Vybrané překlady ze španělské a hispanoamerické literatury 2011–2012

Rok 2012

HELENA ZBUDILOVÁ hzbudilova@tf.jcu.cz

Výčet českých překladů ze španělské literatury za rok 2012 začneme zajímavou reflexivní novelou španělského spisovatele a novináře Julia LLAMAZARESE (nar. 1955). Jedná se o román Žlutý déšť (La lluvia amarilla, 1988), který v překladu J. Macheje vydalo pražské nakladatelství Dybbuk (142 s.). Autor se ve své částečně autobiografické novele soustřeďuje na vykreslení vyha­sínajícího života v odlehlé aragonské vesnici Ainielle, kte­rá je již téměř opuštěná a odsouzená k zániku. Vypravěč, starý ovčák, nás zavádí na místo v aragonských Pyrenejích, kde se jakoby zastavil čas; vše zaplňuje samota, čekání na smrt a přízraky zemřelých. Jako kdybychom se přenesli na místo, kde nám setkávání se zemřelými nepřijde nijak zvláštní, podobně jako v románu Mexičana J. Rulfa Pedro Páramo (1955, č. 1983). Námětem a at­mosférou se Llamazaresova novela blíží také tvorbě Kolumbijce G. Garcíi Márqueze (Všech­na špína světa, 1955; č. 2006 a 2012), svými hojnými symboly nám může připomínat poezii Španěla F. Garcíi Lorcy či Jana Skácela. Smut­ný monolog přináší hluboké zamyšlení nad lidskou samotou, rychlým během času a příchodem smrti. Vše plyne rychle a přirozeně jako „žlutý déšť“, padání podzimního listí. Spisovatel, který napsal také řadu cestopisů, esejů a novinových článků, oživuje v tomto nejúspěšnějším románu své rodné místo Vegamián, dnes již zaniklé, které zmizelo pod hladinou přehrady. Ves Ainielle, jež je již více než padesát let neobydlená, dosud skutečně existuje.

Pokud upřednostňujete ve své četbě prózu s převažujícími fantazijními prvky, měli byste se seznámit s novelou Elii BAR­CELOVÉ (nar. 1957 v Ali­cante) Zlatníkovo tajemství (El secreto del orfebre, 2003). V překladu D. Škodové ji vydalo nakladatelství Paseka (92 s.). Útlé dílo nabízí nostalgický milostný příběh osamělého staršího zlatníka Juana, který se vydává proti proudu času do rodného městečka Villasanta de la Reina, aby se zde mohl znovu setkat se svou osudovou láskou Celií. Jeho návrat po 25 letech přináší řadu zajímavých vzpomínek, které se týkají tehdejšího vztahu nevyzrálého dospívajícího chlapce s o mnoho let starší ženou. Příběh, který se čte jedním dechem, přináší neobvyklé „zauzlení“ děje, neboť hranice skutečnosti a snu jsou vypravěčem lehce překonávány. Návrat k milované „černé vdově“ znamená i skutečný návrat proti proudu času do doby, než se protagonista narodil. Autorka, žijící v Rakousku a pracující jako vysokoškolská profesorka literatury, prokazuje, že je vskutku onou „velkou dámou žánru fantasy a sci-fi“, jak je ve Španělsku označována. Pohrává si s naší fantazií, mate nás časovými rovinami padesátých a devadesátých let a pře­dev­ším cíleně zdvojuje postavy. Tím vším autorka nabízí zajímavou četbu, která nás nutí k zamyšlení nad vlastním životem. Literární kritika dílo označuje jako „drobný klenot“ či „novelku, směsici povídky a pohádky“.

