Z TAJEMSTVÍ KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA: Kramářské písně

IVA BYDŽOVSKÁ iva_bydzovska@nm.cz

Písňový komentář k projektu pražských vodovodů. Konec 80. let 19. století. (Sign. KNM KP 6881)Kramářské písně patří dnes už k téměř zapomenutým žánrům, přestože ve své době náležely k rozšířenému typu literatury. Jedná se o drobné tisky většinou o čtyřech či osmi stránkách malého formátu a v časech svého největšího rozkvětu v osmnáctém a devatenáctém století plnily celou řadu funkcí, kterou později převzala jiná média.

Charakteristická forma drobného sešitku bez desek, titulní dřevořezový obrázek, poznámka „Zpívá se jako“ v záhlaví písně a více či méně zdařilé verše většinou anonymního textu poskytovaly lidovému pub­liku zpravodajství zblízka i zdaleka, zábavu, kritiku novot a nešvarů, ale také materiál ke zbožnému rozjímání. Písně se kupovaly na trzích nebo poutích, u knihkupců nebo u nakladatelů, především písničkářů, kteří je prodávali po domech. Nebo i ve vlastním příbytku, jak nás o tom zpravují občasné na­kladatelské údaje na samotných písních (K dostání v čísle 371-2 pod Emauzskými schody) a dobové dokumenty, mezi kterými vynikají Vzpomínky pražského písničkáře Františka Haise, datované lety 1818–1897.

Pokud dnes mluvíme o kramářských písních, máme většinou na mysli tzv. písně světské, kterým se věnovala největší pozornost. Moritáty – písně o vraždách, zprávy o válkách a neštěstích, přírodních katastrofách a podivných úkazech z českých zemí, habsburské monarchie i z daleké ciziny byly rozhodně nepřehlédnutelnou částí kramářské produkce, ale větší část písní byla věnována zbožnosti. Náboženské texty, ať už oficiální, či neposvěcené cenzurou, tvoří většinu dochovaných tisků. Najdeme mezi nimi písně s biblickými náměty, písně k Ježíši Kristu, ale také množství písní obracejících se k Panně Marii, ochránkyni věřících, a ke světcům. Z těch byl nejoblíbenější český světec Jan Nepomucký jako ochránce vdov a sirotků, ale také svatá Anna, matka Panny Marie. Někdy nás souvislosti, ve kterých byli světci v písních uctíváni, možná překvapí. Svatý Valentin, k němuž se chodilo do města Příbor, byl vzýván jako patron proti „nemoci padoucí“. Naopak světcem, ke kterému se obraceli zamilovaní, byl v našich zemích svatý Antonín Paduánský.

Ani písně, které měly zpravovat o různých událostech, se často neobešly bez náboženské složky, která byla neodmyslitelnou součástí všedního života. K Bohu, Panně Marii či světcům se obracejí především texty, které informovaly o katastrofách a neštěstích. Tyto události děsily i fascinovaly za dob mocnářství stejně jako dnes. Byly vnímány jako vyjádření Božího hněvu a výzva k nápravě a pokání z hříchů.

Poslechněte ó křesťané,

co budu zpívat v té době,

příběh hrozný a strašlivý,

stal jest se v uherské zemi.

Bůh byl tuze rozhněvaný,

trestal díl uherské zemi,

to pro jejich nepravosti,

by se lepšili v krátkosti.

Ztráty velké byly všudy,

že se potopili lidi,

kolik tisíc ve všech místách

to mně věřte pravda jistá.

V Trenčínském kraji stalo se,

že městečka a vesnice,

ke sto přišly k vytopení,

co jest tu za naříkání.

Tak popisuje anonymní autor povodeň z roku 1813 a dodává závěrečnou moralitu:

Prosmež Boha nebeského,

ať odvrátí metlu jeho,

prosme jej dne také noci

on nám udělí pomoci.

Maria rodičko Boží,

pros za nás, ať nám odpustí,

syn tvůj naše nepravosti,

ať nám udělí milosti.

Další kramářské písně je možno si přečíst v digitální knihovně kramářských tisků Špalíček na www.spalicek.net, případně přímo v oddělení kniž­­­ní kultury Knihovny Národní­ho muzea, které spra­vuje nej­vět­ší českou sbírku kramářských písní.

Další obrazovou přílohu naleznete v tištěné verzi Čtenáře.


Diskuze ke článku "Z TAJEMSTVÍ KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA: Kramářské písně"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2