Činnost opolských veřejných knihoven na podporu čtenářství dětí a mládeže

Čtenářství dětí a mládeže ve statistice

Autorské setkání s Marcinem Pałaszem v klubu Střediskové veřejné knihovny ve Strzeleczkach – pobočka v Zielinu (Foto Łukasz Brudnik)V opolském vojvodství v Polsku pracují s dětmi a mládeží všechny veřejné knihovny. V roce 2011 tvořilo knihovní síť 317 knihoven, z toho 39 speciálně se věnujících výhradně dětem a mládeži do 15 let. V regionu již delší dobu pozorujeme neustále klesající počet mladých čtenářů využívajících služeb veřejných knihoven. Souvisí to s prohlubujícím se demografickým problémem a výjezdy do zahraničí za prací. Problém narostl do takové míry, že se regionál­ní správa rozhodla vytvořit v regionu zvláštní demografické území, které má fungovat po­dob­ně jako speciální ekonomická teritoria. Pro ilustraci vážnosti tohoto problému stačí uvést následující údaje: v roce 2011 využilo veřejných knihoven v našem regionu 43 742 čtenářů mladších 15 let, a o deset let dříve, v roce 2001, jich bylo 61 187, tedy téměř o 40 % více.

Otázka mladých čtenářů se jeví jako jedna z nejdůležitějších ve fungování našich knihoven. Proto také většina knihovnických činností směřuje k této skupině uživatelů. Celkový fond veřejných knihoven opolského vojvodství tvoří více než čtyři miliony knih a jiných dokumentů, z toho asi 1 200 000 je určených pro nejmladší čtenáře.

Za účelem přilákat děti a mládež k četbě knih vyvíjejí zaměstnanci knihoven širokou aktivitu v popularizaci knihoven, knih a četby, mimo jiné organizují autorská setkání, knihovnické lekce, noci v knihovně. Národní knihovna (Biblioteka Narodowa) realizuje každoročně v rámci svých úkolů program Nákup nakladatelských novinek pro knihovny, který schvaluje Ministerstvo kultury a národního dědictví. Roz­hodnutím ministra v roce 2012 byla určena třetina dotací na nákup novinek pro děti a mládež. Vytváří se mnoho akcí, které mají přitáhnout mladé lidi k četbě a využívání knihovnických služeb. V době nových technologií je to obzvlášť těžký úkol, mládež odmítá číst klasické knihy. Objevují se audioknihy, e-knihy, které mohou postupně vytlačovat tradiční knihy, ale věříme, že i nová generace je bude stále číst a bude přicházet do knihoven.

Náš článek poukazuje jen na některé formy práce našich knihovníků s dětmi a mládeží. Doufáme, že uvedené činnosti se setkají se zájmem a pochopením českých knihovníků.

Noc s Andersenem v Městské veřejné knihovně v Kędzierzynu-Koźle 2. 4. 2011Dobré zkušenosti z práce s dětským čtenářem

Opolské knihovny nabízejí mladým čtenářům řadu atraktivních „setkání s knihou“. Formy práce jsou velmi pestré díky novým možnostem a zkušenostem knihovníků získaných praxí. Byly vytvořeny účinné modely komunikace s dětmi a mládeží. Zásluhou kontaktů s osvětovými institucemi, těsné spolupráce se školami, mateřskými školami a rodiči se děti a mládež rádi zúčastňují akcí a nabízených projektů. Knihovny se obvykle starají o dobré vzta­hy v místním prostředí, snaží se vybudovat kulturní společnost dbající o mladého čtenáře.

Diskusní kluby knihy aneb O knihách má cenu mluvit

Již šest let Krajská veřejná knihovna v Opole (Wojewódzka Biblioteka Publiczna w Opolu) s finančním přispěním Institutu knihy1 (Instytut Książki) realizuje spolu s regionálními veřejnými knihovnami projekt Diskusní kluby knihy. Nápad klubů byl převzat z anglického prostředí. V celém Polsku působí celkem 1000 klubů při veřejných knihovnách. Projekt úspěš­ně funguje ve 45 opolských veřejných knihovnách, z toho je 11 klubů určeno pro dětské a mladé čtenáře.

