ROVNÝ PŘÍSTUP: Elektronické informace a dálkové služby knihoven pro uživatele se speciálními potřebami

Eva Cerniňáková ece@wo.cz

Posláním knihoven je zajištění rovného přístupu k informacím a službám všem bez rozdílu. K tomu dnes bezpochyby patří také poskytování elektronických informací a dálkových služeb prostřednictvím WWW, což se ostatně, s měnícím se informačním chováním běžných uživatelů knihoven, děje ve stále větší míře. Elektronické informace a dálkové služby však mají navíc dalekosáhlý význam také pro uživatele, kteří nejsou z jakéhokoli důvodu schopni využívat běžné služby knihoven a mají tedy z hlediska přístupu k informacím a službám knihoven speciální potřeby. Pomáhají jim vyplňovat informační mezery tím, že umožňují přístup k informacím jinak jen velmi obtížně dostupným.

Téma elektronických informací a služeb pro uživatele se speciálními potřebami je velmi komplexní – zahrnuje problematiku přístupnosti webových stránek, informací a informačních zdrojů a oblast dálkových služeb prostřednictvím WWW. Zároveň obsahuje, podobně jako každé téma týkající se služeb uživatelům, tři dílčí otázky, které však od sebe nelze separovat:

1) KOMU?, tj. pro které skupiny uživatelů se speciálními potřebami jsou tyto služby vhodné nebo dokonce nezbytné.

2) CO?, tj. jaké elektronické informace a služby mohou být vhodné pro uživatele se speciálními potřebami.

3) JAK?, tj. jakou formou tyto služby poskytovat, aby byly pro všechny uživatele skutečně přístupné.

Cílové skupiny uživatelů

Cílová skupina uživatelů, pro které mají elektronické informace a dálkový přístup zcela zásadní význam nebo které může ovlivnit jejich přístupnost, zahrnuje např.:

• Osoby s postižením zraku, kterým elektronická forma informací umožňuje využívání speciálních programů pro zvětšování textu nebo programů či zařízení pro alternativní výstup z obrazovky (např. odečítač obrazovky, braillský řádek apod.).

• Osoby s postižením sluchu, které mohou využívat nejrůznější formy elektronické komunikace tam, kde nelze (nebo jen obtížně) komunikovat jiným způsobem.

• Osoby s tělesným či zdravotním postižením nebo osoby s omezenou pohyblivostí (např. senioři), které mají problém s překonáváním vzdálenosti a fyzických bariér anebo využívají pro práci s informacemi speciální hardware či software.

• Osoby, které trpí některými duševními či behaviorálními poruchami (např. úzkostnými poruchami), nebo osoby s problémy při komunikaci, pro které může být složité osobně se dostavit do knihovny nebo komunikovat s dalšími osobami, a tudíž preferují jiný přístup k informacím nebo způsob komunikace.

• Osoby, které mají potíže při porozumění mluveným informacím (např. cizinci nebo příslušníci národnostních menšin, osoby s postižením sluchu apod.), pro něž může být informace na webu nebo on-line komunikace vhodnou alternativou telefonického rozhovoru.

• Osoby sociálně vyloučené kvůli vzdálenosti (např. v lokalitách vzdálených od urbanistických center) nebo osoby, pro něž je přístup k infor­macím obtížný z jiných důvodů (nacházejí se v rehabilitačních zařízeních, ústavech sociální pé­če, nemocnicích, pobývají v zahraničí apod.), takže je pro ně problémem získat informace jiným než dálkovým způsobem.

• Osoby pečující o další osoby (včetně rodičů s dět­mi), kterým elektronické informace ušetří jak čas, tak nutnost překonávat organizační nebo fyzické bariéry.

• Osoby s nižší informační nebo počítačovou gramotností nebo osoby, které nemají (např. z důvodu chudoby) přístup k některým technickým prostředkům nebo software apod., což může ovlivnit také přístupnost některých informací.

Z tohoto výčtu, který jistě není vyčerpávající, je zřejmá až překvapivá šíře cílové skupiny.1) Uvedené problémy i potřeby se mohou navzájem překrývat nebo kombinovat a mohou se příležitostně týkat také tzv. běžných uživatelů.

