Jaroměřická knihovna jako výkladní skříň obce

HELENA VYKYDALOVÁ knihovnajaromerice@centrum.cz

Pohled do interiéru knihovnyNevím, zdali právě o jaroměřické knihovně má být zveřejněn článek v časopise pro knihovníky a čtenáře. Není příliš výjimečná mezi ostatními, ba dokonce usuzuji, že v posledních letech vzrůstá úroveň vybavení i činnosti většiny knihoven.

Je pravdou, že prudký vzestup kvality Obecní knihovny v Jaroměřicích nastal jejím přestěhováním v roce 2004 do nově opraveného selského stavení uprostřed návsi, které nese název Centrum života a podnikání a snad se doposud plně s tímto názvem slučuje. Budova byla zrekonstruo­vána díky evropským dotacím a kromě knihovny zde má místo dětský lékař, kadeřnictví, kosmetika, společenská klubovna a dva střešní byty. Je dobře, že dotace „došly“ i na konec Pardubického kraje, do cípu Malé Hané – víceméně na Moravu v Čechách. Obec čítá přibližně 1200 obyvatel, z toho 150 dětí do patnácti let.

Na vesnici je post knihovnice poněkud odlišný od postavení městských kolegyň, a to v případě výhod i nevýhod. Především úvazek je závislý na počtu obyvatel, v jaroměřickém případě činí 15 + 5 hodin týdně, další polovina úvazku je věnována úklidu celého objektu a obecního úřadu.

Vzhledem k rozsáhlé činnosti rozhodně neexistuje pracovní doba „od – do“. S ohledem na věk i rodinné zázemí se může „oddanost“ knihovnice značně lišit. Opět v našem případě oba předpoklady této činnosti nahrávají (děti doma nepláčou a manžel se občas zeptá, jestli má do knihovny odvézt peřiny). Pak se může práce knihovnice změnit v poslání. Vážím si toho, že mi bylo dopřáno poslední léta produktivního věku v knihovně pracovat a využít zde nabyté zkušenosti jak literární, kulturní, tak i propagační.

Kladný vztah k lidem je stejně důležitý jako základní orientace v literatuře. Je ctí přivítat maminku s miminkem, která zvolila jednu z prvních vycházek právě do knihovny, stejně jako pomoci 85leté babičce srovnat knihy do batůžku, neboť ta je velmi šťastná, že si může ještě vybrat knihy sama. Čtenáři jsou vesměs spoluobčané, se kterými žijeme, známe jejich rodinné poměry a mnoh­dy vyslechneme jejich radosti i problémy. O to jsou, myslím, ve velkých knihovnách při náročném provozu kolegyně ochuzeny.

Ve vesnické knihovně je třeba mít i tzv. „fortel“ – je nutné v zimě uklidit sníh, v létě vymést okolí budovy, pečovat o zeleň, zajistit funkčnost objektu atd. Někdy to dopadá tak, že je nutno rych­le schovat mop či koště a s úsměvem provést hos­ty aktuální výstavou či nabídnout vhodnou knihu i v „nepůjčovní“ době.

Knihovna sídlí v Centru života a podnikáníMožná právě tím, že není přesně oddělená výpůjční doba od dalších činností, zvyšuje se počet výpůjček i čtenářů. Když kolemjdoucí vidí, že se v knihovně svítí, prostě zajdou pro knihu či jenom pro informaci – 3479 evidovaných návštěv. Počet čtenářů se několikanásobně zvýšil a v loňském roce dosáhl čísla 292 včetně 95 dětí, čemuž odpovídá i počet výpůjček 11 601, z nichž si 2003 knihy půjčily děti. Náročnější čtenáře uspokojila meziknihovní výpůjční služba (530 titulů). Zde chválím vynikající spolupráci s knihovnami v Jevíčku, v Moravské Třebové, ve Svitavách a s Vědeckou knihovnou v Olomouci.

