Regionální funkce knihoven ve Zlínském kraji

JANA TOMANCOVÁ > tomancova@kfbz.cz

Podstatná část území kraje je kopcovitá a hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty, na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy. Na západě a jihozápadě má kraj úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti - Beskydy a Bílé Karpaty, které pojímají zhruba 30 % území. Prolínání tří etnografických a geografických oblastí - Valašska, Hané a Slovácka - je důvodem neobyčejné přírodní a kulturní rozmanitosti kraje.

A jak si stojí a fungují veřejné knihovny ve Zlínském kraji? Tak jako v ostatních krajích se většina z nich snaží obstát v konkurenci jiných kulturních a vzdělávacích organizací, své služby modernizují a přizpůsobují svým uživatelům. Je zřejmé, že kvalitní služby může zajistit jen dobře fungující systém spolupracujících knihoven. Obecní knihovny zaujímají v tomto systému důležité místo a je velkou výhodou, že je na ně systematicky pamatováno prostřednictvím regionálních funkcí knihoven. Zlínský kraj má širokou síť knihoven, které tradičně navzájem spolupracují v rámci jednotlivých okresů.

 

V roce 2010 pracovalo ve Zlínském kraji celkem 402 veřejných knihoven, z toho 51 profesionálních (a 85 jejich poboček) a 249 neprofesionálních knihoven a 17 jejich poboček.

V kraji funguje také Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a 243 školních knihoven, 23 knihoven muzeí, archivů, lékařských a odborných knihoven.

Knihovny vzájemně spolupracují a lze konstatovat, že se systém regionálních funkcí osvědčil.Krajská knihovna Františka Bartoše (KKFB) zajišťuje jejich výkon od roku 2002, vykonává a koordinuje je pro základní knihovny v kraji a pro okres Zlín. Krajská knihovna přenesla výkon regionálních funkcí v jednotlivých regionech na tři pověřené knihovny: Knihovnu Kroměřížska, Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana (KBBB) a Masarykovu veřejnou knihovnu Vsetín (MVK). Od roku 2005 zajišťu­je plnění regionálních funkcí a jejich koordinaci kraj ze svého rozpočtu.

V roce 2006 byla krajskou knihovnou a pověřenými knihovnami vypracována Koncepce výkonu regionálních funkcí ve Zlínském kraji. V ní jsou stanoveny nejdůležitější cíle - koordinace odborných knihovnických činností a cílená dělba práce, zachování a rozvíjení vazeb mezi knihovnami v jednotlivých okresech i v rámci celého Zlínského kraje, vzájemné sdílení informačních zdrojů a služeb, udr­žení jejich odborného standardu a zajištění jejich dostupnosti, odstranění rozdílů v poskytování těchto služeb, garance průběžné aktualizace knihovního fondu veřejných knihoven regionu, účelné využití vložených veřejných finančních prostředků a zajištění kvalifikačního růstu pracovníků knihoven (jejich celoživotní vzdělávání).

Zavedení internetu především do obecních knihoven bylo podpořeno jednak Projektem internetiza­ce knihoven (PIK) a také dvěma projekty Zlínské­ho kraje, které byly zaměřeny na zavedení vysokorychlostního internetu do obcí kraje a dovybavení knihoven výpočetní technikou.

V současnosti krajská a pověřené knihovny zajišťují ve svých okresech pro základní knihovny tyto knihovnické služby: nákup a zpracování výměnného fondu, distribuci výměnných souborů, zpracování knihovních fondů zakoupených z pro­střed­ků obcí, metodickou a konzultační činnost, pomoc při zavádění nových informačních technologií, vzdělávání knihovníků, školení, semináře, porady a statistiku.

Krajská knihovna Františka Bartoše v rámci své krajské funkce zabezpečuje metodickou a konzultační činnost, vzdělávání knihovníků, školení, semi­náře, porady, statistiku a další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb. V rámci své ediční činnosti krajská knihovna vydává ročenku Knihovny Zlínského kraje. Kromě odborných knihovnických materiálů vydává ve spolupráci s dalšími institucemi kulturně společenskou revue ZVUK Zlínského kraje a publikace v Edici Zlínský kraj.

