Jihočeský architektonický trojúhelník

LADISLAV KURKA ladislav.kurka@mlp.cz
V rozpětí devíti měsíců se odehrály v jižních Čechách pro české knihovnictví málo vídané události. Od 1. 12. 2009 do 1. 9. 2010 byly v Jindřichově Hradci, Českých Budějovicích a Soběslavi otev­ře­ny tři zcela nové knihovny. Které to by­ly? Fakultní v Jindřichově Hradci, aka­demická v Českých Budějovicích a měst­ská v Soběslavi.
Zdařilá přístavba
Jako první z uvedené trojice zahájila činnost 1. prosince 2009 knihovna Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci. V tomto měs­tě využili záhy po sametové revoluci nových podmínek - podařilo se zde založit jednu fakultu Jihočeské univerzity a jako malý doplněk její činnosti se začala formovat fakultní knihov­na (1994-1998). Od roku 1998 přechází fakul­ta managementu a s ní i knihovna do správy Vysoké školy ekonomické v Praze.
Vzrůstající počet studentů a pedagogů i knihovních jednotek na fakultě si nakonec vynutil radikální řešení situace - k budově fakulty byla přistavěna nová elipsovitá prosklená část, vytvářející poutavé uliční průčelí do městské křižovatky. Knihovna se tak stala zajímavým, až symbolickým protějškem hrobky nejznámějšího jihočeského tiskaře Aloise Josefa Landfrase (1797-1875), dominanty zrušeného hřbitova, který leží na druhé straně křižovatky.
Přístavba má šest podlaží: suterénní parkoviště, první nadzemní podlaží s novým vstupem do fakulty, ze kterého se po schodech nebo výtahem vstupuje i do knihovny, která má v dalších třech podlažích plochy 417 m2, 415 m2 a 361 m2, a v posledním nadzemním podlaží je několik místností využívaných Centrem výpočetní techniky, někdy i knihovnou. Knihovně také zůstalo skladiště s plochou 162 m2 v původní budově.
Přístavbu realizovala stavební společnost Hochtief podle projektu Ing. Milana Špuláka (byl také autorem projektu vnitřního zařízení). Přístavbou získala knihovna, jejíž činnost byla výrazně limitována nedostatečnými prostorami, téměř 1200 m2. Celková cena stavby byla 114 mil. Kč. Celý prostor je monitorován deseti kamerami, výstupy z nich je možné v pracovní době sledovat na monitoru na výpůjčním pultě. Interiér dodala firma DS Interier Malšice.

Knihovnické a informační centrum, jak se knihovna úředně jmenuje, má ve fondu 34 000 svazků: 20 000 je ve volném výběru, zbytek je uložen v podzemním skladišti v původní budově. Volný výběr má jen pětipolicové regály 196 cm vysoké s nepřestavitelnými policemi, spodní police začíná už 2 cm nad podlahou (!). Vzhledem k mladé klientele je možné tyto jinak nevýhodné parametry jakž takž akceptovat.
Knihovnu navštěvuje cca 1300 čtenářů, kteří si v roce 2010 vypůjčili celkem 20 000 knihovních jednotek. Ale důležitější jsou počty návš­těvníků: ve zkouškovém období zde napočítali v jednom okamžiku 80 uživatelů. Ti zde mají osm stanic s OPAC a Wi-Fi v celém prostoru, 58 klasických čtenářských pracovních míst, šest „pytlových“ relaxačních míst (velmi oblíbených a vyhledávaných), 36 čtenářských míst v sedmi týmových studovnách a 24 míst v učeb­ně. Všechna místa mají zásuvku pro notebook. Pihou na kráse je neexistence individuálních studoven - studenti to řeší tak, že využívají volné studovny a zabírají je sami pro sebe.
Otevřeno je 54 hodin týdně, z toho provoz ve večerních hodinách zajišťují studenti, protože samy pracovnice fakultní knihovny (jsou jen tři!) by provoz nezvládly. Zhruba se dá říci, že zde najde pracovní místo každý desátý student či pedagog fakulty. Přístup má i jindřichohradecká veřejnost.
Zázemí není bohužel nijak velké a nemá ani samostatnou čajovou kuchyňku.
Sympatickou zvláštností, i když zatím málo využívanou, je půjčování tašek na knihy, aby je čtenáři nemuseli po knihovně nosit nepohodlně jen v ruce.
Hrad a knihovna
Odvážné rozhodnutí a zdařilý projekt předcházely na prvý pohled nepochopitelnému výsledku: městská knihovna v hradní zřícenině. Promiňte autorovi příspěvku tuto nadsázku, i když zase tak velká není.
