AUTOMAT KNIHOVNA s Ing. JIŘÍM NECHVÁTALEM, vedoucím oddělení automatizace Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích

„V naší knihovně nerozlišujeme čtenáře ani služby…“

Jiří, neodepřu si na úvod obecnější a již tradiční otázku v této rubrice: Jak vnímáš současnou situaci automatizace knihovnictví v České republice? Co tě v posledních letech potěšilo, a co naopak považuješ za problém volající po změně?

Z pohledu IT, což je má doména, je automatizace v knihovnách podle mého názoru na dobré úrovni a myslím, že plně srovnatelná s komerčním sektorem. Ale tím neříkám, že by nebylo co vylepšovat. Co mě osobně nejvíce potěšilo a těší dlouhodobě, je projekt obálkyknih.cz. Jeho přínos je pro čtenáře obrovský a pro knihovny bez volného výběru, ke kterým také částečně patříme, darem z nebes. Dnes jsou čtenáři zvyklí objednat si kni­hy večer v „klidu domova“ a druhý den si je jen rychle vyzvednout ve své knihovně. Dlouhodobě nám klesají objednávky provedené v knihov­ně a naopak stoupají objednávky z internetu. Stejně tak rostou i přístupy do elektronických databází. Sleduji čtenáře v naší knihovně, jak vyhledávají v katalogu – texty již mnozí nečtou, orientují se a objednávají podle obrázků obálek. Dělali jsme si statistický průzkum a zjistili, že kniha s obálkou dosahuje 2–3x vyšší frekvence výpůjček než kni­ha bez obálky. Něco na tom bude – tohle má smysl.

V Jihočeské vědecké knihovně (JVK) se snaží­me doplnit grafické náhledy i do našich ostatních sbírek. Vloni jsme zpřístupnili v katalogu náš fond starých tisků – přibližně 30 000 svazků, doplněných přes 110 000 obrázky (vazby, titulní listy, kresby, charakteristické znaky); včetně 15 000 naskenovaných původních katalogizačních lístků.

Dále jsme ve spolupráci se serverem obalkyknih.cz naskenovali a zpřístupnili obálky našeho fondu filmových DVD (okolo 600 titulů). V červnu letošního roku jsme naskenovali a na obalkyknih.cz uložili přes 6000 náhledů obálek audio CD. Jsou dostupné přes EAN a může je využít jakákoli knihovna. Průběžně digitalizujeme a zveřejňujeme naše unikátní sbírky exlibris a grafických listů. Vše je pro kohokoli dostupné v našem katalogu.

Veliký problém knihoven vidím v omezeních vyplývajících z autorského zákona. Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a všichni to vědí. Jen zatím nedošlo k všestranně přijatelné dohodě – pokud je vůbec možná. Pamatuješ si, kde stály kamenné prodejny s audio CD, videopůjčovny? Dnes už tam nejsou. Knihovny to mají trochu snadnější – papírová kniha je a bude stále žádá­na, ale u nastupující generace již zvítězil digitální věk a hlavně „potřeba“ získat informaci hned a snadno. Obávám se, aby nás možnosti techni­ky nepředběhly (doběhly nás už dávno).

Před časem jsem si chtěl koupit jednu odbornou publikaci a hledal ji přes Google. V žádném obchodě se již neprodávala, antikvariáty ji neměly. Nakonec mě výsledky vyhledávání přivedly na jedno nejmenované nelegální úložiště dat – zde byla kopie knihy v PDF ve velmi dobré kvalitě volně ke stažení. Zaujalo mě to a po krátkém průzkumu jsem byl překvapen, kolik tam bylo titulů volně k dispozici. A jak je snadné jejich získání – nemusím ani do knihovny… Tohle beru jako veliké omezení v dostupnosti informací v ČR a naši konkurenční nevýhodu proti zemím, kde to mají nastaveno lépe. Vzpomněl bych na problém s vypůjčováním e-knih, zveřejňováním digitalizovaných periodik…

Knihovna, ve které pracuješ, je představitelkou určitého typu: vědecká knihovna s tradicí, nyní krajská knihovna, která ovšem plní zároveň městskou funkci. Navíc se nachází v historickém univerzitním městě, má mnoho poboček, historický, ale i moderní fond. Určitě narážíte z hlediska automatizace na rozdílné požadavky ze strany zpracování fondů, oddělení služeb a různých cílových skupin uživatelů – jak se to dá všechno skloubit?