Mrazivý thriller, jehož protagonistou je nešťastný psychopat libující si v neštěstí druhých lidí, přináší román Zatímco spíš (Mientras duermes, 2011) filmové­ho scenáristy Alberta MARINIHO (nar. 1972 v Turíně). Dílo vyšlo v překladu O. Nekoly v nakladatelství Argo (261 s.). Marini, který žije od roku 1999 s rodinou v Barceloně, je uznáván literární kritikou jako jeden ze zakladatelů novodobého thrilleru ve Španělsku. Román Zatímco spíš je jeho knižním debutem, který byl během necelého roku přeložen do pěti jazyků. Odehrává se v prostředí luxusního činžovního domu v New Yorku, kde jeho vrátný Cillian trpí obsesí způsobovat nájemníkům nepříjemné strasti a bolest. Obyvatele domu dobře zná i s jejich slabými stránkami, navíc má od všech bytů klíče. Začíná se odvíjet příběh o psychickém nátlaku a teroru, které se stávají hlavní zbraní zvráceného protagonisty. Jsme svědky, jak trápí starou paní Normanovou a její psy, hispánskou uklízečku, bohatou krásnou dámu, ochrnutého mladíka… Jeho oběťmi se však stávají i náhodně procházející neznámí lidé. Navenek usměvavý a velmi ochotný, uvnitř zcela citově vyprahlý Cillian soustřeďuje své negativní akce hlavně vůči veselé a dobrosrdečné Claře, která působí jako jeho pravý opak. Cillian, který hrával každé ráno „ruskou ruletu“ na střeše výškové budovy, odtud definitivně skončí svůj zbytečný život škůdce. Román se dočkal filmového zpracování režiséra Jaumeho Balagueróa, který děj posunul do současné Barcelony. Česká premiéra se uskutečnila v dubnu 2012.

Další dílo s thrillerovými prv­ky z pera španělského au­to­ra je román Strážci dnů: rok 2012 a rituální vraždy v mayských pyramidách – thriller nebo skutečnost? (Los vigilantes de los días, 2011). Vydalo nakladatelství Práh v překladu A. Tkáčové (335 s.). Autorem románu je novinář a spisovatel Alberto GRANADOS (nar. 1965 v Madridu). Granados se v tomto díle soustřeďuje na mayské proroctví o konci světa, které mělo údajně nastat v roce 2012. Mayská proroctví a apokalyptické legendy umocňuje exotické prostředí Mexika, ve kterém dochází v době oficiální návštěvy prezidenta Obamy k rituální vraždě v Teotihuacánu. Jejím svědkem je novinář Richard Cappa. Thriller, ve kterém se pátrá po vrazích, obsahuje prvky snu i reality.

Valencijský spisovatel a novinář Juan José MILLÁS (nar. 1946) pěstuje řadu žánrů, vyniká jako autor románů a povídek. Ty začal psát až v roce 1989. Nakladatelství Paseka přineslo v uplynulém roce překlad jeho povídkového souboru Povídky o zmatených záletnících (Cuentos de adúlteros desorientados, 2003), jehož překladu se ujala I. Gonzálesová (187 s.). Klíčovým slovem tohoto souboru je nevěra. Autor poukazuje na nevěru v manželském a partnerském soužití z různých úhlů pohledu. Navazuje na tradici špa­nělské absurdní povídky, kterou doplňuje vhodnými humornými až nonsensovými momenty.

Spisovatel katalánského půvo­du Carlos RUIZ ZAFÓN (nar. 1964), který v současnosti žije v Los Angeles, není pro českého čtenáře neznámým. Během posledních šesti let byly do češtiny přeloženy jeho dva historické romány – Stín větru (r. 2006) a Andělská hra (r. 2010). Novým je román Marina z roku 1999, určený dospívajícímu čtenáři. Protagonistou je patnáctiletý chlapec Oskar Drai, který studuje na internátní škole v Barceloně osmdesátých let. Při procházce městem se seznámí s obyvateli staré vily, kde žije i krásná Marina, dcera malíře. Mladí lidé se scházejí a při procházkách městem se zastavují u bezejmenného náhrobku na hřbitově ve čtvrti Sarria, na němž je vyryt zvláštní obraz černého motýla se sametovými křídly… Českého překladu se zhostila A. Alchazidu. Román vyšel v nakladatelství CooBoo (254 s.).

Barcelonský spisovatel, novinář a scenárista Juan MARSÉ (nar. 1933) svou prozaickou tvor­bu obvykle umisťuje do městské čtvrti Guinardó v letech po ob­čan­ské válce nebo do období frankismu. Zachycuje různé po­do­by morální a sociální degradace. Autor, který je nositelem Cervantesovy ceny za rok 2008, není u nás neznámý. V posledních pěti letech se český čtenář dočkal překladu dvou děl – Ještěrčí ocásky Dívka se zlatými kalhotkami. Paletu překladů Marsého prózy doplňuje román Kaligrafie snů (La caligrafía de los sueños, 2011), který zasazuje do Barcelony poloviny minulého století. Zaměřuje se na periferii a na bar paní Paquity. Líčí příběh mladého Ringa, jeho dospívání a každodenní životní realitu. V epilogu románu se hrdina vrací jako zralý dospělý muž, který se znovu setkává s dřívějšími postavami. Překlad M. Jungmannové vydalo nakladatelství Odeon v edici Světová knihovna, svazek 134 (279 s.).

