POSTŘEHY – NÁZORY: Jaký má být knihovník 21. století?

MILADA PÍSKOVÁ milada.piskova@fpf.slu.cz

Úvahy o pracovním a morálním profilu českého knihovníka jsou stejně staré jako tato profese sama. Mají teoretický, ale i praktický charakter, který vychází ze zkušeností prověřených více než sto lety. Nestor českého knihovnictví Z. V. Tobolka například říká: „Zdar knihovny jest závislý na zdatnosti zaměstnanců knihovny. V naší republice název knihovníka náleží v knihovnách vědeckých a administrativních silám, majícím vysokoškolské vzdělání, v knihovnách veřejných pak jen těm zaměstnancům, kteří prokázali zkouškami znalost písemnictví a knihovnické sprá­vy […] Ani v jedné knihovně neměl by býti knihovníkem ten, kdo nemá lásky ke knihovnickému povolání […] Každý, kdo je knihovníkem, měl by býti vzorem pořádku, dochvilnosti a přesnosti, poněvadž neúprosný pořádek, dochvilnost a přesnost jsou základy každé dobře fungující knihovny […] Knihovnické povolání vyžaduje si dnes veliké píle, veliké vytrvalosti a trpělivosti, znalost duše toho, jenž četbu hledá, a vlastnosti pravého pedagoga, kte­rý ochotou, laskavostí, kritickým rozhledem, úsluž­ností dovede čtenářovi zodpovědět, studium mu usnadnit a k četbě získat. Knihovník dnešní doby musí býti pracovník hbitý, čiperný, obratný, zdvořilý, svědomitý, přesný, energický, činorodý, dob­ré paměti, výborné soudnosti, praktického rozhodování, jež řídí se vždy důvody věcnými, ne pohnutkami osobními. Musí to být člověk lidský, mravně vysoko stojící, ušlechtilé povahy, kulturní a encyklopedicky vzdělaný.“ (TOBOLKA, Z. V. aj. Československé knihovnictví).

Psal se rok 1925, když vyšla tato „bible českého knihovnictví“, odborné vzdělávání knihovníků bylo na samotném začátku, ale už tenkrát bylo zřejmé, že k osobním kvalitám knihovníka přistupuje nezbytně všeobecné a odborné vzdělání, orientace v české a světové literatuře.

Od dob Tobolkových se mnohé změnilo. Obor Knihovnictví se dnes studuje v několika variantách na středních a vysokých školách, pojem celoživotního vzdělání v knihovnách už dávno zdomácněl. K oborům společenskovědním přibyly disciplíny technické a informatické, nadešel věk nové, elektronické formy knihy. Požadavky na odborné vzdělání knihovníka se stále zvyšují a mnohem více platí také konstatování, že knihovnická práce je nejen povoláním, ale také posláním. Jestliže se ve 20. letech 20. století uvažovalo o využití žen v knihovně především „k pomocné službě knihovnické“, v současnosti ženy v knihovnách dominují, a to i v těch nejvyšších funkcích, stejně jako na knihovnických školách.

Profese knihovníka patří tradičně k těm nejušlechtilejším. Od prvopočátku jsou knihovníci vnímáni veřejností jako lidé sečtělí, vzdělaní a laskaví. Jednadvacáté století přineslo do jejich profese nové nároky, a tak se opět, tentokrát v celosvětovém měřítku, začalo uvažovat, co by mělo být v moderní době podstatou knihovnické práce, jak by měl vypadat knihovník 21. století.

V roce 2006 vydala varšavská univerzita antologii národních etických kodexů knihovníka – (Kodeksy etyl bibliotekarskej na świecie. Varšava: Nauka-dydaktika-praktyka). Kolektiv autorů a překladatelů zde přibližuje čtenáři etické normy knihovníků z 61 zemí světa. Je to čtení velmi zajímavé. Není samozřejmostí, že by největší a nejvyspělejší země měly nejrozsáhlejší kodexy. Zaujal nás etický kodex Velké Británie, země, kterou se inspirovali zakladatelé českého a slovenského knihovnictví. Hned v úvodu si sestavovatelé položili otázku, proč je potřebný takový kodex v moderní době. Je zde uveden i kontakt na Knihovnickou asociaci, kam se knihovník může obrátit v případě dotazů. Knihovnická profese má v tom­to případě dvě podoby: knihovník a informační pracovník. Kupodivu tento kodex není přístupný na internetu.

Podrobně rozpracovaný je také maďarský kodex. Zdůrazňuje např. respektování lidských práv, demokratických principů, intelektuální svobody a právo na dostupnost informací.

Kodexy afrických a asijských zemí naznačují stav a úroveň zdejších knihoven, jejich místo v da­ném společenském zřízení.

Etický kodex českých knihovníků (dostupný na adrese http://skip.nkp.cz /CoKodex.html) byl přijat na sjezdu SKIP ČR v Jindřichově Hradci v roce 2004. Je stručný, hutný a jasný. Rozvoj mezinárodní komunikace přinesl nezbytnost znát dokonale světové jazyky, rozvoj výpočetní techniky vyžaduje informační gramotnost, a to nejen u knihovníků, ale i u čtenářů/uživatelů. Zajímavý je ta­ké požadavek vzájemné solidarity knihovníků při řešení složitých situací v případě, že byly ohroženy principy etického kodexu.

Tobolkovy zásady a principy jsou ovšem nadčasové.


Diskuze ke článku " POSTŘEHY – NÁZORY: Jaký má být knihovník 21. století?"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2