Kluby působí při městských, střediskových a obecních knihovnách. Členové se setkávají v knihovně a diskutují o právě přečtených knihách a také se účastní autorských setkání. Každý klub obdrží několik nových titulů a členové nahlásí koordinátorovi, který působí v Krajské veřejné knihovně v Opole, jaké knihy by chtěli v daném roce probírat a koho si chtějí pozvat na setkání. Během šestiletého působení klubů v opolském vojvodství byli hosty významní spisovatelé knih pro děti a mládež – Joanna Olech, Grzegorz Kasdepke, Ewa Nowak, Anna Onichimowska, Barbara Kosmowska, Arkadiusz Niemirski, Paweł Beręsewicz.

Noc s Andersenem v knihovně…

Noc s Andersenem získala mezi opolskými knihovnami výjimečnou popularitu. Na každé výročí narození dánského spisovatele mají mladí čtenáři šanci zúčastnit se celovečerní literární hry. Akce přináší mnoho zážitků, neboť děti nemají jen tak možnost trávit čas v knihovně v tak pozdních hodinách. Tuto příležitost nabízejí svým čtenářům mimo jiné knihovny v Namysłowu, Niemodlinu, Prószkowu, Kędzierzy­nu-Koźle i Opole. Večer se v knihovně potkávají milovníci literatury vybaveni spacáky, chutí do hry a znalostí pohádek. První etapu tvoří většinou vzájemné představování skupiny, kolektivní hry a seznámení se s ideou Noci s Andersenem. Večer a noc vyplňuje čtení pohádek, inscenování Andersenových děl, pohybové hry na základě jeho tvorby. Hádanky, prověřování znalostí pohádek dánského spisovatele, ale také sledování zfilmovaných děl Andersena, poslouchání audioknih, společné zpívání a tanečky, to je repertoár na mnoho hodin. Zbude také čas na večeři a pak nevšední zážitky korunuje spánek ve spacácích mezi knihovními regály. Účastníci většinou opouštějí knihovnu s dárky připravenými od knihovníků, a zážitky, které je přivedou zase za rok na další Noc s Andersenem.

Jak pracovat s dětmi? Školení, soutěže, metodická pomoc

Krajská veřejná knihovna v Opole zpracovávala řadu let metodické materiály pro práci s dětským a mladým čtenářem. Podklady v podobě článků, metodické pomoci, příloh2 do čtvrtletníku Pomagamy sobie w pracy (Pomáháme sobě v práci), který vydávala krajská knihovna, se dostávaly spolu s časopisem do veřejných knihoven v regionu. Metodická pomoc vznikala mimo jiné na základě tvorby pro děti nejlepších polských prozaiků a básníků.3 Hádanky, šará­dy, rébusy doplňovaly literární a čtenářské vzdělávání. Od roku 2011 vychází časopis v elektronické verzi pod změněným názvem Bibliotekarz Opolski (www.bibliotekarzopolski.pl). V archivu časopisu se nacházejí zdigitalizovaná čísla i s přílohami, dostupná na adrese http://www.bibliotekarzopolski.pl/archiwum.html.

Každoročně jsou v sídle Krajské veřejné knihovny v Opole organizována školení zaměřená na práci s dětským a mladým čtenářem. Tématem posledních školení byla Terapeutická pohádka, Současná literatura pro děti a mládež, dále dílny Práce s mládeží nebo Problémový čtenář v knihovně (různé věkové skupiny). Kromě toho krajská knihovna podporuje činnost opolských knihoven spoluorganizováním soutěží pro mladé čtenáře. V nedávných letech byly společně zrealizovány soutěže Literární pohlednice, Jaká bude budoucnost knihy?, Moje knihovna v objektivu. Během mnoha let vzájemné spolupráce bylo připraveno několik desítek soutěží pro žáky základních škol a studenty gymnázií i jiných středních škol.

Obálka knihy O dzielnym Karliku – gogolińskich lasów strażniku, część II: wiosna, latoMaňáskové divadlo ve Veřejné knihovně v PaczkowuVydáváme pro děti – knižní publikace