Dobrodružný fantasy román Ďáblova horda. Štvanice (Hor­da del diablo. La caza del nigro­mante) zachycuje strašidel­ný příběh, v němž figuruje několik nájemných vrahů vyslaných zavraždit černokněžníka Mogu. Pochází z pera španělského spisovatele a novináře Antonia MARTÍNA MORALESE (nar. 1978). V překladu K. Frimlové román vydalo brněnské nakladatelství Zoner Press (320 s.).

Třetího opakovaného vydání se v minulém roce dočkala novela Ábel Sánchez: příběh jednoho utrpení (Ábel Sánchez, 1917; č. 1928 a 1988) španělského spisovatele a myslitele Miguela de UNAMUNA (1864 až 1936). Novelu o lidské závisti a nenávisti, která je chápána jako parafráze biblického příběhu Kaina a Ábela, vydalo v překladu H. Zuluetové-Cahové nakladatelství Plus (155 s.). Rozvíjí příběh dvou přátel z dětství, malíře a lékaře. Lékař Joaquín závidí Ábelovi jeho manželku, rodinu a pracovní úspěchy. Prožívá závist i nenávist, které mu působí celoživotní utrpení. Narušené lidské vztahy jsou zde mistrně vykresleny, nabývají forem archetypálních rysů lidských povah, které ústí až do ztráty vlastní identity.

Také román Královna jihu (La reina del sur, 2002) španělského spisovatele a noviná­ře Artura PÉREZE-REVERTEHO (nar. 1951) se dočkal opakovaného vydání. Autor, kte­rý je od roku 2003 členem Španělské královské akademie, předkládá napínavý dobrodruž­ný příběh odehrávající se v prostředí mexických drogových kartelů. Protagonistka Teresa Mendózová, chudá venkovská dívka, se dostává na špičku ilegálního trhu s narkotiky… První české vydání díla v překladu V. Medka vydal Knižní klub v roce 2005, reedice z roku 2012 vyšla v nakladatelství Alpress v edici Klokan (263 s.). Pérez-Reverte patří mezi hojně překládané špa­­nělské spisovatele. Zmiňme české překlady románů Dumasův klub (r. 2000), Hřbitov bezejmenných lodí (r. 2002) a Kůže na buben (č. 2004).

Knihy sloužící ke každodenním meditacím přineslo v roce 2012 nakladatelství Paulínky. Jedná se o dva svazky úvah nazvané Rozmluvy s Bohem: rozjímání na každý den církevního roku. Svazek 2a. Postní doba. Svazek 2b. Velikonoční období (Hablar con Dios, 2005), jejichž autorem je španělský kněz a redaktor Francisco FERNÁNDEZ CARVAJAL (nar. 1938 v Granadě). Příručky přeložil P. Koutný (rozsah 407 a 391 s.).

Dílo Španělské lidové popěvky (Coplas populares españolas), které v roce 2012 vydalo nakladatelství Jalna, vybral a upravil M. Uličný a přeložil A. Pikhart. Jak uvádí popiska díla, A. Pikhart, který se stal zakladatelem soustavného českého překladatelství ze španělštiny a jedním z prvních českých katalanistů, po sobě zanechal přibližně třicet vydaných překladů a také uspořádaný osobní archiv s cennou korespondencí. Existuje také rukopisná antologie španělských lidových popěvků, na které Pikhart pracoval po počátku 20. století do května 1908, kdy ji předal k vydání J. Vrchlickému. V roce 2009 objevil tento rukopis o 357 listech hispanista M. Ulič­ný. Provedl výběr z rukopisu, doplnil originály a opatřil je českým úvodem, španělským doslovem a vybavil obrazovou dokumentací. Toto bilingvní vydání obsahuje zhruba třetinu nalezeného rukopisu, je doplněno kompaktním diskem zahrnujícím kompletní rukopis.

Literaturu pro děti a mládež zastupuje v překladu do češtiny např. soubor nazvaný Pohádkové čtení pod peřinu (365 mejores cuentos) s podtitulem Pohádky a příběhy na celý rok. Úpravu a adaptaci textů provedla Carmen Blásquesová, přeložila K. Radio­vá, ilustroval Juan López Ramón. Pohádky pro děti vydalo nakladatelství SUN (276 s.).

