Výzkum četby mládeže na Slovensku

ANNA GAŠPAROVIČOVÁ gasparovicova40@gmail.com

S garancí Slovenské asociace knihoven probíhal v letech 2010 a 2011 v sedmi krajích Slovenska (Banskobystrický, Košický, Nitranský, Prešovský, Trenčanský, Trnavský a Žilinský) výzkum četby mládeže. Jeho realizátory byly veřejné knihovny s krajskou působností a navazoval na výzkum četby mládeže v Bratislavském kraji, který provedly veřejné knihovny jako pilotní projekt v roce 2009 (Čtenář, 62, 2010, č. 1, s. 29–32).

Na konci loňského roku vyšla výzkumná zpráva Četba mládeže ve Slovenské republice. Interpretace výsledků výzkumu, která sumarizuje a analyzuje výsledky a přináší pohled na aktuální stav čtenářské gramotnosti mládeže, vztah k četbě, ke knize jako klasickému médiu a vztah ke knihovně a jejím službám v období silné konkurence moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem výzkumu bylo zjistit, nakolik nové informační prostředky nahradily klasickou knihu jako zdroj informa-cí, a co současná mladá generace očekává od knihoven, aby byly akceptovanými institucemi při jejich vzdělávání, ale i volnočasových aktivitách. Celoslovenského výzkumu se zúčastnilo 12 393 respondentů – žáků 8. a 9. ročníků základních škol a studentů 2. ročníků středních odborných škol a gymnázií. V době výzkumu bylo na Slovensku evidovaných 1989 školních knihoven na středních i základních školách a 1990 fungujících veřejných knihoven.

Mládež a volnočasové aktivity

Nejčastější formou trávení volného času v pracovních dnech jsou elektronická média – televize a počítač. Televize je už tradičně považována za nepřítele četby, čas věnovaný čtení knih plynule klesá s nárůstem času věnovaného sledování TV. Z respondentů, kteří sledují televizi 1 až 3 hodiny denně, nečte knihy až 51,4 %. Při počítačových aktivitách – internetové komunikaci, počítačových hrách a surfování – platí to samé, co u televize. Nejvyšší procento mladých lidí, kteří nečtou, je ve skupině, jež se věnuje počítačovým aktivitám víc než tři hodiny denně v celoslovenském průměru – 55,1%. Nejvíce čtoucích 1 až 2 hodiny denně je ve skupině, která se PC aktivitám nevěnuje vůbec, nebo nejvýš jednu hodinu. Průzkum tedy potvrdil přímou souvislost mezi sledováním televize, hraním počítačových her a četbou.

K volnočasovým aktivitám jsme záměrně zařadili i čtení časopisů, které je četbě knih nejblíže. Jemu se věnuje v průměru až 58 % mladých lidí (nejvíce v Bratislavském kraji, 64,3 %), ale jen v limitu hodiny denně.

Z kulturních programů nejvyšší návštěvnost vykazuje kino, a to ve frekvenci víckrát za rok (v průměru 51,2 %), jedenkrát za měsíc (v průměru 14,8 %) a možnost nikdy jen 6,6 %. Nejvíce těch, kteří nikdy nečtou, je mezi respondenty, již nikdy nechodí do kina. Vyšší náv­štěvnost kina tedy generuje i vyšší frekvenci četby. Návštěvy ostatních kulturních akcí (výstavy, divadlo, diskotéka, koncerty) zabírají mladým lidem tak nevýznamnou část volného času, že je nemožno pokládat za vážnou konkurenci četby knih. Výzkum sledoval i zájem o zí­skávání informací pro kroužky, hobby, záliby (v Bratislavském kraji – 43,5 %, mnohem méně v Košickém kraji – 26,4 %). Nejvíce využívaným zdrojem získávání informací je internet – v průměru 49 %, knihy jako zdroj informací pro své hobby využívá jen 17,4 % respondentů.

