Tour de (rakouské a slovinské) knihovny

Naše výprava (Foto Miroslav Bünter)Lucie Popelková popelkova.lucie@uzei.cz

Dana Pazderová pazderova.dana@uzei.cz

„…Výprava velrybářská k břehům Grónska nezdařila se, protože nejeli jsme na velryby, ale na…“

Letošní studijní cesta po knihovnách se konala ve dnech 4.–7. června. Navštívili jsme knihov­ny v Rakousku a Slovinsku. „To je dost, SDRUKu, žes nás taky konečně vyvez.“ Bohužel pro nás nepřijel kočár se čtyřspřežím, ale i tak to byla pohádková výprava. O pohodu se během celé cesty výborně starala matka královna Mgr. Blan­ka Konvalinková. Provázelo nás hezké počasí, dobrá nálada a 28 dalších „účastníků zájezdu“. K naší radosti nebyly přednášky v sanskrtu, ale jenom v angličtině. V následujícím přehledu knihoven vám přineseme informace, které nás překvapily, zaujaly, dostaly do kolen; ještě jsou pořád na světě věci, ze kterých vám zůstane rozum stát.

V rakouském Grazu, rodišti Arnolda Schwarzeneggera, jsme navštívili první knihovnu – Bibliothek der Medizinischen Universität. Univerzitní lékařská knihovna je deset let stará budova v nepraktickém skleněném plášti, a proto je celoroční provoz knihovny značně nákladný. V přízemí se studovna prolíná s příručním fondem, regály s učebnicemi a regály s časopisy rozdělenými na drahé a levné tituly. V prvním patře je studovna propojena s volně přístupným skladem. Z finančního hlediska bylo překvapující, že zde vždy nakupují knihy do fondu za plnou cenu a nečekají na slevu, i když vědí, že za určitou dobu bude kniha levnější. Výborným nápadem je tzv. „book bazar“ – knihovna si ve fondu nechává pouze dvě poslední vydání každého titulu, starší vydání prodává za minimální cenu studentům, tudíž si nezaplňuje skla­dy neaktuálními publikacemi, o které stej­ně nemají medici zájem. Na závěr prohlídky jsme měli možnost nakouknout na „operační sál“. Neděste se, šlo o cvičnou místnost pro mediky, která simuluje opravdový operační sál.

A teď už přejíždíme do Slovinska, kde vážně nedávají lišky dobrou noc a kde lidé nechodí jen v krojích, jak jsme se původně domnívaly. Slovinsko je krásná země se 45 km pláží, panenskou přírodou a vlídným obyvatelstvem. Na 60 % celkové rozlohy Slovinska žijí přibližně dva miliony obyvatel a zbylých 40 % pokrývají Slovinské Alpy. Většina lidí jako dopravní prostředek používá také jízdní kolo.

Všechny navštívené knihovny na nás udělaly kladný dojem. Byla pro ně typická obrovská ná­v­štěvnost, vysoké procento zaměstnaných mu­žů v knihovnictví, neuvěřitelné prostory a hla­vně společný knihovní systém COBISS.

Univerzitní knihovna v Mariboru (Foto Miroslav Bünter) První navštívenou slovinskou knihovnou byla Univerzitetna knjižnica Maribor. V době naší návštěvy probíhaly oslavy 110. výročí jejího založení. Prostory knihovny byly fascinující – 11 000 m2 v šesti patrech se 78 zaměstnanci. Součástí knihovny je Maistrova knjižnica s historicky cenným fondem, který za celý svůj život schraňoval básník, velký sportovec, generál Maister. Součástí budovy je nově otevře­ná studovna (ČUK – Čitalnica Univerzitetna knjižnica), kde lze studovat do pozdních nočních hodin. Vstup je umožněn prostřednictvím registrační karty a není zde přítomen žádný ze zaměstnanců knihovny. Při odchodu nás paní knihovnice upozornila na samostatně vystavený exemplář knihy, jednalo se o knihu s přírůstkovým číslem 1 000 000.

Druhou navštívenou knihovnou byla Mariborska knjižnica. Knihovna je právě před rekonstrukcí, připravují se pro ni prostory v městské radnici. Zhlédli jsme prezentaci v obřadní síni radnice, kde jsme se cítili vskutku královsky. Knihovna je právem pyšná na svůj bibliobus, neboť získala ocenění za nejlepší mobilní knihovnu v Evropě. Další akcí, která stojí za zmínku a pořádá se jedenkrát za rok, je Den knihovny. V tento den se scházejí všechny městské knihovny se svými čtenáři na předem domluveném místě, kde mají připravené různé hry, soutěže a pro občerstvení se vaří několik litrů „slovinského guláše“. Večer je zakončen koncertem.

