PO KOM SE JMENUJE?

MILOSLAVA NAJMANOVÁ > najmanova@knihovnaslany.cz  

Knihovna má výhodnou polohu v centru našeho královského města, nachází se na Masarykově náměstí v přízemí historicky nejkom­plex­nější budovy Slaného - vlastivědného muzea, dřívějšího sídla piaristického gymnázia. Knihovna zde působí od roku 1960. Třikrát se však stěhovala: do Měšťanské školy, později do chlapecké školy, poté do Svépomocné záložny. Nakonec se však přece jen vrátila tam, kde se zrodila, a to dne 17. 10. 1897. V den jejích stých narozenin - tedy v roce 1997 - byl název knihovny doplněn jménem jejího zakladatele Václava Štecha. Ale kdo to vlastně byl?

Václav Štech (* 29. 4. 1859 - † 23. 2. 1947) byl vskutku renesančním člověkem. Ve Slaném působil jako učitel a vychovatel. Měl velký podíl na založení budovy slánského divadla, které mimochodem našlo svou předlohu v budově Národního divadla v Praze. „Václav Štech je prvním českým autorem, který vnesl do českého divadla téma politiky. Veřejný život jej bytostně zajímal nejen jako pozorovatele, ale i aktivního účastníka, a jeho divadelní hry, práce beletristická i novinářská byly nelítostně ironickou reflexí doby i osobních zkušeností. Už jako učitel ve Slaném se setkal s prostředím komunálních voleb, když organizoval kampaň jednoho z kandidátů a dostal se tak do soukolí staročeských a mladočeských střetů. Ve Slaném byl také členem řady spolků, organizoval veřejně prospěšné činnosti a především ochotničil. Uvedení aktovky Maloměstské tradice v Národním divadle v roce 1888 mu otevřelo cestu do Prahy, kam se definitivně přestěhoval v roce 1894“ (citace z tiskové zprávy Národního divadla; Ladislav Smoček, divadelní režisér, který inscenoval několik jeho titulů). Jestli vás napadne, proč byl Václav Štech v minulých desetiletích opomíjen, tak třeba proto, že soukromému podnikání nebylo přáno. Jako autor nejvíce proslul divadelními hrami, které i sám režíroval. Z jeho tvorby určitě stojí za zmínku divadelní hra Třetí zvonění, Deskový statek či David a Goliáš aneb Pepička to zařídí, které bylo nedávno možno sledovat na televizních obrazovkách jako záznam představení Národního divadla. Pokud chce­me charakterizovat jeho styl psaní, použijme k tomuto účelu např. dvousvazkový román Kovové ruce. V něm se projevuje Štechovo „dušezkumné umění i dramatická stavba jednotlivých scenérií i dialogů a neustálý zřetel k nenadálým zápletkám i shovívavý optimismus a životní moudrost“ (citace z knihy Václav Štech a Slaný; Dr. Bedřich Slavík). Jako autor literárních textů se zabýval beletrií, psal však také odborné populární příručky a brožury (zdrojem informací, zkušeností a námětů mu bylo jeho povolání). Za zmínku určitě stojí uvést namátkou pár zvučných jmen jeho přátel: spisovatel Ignát Herrmann, Antonín Sova, spolupracoval také s Mikulášem Alšem na umělec­ké obálce pro ročenku Slánský obzor. Sám je také jejím prvním redaktorem. „Čemu má Slánský obzor sloužit, vypravuje dosti jasně jeho obsah. Má být zrcadlem života v městě našem, archivem výzku­mů a studií v oboru věd a umění. Příruční knihou, památníkem současných snah, měřítkem pokroku i ukazatelem slabin“ (citace Doslovu ze Slánského obzoruroku 1894). Ročenka se při 117. ročníku těší stále velké pozornosti široké veřejnosti. Při vydávání své literární tvorby spolupracoval Štech také se Svatoplukem Čechem a při uvádění divadelních her s tehdejším ředitelem Národního diva­-d­la Ladislavem Stroupežnickým. Byl „průvodcem“ slánským krajem ilustrátoru Karlu Liebscherovi, známému autorovi díla Čechy. Mezi žáky Václava Štecha patřil např. univ. prof. dr. Rudolf Urbánek.

Štechův osobní život ve Slaném však provázely i krize. Neradostná byla jeho studia v piaristickém gymnáziu, kde byl bezmocný proti zášti vyučujícího. Z těchto důvodů odešel dokončit studia do Prahy. Jako učitel se však na základě přiděleného umístění do Slaného opět vrací. Díky tomu se zde setkává s Aničkou Mrzílkovou, do které se vášnivě zamiluje. Ta se pak stane jeho první ženou, bohužel po porodu jejich syna Václava Viléma (známého kunsthistorika) umírá. Opuštěný a zraněný Štech zanechává synka v péči své maminky a cestuje po Evropě.

