PTEJTE SE KNIHOVNY

Dotaz: Jak vznikl slovanský zvyk vítat hosta chlebem a solí a co tímto vítáním hostovi sdělujeme?

(Kategorie dotazu: Antropologie, etnografie; datum zadání: 9. 1. 2008)

Odpověď: Chlebem i solí vítali staří Slované své hosty. Chléb – každodenní nezbytná výživa, sůl – znamení čistoty a vzácnosti. V přeneseném slova smyslu znamenalo „sůl a chléb = paměť a písmo“.

Chléb jako základní potravina provází lidstvo od doby, kdy se z pouhého lovce a sběrače stal zemědělec. Lidstvo konzumovalo nejdříve potravu na bázi obilovin, jako byly placky nebo kaše. Později lidé zjistili, že těsto připravené z mouky, vody a soli lze ponechat přirozeně nakynout působením kvasinek ze vzduchu. Tím vznikalo pečivo lehké, vzdušné a s chutnou kůrkou.

Z obilních surovin se ale připravovalo i pivo, také náhodně vykvašené působením vzdušných kvasinek. Kombina­ce obou poznatků vedla lidi k použití pivní „usazeniny“ pro cílené kypření těsta pro výrobu pečiva. Z dochovaných nálezů ze starého Egypta je známo, že chléb byl společně s pivem a cibulí určitou formou platidla, které sloužilo jako odměna za vykonanou práci dělníků a otroků. Obliba chleba dokonce vedla sousední národy k posměšnému nazývání Egypťanů „chlebožrouty“. Z Egypta se výroba chleba rozšířila do celého antického světa. Řekové a Římané zlepšovali techniky jeho výroby a obměňovali typy používaných obilovin. Z Říma se přenesla příprava moučného těsta do Galie a Germánie a v době stěhování národů si znalosti pečení chleba přisvojili i Slované. O významu chleba v našich dějinách svědčí i starý slovanský zvyk, podle něhož vítáme hosta chlebem i solí.

Chléb jako dar přírody a těžké lidské práce se v každé domácnosti těšil velké úctě. Byl to znak pohostinnosti a srdečnosti. Odmítnutí se považovalo za urážku, stejnou jako by hostu chléb nebyl nabídnut. Tento krásný zvyk Slovanů se zachoval dodnes. Největší úcta, která je každodennímu chlebu věnována, zaznívá ze slovanských přísloví a pořekadel: Chleba se nikdy nepřejíš. Lepší doma krajíc chleba, než-li v cizině kráva celá. Dobrý ako kus chleba. Lepší je kus chleba na cestě, než-li pero za kloboukem. Keď je človek lačný, aj ovsenný chlieb je smačný. Chléb má symbolický význam o Velikonocích i Vánocích – v podobě vánočky. Uvádíme i internetové odkazy s informacemi o těchto dvou symbolech slovanské pohostinnosti:

http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/jidlo/;

http://sossluzeb.cz/vice/pam_velmor_n.html;

http://www.ireceptar.cz/detail-clanku/chleb-je-bozi-dar.html;

http://www.coop.cz/magazin/2_2002/sul_nad_zlato.html.

DOPORUČENÁ literatura:

— Beranová, Magdalena. Slované. Praha: Nakladatelství Libri, 2000

— Beranová, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha: Academia, 2005


Diskuze ke článku "PTEJTE SE KNIHOVNY"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2