KRONIKA: Před sto lety zemřel Ľudovít Vladimír Rizner (1849–1913)

MILADA PÍSKOVÁ milada.piskova@centrum.cz

Zakladatel slovenské bibliografie, pedagog, spisovatel, etnograf, protagonista česko-slovenské spo­lupráce žil v Zemianském Podhradí (okres Tren­­čín). Vzdělání získal na lyceu v Bratislavě a gymnáziích v Modre a Revúci (jednom z prvních tří slovenských gymnázií). Od roku 1867 až do kon­ce života pokračoval v učitelském poslání svého otce v rodné obci. Byl nejen vynikajícím pedagogem, ctitelem pedagogického odkazu J. A. Komenského, ale také spisovatelem, badatelem, redaktorem a organizátorem společenského života. Pro své žáky psal učebnice, sestavoval výbory ze slovenské literatury (např. Našim maličkým, Zo života malých). Vydával také knihy pro české čtenáře, ke kterým připojoval výkladový slovensko-český slovník (např. Zo slovenskej chalúpky). Dětskou literaturu považoval Rizner za plnohodnotnou ve vztahu k literatuře pro dospělé. Zaujala ho také lidová četba, sbíral knihy lidového čtení a kramářské tisky, tady našel společné zájmy se slezským buditelem V. Praskem, se kterým se stýkal. Z jeho editorské práce vynikla Knižnica slovenského ľudu (1871–1885).

Rizner si byl vědom významu knihy pro rozvoj společnosti, vytvořil dokonce projekt sítě lidových a školních knihoven na Slovensku. V rodné obci založil veřejnou knihovnu a pochopitelně věnoval náležitou pozornost knihovně školní. Do historie knihovnictví se nejvíce zapsal sestavením národní retrospektivní bibliografie, která se stala jedním ze základů knihovnické vědy na Slovensku. Rukopis své práce předložil roku 1912 České akademii věd a umění, jejího vydání se ale nedožil. Redakce jeho práce se pak ujal literární historik Jaroslav Vlček, pozdější správce Matice slovenské. V roce 1917 vydal první svazek Riznerovy Bibliografie. Kompletní vydání vyšlo péčí Matice slovenské (Bibliografia písomníctva slovenského na spôsob slovníka od najstarších čias do konca roku 1900).

Rizner je autorem i dalších výběrových bibliografií, například Prehľad folkloristickej literatúry slovenskej od prvopočiatku do konca roku 1816 nebo Prehľad prekladov z literatúr slovanských do konca roku 1897. Dále vytvořil řadu personálních bibliografií (J. Ľ. Holuby, P. O. Hviez­do­slav, M. M. Hodža).

Jako literát se představil nejdříve jako básník, později psal i prózu. Je autorem básnické sbírky Od srdca k srdcu. Jeho texty měly často podtext buditelský a národně výchovný. Věnoval se také vlastivědnému výzkumu rodného kraje, jeho obyvatelstvo chtěl povznést řadou osvětových a vzdě­lávacích akcí. Zaujala ho tematika tzv. lido­vé literatury, rozpoznal její význam a místo v kon­textu literatury. Odborné stati pedagogické otiskoval v řadě časopisů. Sám byl redaktorem časopisu Obzor.

Podporoval literární tvorbu mladých autorů. Do literatury uvedl například svou neteř Ludmilu Podjavorinskou (vl. jm. Riznerovou), která se sta­la jednou z nejvýznamnějších autorek slovenské literatury pro děti a mládež. Spolu s ní a s dalšími přáteli každoročně zajížděl do lázní Luhačovice, které se staly na přelomu 19. a 20. století významným centrem česko-slovenské spoluprá­ce.

Ľ. V. Rizner byl jedním ze spolupracovníků redakce Ottova slovníku naučného. Už v prvním svazku ho najdeme v seznamu autorů. Hesla, která napsal, bylo jich několik desítek, podepisoval šifrou Rz.

Rizner se zabýval také národopisem, sestavil např. Dialektický sborník Bošiackej doliny. Zabýval se topografií, výsledkem byl Materiál k topografickému slovníku. Svědectví o svém životě zanechal také v knize Denník.

Ľ. V. Rizner je dodnes uznávanou osobností, a to nejen na Slovensku. Jeho bibliografie jsou zdrojem cenných informací o slovenské literatuře a kultuře. Jeho jméno nese Základní škola v Bošáci, stejně jako veřejná knihovna v Novém Městě nad Váhem.


Diskuze ke článku "KRONIKA: Před sto lety zemřel Ľudovít Vladimír Rizner (1849–1913)"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2