Mládež a četba knih

Kolik času věnují mladí lidé četbě knih? – tato otázka patřila k hlavním v celém průzkumu. Ve dnech školního vyučování knihy vůbec nečte v průměru 42,2 % mladých, nejvíce v Trnavském kraji – 46,4 %, nejméně „nečtenářů“ vykazuje Nitranský kraj – 31,8 %. Mezi těmi, kteří knihy čtou, je nejfrekventovanější odpovědí 1 až 2 hodiny denně, což je v průměru 27 %. V tomto rozsahu četby jsou nejlepšími čtenáři z Nitranského kraje z 35 % a nejhorší z Bratislavského kraje z 23,4 %. Z hlediska genderové příslušnosti jsou v četbě zásadní rozdíly, a to ve všech krajích. Chlapci knihy vůbec nečtou v 59,3 %, ale dívky jen v 37,5 %. Z pohledu škol je nejvíc „nečtenářů“ mezi žáky odborných škol – až 52,7 %, gymnazisté vykazují 31 % a základní školy téměř 40 % v celoslovenském průměru. Z hlediska věku je četba nejkritičtější u 17letých, v této kategorii až 47,2 % respondentů ve školních dnech nečte vůbec.

Výzkum se zaměřil i na víkendovou četbu, a to v kontextu s dalšími víkendovými volnočasovými aktivitami. Mezi sedmi nabídnutými činnostmi – s kamarády, s rodinou, sportuji, sleduji TV, u počítače, čtu, chodím do přírody – četba obsadila až šesté místo, a to shodně ve všech krajích! Z vybraných demografických kategorií (škola, věk, pohlaví) ve srovnání škol nejlépe čtou gymnazisté – 31,8 %, z věkových kategorií 13letí – 29 % a nejhůř 15letí – 21 %, lépe čtou dívky než chlapci, skóre je 33 : 13 %. Při zjišťování frekvence četby knih naposledy četlo včera nebo dnes 26,7 % respondentů, před týdnem téměř 20 % a před rokem téměř 10 %. Samozřejmě na tuto otázku odpovídali jenom ti, kteří čtou.

Mládež a knihovny

Průzkum se zaměřil i na návštěvnost knihoven a využívání knihovních služeb. Základní otázka zněla: Jakou knihovnu navštěvuješ? – s možností výběru: žádnou, školní, jinou. Víc než polovina respondentů (v průměru až 52,3 %) nechodí do žádné knihovny (nejvíc v Trenčanském kraji – 58,6 % a nejméně v Žilinském – 47,3 %). Školní knihovnu navštěvuje v průměru 20,8 % a jinou (nejčastěji veřejnou) téměř 35 % (v Nitranském kraji 55,5 %, v Košickém 29,3 %). Nejhoršími návštěvníky knihoven jsou žáci středních odborných škol (až 62 % nechodí do žádné knihovny), chlapci opět vysoce „vedou“ nad dívkami (68,8 : 38,6 %).

Ve frekvenci za ideální návštěvnost pokládáme alespoň jedenkrát za měsíc, kterou vykázalo necelých 20 % respondentů, ve frekvenci nepravidelně, jenom když něco potřebuji navštěvuje knihovnu 43,6 %, jen povinně se školou – 14 %, k návštěvnosti víckrát za měsíc se přiznává 8,6 %. Stabilními návštěvníky alespoň jednou za měsíc jsou žáci základních škol – v průměru 23,8 %, vyšší návštěvnost v této frek­venci vykazují dívky než chlapci (25,3 : 17,6 %). Nejlepší návštěvnost knihoven vykazují res­pon­­denti v Nitranském kraji (78,6 %) a nejslabší v Bratislavském kraji (45,1 %).

Služby knihoven a jejich využívání patřily též k základním otázkám celoslovenského výzku­mu se záměrem odhalit rezervy knihoven v této oblasti. Nejzákladnější službu – absenční výpůjčky využívá v průměru téměř 90 % návštěvníků knihoven. Přístup k internetu je až druhou nejvyužívanější službou, avšak s překvapivě velkým odstupem – jen 11,7 % (6,6 % v Bratislavském a 19,8 % v Žilinském kraji). Výzkum potvrdil, že internet není službou, která by masivně lákala mládež do knihoven a knihovna je chápána spíše v jejím tradičním pojetí. Služby čítáren, studoven (prezenční výpůjčky), bibliografické služby a zpracování referátů využívá jen něco nad 10 % respondentů.

