JAK NA TO: INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – 1

Obsah a cíle IV

LENKA NAVRÁTILOVÁ navratilova@knihovna.policka.org

V srpnu letošního roku jsem navštívila městskou knihovnu ve Slaném, kam jsem byla pozvána k vedení semináře, jehož účelem bylo předávání a sdílení zkušeností z oblasti informačního vzdělávání. Pozorný čtenář Čtenáře si možná vybaví příspěvek jeho šéfredaktorky Lenky Šimkové o tomto setkání z říjnového čísla. Při této akci se také zrodil nápad na vytvoření seriálu na téma informační vzdělávání (IV), jehož první část vám právě přinášíme.

Série článků, které budou v rubrice Jak na to vycházet v příštích měsících, si klade za cíl inspirovat, sdílet zkušenosti a nápady, ukázat IV jako zábavnou a radostnou práci a snad i pomoci knihovníkům, kteří se v této problematice teprve rozkoukávají. Nečekejte proto obsáhlé eseje ani odborné studie. V několika krátkých příspěvcích se dočtete, co je obsahem IV, jaké cíle by měly lekce IV naplňovat, jaké osvědčené metody můžete při výuce používat, jak vypadá lekce IV i tipy z oblasti pedagogiky a práce s dětmi na různých stupních počátečního vzdělávání.

Co je to tedy informační vzdělávání? Jaký obsah si představíte pod těmito dvěma slovy? Klidně přerušte čtení a pokuste se napsat si seznam pojmů, aktivit, nápadů a veškerých asocia­cí spojených s tímto termínem… Udělejte si malý osobní brainstorming na téma IV! Klidně si dejte dobrých deset minut, Čtenář nikam neute­če (alespoň tento papírový ne).

Pod výrazem vzdělávání si často vybavujeme besedy, které knihovny nabízejí tradičně a kvalitně. Tyto besedy bývají tematicky zaměřovány zejména na osobnosti spisovatelů a ilustrátorů či na literární postavy apod. Beseda ovšem není lekce informačního vzdělávání. Tyto dva pojmy musíme konečně začít odlišovat a chápat zásad­ní rozdíl v obsahu i cílech jednotlivých akcí.

Lekce IV by měla být interaktivní plnohodnotnou vyučovací hodinou, v průběhu které u žáků rozvíjíme konkrétní znalosti a dovednosti, které budou umět adekvátně využít při dalším studiu i v rámci osobního či profesního života. Jednoduše řečeno, lekce naplňují cíleně obsah IV na rozdíl od besed, které se primárně věnují určitému tématu, a to většinou pasivně nebo formou hry. Dostáváme se konečně k otázce: co je tedy obsahem IV? Jaké jsou zmiňované konkrét­ní znalosti a dovednosti – a jaký je mezi těmito dvěma pojmy rozdíl? Pokusme se konkretizovat náplň IV, tedy definovat si cíle, které budeme prostřednictvím lekcí IV sledovat.

Znalostmi jsou myšleny jednotlivé druhy gramotností, které představují „tvrdé“ znalostní vý­stupy absolventů lekcí: čtenářská, literární, dokumentová, jazyková, mediální, počítačová a ze­j­ména informační gramotnost. I tyto pojmy čítá­me a slýcháme často – v přehledu proto stručně uvádím ke každému z nich příklady konkrétních výstupů:

čtenářská gramotnost – rozumět psanému tex­tu a rozpoznat jeho význam, dokázat text kritic­ky číst a vyvozovat závěry, interpretovat text, rozvíjet čtenářské chování a návyky (postoj ke čtení a psanému projevu obecně);

jazyková gramotnost – jazyková vybavenost jedince (slovní zásoba, struktura jazyka…);

literární gramotnost schopnost práce s různými typy souvislého textu, jejich identifikace (beletrie/naučný text, próza/poezie/divadelní hra, korespondence, návod k použití, novinový článek atd.), schopnost vytvářet smysluplné texty a další informační zdroje;

dokumentová gramotnost schopnost nalézt a porozumět informacím obsaženým v konkrétním dokumentu (jízdní řád, návod k obsluze, pří­balový leták, žádost o vydání dokladu…) a schopnost na tyto informace adekvátně rea­govat (pochopit dopravní spojení, postupovat podle návodu, správně určit dávkování a vzít v úvahu kontraindikace atd.);

mediální gramotnost ­ porozumění jednotlivým médiím a práce s nimi, vyhodnocení obsahu a kritický přístup vzhledem k rychlosti vzniku mediálních informací a tzv. informačního smo­gu, informační bezpečnost, komunikační technologie, nástroje;

počítačová gramotnost – ovládání a využívání ICT1;

informační gramotnost – stanovení informačních potřeb a priorit, vyhledání, hodnocení (eti­ka práce s informacemi), použití a předání informací, jejich uchování nebo opětovné dohledání a začlenění do vlastního vědomostního aparátu.

Druhým důležitým prvkem lekcí jsou dovednosti. Ty chápeme jako soubor kompetencí, kte­ré umožňují praktické využití a aplikaci výše uvedených znalostí. S pojmem kompetence se setkáváme v rámcově vzdělávacích programech (RVP), do kterých informační vzdělávání svými cíli bezesporu patří a dává nám tak jednoznačnou příležitost zapojit se do vzdělávacího procesu společně se školami:

kompetence k učení budování pozitivního přístupu k učení, čtení s porozuměním, kritické posuzování informací, využívání nových poznatků, vytváření vlastního názoru;

kompetence komunikativní adekvátní využívání slovní zásoby, srozumitelné formulování myšlenky, výstižná a kultivovaná mluva, uznávání názorů okolí, naslouchání, využívání do­stup­ných zdrojů ke komunikaci, zapojování do společenského dění;

kompetence k řešení problémů;

kompetence sociální a personální účinná spolupráce ve skupině, dovednost konstruktivně diskutovat, respekt, dovednost poučit se z toho, co ostatní říkají a dělají, prohlubování sebedůvěry;

kompetence aplikační dovednost získané znalosti i dovednosti efektivně a přiměřeně využívat.

