Bibliografické databáze Ústavu pro českou literaturu AV ČR - 1

VOJTĚCH MALÍNEK malinek@ucl.cas.cz

Literatura tvoří integrální součást kultury toho kterého společenství: knižní beletristická pro­duk­ce bývá hojně reflektována v dobovém tis­ku, literárních a kulturních časopisech i periodikách odborných. Výzkum literárních textů a jejich reflexe je pak základní náplní literární vědy. Je proto evidentní, jak významnou roli v literárněvědném výzkumu sehrává oborová biblio­grafie, tvořící jakousi základní orientační mapu zkoumaného předmětu – zejména pak bibliografie článková,1 jejíž pořizování je časově i finančně dosti nákladnou, avšak o to potřebnější a uživateli vyhledávanější záležitostí.

Literárněvědná bibliografie se zároveň představě klasické oborové článkové bibliografie v mnohém vymyká: jejím předmětem totiž není podchycovat „pouze“ odborné články a studie, ale formální rozsah jednotlivých typů evidovaných záznamů je mnohem širší a sahá od otisků beletristických prací (básně, prózy atp., které tvoří bibliografii primární) přes jejich kritickou reflexi, novinové zprávy, polemiky a diskuse, kulturní publicistiku a esejistiku právě až ke statím odborným, a to jak časopiseckým studiím, tak k odborným textům tvořícím součást kritických edic beletristických děl (klasicky jde o předmluvy, doslovy, úvody, doprovodné studie atp.). Mapování těchto publikačních kanálů proto rozhodně není tak triviální záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Literárněvědná bibliografie se svým způsobem stává svébytnou odbornou disciplínou na pomezí literár­ní vědy, knihovnictví a informační vědy a v posled­ní době stále výrazněji též informačních technologií.

Není proto divu, že v Ústavu pro českou literaturu AV ČR je článkové bibliografii věnována zvýšená pozornost a že bibliografické pracoviš­tě tvoří nedílnou součást ústavu již od jeho založení v roce 1947. Za tuto dobu se může po­chlubit řadou zajímavých výsledků a obsáhlými zkušenostmi při zpracování článkové bibliogra­fie české literatury, která je co do obje­mu i chronologického záběru zřejmě největší oborovou bibliografií zpracovávanou v České republice.

V současnosti bibliografické zdroje ÚČL a jejich prezentace veřejnosti procházejí zásadní proměnou: v polovině roku 2012 byla dokončena digitalizace lístkové kartotéky Retrospektivní bibliografie české literatury 1770–1945, která je nově kompletně přístupná on-line na webu, paralelně byl zahájen přechod stávajících bibliografických bází Česká literární věda (od roku 1961 do současnosti) na platformu systému Aleph a výměnného formátu MARC21. V neposlední řadě započal i velký grantový projekt zaměřený na excerpci období 1945–1960, jímž by se měly bibliografické zdroje ÚČL propojit do celku chronologicky objímajícího období takřka 250 let, který by podchycoval cca 1,5 mil. jedinečných článků z více než 1500 časopiseckých titulů a odbornou knižní a sborníkovou produkci od roku 1961 do současnosti.

Ambicí tohoto článku však není podat komplexní historický přehled vývoje článkové bib­liografie pro literární bohemistiku ani proměn její metodologie,2 ale především ve stručnosti představit současnou podobu jednotlivých bib­liografických bází ÚČL a podat základní informace o jejich obsahu, rozsahu a možnostech využití i o jejich plánovaném vývoji v nejbližší budoucnosti. Jednotlivé ústavní bibliografické projekty – Retrospektivní bibliografie české literatury 1775–1945, nově vznikající báze pro období 1945–1960 a komplex bází Česká literární věda (od roku 1961 do současnosti) – v něm budou pojednány postupně podle svého chronologického záběru.

Retrospektivní bibliografie české literatury 1771–1945

Dostupnost: http://retrobi.ucl.cas.cz/retrobi/

(digitalizovaná lístková kartotéka) http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=ret

(databáze RET, tj. torzo přepisu předmětové části původní kartotéky o cca 90 000 položkách)

Počet excerpt: 1 566 835 kartotéčních lístků + 95 151 databázových záznamů3

Počet excerpovaných titulů: 525

Časový záběr: 1771–1945 (1948)

Oborový záběr: česká i světová literatura a literární   věda včetně beletrie a překladů; příbuzné disciplíny (divadelní věda a ostatní uměnovědy, žurnalistika, filosofie, historie aj.)

