Regionální funkce knihoven v našem kraji

Síť knihoven tvoří Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Bro­dě (KKV), která je zároveň pověřenou knihovnou pro region Havlíčkův Brod, čtyři pověřené knihovny v bývalých okresních městech - Městská knihovna Jihlava, Městská knihovna Pelhřimov, Městská knihovna v Třebíči, Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou, 35 profesionálních knihoven, 497 neprofesionálních knihoven a 75 poboček. Z celkového počtu poboček je devět profesionálních a 66 funguje jako neprofesionální knihovny v obcích, kde není obecní úřad. V rámci výkonu regionálních funkcí (RF) bylo v roce 2010 obsluhováno 569 knihoven, plnění RF za­bez­pečovalo v kraji 16 pracovníků (z toho tři v KKV).

Po roce 1989, kdy byla uskutečněna transformace veřejného knihovnictví, zanikly okresní knihovny zřizované okresními úřady - ve Žďáře nad Sáza-vou v roce 1992, v Jihlavě v roce 1993, v Třebíči v roce 1996 - a došlo k rozpadu střediskových systémů. Zřizovatelskou funkci ke knihovnám převzala příslušná města. V okrese Pelhřimov, kde výkonem regionálních funkcí bylo pověřeno Středisko knihovnických služeb při Okresním muzeu v Pelhřimově, docházelo k postupnému útlumu činnosti. Pouze v okrese Havlíčkův Brod zůstal střediskový systém knihoven pod okresní knihovnou zacho-ván a umožňoval výkon všech regionálních funkcí. Tvor­­ba výměnných fondů však byla omezena nedostatečnými finančními prostředky.

Pod kraj Vysočina přešly knihovny ze tří krajů - Východočeského, Jihomoravského a Jihočeského. I z tohoto důvodu byla míra rozpadu koopera­tivních systémů atypická ve srovnání se stavem v ostatních krajích republiky. Pro vytvoření funk­čního systému výkonu RF v rámci kraje bylo potřeba překonat řadu překážek.

Po přijetí zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) se na jeho základě stala odpovědná za zabezpečení výkonu regionálních funkcí v našem kraji Krajská knihovna Vysočiny. Ta vznikla k 1. 1. 2002 z býva­lé Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě. Financování bylo zabezpečeno přijetím Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven vládou ČR dne 16. 1. 2002. Pro zajištění výkonu RF na Vysočině byl zvolen model, kdy v každém okre­se byla pověřena výkonem RF bývalá okresní knihovna - Městská knihovna Jihlava, Městská knihovna Pelhřimov, Městská knihovna v Třebíči a Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. S vybranými knihovnami uzavřela KKV „Smlouvu o přenesení regionálních funkcí z krajské knihovny na pověřené knihovny“. V okrese Havlíčkův Brod zanikl klasický okresní střediskový systém knihoven v roce 2002, delimitací knihoven na města a obce. Byl nahrazen spoluprací KKV a měst­ských knihoven se střediskovou funkcí na smluvním základě formou objednávky knihovnických služeb (původně byly uzavřeny objednávky s deseti profesionálními knihovnami, v současné době je uzavíráme se šesti). V okrese Pelhřimov došlo k začlenění Střediska knihovnických služeb do Městské knihovny v Pelhřimově k 1. 11. 2002, a ta pak byla pověřena výkonem RF.

V průběhu let 2002-2004 došlo v kraji Vysočina k obnovení spolupráce mezi knihovnami v regionu Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde byly transformací knihoven vazby porušeny nejvíce. Kraj­ská knihovna úzce spolupracovala se čtyřmi pověřenými knihovnami při zabezpečování péče o pů­vod­ně 575 obsluhovaných knihoven. Kraj Vysočina je charakteristický velkým počtem obcí s málo obyvateli - průměrný počet obyvatel obcí s neprofe­sionální knihovnou je 370, rovněž tak jsou po­měr­ně malé i kmenové fondy těchto knihoven - průměr na jednu knihovnu je 1857 knihovních jednotek.