Abych se přiznal, mně osobně to jako problém nepřipadá… vůbec si jej neuvědomuji. V naší knihovně nerozlišujeme čtenáře ani služby. Pro všechny platí stejná pravidla, práva i povinnosti. Stejně tak pro zaměstnance (možná jsme jediná knihovna v ČR, kde i zaměstnanci platí poplatky z prodlení).

Propojení vědecké a městské knihovny vidím spíše jako výhodu – běžný čtenář se snadno do­sta­ne k odborné literatuře a i vědec si může přečíst román. Zároveň zpracování fondu a z to­ho vyplývající kvalita záznamů je vysoká, a tu může využít i běžný čtenář. Nicméně se snažíme různým cílovým skupinám nabízet i rozdílné služ­by, které mohou dané čtenáře zaujmout. Například pro vysokoškolské studenty organizujeme přednášky týkající se zpracování citací, na pobočkách pořádáme Noc s Andersenem pro děti, besedy s regionálními autory, pro seniory školení internetu…

Pamatuji si, že v programu VISK 3 se před pár lety objevil váš projekt na vybavení jedné z poboček knihovny RFID technologií – podařilo se to? Mohl bys popsat, co vás vedlo k tomuto kroku, jaká byla očekávání, jaké jsou zkušenosti z provozu a zda uvažujete o nasazení RFID i v dalších provozech?

Technologii RFID jsme nasazovali před třemi lety na naší pobočce Čtyři Dvory, která je největší jak velikostí obsluhované populace, tak i rozsahem fondu. Zároveň sem chodí hodně studentů – blízkost Jihočeské univerzity je znát. Cílem bylo zlepšit úroveň služeb uživatelům: samoobslužné výpůjčky a vracení, rychlejší a atraktivnější poskytování služeb, větší prostor pro komunikaci knihovníků s uživateli díky automatizaci rutinních činností. Dále zlepšit ochranu knihovního fondu, zefektivnit a zrychlit kontrolu řazení a revize knihovního fondu. Projekt byl zároveň brán jako referenční jak pro naši knihovnu, tak i pro ostatní knihovny v regionu. Všechno nešlo hladce a bez problémů. Museli jsme přizpůsobit náš knihovní systém i pracovní návyky. Povedlo se ale všech­ny problémy překonat a nyní knihovna půjčuje k plné spokojenosti čtenářů.

Dlouhodobým cílem bude postupný přechod na RFID technologii v celé naší knihovně. Co nám v tomto brání, je množství peněz, které bychom museli vynaložit, prostředky se hledají obtížně. Z hlediska technologie jsme připraveni již dnes.

Už jsi zmínil projekt obálkyknih.cz – vaše knihovna ho přebírá do své gesce. Mohl bys říct, co bylo důvodem, jak teď služba funguje a jaké jsou záměry do budoucna?

Tahle služba je pro nás velmi důležitá. A myslím nejen pro naši knihovnu. Využíváme náhledy obálek nejen v katalogu, ale také v dalších našich systémech. Zapojili jsme se již od počátku jako uživatelé a později nabídli Moravské zemské knihovně (MZK) možnost vybudovat u nás lokální cache obálek. K tomu nakonec nedošlo.

Problém současného stavu služby je centrální řešení s jediným serverem v MZK. Jeho výpadek následně komplikuje život všem uživatelům katalogů – nedostupné obálky, zpomalení běhu katalogů apod. S Petrem Žabičkou (MZK) jsme často při vzájemných setkáních řešili možnosti zabezpečení služby proti takovým výpadkům. V loňském roce nás už asi MZK měla „plné zuby“ (myšleno žertem) a projekt nám předala. Ale teď vážně – MZK se podílí na celé řadě jiných celorepublikových projektů a na obálkyknih.cz již nemá kapacity, které si takový projekt vyžaduje. Po vzájem­né dohodě JVK převzala vývoj a provoz služ­by. Respektive současný držitel práv na obálkyknih.cz je SDRUK, který práva převzal od MZK a udělil naší knihovně oprávnění k dalšímu rozvoji projektu.

