Z DOMOVA

Formáty elektronických knih – jak si vybrat

Středisko společenských činností AV ČR připravilo 17. října 2012 seminář Elektronické knihy v prostředí Akademie věd. Jedním z témat byly ty­py jejich formátů. Elektronické knihy se rozvíjely především v době, kdy neexistoval internet, což ve výsledku působí problém uživatelům (jejich čteč­ka nemusí podporovat všechny formáty), tvůrcům a vydavatelům e-knih (je na jejich zvážení, jaký technický formát pro přípravu knihy zvolí, aby ji mohlo využít co nejvíce zájemců). Největší problém e-knih představují formáty, jelikož vznikaly jako řešení tehdejších výrobců hardwarových čteček (např. MOBI) nebo tabletů (ITB/iBook), nebo standardní formáty, jež vyhovují všem zařízením (EPUB či PDF). Je na zvážení, jaké konkrétní typy formátů se hodí pro určité knihy. Formáty typu EPUB jsou určeny především na text a jeho strukturu a výsledek určuje spíše druh čtečky. Tento formát se přirovnává spíše k HTML. Výhodou je, že je zde zajištěno dělení slov, odstavce a zarovnání textu na stránce, neboť čtečka fakticky žádnou stránku nemá. Dále zaručuje čitelnost textu na libovolném zařízení (od chytrých telefonů až po televizory s vestavěnou softwarovou čtečkou). Na druhou stranu formát PDF má vzhled dokumentu, který ve všech případech zachovává. Je určen pro jasně strukturované dokumenty s přesně umístěnými obrázky a formátovanými texty. Příprava e-knihy ve zvoleném formátu nabízí mnoho způsobů jak e-knihy vytvořit. Od editorů vypadajících jako Word a publikujících EPUB (Sigil) přes různé aplikace pro konverzi formátů (Calibre), virtuální softwarové tiskárny (PDF tiskárny nebo Kindle Printer) až po on-line nástroje.

(Vybráno z čl. M. Rady, Akademický bulletin, č. 12/ 2012, s. 37)

Litera mění tváře

Přes tři sta titulů bylo přihlášeno do soutěže o knižní cenu Litera, z toho největší skupinu tvoří knihy ucházející se o Literu za českou prózu (69). Vyhlašování výsledků proběhne 24. dubna na Nové scéně Národního divadla. Večer budou společně uvádět Daniela Písařovicová a Jiří Havelka. Tento „podnik“ se ovšem snaží, co může, aby přilákal sponzory (hlavním jsou Karlovarské minerál­ní vody Magnesia – pozn. red.). Ti by měli finanč­ně zaštítit nejen hlavní cenu, ale i ceny v některých kategoriích, které poté ponesou jméno sponzora, např. ČEZ Litera za literaturu faktu, DILIA Litera pro objev roku nebo Litera Lucie Seifertové za knihu pro děti a mládež. Poslední jmenovaná vyvolala v odborných kruzích značné rozpaky…

(Literární noviny, roč. 24, č. 8, 21. 2. 2013)

Baobab stahuje knihy

Nakladatelství Baobab (nakladatelství pro děti a mládež a organizátor táborského veletrhu malých nakladatelů Tabook) vydalo stanovisko k pojmenování ceny Magnesia Litera pro děti a mládež podle Lucie Seifertové. Lucie Seiferová je autorka a ilustrátorka dětských knih, které vydává v nakladatelství Petr Prchal (manžel Lucie Seifertové). Právě toto nakladatelství cenu sponzoruje. Nakladatelství Baobab považuje za ne­šťast­né a nemístné, aby cena za vynikající dílo pro děti a mládež nesla jméno současné spisovatelky a ilustrátorky, jehož hodnotu prověří až čas. Baobab se ve svém stanovisku ptá, zda v situaci, kdy je jedna kniha autora prohlášena za Knihu desetiletí (Pohádka o králi Karlovi), zda se tento autor/ka automaticky stává klasikem? Nebo je to jen forma reklamy jejího nakladatele a manžela? Z tohoto důvodu se nakladatelství Baobab letos rozhodlo svoje knihy ze soutěže stáhnout.

(Literární noviny, roč. 24, č. 8, 21. 2. 2013)