Návštěvníci školních knihoven jsou většinou nespokojeni se skladbou knihovního fondu a nedostatkem nových knih (v průměru 39,5 %), ale téměř tolik – 38,6 % je s knižním fondem školních knihoven spokojeno. Jinou než školní knihovnu navštěvuje necelých 35 % responden­tů a téměř 68 % z nich je se skladbou knihovního fondu spokojeno. Při zjišťování, co jim v knihovně, kterou navštěvují, nejvíce schází, se 52,34 % respondentů shodlo na odpovědi – nové knihy. Odborné publikace scházejí jen 11,9 procentům, internet 13,58 % respondentů a moderní zařízení označilo 23,9 %. Přístup na internet schází nejvíc žákům základních škol – 19,22 %, a to nejvíc v Bratislavském kraji – 29,1 %. Podle výsledků průzkumu jsou přístupem k internetu nejlépe vybavené knihovny v Banskobystrickém kraji, tady internet schází jen 8,4 % respondentů.

Z výzkumu vyplývá, že věková kategorie čtenářů mezi 13 a 17 lety pokládá za prioritu knihoven knihovní fondy, jejich pravidelnou aktualizaci v dostatečném množství a kvalitě a tradiční knihovní služby – výpůjčky. Ostatní nabízené služby včetně internetu jsou chápány jen jako doplňkové.

Výzkum se zaměřil i na důvody (příčiny) nevyužívání knihovních služeb. Respondenti si vybírali z devíti nabízených možností, přičemž nejvíce rezonovaly odpovědi: nechce se mi – 43,73 % (v Bratislavském kraji 24,2 % a v Košickém 50,9 %), nemám čas – 43,1 % (v Bratislavském 23 % a v Nitranském 48,8 %) a nemám zájem o knihy v celoslovenském průměru 28 %.

Čtení a škola

Škola má velké možnosti ovlivňovat vztah mladých lidí ke knize a k četbě a podporovat rozvoj čtenářských kompetencí, a to nejen v hodinách literatury. Správnou motivací a stimulací žáků k vyhledávání informací ve více zdrojích při vypracování školních úkolů může škola podpořit žáky v jejich budoucí odborné i profesionální orientaci. Zároveň může výrazně ovlivnit vztah ke knihovně jako jedné z nejfundovanějších institucí zaměřených na podporu školního i mimoškolních vzdělávání a získávání informací. Výzkum ukázal, že v průměru 28,5 % žáků do­stá­vá takovéto úkoly výjimečně, 35 % dost čas­to a jen 18,8 % pravidelně. U otázky, kde vy­hledávají informace nad rámec učebnicové lite­ratury, až 91,37 % žáků uvádí internet, knihu jako tradiční zdroj informací označilo jen 33,73 % a časopis 12 % respondentů.

Výzkum nastolil rovněž otázku povinné (doporučené) četby. I když tzv. povinná četba v minulosti působila na žáky spíš nemotivujícím způsobem, výzkum ukázal přímou souvislost mezi povinnou četbou a skutečně přečteným. V průměru 19,5 % respondentů uvádí, že učitelé od nich povinnou (doporučenou) četbu nevyžadují. V minulém roce ani jednu knihu nepřečetlo kolem 15 %, jednu uvádí téměř 20 %, dvě 18 %, tři a víc knih 16,6 % (21 % respondentů Trnavského kraje proti 13,5 % z Nitranského a Banskobystrického kraje). Velké rozdíly mezi školami jsou v mimočítankové četbě. Zatímco na základních školách 21 % respondentů uvádí, že povinnou četbu od nich nevyžadují, na gymnáziích je to jen 11 %.

Čtení a rodina

V nejranějším věku má na formování čtenářských návyků největší vliv rodina. I výzkum potvrdil, že to byli právě rodiče, kteří respon­dentům v dětství četli nejčastěji – až 85 %, prarodiče v průměru 43 % a překvapivě nízké je sourozenecké čtení – jenom 13 %. Frekvence čtení už není pro rodiče tak lichotivá, protože jen 52 % odpovědělo, že to bylo pravidelně, 16,4 % jen zřídka a 26 % respondentů si nepamatuje, jak často jim rodiče četli. Se čtením v útlém dětství se pojí i určité pocity – emoce a zážitky prožívané u čtení mohou v dětech zanechat hlubší stopu než samotný text. Otázka zaměřená na pocity při čtení dokazuje buď za­jímavý (v průměru 35,6 %), nebo příjemný (38,8 %) zážitek. Poměrně nízké procento negativních odpovědí – bylo to nudné (2,2 %) a nepamatuji si (22 %) potvrzuje rovněž spíš pozitivní zážitky z dětského předčítání.

Pozitivní a negativní vztah ke knize a k četbě

Výzkum si dal za úkol zkoumat vztah mladých lidí ke knihám a k četbě. Nejčastějším důvodem, proč mladí lidé čtou (pozitivní motivace), je, že je čtení baví. Tuto odpověď vyznačila nadpoloviční většina – 51,4 % respondentů.