Přístup k informacím o službách

Prvním krokem k přístupnosti všech – tedy nejen elektronických – informací je zajištění dostupnosti elektronické podoby úplných údajů o knihov­ně a jejích službách, a to v univerzálně použitelném formátu, tedy bez nutnosti používat nějaký specifický (obzvláště placený) software apod. Elektronická podoba umožní osobám s postižením zraku nebo s tělesným postižením využít speciál­ní hardware nebo software ke čtení nebo zpracování informací, všem uživatelům pak umožní rych­le a snadno získat informace prostřednictvím dálkového přístupu.

Je již vžitou samozřejmostí zveřejňovat na webových stránkách nejrůznější oficiální dokumen­ty, jako je knihovní řád či jiné směrnice, často kladené dotazy, informace o otevírací době apod. Je však také vhodné zveřejnit nebo mít k dispozici v elektronické podobě i další informace, které knihovna poskytuje (např. informace z místní samosprávy, zprávy o dění v komunitě atd.). V praxi to znamená neomezit se pouze na papírové pla­káty nebo letáky, ale např. umístit odkaz na we­bo­vé stránky nebo si vyžádat informace od spolupracujících organizací také v elektronické po­době.2) Pro uživatele se speciálními potřebami však může být užitečný přístup i k dalším typům údajů, ať už se jedná např. o informace o řazení fondu či nejrůznější návody nebo pravidla (včet­ně těch „nepsaných“). Může se jednat i o informace, které běžný uživatel bezděčně vnímá zrakem, avšak např. uživatel s postižením zraku tuto možnost nemá.

Ke klíčovým aspektům přístupnosti elektronických zdrojů patří bezpochyby přístupnost webových stránek.3) Pomineme-li technická hlediska přístupnosti4), je pro ni zásadní obsahová rovina a struktura stránek. Je tedy nutné zamyslet se, zda stránky obsahují všechny potřebné či užitečné informace sdělené srozumitelně, zda jsou vhodně strukturované, zda jsou navigační odkazy jasné a návodné. Jinými slovy, najde uživatel to, co hledá, a tam, kde by to pravděpodobně hledal? Jmenovitě, najde to i uživatel, který má nějaké speciální potřeby z hlediska přístupu k informacím, tedy např. osoba se zrakovým postižením, která obsah webové stránky vnímá nikoli prostřednictvím zraku, ale za pomoci odečítače monitoru; cizinec s malou znalostí češtiny; senior, který se právě začal učit používat internet? Ane­bo „běžný“ uživatel, který nemá informační vzdělání, a tudíž neuvažuje jako knihovník?5) V orien­ta­ci mohou pomoci i takové drobnosti, jako je umístění odkazu na informace o službách, které knihovna nabízí uživatelům se speciálními potřebami, přímo na domovskou stránku (nejlépe do hlavního me­nu) apod.

Přístupnost elektronických zdrojů

Přístupnost informací nelze samozřejmě omezit na údaje o službách a na přístupnost webových stránek. Velkou roli zde hraje také přístupnost dalších elektronických zdrojů. Nejméně problematická bývá obvykle u elektronických zdrojů, kte­ré knihovna získává v rámci akvizice, protože tvůrci a producenti je zpravidla dodávají v přístupné formě. Přesto je při akvizici vhodné vzít v potaz čtenáře konkrétní knihovny, protože některé formy a formáty mohou být pro určité skupiny znevýhodněných uživatelů vhodnější. Například pro nevidomé uživatele využívající alter­nativní výstup je vhodnější text více strukturovaný do oddílů, používající odkazy a odskoky na stránce apod. (zde je možné inspirovat se pravidly pro přístupnost webových stránek). Některé systémy nabízejí přímo výstup pro nevidomé nebo možnost získání výsledků vyhledávání také ve zvukové podobě, ať už ve formě přímého poslechu, nebo stažení zvukového souboru. Je také vhod­né dobře zvážit nákup zdrojů, které vyžadují specifické vybavení nebo nutnost instalace softwaru, který jediný umožňuje daný zdroj používat, což pro některé uživatele může tvořit potenciální překážku. Nezanedbatelnou výhodou může být naopak nabídka rozhraní pro mobilní zařízení.