Opolské knihovny rozšiřují svoji práci o ediční činnost. Vydávají knihy, monografie o regionu, ale také knížky pro děti. Středisková veřejná knihovna v Gogolinu je vydavatelem série knížek pro nejmladšího čtenáře, popularizující místní tradice – Poszła Karolinka do Gogolina (Šla Karolínka do Gogolinu), O dzielnym Karliku – gogolińskich lasów strażniku (O nebojácném Karlíkovi – strážci gogolinských lesů, část I – podzim, zima, část II – jaro, léto). Publikace vznikly v rámci projektu Náš gogolinský Karlík průvodcem po tradicích Slezska, financovaného z prostředků Evropské unie. Knížečky jsou distribuovány do okolních mateřských škol a představují zajímavý materiál využívaný vychovateli při regionálním vzdělávání formou předčítání. Historie gogolinského Karlíka a Karolínky, lesníka a jeho rodiny, je známá v celém Polsku díky populární lidové písničce. Série knížeček je psaná slezským dialektem a ve verších. Upozorňuje tímto způsobem na kulturní bohatství regionu Opolského Slezska. Obsahuje výkladový slovník, je bohatě ilustrovaná a v příloze jsou omalovánky. Knihy jsou základem plánu propagace obce Gogolin. Jsou šířeny zdarma nejen dětem, ale i občanům obce.

Do you speak English? V knihovně ANO

Knihovny se stávají stále častěji místem jazykového vzdělávání nejmladších čtenářů. Nejvíce se vyučuje jazyk anglický, německý, francouzský, ale také čínský. Důležité je, že výuka je úplně zdarma. Ve spolupráci s jazykovými školami byly zorganizovány hodiny čtení nahlas v angličtině. Výuka probíhala pomocí písniček, inscenací, mini her na bázi anglického textu. Takové lekce realizovala mj. knihovna v Namyslovu4, Strzelcach Opolskich během čtenářské akce Celé Strzelce čtou dětem. Knihovny v celém Polsku měly možnost rozšířit svoji nabídku o výuku anglického jazyka s využitím interaktivních kurzů angličtiny pro děti – English Fun. Prostřednictvím her se mohly děti seznámit s angličtinou za pomoci knihovních počítačů. Tuto nabídku využily kromě jiných také knihovny v Kędzierzynu-Koźle, Grodkowu – pobočce v Kolnicy nebo Lewinu Brzeským.

Rakouská knihovna Krajské veřejné knihovny v Opole již mnoho let vede lekce německého jazyka. Pozoruhodné jsou Wakacyjne poranki z niemieckim (Prázdninová rána s němčinou). Jedná se o bezplatný prázdninový kurz ve dvou úrovních znalostí německého ja­zyka – pro začátečníky a pokročilé. Nabídku využívají především gymnazisté, středoškoláci a dospělí.

Jazykové kurzy pořádá také Oddělení cizojazyčného fondu Krajské veřejné knihovny v Opo­le. V roce 2012 byla nabídka rozšířena o akce spojené s poznáváním jazyka a kultury Číny.5 V jedné z mateřských škol, s níž Oddělení cizojazyčných fondů stále spolupracuje, je plánována výuka čínského jazyka u nejstarších dětí. Kromě toho od roku 2006 oddělení organizuje pro žáky základních škol recitátorské soutěže v angličtině. Stále jsou také realizovány lekce francouzského jazyka pro nejmladší.

Literatura i divadlo

Literatura je „materiálem“, ze kterého lze vytvořit mnoho vynikajících čtenářských zážitků. Příkladem je činnost knihoven v Paczkowu i Przyworach, které literární texty přenášejí do divadelního světa. Nekonvenční formou podpory čtenářství je vytvoření divadelní skupiny Dospělí dětem ve Střediskové veřejné knihovně v Tarnowu Opolskim – pobočce v Przyworach.6 Knihovnice spolu s učiteli a občany obce založili „knihovnické divadlo“, které zpracováním literárních textů pro děti prezentuje divadelní inscenace ve školách a mateřských školkách v okolí Tarnowu Opolskim. Veřejná knihovna v Paczkowu láká mladé čtenáře pomocí maňáskového divadla. Společně s dětmi připravují scénu, pozadí, maňásky a hudební doprovod. Nedílnou součástí představení jsou hry zručnosti s maňásky, pohybové hry a výuka písniček. Děti se uplatňují také jako herci, což u nich podporuje tvořivost.

Konfrontace! Spisovatel v knihovně

Jinou formou podpory čtenářství u dětí a mládeže, nesmírně populární v opolských knihovnách, je organizování autorských setkání s čelními polskými spisovateli. V průběhu let se jich konalo několik stovek. Autorské setkání je výjimečnou příležitostí konfrontace čtenáře s oblíbeným spisovatelem. V Polsku se autoři píšící pro děti a mládež rádi účastní setkání se čtenáři svých knih. Opolské knihovny se zapojily do celostátní akce S knihou na kufrech – nápad ředitele Vydavatelství Ossolineum, který propagoval autorská setkání jako formu podpory čtenářství. Jejich nedílnou součástí byly výtvarné a literární dílny a také knižní jarmark. Díky tomuto projektu navštívilo knihovny mnoho významných tvůrců dětské literatury.