Formální záběr: časopisecké a novinové články

Lokální záběr: periodika vycházející na území českých zemí

Obecná charakteristika

Retrospektivní bibliografie je svou šíří i časovým rozsahem excerpce jednoznačně nejrozsáh­lejším bibliografickým projektem v historii Ústavu. Pro její potřeby byly po dobu více než 60 let systematicky excerpovány noviny a časopisy vycházející na území českých zemí v češtině a němčině4 – celkem bylo excerpováno 525 titulů. Nejstarší záznamy pocházejí z časopisu Neue Literatur z roku 1771, jako horní hranice byl zvolen rok 1945 s tím, že u některých časopisů (např. Akord, Kritický měsíčník aj.) byla excerpce dovedena až do doby jejich zániku na přelomu 40. a 50. let 20. století.5

Retrospektivní bibliografie byla od počátku koncipována jako generální oborová bibliografie, proto byl její excerpční záběr více než velkorysý: excerpovány byly články z dobového pe­rio­dického tisku, které se nějakým způsobem týkaly literatury a literární vědy, a to jak české, tak jednotlivých literatur národních. Zazna­menávána tak byla pestrá paleta článků od odborných studií přes novinové zprávy, recenze a polemiky až k otiskům beletrie či překladů. U literátů činných i v jiných oborech byly podchycovány i články mimo úžeji vymezenou oblast literatury a literární vědy, což platí zejména pro 19. století. V retrospektivní bibliografii jsou hojně zastoupena excerpta z oborů jako např. divadelní věda a jiné uměnovědy, žurnalistika, politika a politologie, filosofie, etnologie aj., u osobností typu J. E. Purkyně či K. S. Amerlinga jsou pak evidovány i jejich odborné přírodovědné stati.

Retrospektivní bibliografie byla od počátku promyšleně metodologicky vedena a zpracovávána.6 Je rozdělena do několika částí, přičemž každá z nich eviduje materiál podle jiného kritéria – vznikla tak část autorská, odkazová-osob­ní a odkazová-předmětová; na autorskou část pak ještě navazuje část dešifrační, v níž jsou cíleně evidovány excerpta o článcích podepsaných šifrou.7 Analogicky byly vyčleněny i obdobné „ikonické“ části, podchycující odkazy na obrazový materiál k článkům o literatuře a literární vědě (fotografie a portréty spisovatelů, karikatury, kresby k otiskům beletristických prací atp.). Jednotlivé části jsou řazeny primár­ně abecedně podle jednotlivých osob (odkazo­vá-věcná podle jednotlivých témat), v jejich rámci pak chronologicky, v rámci téhož roku pak abecedně podle názvů jednotlivých časopisů. Kartotéka byla až do svého zakonzervování v letošním roce pojímána jako živý organismus, v němž docházelo k různým dílčím pře­sunům, zejména z dešifrační do autorské části, pokud byla nově autorizována některá šifra.

Nové možnosti využití Retrospektivní bibliografie otevírá její digitalizovaná verze v systé­mu RETROBI. Díky napojení obrázků na jejich OCR přepisy je umožněno fulltextové vyhledávání a lze tak pokládat dotazy např. na překlady z jednotlivých národních literatur, excerpta z konkrétních časopisů či z konkrétního období či na hesla, která nebyla samostatně vydělena v předmětové části, popř. pokládat složitější kombinované dotazy. Byť je cca 25 % lístků psáno ručně a OCR přepis k nim tak nebylo možno pořídit, zaznamenáváme při vyhledávání velmi zajímavé výsledky.

