Plzeňský kraj a jeho knihovny

HANA HENDRYCHOVÁ > ovok2@svkpl.cz  
Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Na severozápadě sousedí s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Region má velmi výhodnou polohu mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy. Svou rozlohou 7561 km2 je Plzeňský kraj třetím největším v České republice, avšak počtem obyvatel (571 863) se řadí až na deváté místo. Na území Plzeňského kraje je celkem 501 obcí. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř třetina lidí žije v Plzni, přes pětinu obyvatel je soustředěno do 13 měst s více než pěti tisíci obyvateli. V menších městech do 4999 obyvatel žije zhruba 17 % lidí. Plzeňský kraj je po kraji Jihočeském druhým nejřidčeji zalidněným územím v ČR.
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté regiony, na tvorbě HDP České republiky se podílí přibližně 5,5 %. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Poloha Plzeňského kraje je také významná pro rozvoj cestovního ruchu.
Plzeňský kraj (dříve Západočeský spolu s okresy Karlovy Vary, Sokolov a Cheb) nese své jméno od roku 2000, kdy jej ustanovil zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do nich spadajících 35 správních obvodů a obcí s pověřeným obecním úřadem. Mezi obce s rozšířenou působností, které vykonávají státní správu, patří Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov.
Přirozeným centrem kraje je Plzeň, na území Plzeňského kraje se nacházejí především malé obce, ve kterých převažuje obyvatelstvo s nižším vzděláním. Naopak ve městech se soustřeďuje populace se vzděláním úplným středním, vyšším a vysokoškolským. V Plzeňském kraji působí dvě vysoké školy - Západočeská univerzita a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Obyvatelstvo Plzeňského kraje má k dispozici širokou nabídku vzdělávacích a kulturních zařízení - divadla a kina, muzea a galerie a samozřejmě knihovny.
K 31. 12. 2010 měli obyvatelé kraje k dispozici 465 veřejných knihoven se 42 pobočkami.
Co předcházelo
V posledních dvaceti letech se zásadní změny v knihovnictví kraje odvíjely od změn ve státní správě. Do konce roku 1992 byly knihovny ve všech okresních městech zřizovány okresním úřadem. Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech časově omezil jejich zřizovatelská práva ke knihovnám pouze do 31. 12. 1992. Tímto ustanovením byla zahájena tzv. „transformace“ okresních kniho­ven, přesun zřizovatelských pravomocí z okresního úřadu na městský úřad v příslušném okresním měs­tě. Přesun zřizovatelských kompetencí ze stá­tu na města byl od samého počátku živelný, bez vymezených pravidel, postupů, analýz i stanovení cílů a byl provázen řadou negativních jevů. Častým jevem při transformaci bylo zrušení finančních dotací na zajištění regionálních služeb z okresního úřadu. Došlo k podstatnému útlumu či úplnému zrušení regionálních služeb a kooperačních vazeb mezi knihovnami v okresech. Časové období let 1990 až 1999 nebylo pro veřejné knihovny tehdy ještě Západočeského kraje příznivé. V roce 1990 bylo v knihovní síti 890 knihoven, za období do roku 1999 se stav snížil na 740 knihoven čili během devíti let došlo k úbytku 150 knihoven. Snížil se rovněž stav knihovních fondů. Nejednalo se vždy pouze o problémy financování, ale po změně politického ovzduší došlo k hromadnému vyřa­zování nevhodných publikací, které po listopadu 1989 neplnily svůj účel. Vyřazovala se nejen propagandistická literatura, ale i učebnice, které zastaraly díky novým osnovám ve školách. Období let 1990 až 1999 ve veřejných knihovnách Zápa­dočeského kraje lze shrnout jako období nestability, rušení knihoven, snižování počtu pracovníků, finan­čních nejistot a organizačních změn. Statistiky však dokazují, že si knihovny v tomto složitém období udržely svoje postavení ve společnosti a dokázaly se z trendu snižování stavu fondů, výpůjček, čtenářů i návštěvnosti vymanit a dosáhnout v těchto ukazatelích pomalého nárůstu.
Jak se transformační změny v kraji konkrétně projevily?
