ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Hospodářská recese má pochopitelně vliv i na činnost islandských knihoven. Průzkum provedený v le­tech 2011–2012 odhalil velké škrty v rozpočtech veřejných knihoven. V letech 2007–2011 se provozní výdaje knihoven průběžně navyšovaly, avšak v následujícím období došlo k jejich krácení v průměru o 19 %. Míra snížení se v jednotlivých knihovnách liší, ovšem v nejhorších případech jde až o 40% pokles rozpočtů. Škrty na nákup knihovních fondů byly provedeny ve všech sledovaných knihovnách. Většina z nich snížila tuto dotaci o 30 %, jsou však i knihovny, kde se prostředky na nákup fondů snížily o 70 %. Na mnoha místech byla krácena i provozní doba, především o víkendech, a v mnoha knihovnách došlo k redukci pracovních úvazků v průměru o 11 %. Konsorcium islandských knihoven, které provozuje společný katalog Gegnir, vykazuje od roku 2010 značný nárůst výpůjček, což svědčí o větším využívání veřejných knihoven v období recese. Mno­ho knihoven také eviduje zvýšení zájmu ze strany škol a předškolních zařízení. Nejviditelnějším dopadem recese je tedy snížení dotací na nákup fondů, jež ovšem může vést k nižšímu počtu výpůjček a návštěvníků, kteří požadují aktuální dokumenty.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 1/2013, s. 45–46)

Svědkem zlatého věku evropské hudební kultury v Mnichově je sbírka 165 převážně velkoformátových hudebních rukopisů s polyfonní hudbou uchovávaných v Bavorské státní knihovně. Vzácné rukopisy ze 16.–17. století jsou digitalizovány s ohledem na jejich ochranu, a to díky finančnímu přispění německé nadace Deutschen Forschungs–gemein­schaft. Sbírku shromáždil vévoda Albrecht V., který vládl v letech 1550–1579. Na jeho dvoře působil světoznámý hudebník Orlando di Lasso, kterého vévo­da velmi podporoval. Vznik velkoformátových rukopisů souvisí s rozvojem polyfonie, kdy z jedné před­lohy zpívalo více zpěváků. Nejstarším rukopisem je sbírka chrámového zpěvu ze 14. století a nejmladší dokumenty jsou ze století osmnáctého. Jako nejvýznamnější rukopis je označováno dílo Pierra Alamirese z roku 1534. Mnoho vzácných rukopisů získali bavorští vládcové jako dar od jiných evropských panovníků, o čemž svědčí přítomnost jejich portrétů a erbů v knihách. Všechny údaje o digitalizovaných rukopisech byly zaneseny do databáze Kallisto a do mezinárodního Quellenlexikon Réper­toire International des Sources Musicales (RISM). Digitalizace probíhá v rámci evropského projektu Europeana Regia a je velmi komplikovaná kvůli velkým formátům rukopisů, některé knihy váží i více než 15 kg, což vyžaduje speciální technické vybavení.

(Bibliotheks Magazin – No. 1/2013, s. 38–42)

Unikátním a zajímavým projektem zviditelnění služeb knihoven je vybudování bibliometra – veřejné knihovny situované do metra. Na vybraných stanicích v Madridě a ve Valencii jsou umístěné futuristicky vlnité moduly ze skla, do kterých může vstoupit každý cestující a vybrat si knihu, vzít si ji na cestu do vlaku a kdykoli po přečtení vrátit na jedné z 12 zastávek metra. Je zde k dispozici 90 000 knih od více než 800 španělských a zahraničních auto­rů. Zájemci o tuto službu dostanou čtenářský průkaz, který je platný i v pobočkách městské knihovny. V bibliometru si mohou půjčit pouze dvě knihy s výpůjční dobou 15 dní, s možností prodloužení na dalších 15 dní. Zpozdné se ovšem neplatí. Uživatelé si vyhledávají knihy v on-line katalogu a vybrané tituly si vypůjčí prostřednictvím samoobslužného zařízení. Madridským metrem denně cestuje až 2,5 milionu cestujících a počet čtenářů je vysoký. Podobný typ knihoven funguje již v Santiagu de Chile a v kolumbijském Medellíně. Městská knihovna v Praze plánuje také zřídit bibliometro. Pokud se projekt podaří zrealizovat, bude prvním ve střední a východní Evropě.