Ve městě Soběslavi stojí přes 600 let rožm­berský hrad. Nejdříve skončila jeho šlechtická sláva, po smrti Petra Voka zde podle jeho závěti existovala škola, ještě později byl hrad využíván např. jako pivovar, až nakonec v 80. letech minulého století začal více chátrat a měnit se ve zříceninu. A hle… Po začátku 21. století v něm soběslavští občané dostali novou městskou knihovnu. Odvážné rozhodnutí využít hrad pro knihovnu patří starostovi Ing. Jindřichu Bláhovi a radě města, a nápad a projektové řešení, jak implantovat do středověku 21. století, náleží Ing. arch. Jaromíru Kročákovi. A protože dobře skončilo i hledání finančních prostředků, bylo možné 1. 9. 2010 otevřít v Soběslavi novou hradní - promiňte - městskou knihovnu. Otevření knihovny tak jen o pár měsíců předešlo rožmberský rok 2011, připomínající 400 let od smrti posledního Rožmberka Petra Voka, vladaře i nad soběslavským panstvím.
Hrad leží částečně obklopen dosud zachovaným příkopem v tiché ulici, ale nedaleko hlavního náměstí. Poloha je tedy vhodná pro čtenáře z celého města - mají do knihovny blízko.
Stavební řešení mne jako zájemce o hrady, zámky a tvrze přímo fascinuje. Umístění knihovny do hradního paláce ve skleněném kontejneru bez narušení středověké stavby je bez ztráty kytičky. Vždyť i nový vstup včetně osobního výtahu formou proskleného parkového průčelí středověkou stavbu narušuje jen mi­nimálně. Plocha paláce ovšem limitovala i plochu knihovny. Ta činí i s vloženým patrem cca 800 m2 a pro činnost knihovny téměř (viz dále) postačuje, zvlášť když ještě připočítáme letní terasu. Výhledově snad knihovna získá ještě velkou místnost v suterénu.

S interiérem to ale tak jednoznačné není. Už vstupní prostor s výpůjčním pultem těsně u dve­-ří je poddimenzovaný (právě tak jako zázemí knihovny) a s nedostatkem místa se potýká i prostor pro akce. Pro ně je vymezen jeden stůl obklopený v případě potřeby až 18 židlemi, kvalitní programy však přitahují více účastníků, pro něž už zbývá jen přiléhající ulička. Řada z osmi čtenářských pracovních míst je skutečně zajímavá - čtenář sedí necelý metr (oddělen ovšem sklem) od středověkých hradních stěn.
Žádost o evropské peníze prognózovala pro knihovnu 35 000 svazků (dnes je jich tu 27 000, tzn. že při 7300 obyvatelích připadají asi čtyři svazky na obyvatele), a tomu musel odpovídat příslušný počet regálů. Tolik fondu však knihov­na nepotřebuje, proto bude možné - až skončí moratorium Evropské unie, vyplývající z podmínek přidělené dotace - interiér pozměnit, resp. snížit počet regálů a navýšit místo pro účastníky akcí. Stavba získala z Regionálního operačního programu NUTS II. Jihozápad 36,2 mil. Kč, celkové náklady na rekonstrukci hradu pro knihovnu činily 44,5 mil. Kč.
Dodavatelem stavby byla místní firma Spilka a Říha, dodavatelem interiéru místní Truhlařství Novák.
Stavba soběslavské knihovny nezůstala v Jihočeském kraji nepovšimnuta. Dne 8. dubna 2011 získala titul Presta udělovaný prestižním stavbám kraje a navíc ještě cenu Inspira od jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Vzápětí stavba získala další ocenění: v Grand Prix archi­tektů 2011 dostala jedinou cenu v kategorii Rekonstrukce. Tato oficiální uznání, ale ještě více spontánní ohlas mezi soběslavskými obyvateli nezůstanou jistě bez následování dalšími městy a obcemi v Jihočeském kraji.
Nakonec o úspěchu knihovny nerozhodují tituly a ocenění, ale zájem občanů. Pravidlem je, že po implantaci knihovny do nových prostor narůstá výkonnost knihovny alespoň o 30 %. Tohle však nevěděli Soběslavští. Výkonnost knihovny se totiž po otevření zvýšila PĚTINÁSOBNĚ.