Kontakt s autorem je častokrát tak velkým zážitkem, že emoce přetrvávají i po dlouhou dobu a knihovny tak získávají nové, věrné uživatele, kteří knihovnu pravidelně navštěvují. Zkušenosti ve vedení autorských setkání zaručují vysokou kvalitu těchto akcí, výsledkem je pak nárůst čtenářství. Když se autor objeví v knihovně, přestává být jenom „jménem na obálce“ a ožívá tím také jeho dílo. Knihy s autogramem jsou vděčnou památkou, která láká ke knihovnickým setkáním.

Pomoc rodičům

Opolské knihovny realizují stále více projektů pro integraci dětí a jejich rodičů. Díky hrám a zajímavým setkáním s odborníky umožňují porozumět potřebám dětí a pomáhají tak vytvářet přátelské ovzduší pro rozvoj dítěte. Někdy poskytují rodičům i chvíli oddechu, když přejímají péči nad jejich dětmi.

Příkladem toho může být Kolotoč pohádek Oddělení pro děti a mládež Městské veřejné knihovny knížete Ludvíka I. v Brzegu. Oddělení pořádá každý týden setkání s pohádkou. Děti vytvářejí práce tematicky navazující na přečtené dílo. Hra je ukončena v dětském koutku s fotografií na památku. Setkání jsou určena pro mladší děti, trvají hodinu, během které mají zajištěnou dobrou péči a zábavu, rodiče pak mají chvíli na odpočinek.

Kromě knihovnic se hlasitého předčítání účast­ní také představitelé různých profesí a tvůr­ci dětské literatury. Hosty byli například lékaři, kteří se snažili děti zbavit strachu před kontaktem s lékařskou službou. Policisté a vojáci přiblížili dětem význam svého povolání pro společnost a také odstraňovali jejich případné obavy z této profese.

Plakát propagující lekce Bibliomaluch v Městské veřejné knihovně v Kędzierzynu-Koźle  (Archiv knihovny)Cyklus lekcí nazvaný Bibliomaluch je zadar­mo připravován pro děti i rodiče v Městské veřejné knihovně v Kędzierzynu-Koźle. Zahrnuje činnosti rozvíjející tvořivost i pohyb, podporující normální vývoj dítěte. Jeho základem bylo společné čtení pohádek, výtvarné dílny, sportovní a společenské hry, výuka základních činností a pravidel dobrého chování (malý savoir vivre). Lekce, s využitím předem připravených textů dětské literatury, vedli kromě knihovnic také pozvaní hosté (hudebníci, spisovatelé, psychologové, učitelé apod.). Cílem projektu bylo vzájemné poznávání se, integrace, seznamování se s knihovnou a rozvíjení čtenářských návyků a chuti trávit čas s knihou od nejmladších let. Byly zorganizovány dílny a setkání rodičů se specialisty. Nabídka byla určena hlavně pro rodiče, jejichž děti nenavštěvovaly jesle a mateřské školky.

Městská veřejná knihovna v Opole také připravuje nabídku pro děti a rodiče. Klub maminekSoboty s mámou a tátou – to jsou setkání s rodiči, dětmi a knížkou. V Klubu maminek mají rodiče s dětmi možnost zúčastnit se společných akcí a vyměňovat si zkušenosti. Malé děti, které nechodí do mateřské školky, mají příležitost navázat první kontakt se svými vrstevníky v přátelské atmosféře a za účasti rodičů. Setkání obohacují také konzultace s odborníky z různých oborů.

V oddělení pohádek městské knihovny se rodiče spolu s dětmi mohou v sobotu potěšit literaturou. Při výběru zajímavého a vtipného textu se baví jak starší, tak i mladší účastníci. Soboty s mámou a tátou jsou příležitostí k upevnění pozitivních vztahů mezi rodiči a dětmi a poukazují na všechny klady společné četby kvalitní literatury.

