AUTOMAT KNIHOVNA s PhDr. Martinem Krčálem odborným asistentem KISK FF MU, Brno

„Důležité je naučit studenty o technologiích kriticky přemýšlet…“

Martin KrčálVážený pane kolego, zkusím se dostat od konkrétního k obecnému. Jak vidíte stav knihovnických technologií ve vašem vlastním akademickém prostředí? Jaký je a jak ovlivňuje profesní život akademiků a studentů?

Pokud bych tuto otázku vztáhl na sebe jako učitele, pak technologie výrazně ovlivňují můj život a v mnoha ohledech mi ho zjednodušují. Nedovedu si představit plánování svého času bez Google Kalendáře se synchronizací na mobil, těžko bych řídil tak efektivně naši Knihovnu Na Křižovatce, kdybychom nepoužívali systém Basecamp, bez Google Keep bych zase nesplnil velkou část úkolů, vytiskl bych zbytečně kila papíru pro opravy studentských prací, pokud bych nepoužíval tablet Samsung Galaxy Note s dotykovým perem a aplikací Foxit Reader k psaní poznámek a určitě bych neměl k dispozici všechny důležité dokumenty bez cloudových úložišť. Na druhou stranu akademické prostředí je poměrně konzervativní a ne všichni vyučující technologie vyu­žívají. Obdobný přístup je také u studentů. Vždy záleží na tom, jaký má dotyčná osoba vztah k technologiím a zda má přátele a kolegy, kteří jí ukážou, jak si pomocí konkrétních technologií ulehčit práci.

Jakou roli z vašeho hlediska sehrává nebo by mohl hrát KISK jako jedno z nejagilnějších pracovišť, kde „rostou“ budoucí knihovníci?

Myslím si, že KISK se snaží ukazovat různé technologie a jejich využití v praxi. Důležité je učit to zejména studenty, protože pokud budou schopni pro různé aktivity a procesy vybrat vhodné technologie, může to ušetřit nejen jejich čas, ale také prostředky instituce, které lze pak využít na něco potřebnějšího. Důležité je naučit studenty o technologiích kriticky přemýšlet, seznamovat je s jejich silnými, ale také slabými stránkami. Není vždy úplně ku prospěchu zavádět technologie za každou cenu proto, že je mají jinde. Vždy musí být jasný přínos pro instituci a také pro její pracovníky.

V posledních letech se toho v knihovních kru­zích mnoho napsalo a namluvilo na téma Google (alias jednopolíčkové, „hloupé“, nestrukturova­né atd.) versus knihovnické (sofistikované, strukturované, pokročilé, „přesné“, MARCovské) vyhledávání. Je to podle vás relevantní deba­ta? Není to tak trochu umělý problém, když „všichni“ rádi využijeme to jednoduché, co nás dovede rychle k víceméně odpovídajícímu cíli?

Všichni používáme Google pro rychlé vyhledávání informací. V tomto ohledu jde o skvělý nástroj, který nemá konkurenci. Problém nastává, pokud řešíme složitější otázku. Pak se obvykle neobejdeme bez odborných databází. Je to jako u fotografování. S kompaktním digitálem jsem schopen fotit s minimálním úsilím a některé snímky mohou být i zdařilé, ale pokud chci opravdu kvalitní fotografie, pak musím investovat do zrcadlovky a trochu si pohrát s nastavením expozice. Obdob­­ně jsme na tom u vyhledávání. Google mi nějaké relevantní informace najde téměř vždy, ale je otázka, jestli se dostanu ke všem a k těm kvalitním.

Vidím zde ale ještě jeden velký problém. V oblas­ti webdesignu se často aplikuje Krugovo motto „Nenuťte uživatele přemýšlet“. Na základě tohoto principu se už i v databázích využívá vyhledávání podobně jako v Googlu. Uživatel tak zadá první slova, která ho napadnou, a dostane výsledky, s nimiž se často spokojí. Vůbec nepřemýšlí o synonymech, dalších klíčových slovech, jiné formulaci dotazu, neřeší vyhledávací strategie a zákonitě se tak nedostane ke všem relevantním dokumentům. Právě na toto by se měly zaměřit knihovnické kurzy informační gramotnosti.

Po delší době diskusí a úvah před pár týdny spustila Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích službu „půjčování“ e-knih v podobě offline stažení do zařízení. Tedy to, co jsme zatím znali pouze ze zahraničí a o čem víme, že má řadu technologických úskalí (omezení na typy zařízení), slabých míst pro uživatele (např. limitovaná nabídka titulů) a vlastně míří z filosofického hlediska opačným směrem (proč „půjčovat“, a nenabízet neomezenému počtu uživatelů na libovolnou dobu). Jak vidíte budoucnost tohoto typu služeb ve veřejných a akademických knihovnách u nás?

Půjčování e-knih v knihovnách je určitě krok správným směrem. Před několika lety jsem v jed­né debatě o e-knihách kritizoval půjčování e-čteček bez kvalitního obsahu. Podle mě je důležité dohodnout se s vydavateli a držiteli autor­kých práv na fungujícím modelu výpůjček e-knih v knihovnách. A důležité je to pro obě strany. Knihovny získají novou službu a vydavatelé mohou vydělat více, jen je důležité systém správně nastavit. Dokud bude platba za výpůj­čku e-knihy přes 50 Kč, pak se i vzhledem k rozpočtům knihoven půjčování elektronických dokumen­tů masově nerozšíří. Ces­tou je určitě zavedení paušálu za přístup obdob­ně jako u zahraničních služeb, případně nějaká forma výkupu do open access, kdy se spojí více knihoven, zaplatí dohodnutou přiměřenou cenu a kniha pak může být elektronicky volně šířena. Vydavatel může knihu dále prodávat v tištěné podobě. Podobnou služ­bu realizuje e-Reading, ale chybí tam ten trvalý výkup do open access. Mís­to toho si mohou e-knihu stáhnout všichni uživatelé dané knihov­ny po dobu platnosti předplatného a problematický je závazek na víceleté financování. Otázkou je také schopnost knihoven domluvit se na titulech, o které mají zájem.