Okres Domažlice
Zanikla bývalá okresní knihovna a byla vytvořena příspěvková organizace města Domažlice Městská knihovna B. Němcové a Okresní středisko knihovnických služeb. Toto středisko vzniklo rozhodnutím přednosty Okresního úřadu Domažlice 1. 4. 1996 jako zálohová organizace referátu kultury, která zajišťovala odborné poradenství pro profesionální a dobrovolné knihovníky městských a místních knihoven a podle požadavků i ostatních odborných knihoven regionu. Jeho činnost byla hrazena z rozpočtu okresního úřadu. V domažlickém okrese došlo ke zrušení střediskového systému k 1. 1. 1998. Na základě Dohod o zpětném převodu vlastnického práva ke knihovním fondům byl všem obcím fond zapsaný ve střediskových knihovnách vrácen. Ten­to knihovní fond byl posílen o dokumenty z bývalých doplňovacích oddělení příslušných střediskových knihoven.
Okres Klatovy
V roce 1992 se z knihovnického hlediska rozpadl okres na tři oblasti: Klatovsko, Horažďovicko a Su­šic­ko. V roce 1993 došlo ke zrušení Okresní knihov­ny v Klatovech a zřízení příspěvkové organizace - Městské knihovny v Klatovech. Knihovna dostávala minimální příspěvek od okresního úřadu, zejména však fungovala na základě sdružených prostředků od obcí. V oblasti Horažďovicka došlo z iniciativy města Horažďovice ke zrušení střediska Horažďovice a zrušení šesti knihoven. Městská knihovna Horažďovice se stala zálohovou organizací městského úřadu. Oblast Sušicka měla od roku 1992 problém s financováním. Příspěvková organizace města Sušice - Městská knihovna Sušice - od Okresního úřadu Klatovy nedostávala žádné příspěvky na svou činnost ani na činnost ostatních knihoven. Jejich fungování bylo zajištěno pomocí sdružených prostředků obcí na základě dvoustranných smluv a částečně z rozpočtu městské knihovny.
Okres Plzeň-jih
V tomto okrese došlo v roce 1993 ke zrušení okresní knihovny v Přešticích. Všechny veřejné knihovny přešly pod své zřizovatele (obce/města). V omezené míře přebral funkci okresní knihovny Okresní úřad Plzeň-jih.
Okres Plzeň-město
V okrese Plzeň-město se stav nezměnil, vedle sebe vyvíjely činnost dvě velké veřejné knihovny: Státní vědecká knihovna v Plzni (dnes Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje) a Knihovna města Plzně.
Okres Plzeň-sever
V okrese Plzeň-sever se po dlouhou dobu zachoval klasický střediskový systém. Knihovna v Plasích zůstala okresní knihovnou jako rozpočtová organizace Okresního úřadu Plzeň-sever.
Okres Rokycany
V okrese Rokycany došlo v roce 1993 ke zrušení okresní knihovny. Všechny knihovny byly převedeny pod zřizovatele města/obce. Fungující střediskový systém se rozpadl.
Okres Tachov
Po zrušení okresní knihovny v roce 1996 ztratila knihovna v Tachově právní subjektivitu a byla začleněna jako jeden z odborů pod Městské kulturní středisko v Tachově.
Okres Karlovy Vary
Okresní knihovna Karlovy Vary byla společně s galerií a muzeem sloučena v jeden subjekt pod názvem Galerie, muzea a knihovny okresu Karlovy Vary.
Okres Sokolov
Okresní knihovna v Sokolově byla spojena s okresním muzeem v jednu organizaci s názvem Okresní muzeum a knihovna Sokolov a stala se příspěvkovou organizací okresního úřadu.
Okres Cheb
V okrese Cheb nedošlo k tak velkým změnám. Na území okresu fungovala jedna okresní knihovna a de­vět knihoven městských. Měnily se spíše poč­ty poboček a neprofesionálních knihoven.
Strukturální změny završil zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, který nově ustanovil vznik Plzeňského a Karlovarského kraje s příslušnými kom­petencemi. Dlouho připravovaný a očekávaný knihov­ní zákon č. 257/2001 Sb. podrobně upravil pro­­blematiku regionálních funkcí knihoven.