Daleko problematičtější však bývá přístupnost dokumentů, které vznikají v knihovnách a informačních institucích v rámci různých digitalizačních programů. Často právě v těchto produktech se nevidomí uživatelé dostanou pouze k popisným metadatům, nikoliv však již k samotnému textu6), protože dokumenty bývají zveřejněny ve formě obrazových souborů nebo obrázků ve formátu PDF neobsahujících textovou vrstvu. Aby byl dokument přístupný, je nezbytné kromě sa­mot­ného skenování použít také program na rozpoznávání textu a připojit textové informace.7) Je však nutné mít na zřeteli, že ani každý textový dokument nemusí být pro uživatele používající alternativní výstupní zařízení dobře přístupný, pokud není vhodně strukturovaný. Jedná-li se o krát­ký dokument, může snad být ve výji­meč­ných případech čtení nestrukturovaného tex­tu pomocí hlasového výstupu akceptovatelné (i když ne příliš přívětivé). Jde-li však o dokument delší, vždy je vhodnější formátovat jej pomocí nadpisů, v optimálním případě i vygenerovat obsah s odkazy na jednotlivé oddíly.

Specifickým případem týkajícím se přístupu k informačním zdrojům (řešeným v rámci autorského zákona v § 38) je zpracování dokumentu, který již knihovna vlastní v jiné formě, do podoby přístupné osobám s postižením, především nevidomým uživatelům. Někdy může na přípravě dokumentu spolupracovat i vydavatel, např. tím, že poskytne elektronický text dokumentu již vy­daného v tištěné podobě. Z technických a finančních důvodů se tento způsob zpřístupnění do­kumentů předpokládá spíše v knihovnách a infor­mačních centrech pro uživatele se specifickými potřebami (např. specializované knihovny pro oso­by s konkrétním postižením nebo centra podpory studia při vysokých školách apod.), není však vyloučen ani v knihovnách veřejných. Tvorba přístupného elektronického dokumentu má svá pravidla; Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené čtenáře byla vytvořena např. ve středisku Teiresiás při Masarykově univerzitě v Brně.8)

Dálková přístupnost služeb knihovny

K dostupnosti informací a služeb přispívá také umožnění dálkového přístupu k co nejvíce službám prostřednictvím WWW nebo nabídka různých forem komunikace s uživateli. Samozřejmostí, která se netýká jen znevýhodněných uživa­telů, je dnes většinou zajištění dálkového pří­stupu k elektronickým informačním zdrojům. Pokud však z technických (případně z jiných) důvodů není možné jej zajistit pro všechny uživatele, je vhod­né – v rámci možností knihovny – mít připravenou (nebo alespoň promyšlenou) alternativu pro znevýhodněné uživatele.

Běžný je dnes již také dálkový přístup ke katalogu knihovny a ke správě čtenářského konta. V rámci možností knihovny je vhodné přemýšlet i nad dalšími možnostmi, kterými lze zefektivnit nebo zpříjemnit služby uživatelům. Jedná se například o nabídku více variant prodlužování dokumentů, zasílání elektronických upozornění na blížící se konec výpůjční lhůty, platbu poplatků za služby (resp. prodlení) bezhotovostním převodem nebo možnost předběžného elektronického zamluvení dokumentu (blokace) na konkrétní výpůjční den apod. Tam, kde tomu nebrání autorské právo, pak také možnost on-line přístupu k dokumentům.

Nutnou podmínkou dálkového přístupu pro­střed­nictvím WWW je však zajištění toho, aby všechny informační systémy knihovny splňovaly kritéria přístupnosti pro uživatele se speciálními potřebami. Zcela zásadní je především přístupnost vyhledávání v katalogu knihovny (optimálně i dalších funkcí knihovního systému, např. psaní komentářů, hodnocení knih, vytváření seznamů, sdílení) a přístupnost on-line správy čtenářského konta se všemi jeho funkcemi. Pravidla přístupnosti by však měly splňovat i další databáze a systémy, které knihovny vytvářejí nebo využívají, včetně systémů pro správu elektronických zdrojů.

Dálkový přístup pomáhá překonávat fyzické nebo organizační bariéry uživatelů stejně jako nabídka různých forem komunikace. Možnost e-mailové komunikace by dnes měla být samozřejmostí, používat však lze také další alternativní kanály. Internetovou telefonii ocení např. osoby s nižšími příjmy. Využití ICQ nebo možnost chatování mohou být zajímavé pro osoby, kterým činí potíže telefonovat (např. oso­by s komunikačními problémy nebo s postižením sluchu apod.). Způsobů se nabízí velké množství, doporučit lze také nástroje webu 2.0 a sociálních sítí.

