České databáze v knihovnách a dalších paměťových institucích

EVA SVOBODOVÁ eva.svobodova@svkhk.cz

Zrušení analytického oddělení v Národní knihovně České republiky na začátku roku 2011 ne­napravitelně otřáslo pevnými základy kooperačního systému článkové bibliografie a narušilo stabilní, léty prověřený informační a rešeršní systém v mnoha českých knihovnách. Reakce odborníků není třeba připomínat, jsou podrobně zmapovány v knihovnických periodikách. Databázi známou pod názvem ANL využívala většina informačních pracovníků jako bázi první volby při své rešeršní a informační činnosti, teprve v případě neúspěchu se obraceli na specializované databáze nebo excerpovali primární zdroje. V roce 2011 tento velký informační zdroj začal vysychat, což se samozřejmě odrazilo na způsobu zpracování rešerší. Například naše knihovna ve statistice za loňský rok znovu po šesti letech vykazuje čistě manuální rešerši a počet rešerší s vlastní excerpcí primárních zdrojů se zvýšil meziročně ze 42 na 55.

Krajské knihovny se v čele s předsedkyní Sekce SDRUK pro bibliografii snažily zmírnit dopad nesystémového rozhodnutí Národní knihovny vytvořením projektu, díky němuž by se tato situace alespoň trochu zlepšila. Nabízela se ale i další cesta, kterou jsme projednali na zasedání Sekce pro bibliografii v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě v roce 2011. Uvědomili jsme si, že právě nyní nastal čas zmapovat odborné, především článkové, databáze zpracovávané v různých knihovnách a dalších paměťových institucích v České republice. Každá knihovna má své zdroje, do nichž sahá, pokud nenajde adekvátní odpověď v ANL, ale nikdo se dosud nezabýval tím, kolik těchto databází je, jaké jsou a kde se vlastně ukrývají. Až na pár výjimek je nikdo nepropagoval, protože jejich tvůrci je tvořili především pro své potřeby a potřeby uživatelů svých knihoven.

Návrh, aby knihovníci představili databáze, které vytvářejí, formou prezentací, dostal zelenou. Seminář byl naplánován na duben 2012 s místem konání v SVK v Hradci Králové. Po zveřejnění výzvy v elektronické konferenci Knihovna jsem s napětím čekala, zda knihovníci – zpracovatelé databází zareagují, neboť uběhl celý dlouhý rok od jednání, kdy jsme o náplni semináře mluvili. Mé obavy se nepotvrdily. Během čtrnácti dnů byl program zcela zaplněn. Některé přednášející jsem musela odmítnout, což mi bylo opravdu líto. Proto jsem po konzultaci s kolegy navrhla, že (nejen) neuspokojení zájemci o prezentaci mohou zaslat popisy databází ke zveřejnění formou posteru. Jestliže prezentací na semináři odeznělo 18, pak posterů bylo vystaveno celkem 72. Na uváděných údajích jsme se předem dohodli a zájemce o poster obdržel příslušný tiskopis. Součástí popisu byla i citace. Samotný seminář lze charakterizovat jako pestrý kaleidoskop českých databází, od těch tvořených takřka na koleni pro úzkou skupinu uživatelů až po velice sofistikované, od skromně financovaných z vlastních zdrojů knihovny až po databáze podporované z grantů. Cílem semináře nebylo naučit účastníky v bázích vyhledávat, ale spíše je seznámit s tím, jaké databáze se v českých knihovnách a dalších paměťových institucích vytvářejí, které vědní obory zachycují a kam se lze obrátit, pokud budou uživatelé potřebovat poradit, a s dosud používanými zdroji nevystačí. Myslím, že v tomto ohledu seminář splnil očekávání organizátorů i účastníků (pokud mohu soudit ze zpětných vazeb, které jsem bezprostředně po semináři obdržela).

Velký zájem o účast a nemenší o prezentování databází potvrdil, že zorganizovat seminář na toto téma nebylo šlápnutí vedle. Prezentace jsou uveřejněny na stránkách SDRUK (http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/clanek/seminar-ceske-databaze/) a v době vydání tohoto čísla Čtenáře už možná budou k dispozici i katalogové listy databází. S vedením SDRUK jsem se dohodla, že postery databází znovu vystavíme na konferenci Knihovny současnosti 2012 v Pardubicích, aby si je mohli prohlédnout i další knihovníci.

Vystavované listy databázíPřed zahájením příprav semináře nikdo z nás netušil, že se v českých knihovnách produkuje tolik, většinou článkových, databází (a pak že článkové databáze a analytické zpracování dokumentů nemá budoucnost, jak tvrdí někteří pracovníci Národní knihovny), a nyní nastává obligátní otázka, co s tím dál. Katalogové listy databází jsou uloženy v textových souborech. Je v nich kus práce knihovníků, kteří je vytvářeli. Mají odejít do zapomnění jako spousta jiných nedotažených projektů? Nebylo by možné tuto práci vzít a přetavit ji v něco, co by pomohlo informačním pracovníkům a rešeršérům českých knihoven? Až budou databáze vystaveny formou textových souborů na stránkách SDRUK, knihovníci si mohou nastavit prolinky, aby kdykoli byli schopni zjistit, kde se jednotlivé báze nacházejí a co v nich mohou najít. Budou ale muset pracně otevírat jeden soubor za druhým, aby vybrali správnou databázi, neboť uvedené názvy nemusejí plně korespondovat s obsahem. Vystavení popisu databází v textových souborech je řešení na půl cesty, ale zatím lepší nemáme. Ovšem pokud bychom z katalogových listů vytvořili záznamy a zapsali je do databáze s klasickým vyhledáváním, vytvořili bychom knihovníkům pomocníka, jehož funkcionalitu většina z nich zná. Protože existují pravidla popisu elektronických zdrojů, nebude problém vytvořit záznam databáze a forma databáze/katalogu umožňuje snadné přidávání dalších záznamů. (Nejsem přesvědčena, že seminář a aktivity kolem něj odhalily všechny existující české databáze, a doplňovat nové záznamy a opravovat stávající bude nutné.) Vložení klíčových slov, předmětových hesel, Konspektu apod. by rozšířilo možnosti vyhledávání v databázi databází a propojení přímo na popisovaný zdroj by nabídlo komfort, na který jsou již čeští knihovníci zvyklí.

Nabízí se samozřejmě spousta otázek: kdo bude databázi provozovat a v jakém softwaru a hardwaru. Kdo ji bude udržovat, případně doplňovat, kdo z vyplněných katalogových listů zpracuje záznamy. Neméně důležité bude i nastavení kritérií pro zápis do databáze a ne nepodstatné, kdo na to všechno poskytne finanční prostředky. V řešení těchto otázek nám může být příkladem projekt Webarchiv http://www.webarchiv.cz/, kam bychom se rádi obrátili pro radu a možná i spolupráci.

České databáze jsou v mnoha případech (stejně jako články v českých časopisech) stále ještě „skryté, neviditelné jednotky, které je třeba vydolovat“, a k tomu by dobře posloužila zamýšlená databáze českých databází. Doufám, že nezůstane jen u „zamýšlení“.

ODKAZY:

1) KAŇKA, Jan. Analytická bibliografie ve Zlínském kraji a její databázové výstupy. In: Seminář České databáze – prezentace [online]. © 2012 [cit. 2012-07-24]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-bibliografii/clanek/seminar-ceske-databaze-prezentace/.

Ukázka katalogového listu



Diskuze ke článku "České databáze v knihovnách a dalších paměťových institucích"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2