Finanční příspěvek obce 25 000 Kč na nákup knih zdaleka nepokryje požadované novinky. Velkou výhodou je výměnný fond z obsluhující knihovny v Jevíčku a výborné metodické vedení kolegyň. Byly to právě kolegyně z Jevíčka, které mě metodicky zasvětily v roce 2007 do vedení knihovny. Nastartovaný on-line katalog obětavě pomohly uvést do chodu, roztřídily naučnou literaturu správně podle desetinného třídění, připravují společná setkání knihovníků regionu k výmě­ně zkušeností, zajišťují účast na zajímavých školeních či přednáškách. Společně se mnohdy podílíme na organizaci nákladnějších akcí zejména pro děti. Jsou mi vždy dobrými rádkyněmi a pomocnicemi v nouzi – dnes již Přítelkyně s velkým P.

Významnou činností obecní knihovny je ta „vedlejší“. I díky ní se rozšiřuje řada čtenářů. Práce s dětmi je nejstěžejnější a snad nejsmysluplnější. Plusem je dobrá spolupráce s pedagogy ZŠ Jaroměřice.

Besedy se spisovateli, literární, recitační, výtvarné a prázdninové soutěže, pexesový turnaj, Pohádkový les, Noc s Andersenem, Pasování na čtenáře, Čertovské půjčování – to jsou namátkou vybrané akce, které knihovna pořádala. Mimo četby se daří děti přimět k tvořivé práci ve výtvarných dílnách keramiky, korálkování, práce s fimo hmotou, enkaustikou aj. Rády navštěvují probíhající výstavy ve výstavní síni, která je součástí knihovny.

Pro dospělé je také připravena pestrá nabídka programů, v nichž si snad každý najde, co ho zaujme – besedy se spisovateli, cestopisné a regio­nálně historické přednášky, vzdělávací kurzy (počítačové a výuka angličtiny), zájmové přednášky, meditace, módní přehlídky, koncerty, zájezdy do divadel, za památkami UNESCO, advent­ní zájez­dy a poznávací zahraniční zájezdy. Od roku 2008 probíhá kurz patchworku a paličkování, dnes se může pochlubit i samostatnými výstavami. Oblíbené jsou také předváděcí a prodejní trhy – jarní i adventní.

Větší projekty se organizují ve spolupráci se školou a místními spolky. Finančně nákladnější akce jsou hrazeny ze získaných grantů z programu Knihovna 21. století vyhlášeného MK ČR (například v roce 2012 jsme získali 8000 Kč).

Veškeré akce je třeba vhodně naplánovat, připravit, uskutečnit, finančně „vyladit“, zhodnotit a prezentovat na webu obce či knihovny a v re­gionálním zpravodaji. Někdy je nutná pomocná ruka, třeba jen k přípravě židlí…, ale všechny kolegyně asi vědí, o čem je řeč.

Velkou odměnou jsou spokojení čtenáři, kteří se rádi vracejí, a třeba i milý zápis spisovatelky, malíře, lektora či hostů v naší kronice.

Také na vaši návštěvu se těší

HELENA VYKADALOVÁ

Helena Vykydalová

Foto archiv knihovny

Obecní knihovna Jaroměřice optikou metodiky

Helenka Vykydalová nastupovala do ja­ro­mě­­řické knihovny za velmi složitých okolností. Předchozí knihovnice vinou těžké nemoci nemohla vykonávat vše tak, jak by mělo být, proto na Helenku, kromě smutného převzetí knihovny, čekal opravdu velký kopec práce a na nás také.

Její počáteční handicap (žádné zkušenosti s prací na počítači) byl odstraněn velmi rychle a dnes už si sama edituje webové stránky. Pro Helenku je typické, jak uvádí ve svém článku, že na své práci nevidí nic zvláštního, hodného zveřejnění. Její přístup k práci, vztah k lidem, organizační schopnosti, laskavost, vlídnost a skromnost by ale mohly být příkladem pro všechny knihovníky.

Helenka má výborné vztahy s obecním úřadem a věta jaroměřického pana starosty: „Knihovna je výkladní skříní obce,“ zazněla i v Klementinu při vyhlašování Knihovny roku. Na první metu paní Helenka nedosáhla, ale není všem dnům konec. Často mluvíme o komunitní knihovně. Budete-li chtít vidět v praxi, co se za tímto pojmem skrý­vá, jeďte se podívat do Jaroměřic.

Stáňa Kavanová Městská knihovna Jevíčko


Diskuze ke článku "Jaroměřická knihovna jako výkladní skříň obce"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2