(Bibliotheca Universitatis – 8. ročník. č. 2/2012–2013, s. 21–22)

Saská státní a univerzitní knihovna v Drážďanech provozuje své digitalizační centrum již od roku 2007 a od té doby zdigitalizovala na 60 000 svazků. Nejnovějším počinem tohoto pracoviště je digitalizace historických adresářů http://adressbue
cher.sachsendigital.de.
Údaje z nich dnes vyhledá­va­jí historici a vědci z oboru genealogie. Lidé zde naleznou informace o svých příbuzných a databázi využívají nejen němečtí uživatelé, ale i zájemci z ce­lé Evropy a zámoří. Nejstarší saský adresář je z Lipska z roku 1701 a pouze o rok mladší je z Drážďan. V současné podobě je po adresářích velká poptáv­ka, protože starší mikrofiše nebyly uživatelsky moc přívětivé. Projekt původně zahrnoval 130 svazků drážďanských adresářů, kdy bylo digitalizováno na 200 000 stránek, ovšem dnes se projekt zaměřil i na digitalizaci adresářů dalších saských měst a jejich obyvatel. Projekt je financován díky podpoře německé Akademie věd.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 6, Nr. 1/ März 2013, s. 36–39)

Veřejné knihovny podporují národní rozvojové cíle v Namibii. Příležitost k transformaci knihoven na moderní informační centra se objevila, když mini­s­ter­stvo školství v Namibii nabídlo finanční prostřed­ky na rozvoj informační infrastruktury v rámci projektu Vision 2030. Namibie využila pomoci Světové banky k zvládnutí výzvy v oblasti vzdělávání. Knihov­ny se změnily na moderní instituce určené k podpoře vzdělávání, výzkumu, řízení znalostí, veřejné správy a namibijského hospodářství založeného na lepším využívání dostupných informací. Jedná se o obrovský posun v historii namibijských knihoven, které dříve sloužily pouze k rekreačnímu čtení pro bílé osadníky, žádná nebyla za éry apartheidu urče­na černochům. Situace se změnila až v roce 1990 po získání nezávislosti země. V letech 1998–2002 vláda vytvořila projekt Vision 2030, což je národní strategický plán, který analyzuje a popisuje cíle transformace Namibie ze zaostalé zemědělské země na zemi bohatou na nerostné suroviny, která umí využívat všech vymožeností informačních technologií k růstu a překonání chudoby. Vláda je přesvědčena, že knihovny mohou významně přispět k rozvoji znalostní společnosti, jsou internetizovány a personál knihoven je postupně rekvalifikován k práci s ICT.

(IFLA JOURNAL, No. 1/Volume 39, s. 58–69)

Celoslovenská kampaň Do knižnice 2 – Nakazení čítaním vznikla na základě pozitivních reakcí veřejnosti – knihovníků, pedagogů, dětí a mladých lidí – na kampaň Do knižnice, která se uskutečnila v roce 2010 (www.dokniznice.sk). Na Slovensku její realizátoři začali formou různých soutěží zviditelňovat knihov­ny jako místa vzdělávání, oddechu i jako komunitní a informační centra. I v roce 2012 si zvolili soutěže jako prostředek komunikace se čtenáři i nečtenáři. Dvě výtvarné, jedna fotografická a jed­na literární soutěž měly poskytnout dětem, mladým a dospělým zájemcům možnost vyjádřit svůj názor na čtení a na knihovny různými formami. Kampaní chtějí slovenští kolegové připomenout, že být nakažen čtením je zdravé a že právě knihovny jsou místy, kde se tato nákaza nejvíc šíří. Součástí kampaně se stal Celoslovenský sněm krále čtenářů, který se uskutečnil v květnu v Prešově, dále Soutěžní přehlídka knihovnických akcí pro děti, kde se knihovníci učili práci s mládeží v Prievidzi, v listopadu se uskutečnily tři speciální workshopy pro dětské knihovníky v Trnavě, Zvolenu a opět v Prešově, které byly věnované storytellingu.

(ITlib Informačné technológie a knižnice, č. 4, ročník 16/ 2012, s. 25–26)

Bavorská státní knihovna, která byla založena v ro­ce 1558, vlastní ohromující sbírku orientálních rukopisů čítající v současnosti na 17 000 svazků. Sbír­ka byla založena orientalistou Johanem Albrech­tem Widmanstetterem již v 16. století a značně rozšířena nákupem rozsáhlých kolekcí orientálních rukopisů v 19. století. Koncem 20. století pokračuje pro tuto sbírku mimořádně příznivé období a i přes klesající rozpočty a stoupající ceny těchto rukopisů se daří sbírku rozšiřovat především díky sponzorským darům. Od roku 2009 byla obohacena o 240 rukopisů! Asijské rukopisy jsou rozšiřovány nejen nákupy v antikvariátech, ale také dary z pozůstalostí. V roce 2011 darovali pozůstalí po orientalistovi Theodoru Menzelovi 180 rukopisů v turečtině, arabštině a perštině. V loňském roce byla sbírka díky sponzorům obohacena o vzácný perský rukopis ze 16. století, který doplnil 4400 islámských rukopisů. Fond Bavorské státní knihovny obsahuje aktuálně 545 000 svazků orientálních a asijských knihovních fondů.

(Bibliotheks Magazin – No. 1/2013, s. 3–10)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2