Historie

Kořeny Retrospektivní bibliografie spadají až do období druhé světové války, v rámci ÚČL by­la zpracovávána již od doby jeho založení v roce 1947 nejprve jako jednotlivé dílčí úkoly, od roku 1953 pak s nástupem Emanuela Mac­ka jako systematicky a cíleně založený a vedený projekt generální oborové bibliografie.8 Od 70. let celý projekt pro stále náročnější redakci a klesající finanční podporu pozvolna stagnoval, avšak vzniklá olbřímí lístková kartotéka o cca 1,5 milionu excerpt9 se stala neocenitelným zdrojem dat pro výzkum v oboru literárněvědné bohemistiky a oborech příbuzných (sloužila mj. jako podklad pro bibliografické části hesel Lexikonu české literatury). V následujících letech v omezeném rozsahu excerpční práce i redakce kartotéky pokračovaly. Na počátku 90. let dostala Retrospektivní bibliografie významný impuls v podobě příchodu Da­niela Řeháka, jenž provedl a zejména úspěšně dokončil její kompletní redakci a na zcela nové úrovni využil její možnosti pro práci s odhalováním šifer a pseudonymů.10

V 90. letech byl zároveň podniknut i první pokus o digitalizaci kartotéky. Část předmětové části, konkrétně excerpta k literárním periodikům a literárním spolkům, byla převedena do strukturované databázové podoby v systému ISIS a následně zpřístupněna jako databáze RET. Tento pokus však po několika letech z důvodu nedostatečného finančního pokrytí, rostoucích nároků na redakci báze i relativně pomalého postupu prací ztroskotal. Nekončily však úvahy o možné další digitalizaci kartotéky, postupně však vzhledem k jejímu rozsahu stále zřetelněji začínaly převažovat hlasy přiklánějící se k její digitalizaci seskenováním.

To bylo realizováno v letech 2009–2011 díky podpoře MŠMT v rámci programu INFOZ jako projekt VZ09004, jehož výsledkem se stal pře­dev­ším softwarový systém RETROBI kom­plex­ně řešící digitalizaci lístkové kartotéky od samotného skenování až po její webovou prezentaci, která pracuje i s OCR přepisy lístků, nad nimiž je umožněno již zmiňované fulltextové vyhledávání, a obsahuje zároveň i nástroje pro další editaci textových dat na různých úrovních (uživatelské přepisy, položkový rozpis, hromadná editace), komfortní exportní rozhra­ní i sofistikovaný administrátorský modul pro správu celé databáze a evidenci pohybů v ní. S využitím těchto nástrojů je do budoucna možno počítat s další indexací kartotéky, a tím i rozšiřováním a zpřesňováním možností jejího využití.11

Bibliografie české literatury 1945–1960

Dostupnost: http://aleph20.lib.cas.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=UCLA

Období let 1945–1960 nebylo v ÚČL prozatím z historických příčin souvisle excerpováno (retrospektivní bibliografie byla i z politických důvodů omezena rokem 1945, excerpce pro současnou bibliografii započala až materiály z ro­ku 1961), byť se potřeba chronologického zkompletování ústavních databází řadila mezi hlavní dlouhodobé plány ústavní bibliografie. Tento úkol však dlouhodobě převyšoval per­sonální kapacity bibliografického týmu a bylo zřejmé, že bude realizovatelný pouze prostřednictvím rozsáhlého grantového projektu. Potřebnost excerpce období 1945–1960 též částečně snižovala existence náhradních zdrojů, v tom především Kuncových literárních bibliografií,12 bibliografických projektů Národní knihovny (lístková kartotéka s excerpty 1945 až 1952; Bibliografický katalog ČSR. Články v českých časopisech13 vycházející od roku 1953) i ústavní publikace Bibliografie české literární vědy 1945–1955.14

Ani jeden z těchto zdrojů a koneckonců ani všechny tyto tři zdroje jako jeden celek však nemohly suplovat možnosti strukturovaného databázového zápisu. Kuncovy bibliografie byly koncipovány primárně jako odkazové personální bibliografie a pomíjely obecné práce o literatuře, pracují nadto s neúplnými bibliografickými citacemi; lístková kartotéka Národ­ní knihovny pro období 1945–1952 nebyla dove­dena do tištěné podoby a dochovala se bez základních doprovodných materiálů (mj. neexistuje soupis excerpovaných časopisů)15 a neprošla finální redakcí. Využitelnost Bibliografického katalogu omezuje nízký počet dochovaných souborných rejstříků pro jednotlivé ročníky či jejich úplná neexistence, což ba-datele nutí zdlouhavě procházet rejstříky po měsících; zmiňovaný ústavní přehled je pak jen bibliografií výběrovou podobně jako oba projekty Národní knihovny. Pro všechny zmíněné bibliografické přehledy je pak nutné počítat i s určitým ideologickým a cenzurním tlakem při jejich sestavování.

