Knihovna Židovského muzea v Praze

LENKA ICHOVÁ lenka.ichova@jewishmuseum.cz

Židovské muzeum v Praze (dále ŽMP) v posledních letech pořádá množství kulturních a vzdělávacích programů a snaží se oslovit širokou veřejnost. Jednou z cest, která otevírá sbír­ky muzea, je i knihovna. Do knihovny ŽMP může přijít opravdu každý. Většina materiálů je připravena ke studiu na počkání, knihy vydané po roce 1945 si mohou registrovaní čtenáři půjčovat domů. Knihovna se specializuje na knihy a časopisy zaměřené na historii Židů v Čechách a na Moravě, judaismus, literaturu o dějinách šoa a druhé světové válce, dále díla zaměřená na muzeologii, dějiny umění, slovníky a učebnice hebrejštiny atd. Ve studovně je umožněn přístup do specializovaných databází a samozřejmě na internet, buď přímo z knihovních počítačů, nebo pomocí Wi-Fi ze zařízení badatelů.

Seder zmirot u-virkat ha-mazon. Praha: 1514. Ilustrace Hon na zajíce. ŽMP, př. č. 168.451V současné době je čtenářům přístupný on-line katalog knihovny s asi 51 000 záznamy knih, časopisů, článků a dalších druhů dokumentů. Protože ale stále probíhá retrokatalogizace knihovního fondu (celkem se zde nachází přibližně 130 000 svazků), jsou k dispozici i naskenované lístkové katalogy. Tyto skeny lístků vznik­ly díky zapojení knihovny do programu VISK 5 – Národního programu retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON. Jedním z posledních takto zpřístupněných katalogů je Katalog „hebrejské knihovny“ ghetta Terezín. Lístky jsou psány hebrejsky s latinkovým přepisem a řazeny podle signatur. Lístkový katalog představuje knihy umístěné v ghettu Terezín za druhé světové války, které byly označeny signaturou začínající písmenem „Jc“. Tato hebraika (knihy psané hebrejskou abecedou) zpracovávalo tzv. Talmudkomman­do, skupina deportovaných rabínů, teologů, knihovníků a dalších odborníků, kteří měli za úkol shromáždit a zkatalogizovat hebraika ze zkonfiskovaných knihoven. Po vál­ce byla sbírka převezena do Židovského muzea v Praze, kde je zčásti začleněna do běžného fondu a část je uložena samostatně (cca 18 000 svazků).

Některé z naskenovaných katalogů již byly ve formě provizorních záznamů přehrány i do on-line katalogu. V systému Aleph jsou pak postupně opravovány a kontrolovány. Velkou část knihovny tvoří knihy v hebrejštině či jidiš, pro­to probíhá katalogizace také v alefbetu, tedy hebrejské abecedě. Všechny názvy jsou ale zá­roveň ukládány také v latinkové transkripci. Zá­znamy v latince posíláme do souborného katalogu, zájem o ně je znát i na objemu meziknihovní výpůjční služby.

Knihovna vlastní i několik unikátních česko-židovských periodik z přelomu století, zapojili jsme se proto do programu  VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius. Díky němu dnes zpřístupňujeme 12 titulů periodik a šest monografií v digitální podobě (tzn. více než 76 000 stran).

Chumaš. Praha, 1530. Signet tiskaře Geršoma ben Šloma Kohena. ŽMP, př. č. 170.419Vzhledem k velmi pohnuté a špatně zdokumentované historii knižního fondu (více na stránkách knihovny, případně v článku S. Sin­ge­rové, Čtenář č. 9/2007) se ŽMP rozhodlo provést časově i odborně náročné zjišťování původních vlastníků knih. Nejedná se pouze o jednotlivce, ale i instituce, jejichž knihovny se v průběhu druhé světové války či následných poválečných svozů dostaly do fondů naší knihov­ny. Přestože velká část knih byla vrácena v prvních poválečných letech, část zde zůstala. Identifikace je prováděna na základě prohlídky kni­hy, jako vlastnické záznamy se zde objevují ex libris, razítka, podpisy, věnování, případně jiné vpisky. V mnoha knihách je takovýchto záznamů více, někdy lze poznat, jak byly knihy děděny nebo darovány, mnohdy ale není možné určit posledního vlastníka. Zjištěné údaje slou­ží jako podklady pro případné restituce.

Multimediální centrum Židovského muzea najdete ve správní budově muzea.  Nachází se zde muzejní fonotéka a videotéka, příruční knihovna, přístup do některých muzejních databází. Lze tu také zakoupit knihy, které ŽMP vydává. Pro badatele v oblasti dějin šoa nebo pro ty, kteří se zajímají o osud svých předků v průběhu druhé světové války, pak bude zajímavé, že na jednom místě najdou přístup do databáze obětí holocaustu vytvářenou pracovníky ŽMP, lze tu studovat přepsané vzpomínky pamětníků a nyní je nabízen i přístup do rozsáhlé sbírky Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation. Jedná se o záznamy přeživších, ale i svědků holocaustu, kromě češtiny zaznívá také slovenština, angličtina, hebrejština a další jazyky. Návštěvníkům se tak nabízí možnost studia souboru bezmála 52 000 nahrávek vzpomínek, které byly během 90. let 20. století zaznamenány v 56 zemích. Připojení k Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation Institute je zprostředkováno UK v Pra­ze.

V prosinci 2012 jsme si připomněli 500 let od první hebrejské knihy vytištěné v Praze. K tomuto výročí a k historii hebrejského knihtisku v Čechách a na Moravě se vztahuje výstava A nebudete muset chodit za rabínem. Výstavu a tedy i mnoho knih z fondu naší knihovny si můžete prohlédnout do 28. 2. 2013 v Galerii Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1. Další informace o knihovně jsou také na webových stránkách http://knihovna.jewishmuseum.cz.

Ilustrační materiál ze sbírek Židovského muzea v Praze




Diskuze ke článku "Knihovna Židovského muzea v Praze"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2