Novou dvojjazyčnou česko-španělskou verzi zjednodušené četby představuje detektivní příběh Únos v Pradu (Secuestro en el Prado) extremadurského filologa Mario MARTÍNA GIJÓNA (nar. 1979), který působil jako lektor španělštiny na MU v Brně. Děj jeho díla se odehrává ve stejnojmenné umělecké galerii. Text obsahuje řadu cvičení, kniha je doplněna zvukovým CD (MP3), které je namluveno rodilou mluvčí. Příručka je určena zájemcům pro pokročilou úroveň španělštiny B1. Zmiňme, že Martín Gi­jón se v roce 2011 stal spoluautorem jiného detektivního příběhu ve zjednodušené biling­v­ní verzi nazvaného Zmizení na Svatojakubské cestě.

Hispanoamerická literatura

V českém překladu je opět nejhojněji zastoupena tvorbou argentinských spisovatelů. Nakladatelství Argo vydalo v uplynulém roce v pořadí čtvrtou část Borgesových Spisů nazvanou Osobní knihovna, Devět dantovských esejů, Předmluvy s předmluvou předmluv. Soubor obsahuje pouze texty, které se vztahují k literatuře. Borges zde podává komentáře oblíbených titulů známých světových autorů i méně známých představitelů, zabývá se například argentinskou gaučovskou poezií.

Argentinská spisovatelka, no­vinářka a scenáristka Claudia PIÑEIROVÁ (nar. 1960) přináší v románu Tvá (Tuya, 2006) mnohostrannou analýzu lidských vztahů, na něž působí manželská nevěra. Stačí jeden podpis rtěnkou, pouhé slovo Tvá, od kterého se odvine celý téměř detektivní příběh, jehož protagonistkou je Inés. Napínavá četba nás zavádí do života současné společnosti, a to nejen argentinské. Román v překladu B. Stárkové vydalo nakladatelství Plus (174 s.).

Další z řady argentinských prozaiků Juan José SAER (1937–2005), který se proslavil především jako esejista a romanopisec, je autorem jednoho z románů, jenž figuruje v seznamu nejčtenějších španělsky psaných děl za posledních 25 let. Jedná se o dílo Pastorek (El entenado, 1982), které v překladu J. Macheje vydalo nakladatelství Runa (193 s.). Román zavádí čtenáře na počátek 16. století, kdy mla­dý protagonista – lodní učeň, připlouvá spolu se španělskými námořníky k břehům La Platy. Zde pak stráví deset let mezi příslušníky kmene Colastiné, poté se vrací do Evropy a začíná psát paměti, v nichž rezonuje problematika lidského odcizení, identity a vykořeněnosti, paměti a jazyka…

Argentinský historik Eduardo SACHERI (nar. 1967 v Buenos Aires) v roce 2012 seznámil českého čtenáře s příběhem staršího soudce Benjamina Chapar­ra, který přestože odchází do penze, trpí dvěma obsesemi. Prv­ní z nich je nenaplněná láska k Irene, mladší kolegyni. Druhá, která ho souží, je případ brutální vraždy mladé ženy. Aby mohl žít, dá se do psaní románu, v němž se snaží obě události pochopit a vyřešit. Děj se odehrává v autorově rodné zemi na konci peronismu a po nástupu vojenské diktatury. Autor zachycuje dobovou atmosféru plnou pocitů nespravedlnosti, zločinu, beznaděje, msty… Román Otázka, kterou má v očích (La pregunta de sus ojos, 2005) posloužil jako předloha pro úspěšné filmové zpracování Jua­nu José Campanellovi pod názvem Tajemství v očích. Film byl oceněn Oscarem jako nejlepší zahraniční film roku 2010. Knižní zpracování originálu v českém překladu V. Medka vyšlo jako kniha on-line v nakladatelství Edit (334 s.).