Po roce se vrací zocelen a s vervou se pouští do osvětové práce pro slánskou veřejnost. Zakládá Muzejní a literární spolek Palacký, který vydává roku 1893 poprvé ročenku Slánský obzor. Václav Štech se podílí na vzniku našeho vlastivědného muzea a samozřejmě městské knihovny.

Podruhé se žení s Maruškou Brejchovou, s níž má pět dětí. Je mu velkou životní partnerkou i vzor­nou manželkou, která s láskou vychovává i jeho syna Václava Viléma. Štech byl jmenován ředitelem škol v Praze na Žižkově. Závistiví slánští měšťané ho obviní z odcizení předmětů ze slánské muzejní sbírky. Štech prokáže svou nevinu, ale hořkost v něm zůstane na dlouhou dobu. V roce 1905 dobrovolně odchází do předčasné penze s touhou věnovat se plně své činnosti v nakladatelství Máj, která je natolik výnosná, že může vybudovat letní domek s překrásnou zahradou v Libuši. Jeho celoživotní láska k divadlu dosahuje vrcholu, když se stává ředitelem Divadla na Vi­nohradech, později v Uranii a v Národním divadle v Brně. Svoji divadelní dráhu popsal v knize Divadelní mžitky.

V roce 1936 věnoval celé své literární dílo (21 knih) Knihovně ve Slaném. Roku 1944 jmenovala Václava Štecha městská knihovna svým čestným čtenářem. Jeho posledním přáním bylo spo­činout ve stejné půdě jako jeho ženy. Je tedy pochován na slánském hřbitově spolu se svými manželkami a synem kunsthistorikem Václavem Vilémem Štechem.

Odkaz Václava Štecha je patrný v našem městě do dnešních dnů. Jeho jméno nese ulice v samotném centru města. Vlastivědné muzeum má ve stálé expozici Štechovu pracovnu. A konečně slánská knihovna nese jeho jméno v názvu. V roce 2010 vydala publikaci Přes ostnaté dráty - Paměti tvrdohlavce. Původně se jednalo o fejetony, které vycházely v Národních listech. Štech ve fejetonech působivě popsal život ve Slaném v druhé polovině 19. století.

Knihovna Václava Štecha je zřízena při Městském úřadu ve Slaném. V současné době má přibližně 4000 registrovaných čtenářů. Od pondělí do pátku je pro veřejnost otevřena od 9.00 do 18.00 hodin; v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin. Knihovna má dvě pobočky: v obytné zóně na Dolíkách a v nedaleké obci Dolín. Od roku 1997 je provoz plně automatizovaný, knihovní program KP SQL splňuje veškeré provozní požadavky. Srdcem knihovny je půjčovna, kde mají čtenáři k dispozici zábavnou a naučnou literaturu. Ročně nakupujeme více než 2000 nových titulů. Návštěvu půjčovny zpestřuje čtenářům tzv. list do čtenářského deníku, věnovaný známému spisovateli, a zároveň mají možnost otestovat si svoje vědomosti v rámci soutěže Pamatuješ si ještě? Do budoucna promýšlíme projekt Literární čtvrtky. Dětská oddělení pořádají aktivity, jako je Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků, Velká knihovnická jízda, rozmanité vědomostní a zábavné soutěže a samozřejmě bibliografické lekce pro školy. V současné době zakládáme K - klub pro teenagery. Studovna-čítárna nabízí kromě encyklopedií, slovníků, regionální literatury, denního tisku, časopisů také možnost přístupu na internet, skenování, kopírování či vyhledávaní ve Sbírkách zákonů. Oblíbenou se stala služba nazvaná První kroky s počítačem, kterou poskytujeme našim čtenářům zcela zdarma. Pro seniory pořádáme letos již čtvrtý cyklus Setkávání seniorů.

Knihovna je místem, kam si lidé přicházejí odpočinout, načerpat energii, je také místem setkávání a poznávání. V prostorné vstupní chodbě každý měsíc instalujeme výstavy, kde se mohou prezentovat jednotlivci, slánské organizace, spolky či školy; je to naše tzv. Galerie na Chodbě, kde mají uživatelé k dispozici nápojový automat a místa k odpočinku, včetně přístupu do atria. Pokud tedy navštívíte královské město Slaný, přijďte se podívat i k nám - do Knihovny Václava Štecha.

Naše webová adresa http://www.knihovnaslany.cz vám pomůže při získávání dalších informací.

Foto archiv knihovny