Konference AKM přispívá ke spolupráci paměťových institucí

Jiří Mika mika@svkkl.cz

Pořadatele konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, jimiž jsou Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Národní archiv a Národní knihovna ČR, nelze než po­chválit – hlavně za to, že se loni, v tradičním termínu na počátku prosince, uskutečnil již dvanáctý ročník se zajímavým programem, ale také že přes­ně týden po konání konference byly zpřístupněny všechny prezentace na webových strán­kách SKIP. Tímto sdělením a odkazem na stránku konference (http://goo.gl/iTHfU) bychom mohli ten­to text skončit, neboť vše podstatné lze najít právě ve vystavených příspěvcích.

Přidejme však přece jen několik postřehů. Podle předsedy SKIP PhDr. Víta Richtera, kte­rý celou dvoudenní konferenci moderoval, nebyl program nijak zvlášť aranžován a vzešel z toho, jak se jednotliví referující postupně přihlašovali. Přesto lze v přednesených příspěvcích nalézt několik tematických okruhů, které, ať už záměrně, nebo shodou okolností, zazněly víceméně v ucelených blocích, případně je lze do bloků následně seskupit.

Jeden okruh by mohl zahrnovat velké projekty, jako je Národní digitální knihovna České republiky, Digitální knihovna a digitální archiv na Slovensku, Digitální parlamentní knihovna, aktuálně rozšířená do podoby V4+ (země Visegrádské čtyřky a Rakousko), nebo projekty související se souborem evropských digitálních knihoven Europeana.

Zájemcům o digitalizaci a zpřístupňování map patřilo několik příspěvků z tematického okruhu, který bychom mohli pojmenovat podle jednoho z referátů Nové nástroje pro staré mapy. I posluchači neznalí problematiky si asi zapamatovali termín „georeferencování“, který tu opakovaně zazníval a který najdeme minimálně ve dvou vystavených prezentacích. K problematice digitalizace rukopisů a starých tisků se sešly tři příspěvky, v nichž bylo mimo jiné připomenuto desetileté trvání projektu Manus­criptorium.

Další tematický okruh bychom mohli označit jako technologický. Díky zaměření konference na digitalizaci v různých typech paměťových institucí mají účastníci možnost nahlédnout do „výrobní kuchyně“ pracovišť, která by jinak ani nepoznali. Tentokrát se kromě již zmíněných nástrojů pro digitalizaci map hovořilo třeba o technologii trojrozměrné digitalizace, o nejstarší barevné fotografii a úskalích při její digitalizaci nebo naopak o nových softwarových nástrojích, ať už souvisejících s ochranou souborů, správou úložiště nebo tvorbou metadat. Do této oblasti by svým způsobem spadal i příspěvek s výčtem tipů a triků pro uživatele systému Kramerius.

Zatímco konferenci uvedly referáty o národních projektech, v jejím průběhu a směrem k závěru zaznívaly příspěvky představující projekty spíše menšího rozsahu, regionální nebo oborové, nikoli však menšího významu. Uživateli, který se zajímá o konkrétní problematiku, je vcelku jedno, jestli informace najde v roz­sáhlém systému, nebo v systému tak říkajíc komorním, ale snadno dostupném. A tak lze zájemcům o jihočeské archiválie jen závidět možnosti, jaké dnes již nabízí Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni a jaké jeho tvůrci plánují do budoucna. Zajímavé jsou také nové způsoby využití Polytematického strukturovaného hesláře ve spojení s Wikipedií, s evidencí zaměstnanců vědecko-výzkumného pracoviště a v oblasti automatické indexace nebo možnosti propojení Národního úložiště šedé literatury s muzejními sbírkami. Databáze českých literárních osobností nabízí na internetu více než 25 000 hesel a nepochybně nabude ještě na významu po integraci s obsáhlým systémem české literární bibliografie, jak na­zna­čil přednesený referát. Zájemci o výtvarné umě­ní se zase mohou těšit na výsledky digitalizace, kterou provádí Galerie hlavního města Prahy, nebo na nové aktivity Archivu výtvarné­ho umě­ní a další rozvoj informačního systému abART.

Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě vznikla s cílem podporovat spolupráci mezi různými typy paměťových institucí. Většina přednášejících přišla na konferenci z konkrétního pracoviště, patřícího do některé­ho ze zmíněných druhů institucí, mluvila tedy hlavně o tom, co a jak dělají „u nich doma“. Přesto aspoň v některých příspěvcích byl naznačen přesah a byly nabídnuty možnosti spolupráce.

Přímo k součinnosti míří projekt Interope­rabilita v paměťových institucích, který byl před­staven jako konsorciální projekt Národní knihovny ČR a Národního archivu. Řešen je v období let 2011 až 2015 a jeho cílem je vytvořit infrastrukturu, která by podporovala sdílení informací mezi archivy, knihovnami, muzei, galeriemi a dalšími kulturními organizacemi. Praktickou ukázkou toho, kam tento zatím spíše teoreticky koncipovaný model směřuje, mohou být Národní autority v prostředí muzeí a galerií – projekt, jenž byl prezentován již jako téměř dokončený a připravený k využití. Vzpomínáme si, jak byly právě na této konferenci před časem naznačeny možnosti aplikace Národních autorit ČR, zpracovávaných českými knihovnami, do systému „muzejních autorit“, a brzy se možná dočkáme, jak budou naopak zase záznamy autorit zpracovávané muzei inspirací pro další rozvoj „autorit knihovních“.

Jestli tomu tak bude i s jinými oblastmi, kde byl naznačen přesah a nabídnuta spolupráce, záleží na pozornosti, s jakou účastníci konference tyto nabídky vyslyšeli, a na kreativitě, s jakou se jich chopí oni sami či jejich kolegové.


Diskuze ke článku "Konference AKM přispívá ke spolupráci paměťových institucí"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2