Výzkum zaznamenal značné krajové rozdíly: v Bratislavském kraji baví četba 33,6 % odpovídajících ve srovnání s Košickým krajem, kde jich je 58,3 %. Z hlediska pohlaví čtou více dívky než chlapci (64,1 : 40,7 %), což potvrzují i psychologové, že čtení je ženskou záležitostí. Četba nejvíc baví dívky v Košickém a Banskobystrickém kraji (68,2 a 67,8 %) a nejméně chlapce v Bratislavském kraji (39,3 %). Z jednotlivých škol baví četba podle očekávání nejvíce studenty gymnázií – 65,2 %, žáky základních škol 53,9 % a nejméně studenty středních odborných škol – 50,5 %. Avšak v Trnavském kraji vyznačilo odpověď čtení mě baví až 84,3 % gymnazistů a 68,4 % studentů SOŠ, což je až 30% rozdíl ve srovnání s bratislavskými gymnazisty a studenty SOŠ (56,3 % a 37,3 %). Podle věkových kategorií čtení nejvíce baví 13leté respondenty v Košickém kraji, 14, 15, 16 a 17leté v Nitranském kraji (63,5 %, 66,2 %, 69 %, 62 %). Nejkritičtější je kategorie 15letých v Bratislavském kraji (38,8 %).

Další nabízené odpovědi: četba rozvíjí myšlení a vyjadřování četbou se vzdělávám znač-ně zaostaly za nejfrekventovanější odpovědí (v průměru 38,1 % a 25,3 %). Četbu jako důvod k podpoře rozvoje myšlení a vyjadřování uznávají víc dívky (45,2 %) než chlapci (34,5 %), naopak četbu při vzdělávání oceňují víc chlapci (31,6 : 25,5 %). Odpověď četbou se vzdělávám podpořili nejvíce respondenti všech druhů škol Košického kraje. Výzkum v této části dospěl k závěru, že četbu mladí lidé chápou spíš jako formu zábavy a kulturního vyžití. Nedostatečně však oceňují její poznávací hodnotu a její význam v strategii vzdělávání, což by mělo být hlavím úkolem základní a střední školy. Lekce informační výchovy, které v současnosti suplují knihovny (především veřejné), by měly být součástí každé vyučovací hodiny.

Negativní vztah k četbě jsme zkoumali formou několika nabízených odpovědí: nemám čas, četba mě nebaví, četba je únavná, raději se podívám na film. Kritické je vysoké procento odpovědí četba mě nebaví v průměru 48,6 %. (Na druhé straně, pokud nadpoloviční většina uvádí, že ji četba baví, je to logické). Četbu za únavnou označilo 36,5 % a nemám čas 33,8 % respondentů.

Výzkum konfrontoval knihu a internet jako bohatší zdroj informací. V tomto srovnání internet jednoznačně vyhrává (85 % respondentů úplně nebo částečně souhlasí).

Závěrem je možno konstatovat, že výzkum četby mládeže ve Slovenské republice jen potvrdil to, co knihovníci vědí z vlastní praxe – lidé v mladém věku čtou málo a tradiční knihu jako zdroj poznání, informací i zábavy vytlačuje internet a další elektronická média.

Výzkum poukázal na dvě stránky chápání četby:

• četba jako zábava a forma kulturního vyžití části mladé populace,

• četba jako součást rozvoje osobnosti a strategie vzdělávání.

Právě nedostatečné docenění druhé stránky četby svědčí o velmi nízkých čtenářských kompetencích mladých lidí.

Vysoký status internetu u současné generace mladých lidí však vypovídá i o nedostatečné míře poznání negativních stránek tohoto média, jako jsou nepřesné, nespolehlivé, neověřené informace, plagiátorství a k tomu sklony k různým souvislostem (gamblerství, kyberšikana…). Je důležité, aby na základě podrobné analýzy výsledků výzkumu a zjištěných skutečností dokázaly slovenské knihovny vyvodit a přijmout adekvátní závěry: vrátit knize postavení, které jí ve vzdělávání náleží a obhájit tak i důvod vlastní existence jako instituce podporující školní i celoživotní vzdělávání.

Do češtiny přeložila OLGA VAŠKOVÁ


Diskuze ke článku "Výzkum četby mládeže na Slovensku"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2