JAK NA TO: INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – 4

Ukázky lekcí

LENKA NAVRÁTILOVÁ navratilova@knihovna.policka.org

Bez delších teoretických úvodů a vysvětlování nabízím v posledním dílu našeho seriálu dvě vypracované lekce informační výchovy (jednu najdete v tištěné podobě tohoto čísla a druhou v jeho elektronické verzi - zde, kde si můžete navíc stáhnout i další potřebné materiály k jejich uskutečnění – texty a pracovní listy – na konci tohoto textu). Struktura popisu lekcí je následující: v úvodu je k dispozici anotace a veškeré informace, které oceníte nejen vy jako realizátoři (využité metody, cílová skupina…), ale také pedagogové, kterým lekce nabízíte (cíle, žák rozvíjí…). Následuje konkrétní rámec lekcí i s metodickými pokyny. V závěru jsou uvedena doporučení a zkušenosti z jejich realizace.

Lekce JAK DALEKO JE SLUNCE?

Anotace lekce

Na základě četby beletristických textů Ivana Klímy žáci poznávají konkrétní přírodní jevy. S důrazem na čtení s porozuměním jsou vedeni k tvorbě výzkumných otázek, které na čtený text navazují. Tyto otázky si pak v rámci skupiny sami zodpovídají s využitím rozmanitých informačních zdrojů.

Veškerou svoji práci prezentují a práci s informacemi reflektují v plné šíři – definice informační potřeby, její uspokojení, hodnocení relevance a důvěryhodnosti získaných informací, praktické využití informace i její začlenění do vědomostního aparátu.

Cílová skupina

Žáci 3.–5. tříd ZŠ – podle požadavků pedagogů a návaznosti na ŠVP (téma by mělo korespondovat se školním učivem).

Časová dotace

Dvě vyučovací hodiny = 90 minut.

Cíle lekce:

•  posunout čtení s porozuměním na vyšší úroveň – žák umí definovat na základě čtení textu další informační potřebu;

•  vybudovat u žáků dobré návyky při práci s naučným textem;

•  prakticky poukázat na možnosti vyhledávání konkrétních informací – definice a uspokojení určité informační potřeby jedince;

•  demonstrovat rozdílnost informačních zdrojů;

•  zhodnotit relevanci a důvěryhodnost informačních zdrojů;

•  plnohodnotně navázat na výuku ve škole.

Žák v průběhu lekce rozvíjí:

čtenářské dovednosti – čtení s porozuměním, práce s beletristickým textem, s naučnou literaturou, posuzování a hodnocení čteného textu, sdílení přečteného textu, utvoření vlastního názoru;

práce s informačními zdroji (IZ) – definice informační potřeby, vyhledávání v různých IZ, vyhodnocení relevance získaných informací, praktické využití informací;

rozvoj komunikační kompetence prezentač­ní dovednosti, komunikace při týmové spolu­práci, naslouchání, vyjádření vlastního názo­ru;

rozvoj sociální kompetence – spolupráce ve skupině, respekt k ostatním, naslouchání, sebereflexe.

Využité metody:

•  rychlí špioni;

•  čtení s porozuměním;

•  tabulka V_CH_D (definice informační potřeby a její naplnění);

•  prezentace žáků – diskuse.

RÁMEC AKTIVIT – METODICKÁ OPORA PRO REALIZÁTORY LEKCE

1. Rychlí špioni úvodní aktivizační úkol /fáze evokace/

Žáky rozdělíme do tří skupin. Každá z nich nominuje jednoho špiona, jehož úkolem bude předat skupině získané informace – v tomto případě klíčová slova z textu, který budou žáci následně číst. Špion nesmí mluvit, pouze kreslit – jeho skupina na základě kreslení hádá slova. Na papírky si předepíšeme klíčová slova z textů, špionům vždy ukážeme jedno společné slovo, které hádají všech­ny skupiny. Aktivitu lze pojmout jako soutěž.

Vyhodnocení: Víte, co jsou to klíčová slova? /vysvětlíme/ Toto byla klíčová slova z příběhů, které budete číst. Nejlepší skupina si může vybrat téma textu, který chce číst.

2. Čtení s porozuměním práce s beletristickými texty Ivana Klímy z knihy Jak daleko je slunce? /uvědomění si významu/

Připraveny máme tři různé texty pro tři skupiny. Následuje čtení a vyprávění:

• Nejprve si každý žák text přečte sám potichu tak, aby jej uměl odvyprávět ostatním. /Pokyn před čtením – že mají žáci dočteno, poznáme tak, že odloží papír s textem./

• V rámci své skupiny si ve dvojici, popřípadě trojici příběh převyprávějí.