V současné době již existuje stabilní a fungující systém. KKV plní funkci krajského centra, vykonává koordinační, odborné informační, vzdělávací, analytické, metodické a poradenské činnosti. Krajská knihovna a pověřené knihovny v kraji Vysočina odpovídají za koordinaci a spolupráci s knihovnami kraje Vysočina i při realizaci standardů VKIS.

Financování RF do roku 2005 bylo zajištěno ze státních prostředků podle Metodického pokynu Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funk­cí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Klíč k rozdělení dotace jednotlivým pověřeným knihovnám v kraji Vysočina vycházel ze způsobu, jakým byly v roce 2002, 2003 a 2004 celostátně rozdělovány finanční částky na výkon RF (viz Metodický pokyn bod 4).

V roce 2005 obdržel kraj Vysočina v souvislosti s převodem finančních prostředků na výkon RF ze státního rozpočtu do rozpočtů krajů v rámci zákona o rozpočtovém určení daní 10 127 000 Kč (původně převáděná částka 10 196 000 byla snížena vzhledem k tomu, že 13 obcí, a tedy i knihoven přešlo k Jihomoravskému kraji).

V roce 2006 byly zpracovány Zásady pro zajištění výkonu regionálních funkcí v kraji Vysočina (podle vzoru Moravskoslezského kraje). Ty­to zásady jsou pouze vnitřním předpisem KKV, zastupitelstvem kraje Vysočina schváleny nebyly. V člán­­ku 5 těchto Zásad jsou zveřejněna pravidla pro přidělení dotace - rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé knihovny pověřené výkonem RF provádí krajská knihovna s přihlédnutím k počtu obsluhovaných knihoven. Celkový objem finančních prostředků se po odečtu částky na krajské regio­nální funkce rozdělil rovnoměrně na krajskou a pověřené knihovny. V regionu Třebíč přesahuje počet obsluhovaných knihoven celokrajský průměr o více než 20 %, a tudíž byl příspěvek této knihovně o poměrnou část navýšen (původní klíč zohledňující počet knihoven a počet obyvatel v jednotlivých regionech byl opuštěn).

V roce 2007 a dalších dvou letech zabezpečil Krajský úřad kraje Vysočina každým rokem 3% valorizaci finančních prostředků poskytnutých na výkon RF.

Dopady ekonomické krize se však projevily v ro­ce 2010. V porovnání s rokem 2009 došlo ke snížení přidělených finančních prostředků v průměru o 14 % (pověřené knihovny obdržely méně o 16,7 %, rozpočet krajské knihovny na výkon krajských a okresních RF byl snížen o 5 %).

Líbí se nám v knihovně - na realizaci tohoto projektu uvolnilv roce 2005Krajský úřad kraje Vysočina finanční částku ve výši 2 000 000 Kč. Příjemcemi dotace byla města a obce do 3000 obyvatel (podpora byla určena pro veřejné knihovny evi­dované podle zákona č. 257/2001 Sb.). Zásluhou tohoto projektu bylo vybaveno 66 knihoven novým nábytkem. Ten­to program byl vyhlášen (za stejných podmínek) ještě jednou, v roce 2007. V tom­to roce využilo dotace dalších 89 knihoven. Je ško­da, že z důvodu krize se neuskutečnil, podle původního plánu, ještě v roce 2009.

Veřejně přístupný Internet - grantový program z fondu Vysočiny navázal v roce 2005 na státní program PIK a umožnil vybavit neprofesionální knihovny počítačovou technikou. Z celkového po­-č­tu 102 podaných žádostí jich uspělo 97.

Prioritou č. 1 je podpora internetizace a automatizace knihoven. V průběhu posledních tří let se značně zvýšil v kraji Vysočina počet automatizovaných neprofesionálních knihoven. S testováním knihovního systému Clavius REKS jsme začali již v roce 2005 v regionu Havlíčkův Brod, který má 120 neprofesionálních knihoven. Na Havlíčkobrodsku jsou kmenové fondy neprofesionálních knihoven obzvláště malé. Střediskový systém zde zůstal nepřerušen a obecní úřady neprofesionálních knihoven přispívaly na nákup knih do výměnného fondu. V současné době je v kraji Vysočina 37 knihoven plně automatizovaných (Clavius) a 288 knihoven využívá automatizovaný systém Clavius REKS, knihovny v regionu Žďár nad Sázavou program Kp-Win (z toho 77 knihoven má i výpůjční protokol).