Co se bude s projektem dít dále? V současnosti využívá služeb serveru obalkyknih.cz přes 140 registrovaných knihoven a desítky dalších neregistrovaných uživatelů. Databáze obsahuje přibližně 800 000 titulů a ke každé knize eviduje nejenom obálku a popisné informace, ale celou řadu dalších informací – recenze, obsah… Je již velmi náročné provádět údržbu a podporu databáze, která zabírá téměř 220 GB a má miliony položek. Projekt původně řešil pouze obálky a o ostatní objekty se rozšířil postupně. Vyvíjíme novou verzi služby, která již počítá se všemi možnými typy obsahů. Zjednoduší se a zrychlí fungování a odezva webové služby. Zásadním krokem je oddělení master kopie serveru pro operace vkládání a editaci záznamů a slave kopie určené jen pro čtení – zásobující obrázky katalogy knihoven. Cílem pro příští rok je vybudování minimálně dvou slave serverů v různých lokalitách (Brno, České Budějovice), které zajistí dostupnost služ­by i při výpadku jednoho z nich.

Je u nás skoro tradicí, že se na mnoha knihovnických fórech hovoří o různých technologických novinkách a trendech, všichni se shodnou, jak jsou výborné, ale pak si mezi sebou postesknou, že tohle „náš systém“ hned tak umět nebude, vrátí se domů do svých knihoven a dál pracují s AKS, které se potýkají s mnohem základnějšími problémy. Často také slýcháme, že „musíme tlačit na své dodavatele“. Jak vnímáš tuhle situaci, respektive myslíš, že je to stále tak? Pokud ano, je podle tebe něja­ká šance to změnit a z těch, co „tlačí“, se stát těmi, kteří jsou „taženi“ směrem k inovacím?

Pro nás byl klíčový rok 2006, kdy jsme přešli ze systému Tinlib na systém ARL od firmy Cosmo­tron. Tinlib se zastavil ve vývoji a již neměl budoucnost. Nový systém nám umožnil realizovat dosud nevídané možnosti. JVK patří spíše k těm knihovnám, které tlačí svého dodavatele a samy se zároveň rády nechávají „táhnout“ ve vývoji novinek pro čtenáře. Disponujeme v knihovně dobrým týmem lidí a i díky vstřícnosti dodavatele ARL dotahujeme věci do zdárného konce a ku prospěchu a spokojenosti našich uživatelů. Důležité je podívat se na vše pohledem běžného čtenáře a tomu přizpůsobit logiku fungování novinek. Čtenáře nezajímá, že něco nejde či je to svá­záno nějakými pravidly a omezeními. Čtenář chce infor­mace ve stravitelné formě, rychle a jednoduše.

Podílíme se na vývoji či připomínkovaní většiny nových funkcí v ARL. Zároveň je první nasazujeme a ladíme za provozu. Jako první v ČR například nabízíme čtenářům mobilní verzi IPACu optimalizovanou pro chytré telefony. A myslím, že se povedla. Nechci tím nikomu dělat reklamu, ale za sebe tvrdím, že spolupráce je na výborné úrovni. Občasné spory a neshody jsou spíše dány rozsahem společně řešených úkolů. Ale to k tomu patří…

Co si slibuješ od Centrálního portálu knihoven? Je to ambiciózní projekt, který skýtá mnoho příležitostí a zároveň nese velké riziko – co podle tebe převáží?

Doufám a věřím, že převáží přínosy, ale vývoj bu­de náročný a dlouhý. Financování celého projektu vidím jako největší riziko. Hlavně do budoucna. Takovýto projekt vyžaduje každoroční pří­sun značné sumy peněz. Aktuálně se počítá s pro­střed­ky z VISK, ale pokud vyschne tento zdroj, což není nereálné, co bude dál – bude muset přispívat každá zúčastněná knihovna. V knihovnictví není peněz nazbyt. Rozpočty jsou napnuté a pro menší knihovny bude problém dát na centrální portál tisíce až statisíce každý rok. Velké knihovny si CPK nahradí své vyhledávací disco­ve­ry systémy a ušetřené prostředky investují sem, ale ostatní knihovny nic nenahrazují. Jsou to pro ně peníze navíc. Bude důležité a obtížné najít takové funkce, aby se případné investice knihovnám vyplatily. Pokud jim portál nepřinese výhody, nepůjdou do toho.

Děkuji za odpovědi.

Ptal se JAN KAŇKA


Diskuze ke článku "AUTOMAT KNIHOVNA s Ing. JIŘÍM NECHVÁTALEM, vedoucím oddělení automatizace Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2