hlavním cílem této slavnosti je poděkovat knihovníkům malých knihoven, jejichž práce si ne­smírně vážíme.
Knihovna roku z Vysočiny v roce 2005, 2007 a 2010
Ze soutěže Vesnice roku vzešly pro náš kraj dvě vítězné knihovny - v roce 2005 Místní knihovna Havlíčkova Borová (okres Havlíčkův Brod) a v ro­ce 2007 Místní knihovna Bory (okres Žďár nad Sázavou). Knihovnou roku 2010 se stala Obecní knihovna Petrůvky (okres Třebíč), která byla nominovaná mimo soutěž Vesnice roku.
Foto archiv knihovny



Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2