Na zajištění RF se ve všech čtyřech okresech podílejí další vybrané profesionální knihovny, které na základě uzavřené smlouvy se zřizovateli a objednávky služeb vykonávají RF pro obecní neprofesionální knihovny (v roce 2010 to bylo 23 knihoven v kraji). Finanční částka na zajištění výkonu RF v Krajské knihovně Františka Bartoše a pověřených knihovnách je stanovena každoročně podle počtu obsluhovaných knihoven jednotlivých regionů a veli­kosti obsluhované populace.

Zpracování knihovních fondů zakoupených z pro­středků obcí zahrnují krajská knihovna a Knihovna Kroměřížska do objednávky služeb u profesionálních knihoven, MVK Vsetín a KBBB v Uherském Hradišti zajišťují tuto činnost vlastními pracovníky. Po dohodě s provozovateli obsluhovaných knihoven provádí nákup knih pověřené knihovny v Uherském Hradišti a Vsetíně a na základě objednávky služeb knihovníci profesionálních knihoven v okresech Kroměříž a Zlín. V několika případech si provozovatelé a knihovníci obsluhovaných knihoven provádí nákup knih sami.

Službou, o kterou je zájem téměř ve všech obecních knihovnách v kraji, je půjčování výměnných souborů knih. Výměnný fond vytváří krajská i všechny pověřené knihovny. Je budován z finan­č­ních prostředků Zlínského kraje a je součástí knihovních fondů krajské a pověřených knihoven. V roce 2010 bylo do výměnných souborů zařazeno 62 619 svazků (celkem v kraji cirkuluje 915 výměnných souborů). Obsluhované knihovny dostávají dva až tři soubory ročně.

Počet svazků v takto vytvořených výměnných souborech je různý podle potřeby a požadavků obsluhované knihovny. V okresech Kroměříž a Uherské Hradiště mají knihovníci možnost vybírat si sami další knihy do výměnných souborů z výměnného fondu uskladněného v pověřených knihovnách.

Postupně jsou i do obecních knihoven kraje zaváděny automatizované knihovní systémy, které výrazně ulehčují práci knihovníků a jejich zavedení je samozřejmě výhodné i pro uživatele knihoven, kteří vítají možnost vyhledávání v on-line katalozích na webu. V okresech Kroměříž a Uherské Hradiště se jedná o systém Clavius REKS, okresy Zlín a Vsetín využívají převážně systém KP-WIN SQL.

V letošním roce začal fungovat Virtuální soubor­ný katalog Zlínského kraje, který pracuje na plat­for­mě Jednotné informační brány. Tento souborný katalog umožňuje jedním dotazem současně prohledat katalogy největších knihoven ve Zlínském kraji (Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlova-na, Knihovnu Kroměřížska, Masarykovu veřejnou knihovnu Vsetín a knihovny okresu Vsetín, Krajskou knihovnu Františka Bartoše a knihovnu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně).

Ačkoliv zatím není stanoven standard elektronických služeb knihoven, KKFB a pověřené knihov­ny se postupně snaží, aby všechny knihovny v kra­ji měly provedenu retrokonverzi fondu, a aby měly alespoň jednoduchou webovou stránku. Na konci roku 2010 mělo téměř 60 % obecních knihoven kraje webovou stránku a 40 % elektronický katalog na internetu. Některé knihovny komunikují se svými uživateli prostřednictvím Facebooku.

V roce 2010 zpracovaly a vyhodnotily metodič­ky krajské a pověřených knihoven anketu Spokojenost obsluhovaných knihoven s výkonem regionálních funkcí. Zúčastnilo se jí 92 % obsluhovaných knihoven kraje. Vyplynulo z ní, že jsou tyto knihovny s RF většinou spokojeny, nejlépe hodnotily služby: revize, konzultace, metodické návštěvy a cirkulaci výměnných souborů. Krajská knihovna i pověřené knihovny získaly konkrétní náměty na zkvalitně-ní výkonu RF, např. témata pro další vzdělávání knihovníků.