Alejandro Guillermo ROEMMERS (nar. 1958) je spisovatelem a především básníkem, jehož básnická tvorba získala řa­du ocenění. Sdružení argentinských spisovatelů ho jmenovalo Velvyslancem argentinské literatury. Jak uvádí v jednom z rozhovorů, již v deseti letech si přečetl a ztotožnil se s dílem Malý princ. Rozhodl se, že autorovi díla věnuje jeho pokračování, a tak jako zralý čtyřicetiletý autor napsal během devíti dnů novelu Návrat mladého prince (El regreso del joven principe, 2000). Roemmers oživuje příběh Malého prince a uvádí ho do současnosti. Spícího a vyhladovělého mladého prince najde při cestě automobilem řidič, vypravěč příběhu, na okraji silnice v opuštěné argentinské Patagonii. Společně křižují patagonskými silnicemi, jejich putování je dlouhé, a tak se začíná postupně odvíjet příběh, který odhaluje příčiny princova návratu na Zemi. Řidič se snaží odpovídat na chlapcovy zvídavé otázky. Roemmersovo dílo je „pohlazením na duši“, jímž prostupují láska, lidské pochopení a mravní hodnoty. Autor se snaží naznačit, že je velmi těžké zachovat si i v dospělosti nezkaženou dětskou nevinnost. Novela byla přeložena do více než 15 jazyků a je určena nejen dospívajícím, ale i dospělým čtenářům. Českého překladu se ujal O. Nekola. Dílo vydalo nakladatelství Garamond (156 s.).

Bývalý argentinský velvyslanec působící v 90. letech v Pra­ze, esejista a spisovatel Ábel POSSE (nar. 1934) není pro českého čtenáře neznámým autorem. Připomeňme překla­dy dvou románů, které u nás již vyšly: Psi z ráje (r. 1992) a Evi­ta, příběh vášně a utrpení Evy Perónové (r. 1996). V roce 2012 B. Stárková přeložila Posseho román nazvaný Che Guevarův pražský příběh (Cuadernos de Praga, 1999). Autor vyšel ze skutečné události, Che Guevara měl u nás pobývat celkem třikrát v letech 1960, 1965 a 1966. Román zachycuje nejen jeho přibližně pětiměsíční pobyt v Praze pod falešnou totožností a se změněným vzhledem, ale zprostředkovává i Che Guevarovy osob­ní postřehy. Dílo vydalo nakladatelství Garamond (253 s.).

Další biografickou prózou, tentokrát čerpající ze života druhé manželky argentinského prezidenta Juana Dominga Peróna, první dámy Argentiny z let 1946–1952, představil českému čtenáři v roce 2012 šedesátiletý novinář, cestovatel, publicista a šaman Juan BRAUN. Jeho román Evita: jak byla zavražděna nejmocnější dáma světa (El asesinato de Evita Perón, 2009) vyšel v brněnském nakladatelství Tribun EU (244 s.) v překladu A. Kučerové, G. Dudové a J. Přibylové. Doktor filozofie Juan Braun působil také jako profesor na Univerzitě Karlově v Pra­ze. Je česko-argentinským spisovatelem s moravskými kořeny. Napsal více než 30 děl. Kniha vychází z autentických nahrávek, které pořídil Evitin osobní strážce. Autor se ve svém vyprávění zaměřuje především na to, jak Evita (Evič­ka) zemřela, a klade si také otázku, jaký by byl osud Argentiny, pokud by k její vraždě nedošlo.

Dalším z přeložených děl chilského romanopisce a básníka Roberta BOLAÑA (1953 až 2003) je román 2666, který byl napsán v roce 2005. Toto kompozičně bohaté dílo představuje směsici žánrů od detektivky přes epos, filozofický román, báseň, novinovou zprávu až po vědecko-fantastickou literaturu. Zachycuje osudy milovníků díla tajemného spisovatele Archimbolda. Ti pátrají po jeho stopách v Mexiku, kde se dozvídají o několika záhadných brutálních vraždách žen a dívek… Pokud se chcete seznámit s tímto originálním Bolañovým dílem, počítejte, že má 856 stran. V překladu A. Charvátové ho vydalo nakladatelství Argo.

Ricardo LINIERS (vlastním jménem Ricardo Siri; nar. 1973) patří mezi nejslavnější argen­tinské komiksové tvůrce. Tento ab­solvent práv se proslavil pře­devším sérií minipříběhů nazvaných Macanudo, které začal vydávat od roku 2002 v deníku La Nación. Do roku 2012 uveřejnil celkem devět dílů. Slovo „macanudo“ znamená v překladu něco báječného, parádního, pohodového. Autor jím označuje příběhy osamělých postaviček v mraveništi velkoměsta. Po­pisuje příběhy holčičky Jindřišky, která kamarádí s plyšovým medvědem, s kocourem, skřítky, tučňáky… Humorné komiksové příběhy poprvé v českém překladu Macanudo 1 vydalo nakladatelství Meander (přel. M. Pilátová, 96 s.). V roce 2012 stejné nakladatelství vydalo pokračování v překladu Š. Valv­erde (95 s.).