Lidé cítí, že jsou v sociální pasti: rozhovor s Annou Machovou

Předsedkyně odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody vyjadřuje v rozhovoru hluboké znepokojení nad chybějící koncepcí české kultury, nad jejím celkovým stavem a finančním ohodnocením pracovníků kultury v ČR. Analyzu­je v něm důsledky úsporných opatření současné vlády, kvůli kterým se v kultuře reorganizovalo, propouštělo a snižovaly se tarifní platy. Uvedla také, že platy se v kultuře nevalorizovaly od roku 2009! Dále rozebírá rozhovor s paní ministryní Alenou Hanákovou. Uvádí, že ani pracovníci ministerstva kultury nemají lehkou pozici, musí řešit neustálý nedostatek peněz, chybějící dlouhodobou koncepci kulturní politiky, slabou teoretickou a ideovou základnu. Jelikož A. Machová pracuje v Národní knihovně ČR, je detailně seznámena s platovou situací nejen v této, ale i v jiných knihovnických institucích. Vyjadřuje se tedy i k platovým podmínkám v knihovnictví, zvláště NK ČR. Popisuje situaci jejích řadových zaměstnanců jako kritickou. Mnozí lidé byli nuceni najít si další zaměstnání, někteří slouží přesčasy při sobotním provozu ve studovnách či mají další úvazky. Dnes se v těchto oborech těžko uživí i vysokoškolsky vzdělaní specialisté s mnohaletou odbornou pra­xí. NK provedla v roce 2012 průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR, ten po konečném vyhodnocení přinese přesná data (tato šetření se uskutečnila již v letech 1998 a 2004). Doposud podle zmíněných předchozích průzkumů výsledky ukazovaly spíš na macešské chování státu vůči celostátně působící Národní knihovně, protože platy zde byly obvykle nižší než v knihovnách s nižší regionální působností. Co se týká NK ČR, situace zaměstnanců není dobrá. Průměrný plat za první pololetí roku 2012 v NK dosáhl 20 516 Kč, a to včetně platů managementu a odměn z grantů (na ty většina zaměstnanců nedosáhne). To jsou průměrná čís­la, jak na tom lidé ale skutečně jsou, může ukázat například údaj, že 83 % zaměstnanců v knihovně nedosahovalo na průměrnou mzdu v ČR (ta byla 24 128 Kč), a více než polovina osob nedosahovala ani na onu průměrnou mzdu NK ČR! Přitom přibližně 60 procent zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání, spolu se středoškoláky tu pracuje téměř 80 procent odborně kvalifikovaných lidí. Obdobnou kvalifikační strukturu mají další paměťové instituce, a je proto velmi smutné, na jaké úrovni jsou v nich lidé odměňováni.

(M. Hoření, Haló noviny, 16. 1. 2013, roč. 22, č. 13)

Vědecká knihovna bude, je však otázkou kdy

Stále v nedohlednu je stavba Moravskoslezské vědecké knihovny. Stávající vedení kraje odmítá stavbu zahájit bez finanční spoluúčasti státu. (Mo­ravskoslezská vědecká knihovna spravuje zhru­ba 1 050 000 svazků, ročně má přes 500 tisíc výpůjček a sklady má na šesti místech v Ostravě). Vedení kraje neví, zda bude pokračovat cestou tzv. „Černé kostky“ (kde jsou známy náklady na stavbu a provoz), či skeletu vedle krajského úřa­du. Ve hře je eventuálně hotelový dům Jindřich nebo historická budova na náměstí Dr. E. Beneše (nyní v ní sídlí Česká spořitelna). Analýza možností má trvat několik měsíců. Stavba vědecké knihovny na ulici 28. října, naproti ostravskému Domu kultury, měla začít do roku 2011. Autory tzv. Černé kostky jsou architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Projekt v hodnotě přes 1,5 miliardy korun zavrhlo kvůli vysoké finanční náročnosti minulé vedení kraje. V září 2010 však vláda premiéra Petra Nečase na žádost ministerstva kultury zrušila garanci dotace. Levicová krajská koalice pak rozhodla o změně využití necelých 600 milionů korun z Evropské unie. Peníze, původně určené na stavbu knihovny, byly se souhlasem Evropské komise využity na projekty ve školství, sociálních službách a zdravotnictví. Moravskoslezská vědecká knihovna má nejhorší provozní podmínky, které se dotýkají jak čtenářů, tak zaměstnanců. Jak dlouho tedy vydrží čekat?

(Z čl. P. Karbana, Právo – severní Morava a Slezsko, 6. 2. 2013)

Lidé v Ústí mohou zajít do nové vědecké knihovny, patří univerzitě

V krajském městě Ústí nad Labem začala fungovat druhá vědecká knihovna. V kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) byla otevřena Vědecká knihovna UJEP. Jejím ředitelem je Ivo Brožek. Budova vědecké knihovny se v univerzitním kampusu stavěla od června 2011 do loňského srpna. Náklady na výstavbu činily přibližně 105 milionů korun. Objekt knihovny je součástí novostavby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra UJEP, které stálo kolem 300 milionů korun. Univerzitní knihovna má přibližně 4700 registrovaných čtenářů. Není však určena jen studentům a pedagogům UJEP, jejím čtenářem se může stát kdokoli. Severočeské vědecké knihovně (SVKUL), která je samozřejmě starší, se nelíbí, že mají obě instituce podobný název. Její vedení se obává, že to může vyvolat zmatky, například při vracení vypůjčených knih.

(Mladá fronta DNES – severní Čechy, 11. 2. 2013)


Diskuze ke článku "Z DOMOVA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2