Zavádění regionálních funkcí knihoven v Plzeňském kraji
Výkon regionálních funkcí (dále RF) v Plzeňském kraji navázal na střediskový systém v tehdejším Západočeském kraji. Krajská knihovna - Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje stejně jako ostatní krajské knihovny v zemi zareagovala na tzv. Prostějovskou výzvu (rok 2001) určenou ředitelům vědeckých knihoven, knihoven v okresních městech a dalším zainteresovaným pracovníkům, aby neprodleně zahájili přípravy na realizaci usnesení vlády ČR č. 195 ze dne 26. 2. 2001 k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven a k po­d­poře regionálních kulturních aktivit. Na základě harmonogramu prací v Prostějovské výzvě vytvořila krajská knihovna svůj interní pracovní materiál s postupem přípravy a provádění RF v Plzeňském kraji. Jako první byla svolána rada ředitelů okresních knihoven, bývalých okresních knihoven a knihoven, které projevily o regionální funkce zájem. Z této porady vzešlo ustanovení sedmičlenné pracovní skupiny k regionálním funkcím. Členy skupiny byli za krajskou knihovnu PhDr. Jaroslav Vyčichlo a Bc. Jana Maixnerová, dále Mgr. Ladislav Šmídl (OK Plasy), Zdeňka Buršíková (MěK Klatovy), PhDr. Dagmar Svatková (Knihovna města Plzně), Ludmila Vyčichlová (MěK Rokycany) a Věra For­nou­sová (Knihovna Sušice). Na jednáních této pracovní skupiny se řešily otázky definování regionálních funkcí, jejich rozsah a finanční zabezpečení a vytváření standardů RF. Zároveň byly připravovány návrhy smluv o poskytování regionálních služeb mezi krajskou knihovnou a pověřenou knihovnou a mezi pověřenou knihovnou a obsluhovanou knihovnou. Skupina zhodnotila funkce předkládané Prostějovskou výzvou a rozhodla o vyjmutí čin­-nos­tí, které vykonávají veřejné knihovny na základě svého faktického postavení, statutu nebo zřizovací listiny. Bylo dohodnuto zaměřit se na ty regio­nální služby, které reálně směřují svým obsahem ke knihovnám v regionu a přinesou zlevnění a vyšší odbornost knihovnických a informačních služeb obsluhovaných knihoven. Podle této domlu­vy došlo k určení obligatorních a fakultativních regionálních funkcí.
Krajská knihovna podle přijatého harmonogramu oslovila všechny budoucí pověřené knihovny, které ve svém regionu působnosti předjednaly se zřizovateli příslušných obsluhovaných knihoven výkon RF a zpracovaly podrobný seznam všech těch­to knihoven. V další fázi zavedení RF v Plzeňském kra­ji připravila krajská knihovna Koncepci zavedení a výkonu regionálních funkcí v Plzeňském kraji. Koncepce byla předložena zástupcům kraje k projednání zejména z hlediska jejího finančního dopadu na rozpočet kraje. Dále byly vypracovány vzory smluv mezi krajskou knihovnou a pověřenou knihov­nou a mezi pověřenou knihovnou a obsluhovanými knihovnami. S pověřenými knihovnami uzavřela Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje písem­nou smlouvu o výkonu RF se zahájením od 1. 1. 2002.
V první etapě uzavřela krajská knihovna smlou­vy o převedení výkonu RF s 11 knihovnami. Byly to: Městská knihovna Blovice• Městská knihovna Dobřany • Okresní středisko knihovnických služeb Domažlice • Městská knihovna Horažďovice • Městská knihovna Klatovy • Městská knihovna Nepomuk • Okresní knihovna v Plasích • Městská knihovna Přeštice • Městská knihovna Rokycany • Městská knihov­na Sušice • Městské kulturní středisko Tachov - odbor knihovna.
Postupem času a vlivem různých faktorů došlo ke změnám v pověřených i obsluhovaných knihovnách, od roku 2003 se pověřenými knihovnami staly rovněž Městská knihovna Manětín, Městská knihovna Kralovice a Knihovna města Plzně. Aktuál­ně funguje na smluvním principu 14 knihoven jako pověřených a od roku 2012 vstoupí v platnost smlouva o přenesení výkonu RF s Městskou knihovnou Stříbro.
Financování regionálních funkcí
Výkon RF byl zpočátku hrazen z prostředků okresních úřadů, případně tyto funkce nebyly vykonávány vůbec. Ve většině knihoven, které v uplynulých letech při decentralizaci přešly z okresních systémů pod přímé řízení zřizovatelů, došlo ke snížení počtu pracovníků. Mnohdy ještě i při této redukci byly pracovníkům v knihovnách snižovány pracovní úvazky, eventuálně byli knihovníci pověřeni plněním dalších úkolů, které s prací v knihovně nesouvisejí.