V soutěži Knihovna roku v kategorii základních knihoven obdržely v posledních pěti letech v krajských kolech soutěže Vesnice roku titul Knihovna roku Zlínského kraje knihovny v obcích Suchá Loz, Vidče, Hostišová, Kyselovice a Poteč. V celostátním kole se v letech 2007 a 2010 velmi pěkně umístily místní knihovny ve Vidči a Poteči, které získaly zvláštní ocenění a diplom. V loňském roce vyhlásil SKIP a Skanska, a. s., poprvé soutěž o nej­lepší městskou knihovnu roku 2010. V kategorii měst 20 000-40 000 obyvatel zvítězila Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, v kategorii měst 5000-10 000 obyvatel se umístila na 2. příčce Městská knihovna Valašské Klobouky.

Aby byli pracovníci obecních knihoven lépe motivováni a hlavně, aby došlo alespoň k symbolickému ohodnocení množství práce, které mnozí v knihovnách dělají, pořádají krajská i pověřené knihovny vlastní regionální soutěže o nejlepší knihovnici/knihovníka jednotlivých okresů nebo na Uherskohradišťsku soutěž o nejlepší webové strán­ky svého okresu. Tyto soutěže slouží rovněž ke zviditelnění a tím i propagaci knihoven.

Metodičky krajské i všech pověřených knihoven se snaží co nejvíce spolupracovat se zřizovateli knihoven, pomáhají se zpracováním grantů, zvlášť z programů VISK 3 a Knihovna 21. století.

V mnoha obecních knihovnách došlo k úpravám interiérů nebo k celkové rekonstrukci prostor. Do nových vhodnějších místností se v posledních letech přestěhovalo i několik městských knihoven (např. Městská knihovna Valašské Klobouky, Městská knihovna Kunovice, Knihovna Boženy Benešové Napajedla). Své prostory postupně rozšiřuje Knihovna Kroměřížska, krásnou budovu má MVK Vsetín. Své kouzlo má KBBB v Uherském Hradišti v bývalé židovské synagoze. Krajská knihovna na své důstojné sídlo teprve čeká. V současnosti se intenzivně pracuje na projektové dokumentaci jejího nového působiště, které by mělo vzniknout rekonstrukcí budovy v bývalém továrním areálu.

Vzdělávání knihovníků se věnují všechny pověřené knihovny, je patrný mírný ústup od počítačových kurzů ke kurzům odborného knihovnického charak­teru. V krajské knihovně funguje od roku 2001 počítačová učebna, která byla vybudována, podobně jako v jiných krajích, převážně z grantových prostředků z programu VISK 2 Ministerstva kul­-tury ČR. Samostatné počítačové učebny mají i Knihov­na Kroměřížska a MVK Vsetín. Knihovna v Uherském Hradišti se věnuje pořádání školení v prostorách pro veřejnost.

Semináře pro knihovníky Zlínského kraje i okres­ní semináře probíhají v pravidelných intervalech. Někteří starostové obcí se účastní seminářů pro starosty a knihovníky jednotlivých okresů, které přispívají ke vzájemné komunikaci mezi zřizovateli knihoven a knihovníky. Krajská knihovna a knihov­na v Uherském Hradišti nemají vlastní prostory pro pořádání větších seminářů, proto si je musejí pronajímat.

Protože se pracovníci obecních knihoven často mění, rozhodli jsme se po vzoru jiných knihoven pořádat pro ně Kurz knihovnického minima. Účastní se ho mnohdy i pracovníci profesionálních knihoven nebo poboček těchto knihoven, kteří se chtějí rychle orientovat v knihovnické problematice. Od roku 2006 prošlo kurzem 80 pracovníků. Účastníci čtyřdenního kurzu nejlépe hodnotí tato témata: práce s dětmi, základy komunikačních dovedností a praktické činnosti, které vždy probíhají v některé z poboček krajské knihovny.

