LITERÁRNÍ VÝROČÍ

ČERVENEC

Sestavil MILAN VALDEN

1. 7. 1892 tedy před 120 lety se narodil americký autor detektivek „drsné školy“ James M. Cain (†1977), autor několikrát zfilmovaného románu Pošť­ák vždycky zvoní dvakrát.

1. 7. 1907 tedy před 105 lety se narodil ruský spisovatel Varlam Šalamov (†12. 8. 1982), autor Kolymských povídek z prostředí stalinských lágrů, kde sám strávil sedmnáct let na nucených pracích.

1. 7. 1952 tedy před 60 lety zemřel český básník, prozaik a dramatik Fráňa Šrámek (*1877).

Hermann Hesse2. 7. 1877 tedy před 135 lety se narodil švýcarský spisovatel Hermann Hes­se, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1946). Učil se mechanikem a pak se stal knihkupcem. Psal básně a povídky a od roku 1904 se věnoval pouze psaní. Roku 1911 podnikl cestu do Indie, což ovlivnilo jeho zájem o východní filozofie. Z jeho díla patří k nejznámějším romány Stepní vlk, Narcis a GoldmundHra se skleněnými perlami, z kratších próz pak např. Demian, Klingsorovo poslední léto nebo Siddhárta.

2. 7. 1977 tedy před 35 lety zemřel Vladimir Nabokov (*1899), spisovatel ruského původu, který po revoluci odešel nejprve do Berlína a pak do USA a poslední léta prožil ve Švýcarsku; jedna z nejvýraznějších postav moderní světové lite­ratury. Psal rusky (např. romány Lužinova obrana, Pozvání na popravu nebo Dar), později ang­licky (proslulý bestseller Lolita, dále např. Pnin, Ve zname­ní levobočka nebo Bledý oheň). Psal také básně, povídky a eseje a překládal cizí i vlastní díla (z ruštiny do angličtiny či naopak).

2. 7. 1987 tedy před 25 lety zemřel Václav Černý (*1905), literární historik, kritik a překladatel (přeložil např. Cervantesova Dona Quijota nebo Montaig­neovy Eseje), autor rozsáhlých pamětí.

Tom Stoppard

3. 7. 1937 tedy před 75 lety se narodil světoznámý britský dramatik a scenárista českého původu Tom Stoppard, dobře známý svým zájmem o rodnou vlast a podporou českých disidentů v 70. a 80. letech, o nichž mj. pojednává i jeho hra Rock’n‘Roll. Z dalších her: Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi, Travestie, To pravé, Arkádie. Získal Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare.

4. 7. 1627 tedy před 385 lety zemřel anglický básník a dramatik Thomas Middleton (*1580).

4. 7. 1927 tedy před 85 lety se narodil americký dramatik a scenárista Neil Simon, nositel Pulitzerovy ceny za hru Lost in Yonkers, autor her Apart­má v hotelu Plaza, Apartmá v Kalifornii, Bosé no­hy v parku, Biloxi Blues, Sladká Charity a mnoha dalších; patří k nejúspěšnějším a nejhranějším světovým dramatikům.

4. 7. 1967 tedy před 45 lety zemřel Ondřej Sekora (*1899), tvůrce Ferdy Mravence a brouka Pytlíka.

6. 7. 1877 tedy před 135 lety se narodil ruský spisovatel Alexej Remizov (†1957), z jehož díla vyšly česky např. Křížové sestry.

6. 7. 1907 tedy před 105 lety se narodil Jaroslav Foglar (†1999), oblíbený autor próz pro mládež Ho­ši od Bobří řeky, Záhada hlavolamu či Stínadla se bouří a spoluautor komiksu Rychlé šípy.

6. 7. 1952 tedy před 60 lety se narodila anglická spisovatelka Hilary Mantelová, nositelka Man Bookerovy ceny za historický román Wolf Hall, který vyšel i česky.

William Faulkner6. 7. 1962 tedy před 50 lety zemřel americký prozaik William Faulkner (*1897), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1949), autor náročných romá­nů z jižanského prostředí Hluk a vřa­va, Srpnové světlo, Když jsem umírala, Divoké palmy, Komáři, Prapory v prachu, Absolone, Absolone!, Neodpočívej v pokoji, Nepřemožení, Svatyně, Báj, Pobertové, trilogie Vesnice, MěstoPanské sídlo a dalších.

8. 7. 1822 tedy před 190 lety zemřel anglický romantický básník a dramatik Percy Bysshe Shelley (*1792), jeden z největších básníků anglické-ho jazyka; je autorem mnoha lyrických i dlouhých vizionářských básní, jako je např. Odpoutaný Prométheus; napsal též drama Cenci.

8. 7. 1892 tedy před 120 lety se narodil anglický prozaik a básník Richard Aldington (zemřel před 50 lety, 27. 7. 1962), autor románu z první světové války Zemřel hrdina.

12. 7. 1817 tedy před 195 lety se narodil americký esejista a filozof Henry David Thoreau (†1862), představitel transcendentalismu, autor spisu Walden aneb Život v lesích.

12. 7. 1892 tedy před 120 lety se narodil polský spisovatel Bruno Schulz (†1942), zavražděný nacisty, autor povídek z židovského prostředí Skořicové krámy.