Výkon RF představoval a pochopitelně představuje činnosti mimo běžný rozsah dosavadních služeb. K jejich výkonu byla tedy nutná finanční kompenzace. Nově koncipované služby kladly zvýšené požadavky na personální posílení a materiálové zabezpečení krajské knihovny a pověřených knihoven. Při optimální variantě v souladu s dohodnutými celostátními standardy by výkon RF v kraji měli podle propočtu krajské knihovny zajišťovat pracovníci v rozsahu 24,75 pracovního úvazku a celkové náklady byly propočítány na 13 015 000 Kč.
V letech 2002-2004 byl výkon RF financován ze státního rozpočtu z prostředků Programu podpory výkonu regionálních funkcí. Tyto finanční prostředky rozdělovalo ministerstvo kultury na základě metody proporcionálního financování, které zohledňovalo počet obyvatel a počet základních knihoven v kraji zřizovaných obcemi. Díky přijatým finančním a systémovým opatřením se podařilo nastartovat slibný rozvoj výkonu RF v celé republice. Poté byl opět narušen zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění novely zákona č. 1/2005 Sb. Z něho vyplývá, že od roku 2005 nebyly RF knihoven financovány státem, ale jednotlivými kraji. Finanční prostředky na výkon RF se staly součástí rozpočtu každého kraje. Ty tak dostaly nejen možnost garantovat výkon RF, ale měly i možnost do nich a celé jejich organizace zasahovat. Jednotlivé kraje ve většině případů respektovaly zavedený systém RF, což přispělo k plynulému přechodu z jednoho druhu financování na jiný.
V případě Plzeňského kraje ovšem došlo k drastickému snížení finančních prostředků na výkon RF, čímž byl závažně ohrožen celý systém jejich fungování. Financování RF úzce ovlivňuje úroveň regionálních služeb, tzn. platové ohodnocení metodiků, nákup fondu, jeho zpracování, sestavování výměnných souborů a jejich cirkulaci, dopravní obslužnost a vlastní metodickou práci v knihovnách. Meziroční pokles z částky 8 328 000 Kč na 6 000 000 Kč byl velmi tvrdý a opět rozkolísal zvolna se ustavující systém. Od roku 2006 docházelo k postupnému navyšování přidělených finančních prostředků, k vyrovnání na částku 8 000 000 Kč došlo v roce 2009.
V letech 2005-2010 se při propočtu přidělené dotace pro jednotlivé pověřené knihovny vycházelo z metody proporcionálního financování. Z celkové částky určené Plzeňským krajem na výkon RF byla odečtena část pro krajskou knihovnu, která podle knihovního zákona koordinuje výkon RF a zajišťuje další služby, vyplývající ze znění tohoto zákona. Zbylá suma byla rozdělována na základě procentuálního klíče tak, že z částky představující 55 % finančních prostředků se stanovila průměr­ná částka na jednu obsluhovanou knihovnu, zřizovanou obcí. Každé pověřené knihovně tedy náleže­ly finanční prostředky, které byly násobkem počtu obsluhovaných knihoven zřizovaných obcí na úze­mí, na kterém zajišťovala RF, a stanovené průměrné prostředky na jednu obsluhovanou knihovnu. Tyto prostředky mohly být použity na celkové zajištění osobních nákladů pověřené knihovny a nesměly být překročeny.
Z částky představující 45 % peněžních prostředků se stanovila průměrná částka na jednoho obyvatele kraje. Každé pověřené knihovně náležely prostředky, které byly násobkem počtu obyvatel území, na kterém zajišťovala RF, a stanovené průměrné částky na jednoho obyvatele. Výše dota-ce byla každoročně schvalována Zastupitelstvem Plzeň­ského kraje.
Období nastupující ekonomické krize přineslo opětné omezení ve financování RF v Plzeňském kraji - další snižování přidělované dotace pro rok 2010 i pro následující rok 2011 až na sumu 6 700 000 Kč. Výrazné snížení prostředků si dokonce vynutilo změnu v propočtu přidělované dotace, a tím i změ­nu Pravidel poskytování a čerpání finančních prostředků na výkon regionálních funkcí v Plzeňském kraji s platností od 1. 1. 2011. Bez přijatých úprav by došlo k dalšímu snížení již dříve krácených pracovních úvazků metodiků, kteří zajišťují činnosti spojené s výkonem RF.
Hloubkový audit ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje začátkem roku 2011 poukázal i na určité disproporce ve využití dotace na výkon RF v kraji - zejména na vysoké provozní náklady na úkor nákupu a distribuce knihovního fondu do obsluhovaných knihoven a nařídil přijmout opatření ke sledování efektivnosti vynaložených finančních prostředků.
