Z TAJEMSTVÍ KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA: Svědek zrodu slavných lázní aneb Unikátní skicář

LUBOŠ ANTONÍN, Oddělení zámeckých knihoven KNM

Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea eviduje přes tři sta padesát zámeckých knihoven na území ČR. Některé z nich jsou pouhými torzy, která čítají pár desítek svazků, jiné jich mají desetitisíce. Zásluhou dr. Bohumíra Lifky se podařilo v neklidných padesátých letech minulého století zachránit historická jádra těchto knihoven, a tím položit základ ke studiu dějin knižních sbírek aristokracie na našem území. Desetiletí trpělivého průzkumu těchto knihoven nám umožňuje nahlédnout na úroveň vzdělání a zájmy aristokracie, která byla vedle církevních řádů hlavním nositelem „vysoké“ kultury a vzdělanosti v zemi. Šlechtické knihovny, z nichž ty největší mají tzv. encyklopedický charakter, nesloužily pouze svým majitelům, ale byly otevřeny i prominentním badatelům a vzdělanému vrchnostenskému úřednictvu. Jednalo se tedy sice o knihovny soukromé, ale přístupné vybrané vrstvě inteligence.

V zámecké knihovně Staré Sedliště se nalézá soubor amatérsky provedených perokreseb Johanna Nepomuka Felbingera. Mezi množstvím kresbiček různých žánrů objevíme čtrnáct vyobrazení Mariánských Lázní, která zachycují nejstarší lázeňské budovy z roku 1790 či dřevěné boudy označené jako divadlo z roku 1820, řadu staveb a stavbiček, které buď zcela zanikly, nebo změnily podobu pozdějšími přestavbami. (Obrazová příloha viz 3. str. obálky tištěného Čtenáře.) Vedle Mariánských Lázní jsou na kresbách dokumentovány také dobové podoby kláštera v Teplé, radnice v Lokti, pomníku Bedřicha III. Pruského v Teplicích, lovecká chata v Kynžvartě, pohled na Trosky, parník Čechie plující pod mělnickým zámkem a most císaře Ferdinanda v Berouně.

Autor kreseb Johann Nepomuk Felbinger (1768–1855) byl účetním kláštera v Teplé, v jehož službách strávil 37 let. Premonstráti z tohoto kláštera se rozhodujícím způsobem zasloužili o vznik a budování později světově proslulých lázní a Felbinger, který se ve zralém věku stává váženým mariánskolázeňským občanem, byl svědkem proměny bažinatého pralesa ve město parků, lázeňských pavilonů a kolonád.

Zámecká knihovna Staré Sedliště, jejíž součástí uváděný rukopis je, pochází ze zámku, který stával na Tachovsku a který byl zlikvidován v souvislosti s plánovanou výstavbou vodní zásobárny pro jadernou elektrárnu v Temelíně. V 19. století zámek patřil nobilitované měšťanské rodině ze Sokolova,  Heidlerům z Heilbornu. Nejznámější z jejích příslušníků Karel Josef Heidler (1792–1866) vystudoval medicínu na pražské univerzitě a působil jako lázeňský lékař v Mariánských Lázních. Stal se jedním ze zakladatelů mariánskolázeňské balneologické tradice a povznesl tamní lázeňství na evropskou úroveň, léčil i Johanna Wolfganga Goetha. Publikoval ve francouzštině a němčině řadu balneologických studií, popisů a rozborů minerálních pramenů severozápadních Čech a jejich léčebných účinků. Konvolut kresbiček patrně posloužil Heidlerovi při psaní jeho vlastních knih o Mariánských Lázních, původně je ale jejich autor Johann Nepomuk Felbinger mohl zamýšlet jako obrazový doprovod ke vlastní Kronice Mariánských Lázní, zachycující období let 1786–1855. Rukopis této velmi cenné kroniky se složitými cestami dostal do sbírek muzea v Chebu a jeho edici, doplněnou českým překladem a odborně komentovanými obrázky Felbingerova skicáře ze Starého Sedliště, vydalo v roce 2008 Městské muzeum Mariánské Lázně.

Stavby v Mariánských Lázních s roky jejich výstavby nebo přestavby: 1. stáčírna Křížového pramene. Přestavba z roku 1818. V Kronice se o prameni praví:  „U Křížového pramene, uprostřed velkých skalisek, křovin, smrčin a močálů, stála tehdy dvě dřevěná stavení a mlýn. Na místě starého přístřešku, kde se z pramene získávala sůl, nechal velebný pan abbé Ambros Schmidt postavit domek pro lázeňské hosty s jedním velkým a několika malými pokoji.“ 2. divadlo 1820, 3. kašna s vodotryskem, 4. chudobinec 1826 a 1827, 5. staré lázně 1790. Ve dvou železných kotlech se pod širým nebem ohřívala voda ke koupání, 6. Mariin pramen 1790, 7. Mariin pramen 1821



Diskuze ke článku "Z TAJEMSTVÍ KNIHOVNY NÁRODNÍHO MUZEA: Svědek zrodu slavných lázní aneb Unikátní skicář "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2