• Skupiny si převyprávějí své příběhy navzájem, a to tak, že se střídají po jedné větě. Ostatní vždy poslouchají skupinu, která prezentuje. /Pokud jsou děti menší, můžeme nechat vyprávět dobrovolného mluvčího skupiny./

Vyhodnocení: Jak se vám příběhy líbily? Byly to pohádky? Našli jste tam nějaká fakta? Potřebovali byste k nim více informací? Co je pravda a co fikce? Necháme žáky, aby si barevně vybarvili ty části příběhu, o kterých si myslí, že jsou založeny na skutečných přírodních jevech – i když třeba jen částečně.

3. Tabulka Vím-Chci vědět-Dozvěděl jsem se

Žákům rozdáme natištěné tabulky V-CH-D. Do sloupečku Vím si zapíší, co na základě přečteného textu vědí, nebo si myslí, že vědí (např.: nad mraky je zima). Nejdřív si vše zapíší sami a pak porovnají s ostatními členy skupiny. Poté mají za úkol vymyslet výzkumné otázky k tématům a ty zapsat do sloupce Chci vědět (např.: proč je nad mraky zima?). Opět nejdříve sami a poté ve skupině. /Pokud jsou žáci mladší, je dobré mít vymyšlené výzkumné otázky a případně je skupinám přidělit./ Dalším krokem je odpovídání na otázky: žáci mají přístup na internet i do celé knihovny (do oddělení pro děti, a klidně i pro dospělé). Ve stanoveném časovém limitu mají za úkol najít ověřené a pravdivé odpovědi na definované otázky. Důležité je, aby získané informace vždy ověřili a dokázali uvést zdroj, ze kterého čerpali.

Mladším žákům ve skupinách doporučuji přiřadit pracovní role: špion (hledá zdroje informací, např. nosí knihy), ověřovatel (hledá na internetu), zapisovatel (zapisuje do tabulky), mluvčí a koordinátor (hlídá čas, kontroluje a prezentuje výsledky, obhajuje informační zdroje). V rámci skupin tak mohou vzniknout pracovní jednotky, které si rozdělí zkoumané otázky tak, aby bylo zajištěno, že všichni budou pracovat a nevznikne chaos.

4. Prezentace a zhodnocení /reflexe/

Po uplynutí časového limitu žáci představují výsledky zapsané ve sloupci Dozvěděl jsem se a vysvětlují ostatním danou problematiku. Důležité je, aby mohli prezentovat všichni! Díky rozmanitosti témat se žáci dozvědí mnoho nového a poznají způsob práce různých skupin – vyhledávání informací.

Vyhodnocení: Kdo/kde/jak/proč hledal…? Co je lepší, relevantní, ověřitelné…? Nechte žáky mluvit, jak pracovali, co našli, jak to zhodnotili. Zaměřte se na vybrané odpovědi – kde jste tuto konkrétní informaci našli, jak by to bylo jednodušší, jak víte, že je věrohodná atd. Jaký je rozdíl ve vyhledávání na internetu a v publikacích – jak jste pracovali s encyklopedií, jak se slovníkem, jak s učebnicí? Na jakých webových stránkách jste hledali, jak jste se ptali?

ZKUŠENOSTI ZE ZPĚTNÝCH VAZEB OD STUDENTŮ, DOPORUČENÍ

•  Nechávejme studentům co nejvíce volnosti v rozhodování, nic jim nenuťme ani přehnaně nevysvětlujme.

•  Buďme spíše asistentem a průvodcem, nikoli učitelem.

•  Nechme žáky dělat chyby i špatně vyhledávat – vlastní zkušenost je směrodatnější než poučování od jiných.

• Důležité je po úkolu diskutovat: jak jste plnili úkol, je to tak dobře, jak to dělala jiná skupina, sdílejte svoje zkušenosti a názory… Ve chvíli, kdy si to sami vyzkoušejí, k problému přistupují úplně jinak.

•  Do práce ve skupinách zasahujme spíše jako rádci, koordinujme pouze v případě nutnosti.

•  Snažme se, aby se studenti také učili tzv. měkkým dovednostem.

•  Nejsme dozorci a knihovna není škola.

•  Dejme žákům prostor mezi sebou mluvit, radit si, spolupracovat. I za cenu, že se ne  vždy budou věnovat tématu – když posléze práci prezentují před ostatními, velmi rychle pochopí, že ji nemohou podcenit.

Přeji vám hodně úspěchů!

Pracovní list – Erben

Texty:

Jak daleko je slunce

Jak putuje voda

Jak hluboké je moře

Tabulka V-CH-D

 


Diskuze ke článku "JAK NA TO: INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – 4"

  • Čtenář 21.03.2013 07:40 odpovědět
    Již jsme doplnili funkční odkaz do perexu, děkujeme za upozornění. Materiály k lekcím uveřejníme, nebo budou u autorky na vyžádání, tuto informaci ještě také přidáme.
  • Klára Rozsypalová 20.03.2013 21:32 odpovědět
    Dobrý den, kde prosím najdu druhou lekci? Měla by být zde v elektronické verzi, ale nevidím ji. Děkuji a zdravím :-)
Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2