Na konci roku 2011 se však podařilo získat na zpětnou excerpci období 1945–1960 grantovou podporu Ministerstva kultury. Řešení projektu bylo zahájeno na jaře roku 2012 a po přípravné analytické fázi bylo v závěru června započato s ostrou excerpcí ve standardizovaném formátu MARC21 do systému Aleph. Ke konci září bylo vyexcerpováno již přes 4000 článků16 zejména z odborných periodik, u nichž je databázově zpracovaná bibliografie odbornou veřejností postrádána asi nejvíce. V průběhu příštích let by pak v dalších fázích měl přijít na řadu denní tisk z uvedených let a konečně pak i periodika z období 1945–1948, pro které by se jeho komplexní bibliografické pokrytí mělo stát východiskem pro další výzkum této neuralgické periody československých dějin. Celkem je pro potřeby báze plánováno do kon­ce roku 2015 zpracovat cca 120 časopiseckých titulů včetně denního tisku.

Česká literární věda (od roku 1961 do současnosti)

Dostupnost: http://aleph20.lib.cas.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=UCLA

(excerpce po 1. srpnu 2012; výhledově sem budou konvertovány všechny bibliografické báze ÚČL)

http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=biblio

(zakonzervované báze v systému ISIS pro období  (1952) 1961–31. 7. 2012 )

Počet excerpt: 318 651

Počet excerpovaných titulů: 940

Časový záběr: (1952) 1961–současnost

Oborový záběr: česká literatura, literární věda a teorie literatury (koncipována jako sekundární,tj. bez beletrie a překladů)

Formální záběr: časopisecké a novinové články, knižní předmluvy a doslovy, monografické, konferenční či příležitostné sborníky, knižní monografie

Lokální záběr: deníky, odborná a kulturní periodika, knihy a sborníky vycházející na území českých zemí, zahraniční bohemistické a slavistické časopisy

Obecná charakteristika

Databáze Česká literární věda – interně tzv. bib­liografie „současná“ – eviduje články a stati k české literatuře a literární vědě z odborných periodik domácích i zahraničních, deníků, kulturní publicistiky, odborného tisku příbuzných oborů atp. Jejím určitým specifikem je, že kro­mě materiálů z periodik v užším slova smyslu a konferenčních či jiných sborníků podchycuje i knižní předmluvy a doslovy a jiné doprovodné texty včetně publikací knižních jako takových: jako sekundární bibliografie tak v zásadě podchycuje kompletní tištěnou literárněbohemistickou produkci, z níž většina prochází ústavní knihovnou. Chronologicky pokrývá období od roku 1961 do současnosti a neustále se rozšiřuje o novou excerpci prací čtyřčlenného bibliografického týmu, případně se retrospektivně zaplňují starší mezery. Částečně byl takto podchycen i rok 1960 (cca 1000 excerpt), okrajově byla vyexcerpována některá periodika vycházející od 50. let (cca 500 excerpt). Nejstarší uložený záznam pochází ze Sborníku prací filosofické fakulty brněnské university. Řada jazykovědná (A) z roku 1952. Excerpována pro ni by­la necelá tisícovka periodických titulů, aktuálně zpracovávaných je přitom cca 300. Roční přírůstek dat v bázi za posledních cca 20 let osciluje mezi 8000–10 000 nových záznamů.

Historie

Počátky práce na dnešní bázi Česká literární věda spadají do počátku 60. let, kdy se v Ústavu začaly zpracovávat tištěné bibliografické ročenky – první z nich pro rok 1962 vyšla již roku 1964, v průběhu následujících let byl zpětně doplněn rok 1961 a souvislá řada po jednotlivých letech byla uzavřena dvousvazkovou ročenkou pro rok 1980, která vyšla roku 1992. Narůstající zpoždění mezi zpracovávaným rokem a rokem, kdy byla příslušná ročenka vydána, vzniknuvší zejména v sedmdesátých letech, spo­lu s rychlým nástupem a rozvojem informačních technologií daly roku 1990 impuls k zásadní změně v podobě ústavní bibliografické práce. Od tohoto roku začala být ústavní bibliografie vedena v podobě počítačové databáze, a to v systému ISIS. V průběhu následujících šesti let tak byl do elektronické podoby zpracován nejen průběžný nový přírůstek knihovny ÚČL, ale zpětně byla též přepsána excerpta pro období 1981–1990, která byla připravena v podobě excerpčních lístků jako podklad pro vydá­ní tištěných ročenek. Jejich vydávání bylo k ro­ku zpracování 1980 na počátku 90. let ukon­čeno, což do budoucna uvolnilo kapacity zaměstnan­ců bibliografického pracoviště, kteří se namísto časově náročné redakce ročních soupisů mohli více věnovat excerpční práci.

