ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Berlínská státní knihovna letos uspořádala ojedinělou výstavu – 500 let arménského knihtisku, na níž byla představena díla arménského „Gutenberga“ Yakoba Megaparta. Arménské tisky si získa­ly rychle oblibu, protože poskytovaly už v 16. století útěchu, rozptýlení a nabízely také kus domova svým čtenářům. Arméni v minulosti neustále bojovali za svůj stát a knihy představovaly arménské náboženské a kulturní dědictví. V temném 16. století bylo vypleněno mnoho klášterů a nenahraditelně zničeny tisíce rukopisů – proto bylo zavedení knihtisku v Arménii přivítáno pozitivně i ze strany arménské apoštolské církve. Arméni se stali průkopníky knihtisku na tehdejším Východě a i to sehrálo svoji roli, když UNESCO udělilo Jerevanu titul Světové město knihy. Berlínská knihovna má bohatý fond arménských vzácných tisků díky cílené akvizici.

(Bibliotheks Magazin – No. 2/2013, s. 47–52)

Univerzitní knihovna Univerzity Mateja Bela na Slovensku se rozhodla zpříjemnit svým uživatelům využívání služeb zavedením mobilní verze online katalogu pro chytré telefony. Jde o samostatnou aplikaci určenou pro smartfony, využívající téměř všechny funkce klasického online katalogu dostupného přes osobní počítač. Katalog si mohou zájemci zpřístupnit v mobilním telefonu třemi způsoby: na­snímáním QR kódu přes mobilní zařízení pomocí aplikace na čtení QR kódů, načtením URL adresy http://www.library.sk/arl-umb/ přes prohlížeč v mobilu nebo zpřístupněním online katalogu přes webovou stránku knihovny. Úvodní stránka mobilního katalogu poskytuje vyhledávání, čtenářské konto, nejčastější otázky FAQ a kontakty. Aplikace nabízí možnost volby i anglického jazyka a funkci přepnutí zobrazovací verze do klasického rozhraní online katalogu přes osobní počítač. Podstatná změna ve srovnání s klasickým online katalogem je v tom, že v této verzi se dá vyhledávat jen v jednom zdroji!

(Bibliotheca Universitatis – 9. ročník, č. 1/2013–2014, s. 16–17)

V Dánsku jsou velmi populární samoobslužné knihovny, více než 180 ze 450 jich funguje jako otevřené knihovny. První takovou byla knihovna v Silkeborgu na Jutském poloostrově v roce 2004. Obec musela ušetřit náklady a rozhodla se, že knihovny otevře všem zájemcům, kteří se v ní budou obsluhovat sami v libovolném čase. Dánská agentura pro kultu­ru zafinancovala tento pilotní projekt, který se rychle rozšířil do celého Dánska a získal si velkou oblibu. Přístup do otevřené knihovny mají čtenáři s kartou s vestavěným čipem RFID pro ověření uživatele. Zpočátku se otevřené knihovny uplatňovaly ve venkovských oblastech, ale dnes už si mohou čtenáři otevřít svoji knihovnu i v Aarhusu nebo Kodani. Zkušenosti ukazují, že místní komunity se dobře starají o „svoji“ otevřenou knihovnu a smysl pro odpovědnost je velmi vysoký i mezi dětmi a mládeží. Odborníci se oprávněně obávají, že v rámci úspor dojde k rušení pracovních míst v knihovnách a omezení knihovnických služeb kvalifikovaného personálu, jako se tomu již stalo na mnoha místech Dánska.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 3/2013, s. 35–37)

Knihovna Univerzity v Lipsku letos ukončila projekt, který měl navrátit neoprávněně získané kni­hy původním majitelům a tyto dokumenty byly identifikovány jako nacistická kořist. Z přibližně 6000 svazků, které byly díky projektu identifikovány, bylo původním majitelům vráceno přibližně 160 knih. Vyhledávání majitelů knih je velmi problematické a určení oprávněných dědiců je často nemožné. Přesto se podařilo navrátit část knih srbského vydavatele Geca Kona do Národní knihovny Srbska a významná umělecká sbírka spisovatele, sběratele umění a milovníka hudby Fernanda Raoula Jellineka – Mercedes se vrátila jeho dědicům. Jeho vzácná a obsáhlá knihovna je dnes z velké části umístěna v Essenu, po invazi Němců do Rakouska v roce 1938 byla tato knihovna rozkradena, protože byl žid a v roce 1939 spáchal sebevraždu. Na knihovnu se vztahovaly re­stituční nároky již v roce 1945, ovšem ze známých historických důvodů v poválečném Německu nebyla restituce uskutečněna, řada vzácných knih našla cestu do lipské knihovny v roce 1956 nákupem u známého antikváře Hiesemanna a teprve dnes se knihy vrací oprávněným dědicům.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 6, Nr. 3/2013, str. 116)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Diskuze ke článku " ZE SVĚTA "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2