14. 7. 1912 tedy před 100 lety se narodil kanadský literární kritik a teoretik Northrop Frye (†1991), jedna z nejvlivnějších osobností literární teorie 20. století; česky vyšly jeho zásadní práce Anatomie kritikyVelký kód – Bible a literatura.

14. 7. 1917 tedy před 95 lety se narodil americký spisovatel William Eastlake (†1997), autor slavného válečného románu Hájili jsme hrad.

15. 7. 1892 tedy před 120 lety se narodil Walter Benjamin (†1940), německý literární kritik, filozof a překladatel židovského původu; česky vyšly z je­ho tvorby výbory Dílo a jeho zdroj, Agesilaus Santander, Literárněvědné studieTeoretické pasá­že.

18. 7. 1817 tedy před 195 lety zemřela dodnes populární anglická spisovatelka Jane Austenová (*1775), autorka románů Rozum a cit, Pýcha a před­sudek, Emma, Opatství Northanger, Man­sfieldské panstvíAnna Elliotová.

18. 7. 1982 tedy před 30 lety zemřel Roman Jakobson (*1896), ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století. Před druhou světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Po válce přednášel v USA. Česky vyšly např. jeho knihy Dialogy, Cyrilometodějské studie, Poetická funkceFormalistická škola a dnešní literární věda ruská.

19. 7. 1957 tedy před 55 lety zemřel italský spisovatel Curzio Malaparte (*1898), autor knih Kaput či Kůže.

21. 7. 1997 tedy před 15 lety zemřela Růžena Grebeníčková (*1925), česká literární teoretička a překladatelka, která patří k nejvýznamnějším evropským literárním teoretikům 20. století. Knižně vyšly studie v souborech Literatura a fiktivní světy, Tělo a tělesnost v evropském myšlení, Máchovské studie aj.

22. 7. 1967 tedy před 45 lety zemřel americký básník a spisovatel Carl Sandburg (*1878), nositel dvou Pulitzerových cen za poezii a jedné za biogra­fii Abrahama Lincolna; česky vyšly výbory Dobré jitro, AmerikoOcel a dým.

23. 7. 1957 tedy před 55 lety zemřel italský spisovatel Giuseppe Tomasi di Lampedusa (*1896), autor jediného románu Gepard, vydaného posmrt­ně a zfilmovaného Luchinem Viscontim.

23. 7. 2002 tedy před 10 lety zemřel americký spisovatel a rabín Chaim Potok (*1929), autor románů Vyvolení, Slib, Jmenuji se Ašer Lev, Dar Ašera Leva, Na počátku, Já hlína jsem, Brány listopadu, Kniha světel a dalších.

Alexandre Dumas st.24. 7. 1802 tedy před 210 lety se narodil francouzský spisovatel Alexand­re Dumas st. (†1870), autor Tří mušketýrů, Hraběte Monte Crista, Králov­ny Margot a dalších historicko-dobrodružných romá­nů.

24. 7. 1857 tedy před 155 lety se narodil dnes pozapomenutý dánský spisovatel Henrik Pontoppidan (†1943), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1917).

24. 7. 1927 tedy před 85 lety zemřel jeden z nejslavnějších japonských spisovatelů Rjúnosuke Akutagawa (*1892), podle jehož povídek vznikl slavný film Akiry Kurosawy Rašómon a po němž je pojmenována i významná japonská literární cena.

26. 7. 1927 tedy před 85 lety zemřel italský spisovatel Federico De Roberto (*1861), autor románového cyklu Místokrálové.

28. 7. 1842 tedy před 170 lety zemřel německý romantický básník a prozaik Clemens Brentano (*1778), s přítelem Achimem von Arnim je spoluautorem sbírky německých lidových a starých písní Chlapcův kouzelný roh, z níž později čerpalo mno­ho skladatelů texty pro své písně.

28. 7. 1927 tedy před 85 lety se narodil americký básník John Ashbery, z jehož díla vyšel česky výbor Autoportrét ve vypouklém zrcadle (za stejnojmennou sbírku dostal autor Pulitzerovu i Národní knižní cenu).

30. 7. 1862 tedy před 150 lety se narodila Bože­na Viková-Kunětická (†1934), česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička, autorka románů a novel Justyna Holdanová, Minulost, Vzpou­ra, Pán a mnoha dalších povídek, her a jiných prací, často s feministickou tendencí.

Ingmar Bergman30. 7. 2007 tedy před 5 lety zemřel Ingmar Bergman (*14. 7. 1918), švédský divadelní a filmový režisér, scenárista a spisovatel, jedna z nejvýznamnějších postav světové kinematografie, autor více než čtyřiceti filmů; napsal autobiografie Laterna magicaObrázky a mnoho svých filmových scénářů přepsal do podoby filmových povídek, z nichž řada vyšla i česky: Fanny a Alexandr, Sedmá pečeť, Lesní jahody, Jako v zrcadle, Hosté večeře Páně, Mlčení, Scény z manželského života, Hadí vejce, Persona, Šepoty a výkřiky, Tváří v tvář, Podzimní sonáta, Co chvilku křičí na jevišti světa, Sarabanda. Na konci života vydal také volnou autobiografickou trilogii Dobrá vůle, Nedělňátka Soukromé rozhovory a scénář Nevěra, jejichž realizaci ale svěřil jiným režisérům.


Diskuze ke článku "LITERÁRNÍ VÝROČÍ"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2