S platností od roku 1997 došlo ke změně struktury databáze, neboť stará verze, v níž byla jako selekční hodnoty vyčleněna prakticky jen osobní jména, už nevyhovovala dobovým potře­bám. Výsledkem tak byla větší standardizace s obecnými knihovními normami i pročleněnější struktura bibliografického záznamu umož­ňu­jí­cí detailnější a strukturovanější vyhledávání. V tomto novém formátu byly na přelomu tisí-ciletí do databázové podoby převedeny i kom­plet­ní tištěné bibliografické ročenky pro léta 1961–1980 a vznikl tak databázový komplex souvisle pokrývající období od roku 1961, pravidelně týdně aktualizovaný o nové přírůstky a průběžně doplňovaný i o zpětnou excerpci titulů, které nebyly z nějakého důvodu zpracovány při předchozí excerpci.17 Roku 2004 se pak podařilo nad bibliografickými databázemi zprovoznit webové vyhledávací rozhraní a výsledky excerpce zpřístupnit on-line i mimoústavním zájemcům.

V této podobě bibliografické báze ÚČL fungovaly až do letošního roku, kdy po dokončení projektu digitalizace Retrospektivní bibliografie začaly být činěny praktické kroky k přechodu ústavní bibliografie na novou softwarovou platformu a začal tak být řešen problém technické zastaralosti stávajícího softwarového řešení, který na ně poslední dobou doléhal stále palčivěji. Platforma ISIS přes všechny své výhody a přednosti jako nerelační databáze již dlouhou dobu nevyhovovala aktuálním možnostem v oboru knihovnictví a informační vědy a nebylo ji možné zapojit do národních kooperačních sítí.

Na jaře roku 2012 tak bylo rozhodnuto o přechodu ústavní článkové bibliografie do systému Aleph, provozovaného pro jednotlivé aka­de­mic­ké ústavy Knihovnou AV ČR, v. v. i., na jehož platformě by se měly postupně integrovat i ostatní databáze ústavního Střediska literárněvědných informací. Od konce června 2012 bylo započato s plnohodnotnou excerpcí do nového systému přístupného na výše uvedené adrese na webu Knihovny AV. Stávající databáze v systému ISIS byly zakonzervovány a jejich konverze je připravována na rok 2013.

Dokončení příště

ODKAZY:

1) I v dalším textu budu případným obecným označením bibliografie mínit bibliografii článkovou, na kterou se bibliografické práce v ÚČL zaměřují především. Stranou záměrně ponechávám obecnou knižní bibliografii, kterou v ČR zpracovává Národní knihovna, byť alespoň báze Česká literární věda koncipovaná jako sekundární eviduje i publikace knižního rozsahu.

2)   Podrobněji k historii bibliografie v ÚČL i s odkazy na další literaturu a přehledy tištěných výstupů, jimž se tu nemůžeme věnovat podrobněji, viz TOPOR, Michal: Dějiny jednoho oddělení. Genealogie dnešního Střediska literárněvědných informací. In: Ústav pro českou literaturu AV ČR. Eds. Kateřina Bláhová a Ondřej Sládek. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2010, s. 220–226.

3) Tento údaj vyjadřuje celkový počet zpracovaných excerpčních lístků, které byly oskenovány v rámci digitalizace původní lístkové kartotéky, nikoli celkový počet podchycených  jedinečných článků. Excerpta o jednotlivých článcích totiž mohla být zařazována podle jednotlivých dílčích kritérií do různých částí kartotéky vícekrát, např. u překladů pak dokonce i opakovaně do téže části (podle autora překladu a autora originálního textu). Oskenováno nadto nebylo uvedené množství lístků z předmětové části kartotéky, které byly v 90. letech přepsány do strukturované databázové podoby (dostupné jako databáze RET), a cca 25 000 lístků z pomocné dešifrátové části, která eviduje výskyt jednotlivých dešifrovaných šifer podle periodika a roku. Celek retrospektivní bibliografie tak objímá cca 1,7 mil. lístků, počet zaznamenaných jedinečných článků bude odhadem asi poloviční, tj. 800–900 000.