Aktuální stav výkonu regionálních funkcí v našem kraji
Garantem výkonu RF v Plzeňském kraji je Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje prostřednictvím oddělení vzdělávání a organizace knihovnictví (OVOK). Na práci pro knihovny v kraji se podílejí dvě pracovnice částí svého úvazku. Smlouvu o přenesení výkonu regionálních funkcí uzavřela SVK PK se 14 pověřenými knihovnami. Jejich rozmístění nekopíruje přesně strukturu obcí s rozší­řenou působností. Větší počet obvodů odpovídá rozloze kraje, rozložení obyvatel, dopravní infrastruktuře a především funkčním strukturám. Pověřené knihovny smluvně zajišťují výkon RF pro 492 knihoven v obvodu své metodické působnosti. Jedná se o 48 profesionálních a 444 neprofe­sionálních knihoven (včetně poboček). Výkon RF je dán Pravidly financování a čerpání finančních prostředků na výkon regionálních funkcí v Plzeňském kraji.
Pro rok 2012 se připravuje podstatná změna v pravidlech, a to ve způsobu propočtu dotace. Pro výpočet nebude již brán v úvahu počet obyvatel, ale pouze počet obsluhovaných knihoven. Po odpočtu částky na krajskou knihovnu se dotační prostředky podělí počtem obsluhovaných knihoven v kraji. Tím dostaneme základní index, sumu připadající na jednu obsluhovanou knihovnu. Tímto indexem vynásobíme počet obsluhovaných knihoven spravovaných konkrétní pověřenou knihovnou. Šedesát procent z takto vypočtené částky budou mo­ci knihovny využít na osobní náklady pracovníků zajišťujících RF. Minimálně 30 % z přidělených prostředků je pověřená knihovna povinna vyčerpat na nákup knihovního fondu. Zbývající prostředky lze použít na úhradu provozních nákladů, čímž se rozumí náklady na dopravu, cestovné, energie, pořízení výpočetní techniky, nákup licencí a upgrade nezbytného programového vybavení. Z dotace nelze hradit komerční projekty, pohoštění, dary, náklady spojené se zahraničními cestami, nábytek, odpisy veškerého majetku ani údržbu vyhrazených prostor a další náklady, které přímo nesouvisejí s výkonem RF.
Co se v posledních letech podařilo
• Stabilizovat systém knihoven v Plzeňském kraji.
• Navázat a upevnit komunikační toky, formou pravidelných koordinačních porad vytvořit fungující prostor pro výměnu zkušeností.
• Zajistit pro knihovny kvalitní připojení k internetu prostřednictvím Projektu internetizace knihoven (PIK) Ministerstva informatiky ČR.
• Vybavit knihovny v kraji výpočetní technikou zapojením do projektu SROP Internetizace knihoven Plzeňského kraje.
• Zrekonstruovat či nově vybavit prostory řady knihoven na úroveň odpovídající aktuálním trendům.
• Rozšířit provozní dobu knihoven.
• Dosáhnout postupného zapojení řady knihoven do celorepublikových programů a aktivit.
• Postupně vyškolit pracovníky knihoven v základ­ní počítačové gramotnosti na úrovni ECDL a dalšími kurzy a semináři zvyšovat jejich profesio­nální úroveň.
• Rozšiřovat nabídku knihovnických a informačních služeb a volnočasových aktivit knihoven. Zapojit i menší městské knihovny do náročných projektů, jakou je např. digitalizace knihovních fondů.
• Získat jednotlivce i celé knihovny pro aktivity Svazu knihovníků a informačních pracovníků, vytvořit spolupracující tým, který má na zřeteli postupné zlepšování podmínek pro činnost knihoven.
Po letech je zjevné, že rozsah a úroveň RF se v jednotlivých částech České republiky liší a pravděpodobně tomu tak bude přes veškeré koordinační snahy i v budoucnu. Tato situace vychází z historických podmínek, zaváděných knihovnických systémů, vyplývá z různé uživatelské po­ptávky po knihovnických a informačních službách a především je dána rozdílnou výší prostředků poskytovaných jednotlivými krajskými úřady. Je po­těšitelné, že v mezikrajovém srovnání Plzeňský kraj prozatím nezaostává.
(S využitím diplomové práce PhDr. Dagmar Čerňové Regionální funkce knihoven v Plzeňském kraji. Plzeň, 2003)


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2