V dětském oddělení nás překvapil tzv. „toy borrowing“ – půjčování hraček domů. Možná i proto má knihovna závratné množství výpůjček – 1 800 000 ročně. Donáška knih domů nemocným a do nemocnice – další naše „wow“. Teprve od února 2013 knihovna zavedla registrační poplatky, do té doby byla „free of char­ge“.

Další naše zastávka byla v krásném historickém městě Celje. Navštívili jsme zdejší městskou knihovnu, která je velmi vkusně začleněna do přírody a zároveň do historického jádra měs­ta. Hned vedle vchodu je umístěn „self--check out“ – dokonale vypracovaný systém vracení výpůjček. Vrácená kniha putuje po kombinaci schůdků a pásů rovnou do skladu do příslušného vozíku, protože systém je schopný podle kódu rozlišit, do kterého oboru (vozíčku) patří. Vozíčky jsou každou půl hodinu kontrolovány, v případě naplnění knihovník vozík vymění a obsah původního založí na regál. Pro velkou využívanost musí zaměstnanci chodit kontrolovat vozíky i v době, kdy je knihovna uzavřená. Čtenáři si mohou půjčit neomezený počet knih, ale pouze na dva týdny.

Národní a univerzitní knihovna v Lublani  Foto Ilias Popovský

V Lublani, hlavním městě Slovinska, vedly naše kroky nejdříve do Narodne in Univerzitetne knjižnice, která byla navržena architektem J. Plečnikem, známým i v České republice. Na tomto místě stál původně palác, který byl zničen zemětřesením v roce 1895 a zbylý stavební materiál byl použit k výstavbě této knihov­ny. Zajímavostí je, že i ostatní materiály pro stavbu pocházejí výhradně ze Slovinska. Impozantní vchod z černého mramoru návštěvníka přivede do původní dřevěné studovny. Tato cesta evokuje cestu od nevědomí k pozná­ní (ze tmy do světla). Celý fond knihovny je převeden do on-line katalogu, a proto kartotéky s katalogizačními lístky plní už jen funkci estetickou. Zde jsme se poprvé setkali s variantou placení ročních poplatků, kdy studenti a nezaměstnaní mají registraci zdarma.

Poté jsme se přesunuli do Centralne tehniške knjižnice Univerze v Ljubljani, kde pracuje 45 zaměstnanců, avšak z toho méně než pět je knihovníků. Součástí knihovního fondu jsou také normy a patenty, úsměvné je, že si lidé pletou knihovnu s patentním úřadem. Oborové stavění fondu je barevně rozlišeno. Pro každý obor existuje informační specialista, který je kdykoli studentům k dispozici ke konzultaci. Knihovna též nabízí službu objednávání knih po telefonu. Jako jediná z navštívených knihoven má otevírací dobu do půlnoci.

Poslední knihovnou, do které jsme zavítali, byla Mest­na knjižnica Ljubljana. Nachází se v bývalém několikapatrovém obchodním do­mě. Všechna patra jsou využita do posledního „koutku“ – koutek šachový, horský, koutek zdraví… Celé jedno poschodí je věnováno hud­bě, divadlu, filmu, tanci, na různých nosičích. Knihovna úzce spolupracuje se širokou veřejností, v Centru pro nezaměstnané poskytuje informace o volných místech, pomáhá s vyplňováním formulářů a psaním životopisů. Dětské oddělení je vybaveno regály přizpůsobenými výšce dětí. Děti se ve fondu orientují díky vtipným obrázkovým piktogramům a po náročném vyhledávání knih si mohou pohrát v dětském koutku nebo relaxovat ve „spoon for fairy-tales“.

Abychom byly upřímné, vůbec se nám nechtělo domů, ale k naší smůle pan řidič autobusu v pátek brzy ráno troubil na odjezd, tak jsme tedy musely. Odjížděly jsme plné dojmů, zážitků a vizí, jak některé nápady realizovat v naší knihovně, tak kdo ví…

„Kam nás SDRUKu vyvezeš příští rok?“





Diskuze ke článku "Tour de (rakouské a slovinské) knihovny"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2