Závěr

Elektronické a dálkové služby jsou integrální součástí služeb knihoven. Mají velký význam pro přístupnost informací a služeb pro širokou skupinu osob se speciálními potřebami, a to nejen se zdravotním nebo smyslovým postižením. Proto je při jejich plánování a provozování důležité mít na zřeteli také různé kategorie znevýhodněných uživatelů a s ohledem na konkrétní cílové skupiny příslušné knihovny usilovat o co nejširší nabídku elektronických dokumentů a dálkových služeb. Na prvním místě je nutné zaměřit se na dostupnost všech informací o službách knihovny nebo poskytovaných knihovnou, s čímž úzce souvisí také přístupnost webových stránek knihovny. Dále je vhodné pamatovat na přístupnost elektronických dokumentů, ať už získaných v rámci akvizice, nebo vznikajících v knihovně v rámci digitalizačních programů apod. Důležitou roli hraje i nabídka a přístupnost dálkových služeb knihovny prostřednictvím WWW, především služeb spojených s knihovním katalogem, správou čtenářské­ho konta, objednávání a rezervování dokumentů, umožnění dálkového přístupu k elektronickým zdrojům, nebo nabídka různých forem elektronické komunikace. Tak jako webové stránky nemohou být vždy univerzálně přístupné pro všech­ny znevýhodněné uživatele, tak ani knihovny ne­mohou vždy naplnit speciální potřeby nebo oče­kávání všech uživatelů. Mají-li však dostát své­mu poslání poskytovat informace a služby všem bez rozdílu, je nutné, aby podle svých možností alespoň co nejvíce usilovaly o dostupnost fondu a služeb co nejširšímu spektru uživatelů.

ODKAZY:

1) Srov. ŠPINAR, David, s. 13.

2) To by v dnešní době, kdy dokumenty vznikají téměř výhradně v elektronických aplikacích, neměl být problém.

3) Této problematice již byl věnován článek ve Čtenáři (viz PAVLÍČEK, Radek).

4) Standardem pro přístupný web jsou Web Content Accessibility Guidelines 2.0, v Česku je to např. Blindfriendly web (viz SONS ČR) nebo pravidla přístupnosti vytvořená v souvislosti se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (viz Přístupnost.cz).

5) Pokud se na weby knihoven podíváme očima běžného uživatele, nejspíš pochopíme, že například není nejvhodnější, když o službách pro osoby s postižením informujeme v rubrice Projekty, byť by tyto služby skutečně byly součástí nějakého projektu. Podobných drobností se na stránkách knihoven najde poměrně hodně.

6) Např. v systému Kramerius.

7) To samozřejmě např. v případě digitalizovaných historických materiálů může být problém.

8) Viz HANOUSKOVÁ, Michaela. Tato metodika je kladně hodnocena ze strany Tyflokabinetu SONS ČR.

LITERATURA:

– HANOUSKOVÁ, Michaela. Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené čtenáře: [podle Teiresia – κατά Τειρέσιαν] [online]. Verze 7. interní tisk. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010, [poslední aktualizace 28. dubna 2010 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z www: <http://www.teiresias.muni.cz/download/Metodika_VII.pdf>.

– PAVLÍČEK, Radek. Rovný přístup: Projekt Blind Friendly Web přístupnost webu opravdu pro každého. Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2010, 62, 7–8. Dostupný také z www: <http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/0708-2010/rovny-pristup-projekt-blind-friendly-web-pristupnost-webu-opravdu-pro-kazdeho-73-692.htm>.

Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Česká pravidla prístupnosti. Dostupný z www: <http://www.pristupnost.cz/ceska-pravidla-pristupnosti/>

– SONS ČR. TyfloCentrum Brno. 2001. Blind Friendly web. C2001-2008 [cit. 2009-09-14]. Dostupný z www: <http://www.blindfriendly.cz/>.

– ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0.

W3C [online]. W3C Recommendation 11 December 2008. 2008 [cit. 2011-03-02]. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Dostupný z www: <http://www.w3.org/TR/WCAG20/>.


Diskuze ke článku "ROVNÝ PŘÍSTUP: Elektronické informace a dálkové služby knihoven pro uživatele se speciálními potřebami"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2