V přehledu není nijak rozlišeno, pro jaké stup­ně školní docházky jsou dané dovednosti a znalosti prioritou. Ideální je při přípravě jednotlivých lekcí vždy stanovit klíčové znalosti a dovednosti, které bude daná lekce sledovat, vždy s ohledem na cílovou skupinu. Na prvním stupni základní školy nejvíce podporujeme znalostní oblast čtenářské, jazykové a literární gramotnosti a dovednosti různého typu.

Příklad praktického uplatnění: Vytvoříme například lekci, kde budou žáci pracovat ve skupinách s různými vybranými texty z knihy Karlík a továrna na čokoládu. Jejich úkolem bude svůj text samostatně přečíst, převyprávět jej spo­lužákům ve skupině, zhodnotit jej, vytvořit si vlastní názor a ten sdělit. Také vyslechnout ostat­ní ve skupině, umět pak na základě jejich vyprávění poskládat celý příběh a spolu s lektorem (knihovníkem) příběh rozebrat a charakterizovat fantasy literaturu, popřípadě fantasy knihy najít v knihovně nebo se podělit o svoji čtenářskou zkušenost. Žáci trénují nejen schopnost efektivně číst, ale také text interpretovat a vyvodit z něj závěry, hodnotit a udělat si vlast­ní názor. Ten poté verbalizovat a sdělit ostatním. Pracují se souvislým textem a charakterizují jeho žánr. Čtou tedy s porozuměním, budují si vlastní názory, zdokonalují vyjadřování a obohacují slovní zásobu pro psanou i mluvenou podobu. Dokážou pracovat ve skupině, respektovat a ocenit práci ostatních a diskutovat.

Při vhodné struktuře lekce již od třetí třídy můžeme rozvíjet klasickou informační gramotnost ve smyslu vyhledávání informací v různých zdrojích, jejich hodnocení, etiku práce s informačními zdroji, následné použití a aplikaci informací ke konkrétním účelům. Na druhém stupni se do­stá­vá do popředí dokumentová, mediální a informač­ní gramotnost. Prioritou je informační bezpečnost, smysluplné ovládnutí nástrojů na in­ternetu, stejně tak jako etika práce s informacemi.

Velmi významnou přidanou hodnotou při realizaci lekcí IV jsou i výše zmíněné dovednosti: žáci a studenti se učí spolupracovat, kultivovaně se vyjadřovat, respektovat názory druhých a poučit se z nich. To vše zní vznešeně, ale těmto dovednostem se nelze naučit nuceným způsobem během pár hodin, je třeba zažít výhody dovedností na vlastní kůži. A právě to můžeme našim studentům umožnit. A co víc, pedagogům můžeme vyjít vstříc při volbě témat lekcí IV. Jako knihovníkům je nám v podstatě jedno, zda se žáci naučí rozlišovat různé informační zdroje na podkladě tématu vesmír nebo K. J. Erben. Konec konců, při frekvenci alespoň dvou návštěv třídy v knihovně ročně se dá stihnout opravdu mnoho témat – od pohádek a bajek přes regionální literaturu, fantasy až po přírodní jevy. Mějme však na paměti, že téma je jen přidanou hodnotou, třešničkou na dortu – důležitější jsou znalosti a dovednosti, které si žáci odnesou. Nikoliv tedy, že se K. J. Erben narodil 7. 11. 1811 v Miletíně u Hořic, ale kde tuto informaci najít, jak ji ověřit a využít podle svých aktuálních potřeb, ideálně ji znovu dohledat, až to zapomenou (protože zapomínat je normální).

Více o tom, jak by mohla vypadat atraktivní lekce IV, se dočtete v příštím čísle. Atraktivní nejen pro studenty a žáky, ale také pro nás, knihovníky – lektory. Už víme, co bude obsahem lekcí, na řadě je tedy dobře zvolit formu…

ODKAZY:

1) Téma pokryté školní výukou, které je rozvíjeno v rámci praktických úkolů spojených s vyhledáváním informací.

Mgr. Lenka Navrátilová

Po studiu bakalářského oboru Mediální a komunikační studia podlehla volání knihovnictví a absolvovala Informační vědu a knihovnictví na KISK FF MUNI v Brně. Už v průběhu studií se věnovala oblasti informačního vzdělávání a práci s dětmi, na kterou se intenzivně zaměřuje zejména v prostředí veřejných knihoven.

Pracuje v Městské knihovně Polička, kde „rozběhla“ systém spolupráce škol a knihovny. Jako lektorka vede a tvoří lekce IV pro děti a studen­ty z mateřských škol až po gymnázia a střed­ní odborné školy.

Svou prací se snaží přispět k propojování knihovníků a jejich zkušeností na všech úrovních s cílem vytvoření komplexního systému IV. Je členkou Sekce experimentálního knihovnictví a SDRUK IVU, v rámci sdílení a spolupráce mezi knihovnami vede semináře o informačním vzdělávání.


Diskuze ke článku "JAK NA TO: INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – 1"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2