Největší, nejzdařilejší… nejen v jihočeském trojúhelníku
Tak se jeví Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která na začátku roku 2010 nahradila malé fakultní knihovny včetně knihovny přírodovědecké fakulty, jež současně sloužila i Biologickému centru Akademie věd ČR. Takže Akademická knihov­na je současně univerzitní knihovnou JČU i odbornou knihovnou Biologického centra AV ČR. Není to divné, když v některých českých univerzitních městech nechtějí některé fakulty sloučit svou knihovnu s velkou univerzitní knihovnou? Nestojí tento výsledek za po­všimnutí i dalším centrům, kde se připravuje knihovna a kde lokální zájmy převažují nad myšlenkou centrální knihovny pro všechny obo­ry, studenty, pedagogy, softwary, časopisy?
Ale zpět k budově Akademické knihovny. Stojí na začátku univerzitního kampusu jen několik minut vzdálená od Biologického centra AV. Respektuje snad až zbytečně ráz budov v univerzitním kampusu - prosklenou fasádou i výškou (má tři podlaží) včetně absence jejího označení. Budova totiž nenese nápis KNIHOV­NA, jen před ní stojí malá tabule s tímto označením.
Ale všechny výhrady skončí vstupem do budovy. Na jejím kraji je bistro, kde je stále plno (snad mělo být o něco větší?). Kdo chce postoupit do čtenářských prostor, musí projít s čipovou kartou turniketem nebo se domluvit v recepci, která je součástí tohoto kontrolního bo­du. Pak už zvolí cestu výtahem, nebo po schodišti, aby se dostal do následujících dvou podlaží. V přízemí je rovněž skryto cca 800 m2 ve třech skladištích s kompaktními regály (pracovnice knihovny odhadují, že rezervní plochy budou stačit cca 50 let při doplňování nynějším tempem).
Doménou čtenářů je druhé a třetí podlaží (1. a 2. patro). Je zde přes 2500 m2 plochy pro regály (je pokrytá červeným kobercem) s volným výběrem a pro čtenářská pracovní místa, šest studoven (celkem asi 500 m2), počítačovou studovnu (110 m2) a pět individuálních studoven (každá má 4 m2). Celkem knihovna nabízí 450 pracovních míst velmi vynalézavě uspořádaných: jednotlivě při jižní fasádě s výhledem na kampus, hnízdově při západní fasádě a u vel­kých stolů blíže k severní straně. Stručně se dá říci, že volný výběr je obklopen pracovními místy. Desítky míst ve volném výběru jsou osazeny počítači a k tomu ještě polohovatelnou lampičkou.
Knihovnické zázemí je dislokováno do druhého i třetího podlaží, technické prostory se nacházejí v prvním podlaží a zabírají plochu asi 200 m2.
Knihovna je bezbariérově přístupná jak lidem (osobonákladní výtah), tak knihovním jednotkám (stolní výtah k výpůjčním pultům).
Cesta za vynikajícím výsledkem začala na přelomu tisíciletí prací na stavebním progra­mu, na kterém se podílel rodinný tandem žen Landových (matka ředitelka, dcera asistentka ÚISK) a Marie Cihlová, i zkušenosti ze studijních cest po knihovnách obdobného typu u nás a v zahraničí. Budovu vyprojektoval ateliér A+U Design pod vedením Ing. arch. Dagmary Polcarové. Je třeba podotknout, že při projektování byly knihovnice rovnocenným partnerem projektantů a prosadily do projektu řadu funkčních prvků. Atelier A+U Design byl rovněž autorem projektu vnitřního zařízení. Budovu postavila firma Zlinstav, a. s., interiér dodala firma Šebek, kompaktní regály Promon a kancelářský nábytek Starkon.
Činnost knihovny dobře charakterizují její statistické výsledky: za 1. pololetí 2010 (prvé měsíce činnosti) knihovna zaregistrovala 52 439 návštěvníků, kteří si půjčili 46 048 knihovních jednotek, za 1. pololetí 2011 to už bylo 95 791 návštěvníků a 64 944 výpůjček. Samoobslužně si čtenáři půjčili ve stejných obdobích 2997 a 3268 knihovních jednotek, tedy 4,9 % a 5,0 %, což je poměrně málo. Knihovna má otevřeno od pondělí do soboty, celkem to je 68 hodin týdně.
Jižní Čechy dostaly v rozpětí devíti měsíců tři moderní knihovny. Suďte je nejen podle tohoto textu, ale i podle fotografií na třetí straně obálky.
Foto L. Kurka

Diskuze ke článku "Jihočeský architektonický trojúhelník "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2