Brněnské nakladatelství Host stojí za vydáním prozaického díla Nekropolis (Necrópolis, 2009), kte­ré napsal kolumbijský spisovatel, filolog, novinář a velvyslanec Santiago GAMBOA (nar. 1965). Zmiňme, že před osmi lety vyšel v překladu Gamboův detektivní román ze současné Bogoty nazvaný Prohrávat se musí umět. Gamboova próza svým stylem připomíná romány peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy. Literární kritika hovoří v souvislosti s dílem Nekropolis o jihoamerickém moderním Dekameronu. Jeho prostřednictvím se seznámíme s bohatou plejádou postav. Protagonista-spisovatel přijíždí po dlouhé nemoci na kongres, který se koná v jednom z nejlepších hotelů v Jeruzalémě. Zde se setkává s různými lidskými typy a s jejich neobvyklými, až výstředními příběhy. Dílo vyšlo v překladu A. Hurdálka (419 s.).

Od mexické spisovatelky Laury ESQUIVELOVÉ (nar. 1950) vydalo v roce 2012 nakladatelství Alpress v edici Klokan historický román Malinalli: otrokyně bílého pána (Malinche, 2006), přeložený A. Alchazidu (200 s.). Malinalli je příběhem stejnojmenné protagonistky, indiánky, kterou vychovala hodná babička, jež se jí snažila předat své životní rady. Po babiččině smrti se matka rozhodne dívku prodat do otroctví…

Zajímavé setkání s původními peruánskými tradicemi nabízí dílo Peruánské mýty a tradice podle vyprávění indiánů, které připravila a původní texty indiánských autorů ze španělštiny přeložila O. Vilímková. Knihu vydalo nakladatelství Smart Press (95 s.). Materiál doprovázejí barevné ilustrace a fotografie.

Poutavá vyprávění a svědectví přináší titul Indiánská knížka (El libro indio) Alberta Vojtěcha FRIČE (1882–1944) a Rodolfa FERREIRA Friče (nar. 1942), který k vydání připravila, španělské pasáže přeložila a komentářem opatřila Y. Fričová. Knihu vydalo pražské nakladatelství Titanic (203 s.). Jedná se o autobiografické vzpomínky a dopisy slavného českého cestovatele, etnografa, světoběžníka a největšího světového znalce indiánských kultur v oblasti Gran Chaca a Mato Grosso, obohacené o indiánské mýty a pověsti.

Z hispanoamerických překladů literatury pro děti a mládež zmiňme titul Dráček od jezera Titicaca (John-John, el dragón del lago de Ti­ticaca, 2003) peruánského autora Hernána GARRIDA-LECCY (nar. 1960), který přeložila M. Mašínová a vydalo nakladatelství Albatros. Napínavý děj knihy určené pro nejmenší čtenáře se odehrává uprostřed And v okolí jezera Titicaca. Protagonistou příběhu je malý fialový dráček s růžovými skvrnami, který místo ohně vypouští mýdlové bubliny. Mezi místními zvířátky má spoustu kamarádů, kteří jsou velmi znepokojeni, když jednoho dne záhadně zmizí.

Na závěr bych české čtenáře ráda upozornila na dvojjazyčný scénář mexického autora a režiséra Guillerma ARRIAGY (nar. 1958) nazva­ný 21 gramů (21 gramos, 2004), který v překla­du Š. Holišové vydalo nakladatelství Gara­mond (220 s.). Autor je u nás znám scénářem Psí lásky (č. 2009), oba mohou sloužit jako cizojazyčná beletrie vhodná pro učební účely. Na rok 2013 je plánováno vydání dalšího autorova díla, románu ze současného Mexika nazvaného Sladká vůně smrti (Un dulce olor a muerte, 1994). Na překladu pracuje L. Janda, knihu by mělo vydat pražské nakladatelství Labyrint (180 s.).


Diskuze ke článku "Vybrané překlady ze španělské a hispanoamerické literatury 2011–2012 "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2