ZUZANA HELINSKY ODPOVÍDÁ (NEJEN) ZE ŠVÉDSKA

Dotaz: Jaká je budoucnost elektronických knih v knihovnách?
Odpověď: Z historie víme, jaké reakce pokaždé vzbuzovaly nové možnosti zapisování a rozšiřování psaného slova. Například v Egyptě 2500 let před naším letopočtem usuzovali, že papyrus nikdy zcela nenahradí hliněné destičky… V podobné pozici jsou dnes elektronické knihy, které už asi navždy mají ve společnosti své místo.
V Americe jejich prodej předstihl prodej knih tištěných a podle posledních údajů je to jedna ze zásadních příčin bankrotu obrovského řetězce knihkupectví Borders (druhého největšího v USA s desetitisíci zaměstnanci a s 400 obchody po celé Americe). Podle Asociace amerických vydavatelů se prodej elektronických knih za minulý rok více než zdvojnásobil (vzrostl o 115,8 %), zatímco prodej tištěných klesl přibližně o dvě procenta.
A co na to knihovny? Patří do nich elektronické knihy? Je knihovna bez knih stále ještě knihovna? To jsou jen tři z celé řady dalších otázek, které si v poslední době kladou knihovníci na celém světě. (Na tu poslední hledá odpověď Tim Newcomb v článku na www.time.com/Monday, 11. 7. 2011.)
Podle blogu www.librarystuff.net/se elektronické knihy nejen stahují, kupují, ale i vyměňují. Mnoho amerických i evropských knihoven se snaží být v tomto novém digitáním světě důležitými aktéry. Myslím, že v tomto úsilí nás trochu dopředu postrčí i poslední tisková zpráva (18. 6. 2011) Amazonu (na http://phx.corporateir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irolnewsArticle&ID=1586008&highlight=), kde Amazon oznamuje, že studenti mohou ušetřit až 80 % za nákup knih, pokud si od něj knihy „půjčí/pronajmou (rental books)“ jen na dobu potřebnou ke studiu. Na tomto místě se Amazon nijak nezmiňuje o spolupráci s knihovnami, na rozdíl od projektu Kindle Library, ve kterém by měly být zahrnuty i americké knihovny.
Elektronické knihy v knihovnách mají své opodstatnění a stále více se setkávám se zájemci o ně z knihovnického světa. Během let, kdy v různých kurzech a přednáškách provádíme analýzu knihovnických produktů a služeb podle Bostonské matice, jsme vždy dávali elektronické knihy do rubriky „OTAZNÍKY“ (patří sem produkty a služby, které mají malý podíl na trhu, ale rostoucí tendenci. Většina produktů a služeb začíná svou existenci v této skupině. Vždy doufáme, že otazníky se mohou stát hvězdami).
Nyní se ale v knihovnách začínají ozývat hlasy, které zařazují elektronické knihy do rubriky „HVĚZDY“ (produkty a služby s vysokým tempem růstu a s velkým podílem na trhu. Jsou našimi silnými kartami pro budoucnost).
Jsme samozřejmě v rukou techniky a vydavatelů, ale jistě můžeme nějakým způsobem ovlivňovat a působit na vývoj. Proto je důležité nejen elektronické knihy mít v knihovnách, ale i aktivně se zajímat a ovlivňovat nakladatele a hledat možnosti spolupráce. V severských zemích existuje od roku 2000 například Elib. Je to největší nordický distributor digitálních knih a je společným vlastnictvím několika největších nakladatelství. Vydává a distribuuje elektronické knihy v různých formách. Mezi nejdůležitější klienty tohoto distributora se řadí i knihovny, kterým Elib nabízí jednoduché řešení, jak se přes svoji webovou stránku mohou připojit. Elib je model „business 2 business“, a proto chce mít koncového uživatele - čtenáře a posluchače - v centru pozornosti (http://www.elib.se). Čtenáři si mohou snadno půjčit svou oblíbenou knihu přímo přes internet. Ke stažení elektronických knih nebo k poslechu zvukových knih je potřeba pouze čtenářský průkaz do některé z připojených knihoven. Je to jedna z možností, jak jednoduše nabízet elektronické knihy našim klientům a zároveň se zúčastnit vývoje. Je ovšem velice důležité sledovat i jiné technické novinky v této oblasti a průběžně vyhodnocovat spolupráci s novými aktéry.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2