ZE SVĚTA

Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V německých univerzitních městech Freiburg, Karl­sruhe, Konstanz a Leipzig mají knihovny otevřeno 365 dní v roce po celých 24 hodin. Proč chtějí uživatelé těchto knihoven studovat i v noci, když je k dispozici stále více médií on-line? Elektronická média jsou přístupná kdykoli a kdekoli na internetu, přesto jejich využívání přímo v knihovnách roste. Knihovny stále zůstávají místy vzdělávání a komunikace a nabízejí sbírky dokumentů, k nimž je potřeb­né zakoupit licence. Nabízejí také mnohem více služeb než dříve, mohou je poskytovat nepřetržitě a také nabízejí vhodné místnosti pro studium. Uživatelé jsou často při svém obsloužení naprosto samostatní a noční personál knihovny zde působí pouze pro zajištění bezpečnosti. První knihovnou, která nabídla 24hodinový servis, byla Univerzitní knihovna v Konstanz již v roce 2001, ale dlouho zůsta­la výjimkou. Dosáhla vynikajících výsledků v benchmarkingovém hodnocení německých knihoven a poté ji ná­sle­dovaly další univerzitní knihovny. V Chemnitz byla vytvořena celouniverzitní pracovní skupina, kte­rá provádí průzkum potřeb studentů. Hlavním úkolem je podpora výzkumu a vzdělávání, centrální knihovna bude přístupna 24 hodin denně, bude rozdělena na různé zóny technicky dobře vybavené. Důležitá bude kavárna, místa pro relaxaci a samostatné studovny. Nová knihovna v Chemnitz se začne budovat v roce 2014.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 5, Nr. 3/ September 2012, s. 167–169)

Součástí knihovního fondu Univerzitní knihovny Univerzity Matěje Bela jsou i cenné historické dokumenty. Významné jsou především rukopisy, staré a vzácné tisky do roku 1830, ale i další dokumenty, které mají přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem. Knihovní fond obsahuje dvě vydání Komenského Orbis Pictus – starší vydání pochází z Norimberka z roku 1760 a novější vyšlo ve známé tiskárně Petra Šimona Webera v Bratislavě v roce 1820. Z dalších jmenujme např. dílo Jozefa Viktorina Jána Holého spisy básnické vydané v Pešti roku 1863. Vedle slovenštiny obsahuje fond i díla v latin­ě, češtině, němčině, maďarštině, anglickém a francouzském jazyce. Při revizích fakultních knihoven v roce 2012 byly nalezeny další tři historické dokumenty a do fondu bylo zakoupeno vzácné dílo Matěje Bela Adparatus ad historiam Hungariae… vydané v roce 1730 v Bratislavě v tiskárně Jána Pavla Royera. Historický fond byl umístěn do vzdělávacího centra knihovny, které nese od září název Vzdělávací centrum Matěje Bela. Zázna­my o historických dokumentech naleznete v on-line katalogu knihovny, ale také v publikaci Historický knihovní fond Univerzitní knihovny Univerzity Matě­je Bela v Banské Bystřici, kterou zpracovala Mgr. Zden­ka Gondová.

(Bibliotheca Universitatis – Roč. 8, č. 1/2012–2013, s. 18–19)

Se sbírkou portrétů Státní knihovny v Berlíně se lze seznámit v databázi Digitální portrét. Většina zpřístupněných portrétů je dědictvím šlechtických rodů, které se objevovaly v knihách od nepaměti. Státní knihovna v Berlíně má obrovskou sbírku portrétů významných osobností, která vznikla sloučením menších sbírek. Nejstarší je grafická sbírka hraběte Krasického z 18. století, která byla zakoupena v roce 1905. Později byly dokupovány především portrétní sbírky fotografické, často doplněné i o korespondenci významných německých osobností. Přidanou hodnotou byla i kvalita uměleckého zpracování portrétů. Tato specifická sbírka se stále rozšiřuje a v současnosti má kolem 100 000 položek, z nichž asi polovina vznikla před rokem 1800. Sbírka byla z velké části již digitalizována a zkatalogizována ve spolupráci knihovny se státním archivem. První fáze projektu digitalizace byla ukončena v ro­ce 2011 a výsledky jsou k nahlédnutí na www.portraitindex.de; jsou zde zpřístupněny portréty do roku 1850. S knihovnou dále spolupracuje i sedm německých muzeí, která vlastní portréty ve svých uměleckých sbírkách – např. muzea Coburg, Leipzig, Munster, Norimberk, ale i Rakouská národní knihov­na ve Vídni. Postupně jsou digitalizovány další sbír­ky paměťových institucí, které mapují 400 let historie evropského portrétování. Jsou zde zastoupeni nejvýznamnější umělci i různé výtvarné techniky portrétování.

(Bibliotheks Magazin – No. 2/2012, s. 69–73)


Diskuze ke článku "ZE SVĚTA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2