V rámci projektu Aktivní knihovna založila Veřejná knihovna v Głuchołazech Klub mladého rodiče, ve kterém se rodiče mohli podělit o své zkušenosti a prodiskutovat problémy každodenního života. Konala se setkání se specialisty – dětským lékařem, dietologem, logopedem, pedagogem a rehabilitačním pracovníkem. Při klubu byl založen internetový blog (klub-mlodego-rodzica-blogspot.com) a všech­na činnost byla zdokumentována v kronice. Tímto způsobem vznikla těsná vazba mezi mladými rodiči a knihovnou. Účastníky projektu byli občané Głuchołaz, především mladé maminky se svými dětmi ve věku 3–6 let.

Ve volném čase…

Ředitelka Městské veřejné knihovny v Opole Elżbieta Kampa s vedoucí kampaně Celé Polsko čte dětem Małgorzatou Konik  (Foto archiv Městské veřejné knihovny v Opole)Knihovny se snaží zaujmout mladého čtenáře zejména v době letních či zimních prázdnin.

Většina knihoven našeho regionu vytváří speciální nabídky a akce.7 Není možné popsat všech­ny. V jedné pobočce Městské veřejné knihovny v Opole otevřeli Zimní akademii dovedností, která se setkala s velkým ohlasem u mládeže neopouštějící město během prázdnin. Nakonec je nutné zdůraznit, že opolské knihov­ny se účastní celostátních čtenářských kampaní, spolupracují se spolky a nadacemi, které podporují čtenářství u dětí a mládeže. Zvláštní pozornost zasluhuje Nadace ABCXXII Celé Polsko čte dětem (Fundacja ABCXXII Cała Polska czyta dzieciom) Ireny Koźmińské a Elżbiety Olszewské, která již mnoho let oceňuje knihovny za úspěšné čtenářské projekty pro děti a mládež. Opolští knihovníci jsou laureáty soutěží nadace, získali mnoho cen a medailí.8

Knihovny zajišťují také semináře nebo dny literatury pro děti a mládež. Ty jsou velmi často součástí grantového projektu a jsou dotované ze zahraničí. Důležitá je vzájemná spolupráce mezi knihovnou a ostatními institucemi věnujícími se dětem. Možnosti knihoven jsou silně svázané s lokálním prostředím a jeho společenstvím. Orientace v místní problematice a výzkum potřeb umožňuje vytvářet nejlepší nabídky pro dětského čtenáře. Knihovna je mís­tem animace literární kultury, často prvním kontaktem mladého člověka s knihou.

ODKAZY:

1) Institut knihy – národní kulturní instituce založená 1. ledna 2004 v Krakově. Jejím posláním je popularizace knih a čtenářství a propagace polské literatury a polského jazyka ve světě. Od 1. dubna 2010 Institut převzal vydávání časopisů pod patronací ministra kultury a národního dědictví. Institut uděluje od roku 2005 cenu Transatlantyk, určenou pro významné překladatele polské literatury.

2) Małgorzata Bartoszewska, Wkładki. Dodatek specjalny. 1996. http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/wkladki1996.pdf.

3) Např. Aleksandra Paniewska – Dla każdego coś śmiesznego. Zgadywanki literackie dla dzieci opracowane na podstawie książek Wandy Chotomskiej; Pomagamy sobie w pracy, nr 3/1999, s. 35 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/993.pdf).

4) Teresa Hruby, Bajki po angielsku. Warsztaty językowe dla dzieci w BP w Namysłowie, Bibliotekarz Opolski, nr 1/2012, s. 31 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/bo121.pdf).

5) Bogna Iwańska, Bliżej języka i kultury Chin. Nowa oferta Oddziału Zbiorów Obcojęzycznych WBP w Opolu, Bibliotekarz Opolski, nr 1/2012, s. 22 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/bo121.pdf).

6) Monika Silarska, Grupa teatralna Dorośli dzieciom w bibliotece filialnej w Przyworach, Bibliotekarz Opolski, nr 2/2012, s. 37–38 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/bo122.pdf).

7) Justyna Weigt, Wszystko o ziemskich żywiołach. Ferie w bibliotece, Pomagamy sobie w pracy, nr 1–2/2009, s. 63–67 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/091.pdf).

8) Teresa Hruby, Medal dla Biblioteki Publicznej w Namysłowie, Pomagamy sobie w pracy, nr 1–2/2009, s. 63 (http://www.bibliotekarzopolski.pl/arch/091.pdf).



Diskuze ke článku "Činnost opolských veřejných knihoven na podporu čtenářství dětí a mládeže"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2