4) Okrajově byla excerpována též periodika ve slovenštině, např. časopis Elán. Zdůraznit je však třeba zejména rozsah excerpce německojazyčných periodik, která mají v kartotéce velmi reprezentativní zastoupení (z deníků mj. Bohemia, Prager Presse, Prager Tagblatt aj.; podchycena byla i řada německojazyčných periodik z revolučního roku 1848 či německy psané „zemské“ odborné časopisy z doby národního obrození).

5) Pokusné hrubé analýzy časového rozpětí excerpce při digitalizaci kartotéky ukázaly, že cca 1/2 excerpce pochází z periodik 1. pol. 20. stol., 1/3 z 2. pol. 19. stol a cca 1/6 z období 1770–1850.

6) Vedle interních ústavních materiálů je k dispozici zejména příručka E. Macka – srov. MACEK, Emanuel: Bibliografie české beletrie a literární vědy: Metodická příručka. Praha: Ústav pro českou literaturu ČSAV, 1969.

7) Byť byla v posledních letech v oblasti dešifrací provedena řada archivních výzkumů (redakční archivy, archivy významných žurnalistů atp.) či srovnávacích rešerší jak ve vlastní retrospektivní bibliografii, tak i v dostupných článkových bibliografiích jiných, na jejichž základě byla velká řada dosud neznámých a neregistrovaných šifer autorizována, není přesto u více než 13 % excerpovaných článků známa identita autora.

8) MACEK, Emanuel:  Stav a úkoly vědeckých informací v oblasti české literární vědy. In: Česká literatura 28, 1980, č. 2., s. 172.

9) Hrubý a zřejmě nadsazený odhad k roku 1980.

10) Kompletní soupis excerpovaných titulů je k dispozici v abecedně řazené tabulce zde: http://retrobi.ucl.cas.cz/retrobi/projekt.3#toc-casopisy, nebo v databázové podobě na této adrese: http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=ec.

11) K digitalizaci kartotéky srov. MALÍNEK, Vojtěch: Digitalizace lístkové kartotéky Retrospektivní bibliografie české literatury. Ikaros 16, 2012, č. 10. Dostupný na www: . URN-NBN:cz-ik7683. ISSN 1212-5075. [Přístup 3. 10. 2012].

12) KUNC, Jaroslav: Česká literární bibliografie 1945–1963: Soupis článků, statí a kritik z knižních publikací a periodického tisku let 1945–1963 o dílech soudobých českých spisovatelů. Díl I–II. Praha: Státní knihovna ČSSR – Národní knihovna 1963–1964 a KUNC, Jaroslav: Česká literární bibliografie 1945–1966: Soupis článků, statí a kritik z knižních publikací a periodického tisku let 1945–1966 k dílům autorů 19. a prvé poloviny 20. století. Díl III. Praha: Státní knihovna ČSSR – Národní knihovna 1967.

13) Bibliografický katalog ČSR. Články v českých časopisech. Praha: Státní knihovna ČSR – Národní knihovna, 1956–1960 a Bibliografický katalog ČSSR. Články v českých časopisech. Praha: Panorama, 1960–1990.

14) BALÁŠOVÁ, Olga – LAISKE, Miroslav – MACEK, Emanuel – NEČAS, Jaroslav: Bibliografie české literární vědy 1945–1955. Praha: SPN, 1964.

15) http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_retrospektiva1945_1952.htm [Přístup 30. 9. 2012].

16) Cca 2500 záznamů bylo na jaře dočasně excerpováno ještě do původního systému ISIS.

17) Toto se týká zejména období počátku 60. let, kdy se celá „současná“ bibliografie v podobě tištěných ročenek teprve počala rozvíjet a excerpce je místy torzovitá.


Diskuze ke článku "Bibliografické databáze Ústavu pro českou literaturu AV ČR - 1"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2