V rámci celostátní koncepce rozvoje knihoven si i knihovny na Vysočině postupně zřizují vlastní webové stránky. Neprofesionální knihovny využily nabídky Knihovny města Hradec Králové a zažáda­ly si o šablonu webu, kterou poskytuje tato knihov­na menším knihovnám zdarma, větším za symbolický poplatek podle velikosti obce (města). Knihovna Matěje Josefa Sychry (KMJS) ve Žďáře nad Sázavou ve spolupráci s Regionální knihovnou v Karviné (středisko výpočetní techniky) pomohla vytvořit webové stránky 85 obecním knihovnám v okrese Žďár nad Sázavou.

Prioritou č. 2 je zabezpečení dostatečného nákupu nových knih do výměnného fondu. Celková finanční částka na nákup nových knih v kraji Vysočina v letech 2007-2009 představovala 40 % z celkové dotace.

V roce 2010 obdržely pověřené knihovny na výkon RF finanční prostředky v porovnání s předchozím rokem v průměru o 14 % nižší. Projevilo se to nepříznivě zejména v nákupu nových knih, ten byl ve výši 31,5 % z celkově přidělené dotace na výkon RF.

Prioritou č. 3 je vzdělávání knihovníků - podrobnější zhodnocení obsahuje následující samo­statný článek.

MALÁ KNIHOVNICKÁ SLAVNOST aneb Ocenění záslužné práce knihovníků

Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě pořádá pravidelně od roku 2002, vždy v listopadu, Malou knihovnickou slavnost, na které se snaží ocenit záslužnou práci knihovníků neprofesionálních knihoven. Výběr knihoven a jejich pracovníků probíhá zcela nezávisle na soutěži Vesnice roku a nemá konkrétní pravidla. Při vyhodnocení 16 nejlépe pracujících neprofesionálních knihoven vycházíme z návrhů pověřených knihoven - krajské knihovny, MěK v Jihlavě, MěK v Pelhřimově, MěK v Třebíči a KMJS ve Žďáře nad Sázavou. Přihlíží se k velmi dobré činnosti knihovny, k aktivitě knihovníků při její modernizaci a automatizaci, k úspěšné kulturně výchovné činnosti a v neposlední řadě je oceněna i dlouholetá práce knihovníka (řada z nich je věrna své knihovně i více než 50 let). Na tuto slavnost zveme vedle knihovníků i zřizovatele oceněných knihoven, kteří mají nemalou zásluhu na jejich modernizaci a zajištění provozu, dále významné hosty - zástupce kraje Vysočina a Města Havlíčkův Brod.

Malou knihovnickou slavnost budeme v letošním roce pořádat již desátým rokem. Za tuto dobu jsme v kraji ocenili už 142 neprofesionálních knihovníků, jednu knihovnici školní knihovny a informačního centra a v neposlední řadě i jednu (dnes již bývalou) profesionální knihovnici. Jejím významným přispěním proběhla v Městě Brtnice revitalizace rodného domu Josefa Hoffmanna, kde knihovna získala v roce 2003 nové moderní prostory. Hlavním cílem této slavnosti je poděkovat knihovníkům malých knihoven, jejichž práce si ne­smírně vážíme.

Ze soutěže Vesnice roku vzešly pro náš kraj dvě vítězné knihovny - v roce 2005 Místní knihovna Havlíčkova Borová (okres Havlíčkův Brod) a v ro­ce 2007 Místní knihovna Bory (okres Žďár nad Sázavou). Knihovnou roku 2010 se stala Obecní knihovna Petrůvky (okres Třebíč), která byla nominovaná mimo soutěž Vesnice roku.