Veřejné knihovny Zlínského kraje se snaží úzce spolupracovat také s paměťovými institucemi v kra­ji a umožňují pracovníkům knihoven muzeí, archi­vů apod. účastnit se školení a seminářů, jejichž tradice byla započata v roce 2004. Probíhají jedenkrát až dvakrát do roka a podle účasti se zdá, že jsou mezi pracovníky zmíněných institucí velmi oblíbené.

Krajská knihovna Františka Bartoše pořádá rovněž celostátní akce. V roce 2010 proběhla Mezinárodní vědecká konference Morava na rozhraní epoch (Jan Ohéral a společnost ve druhé třetině 19. století), která připomněla 200. výročí narození spisovatele a novináře Jana Ohérala. Konference byla pořádána ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně.

Nejen u větších knihoven roste počet akcí pořádaných pro veřejnost. V loňském roce neprofesionální knihovny v kraji připravily celkem 619 kulturních i vzdělávacích pořadů, jichž se zúčastnilo 12 686 návštěvníků. Obecní knihovny připravují mnoho rukodělných akcí, kurzy na ovládání počítače pro seniory, besedy a programy pro základní a mateřské školy (např. divadelní představení, pohádkové ces­ty s literární tematikou v přírodě pro děti i jejich rodiče, čtení pro děti, povídání v knihovně při svíčkách). Pod hlavičkou knihovny a s přispěním knihovnice i knihovníka se uskutečňují zájezdy do rodišť spisovatelů a za kulturními památkami nebo např. pravidelné setkávání v knihovně při kávě či povídání nad knižními novinkami. Samozřejmě i malé knihovny se účastní celostátních akcí, jako jsou Den pro dětskou knihu, Týden knihoven, Noc s Andersenem apod.

Knihovny v kraji se již tradičně věnují dětem a pořádají pro ně celou řadu programů. V roce 2007 vznikl z podnětu knihovníků pracujících s dětmi a mládeží v knihovnách Zlínského kraje Klub dětských knihoven Zlínského kraje (dále jen KDK ZK). Jeho cílem je rozvoj čtenářství, podněcování zájmu o dětskou literaturu a podpora volnočasových aktivit dětí a mládeže. Ze soutěže dětí základních škol v kraji vzniklo logo „klubka“, které představuje ježek tentokrát ne v kleci, ale nesoucí na bodlinách písmenka.

Každý rok pořádá KDK ZK minimálně dva semináře pro knihovníky, jeden je přehlídkou nápadů a zkušeností „děckařů“ kraje. Druhý seminář bývá zaměřen na odbornou problematiku (např. komiks, literatura pro mládež, česká literatura pro děti) nebo je organizována beseda či přednáška s některým z autorů knih pro děti nebo s ilustrátorem. Semináře se uskutečňují střídavě ve všech pověřených knihovnách. Klubko má také své webové stránky.

Je třeba pokračovat ve snaze o vyrovnání a zvýšení úrovně obecních knihoven kraje. Opět se musíme zaměřit na propagaci knihovnických standardů a požadavků na fungování dobrých knihoven mezi jejich zřizovateli, pokračovat v pořádání vzdě­lávacích akcí pro knihovníky a pomáhat knihovnám rozšiřovat fond pomocí výměnných souborů do­kumentů. Je nezbytné usilovat o zatraktivnění knihoven pro mladé lidi, např. prostřednictvím po­skytování elektronických služeb. Knihovny však ne­smě­jí zapomínat ani na čtenáře z řad seniorů, měly by nabízet služby přizpůsobené potřebám této cílové skupiny uživatelů. Jednoduše řečeno - podporovat moderní služby, ale ne na úkor služeb tradičních.

Foto archiv knihovny