ZUZANA HELINSKY ODPOVÍDÁ ZE ŠVÉDSKA

Dotaz: Jak švédské knihovny řeší půjčování e-knih?

Odpověď: Na celém světě závratně vzrůstá počet uživatelů elektronických knih, a proto i knihovny musejí být součástí tohoto vývoje. „Co můžeme ale dělat, jsme v rukou nakladatelů a oni s námi nepočítají.“ Tento nářek je slyšet v mnoha zemích. „Copak v Americe, tam je všechno v pořádku a nakladatelé spolu­pracují, tam to funguje!“ Omyl, nefunguje, protože i s americkými nakladateli jsou problémy a zdaleka ne všichni s knihovnami spolupracují. Protože se veřejnost v Americe k elektronickým knihám obrátila v hojné míře, vytváří tato situace pro knihovny ještě větší problémy. A opět je pro nářky jako dělaná. Proto mě potěšilo, že se americké veřejné knihovny dohodly průběžně ovlivňovat/lobbovat u amerických nakladatelů pomocí on-line petice na téma, proč a jak jsou knihovny důležité jako mezičlánek ve vypůjčování elektronických knih.

V Americe stále ještě 62 % společnosti neví, že se elektronické knihy dají v knihovnách půjčit. Listina plní dva účely, jednak o tom informuje a jednak funguje jako podpisová akce, která průběžně lobbuje u nakladatelů a politiků. Obsahuje již přes 11 000 podpisů – http://ebooksforlibraries.com/. Dobrá iniciativa, vhodná možná i pro nás v Evropě.

Nakladatelské motto, že elektronické knihy se lehce vyrábějí, ale těžce prodávají, poskytuje nakladatelům alibi pro nákladné dohody a dlouhotrvající smluvní jednání. Například ve Švédsku žádná jiná otázka nezapříčinila tolik různých zpráv a šetření, a přesto je problematika půjčování elektronických knih v začátcích, a zároveň je to ještě pořád značně ožehavé téma.

Švédský svaz knihovníků se snaží vyjednávat s nakladateli, ale stále nemohou uzavřít dohodu, přestože argumentuje tím, že obyvatelé Švédska by měli mít přístup ke všem elektronickým knihám ve švédském jazyce. Znamenalo by to přínos pro čtenářství, švédský jazyk a kulturní dědictví. „Mohli bychom se jako malá země inspirovat například vývojem v Norsku,“ říká Niclas Lindberg, generální tajemník Švédského svazu knihovníků.

Norská národní knihovna uzavřela smlouvu s firmou Kopinor, zastupující vydavatele, autory a další tvůrce, a 60 000 knih v norském jazyce už je elektronicky dostupných každému s norskou IP adresou. Knihovna už šest let systematicky digitalizuje sbírky norské literatury a zpřístupňuje je na http://www.nb.no/bokhylla. V roce 2017 bude tato služba kompletní a Norové budou mít přístup k 250 000 digitalizovaných knih. Norské knihovny a vydavatelé jsou nyní sjednocení k prospěchu všech, kteří si chtějí půjčovat elektronické knihy.

Copyright a otázky týkající se výpůjček elektronických knih ve veřejných knihovnách byly také na pořadu jednání IFLA v létě v Helsinkách. Velký vliv a význam by podle IFLA měly mít mimo jiné různé knihovnické spolky a sdružení národních a lobbujících politiků a zákonodárců tak, aby se tyto otázky dostaly na stůl zákonodárců v Bruselu a dalších mezinárodních platforem.

Je důležité zároveň hledat nástroje, které by umožnily knihovnám a archivům, aby nadále zachovaly své sbírky a podporovaly vzdělávání a výzkumu i v měnícím se světě, kde se digitální materiál rychle dostává na první místo. Přežití a budoucnost knihoven, zejména veřejných, závisí mimo jiné na vyřešení otázky, jak bez omezení umožnit půjčování digitálních obsahů svým klientům.


Diskuze ke článku "ZUZANA HELINSKY ODPOVÍDÁ ZE ŠVÉDSKA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2