Důležité je též rozhraní pro výpůjčky. Osobně rád využívám mobilní aplikaci pro ebrary na tab­letu, kde je možné si e-knihu vyhledat, uložit do aplikace a dělat si do ní poznámky. Bohužel uživatelské rozhraní není úplně intuitivní a přiznám se, že mi dlouho trvalo pochopit systém autentizace. Pokud mají být aplikace úspěšné mezi uživateli, bude nutné je ještě vylepšit a zjednodušit.

Trochu provokativní otázka: nemyslíte si, jako otec projektu citace.com, že správná kombinace bibliografického formátu, katalogizačních pravidel a funkcionality knihovních systé­mů by vlastně pro tenhle projekt vůbec ne­poskytla místo?

To je otázka. V době vzniku projektu zde ještě nebyl obohacený obsah v katalozích a myslím, že ani citace se v nich běžně neobjevovaly nebo obsahovaly chyby. To je dáno rozdílnými katalogizačními záznamy v průběhu let a také chybami v záznamech. Před nedávnem jsme ve spolupráci s vývojáři katalogů a některými systémovými knihovníky přišli se službou Citace v katalogu, která umožňuje zobrazovat u záznamů citace dle ČSN ISO 690 a několika dalších citačních stylů. Problém je v kvalitě záznamů, proto při implementaci trvá i měsíc, než odstraníme nejčastější chyby. Pokud by byly správně dodržovány standardy, bylo by nasazování služby o hodně jednodušší.

Rozumím tomu správně, že si váš generátor citací vytváří citaci ad hoc z údajů v lokálním katalogizačním záznamu nebo si ji bere z nějaké databáze?

Citace v katalogu využívají lokální záznamy zapojených knihoven. Funguje to tak, že si vezmeme záznam v MarcXML, vybereme z něj údaje, které k vytvoření citace potřebujeme a v katalogu pak sestavíme citaci. Samozřejmě využíváme i další zdroje jako Amazon nebo katalogy zahraničních knihoven.

Řekl byste čtenářům něco o záměrech katalogu Beth a jeho dalším životě?

Katalog Beth vytvořil v Ústřední knihovně FF MU dr. Kadlec a jeho záměrem bylo vyzkoušet si provozovat social OPAC v praxi. Beth umožňoval komentovat záznamy, přidávat anotace, vlastní poznámky a doporučení. Nevím, jak byl systém využíván, ale podle mého názoru stála za jeho koncem malá interakce od uživatelů. Bez aktivní komunity je velmi těžké podobný systém provozovat. Pokud Beth přispěl k debatě o tom, jak by měl katalog v budoucnu vypadat, pak rozhodně splnil svůj účel.

Zabýváte se mj. weby knihoven. Co v téhle sféře vidíte za důležité momenty? Jsou (= mají být) knihovní weby nějak specifické?

Weby knihoven by měly být jednoduché na pou­žití, přehledné a přístupné, měly by přinášet informace, které uživatelé opravdu potřebují a mluvit řečí uživatele, tzn. využívat knihovnickou terminologii minimálně. Důležité také je, aby se stránky správně zobrazovaly na všech typech mobilních zařízení.

Jak vnímáte záměr Centrálního portálu knihoven ČR? Je to z vašeho pohledu realizovatelná a realizování hodná věc? Může přinést a přinese uživatelům (kterým?) to, co jsme mu ambiciózně dali do vínku?

Myslím, že je to důležitý projekt, který by mohl uživatelům zjednodušit přístup k informacím. Důležitá je správná a intenzivní propagace, zaměřená přímo na koncové uživatele. To se třeba úplně nepovedlo u projektu JIB, jenž byl velmi dobře znám mezi knihovníky, ale třeba studenti nebo akademičtí pracovníci jej prakticky vůbec neznali a nevyužívali. Určitě bude nezbytné správně prezentovat zejména výhody portálu. Důraz by měl být kladen také na intuitivní uživatelské rozhraní a efektivní vyhledávání. Věřím tomu, že se vše podaří a portál bude úspěšný.

A otázka na závěr: připravuje se teď u vás z knihovnického (ne nutně jen technologického) hlediska něco nového, o čem byste rád dal vědět?

Na KISKu stále vznikají nové věci. Zkoušíme růz­né open source nástroje, vytváříme portály, snažíme se testovat nové věci v naší Knihovně Na Křižovatce apod. Pokud jde o mé záměry, tak  bych si rád se studenty vyzkoušel nějaký nástroj citační analýzy na české knihovnické časopisy. To je věc, která v českém prostředí hodně chybí. Chtěl bych si prakticky ověřit, jak náročné by bylo citační rejstřík vytvářet. Zajímá mě, zda vybrané technologie mohou tento proces zjedno­dušit.

Děkuji za rozhovor.

JAN KAŇKA kanka@kfbz.cz

PhDr. Martin Krčál

je absolventem Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde v současnosti působí jako odborný asistent. Od roku 2004 provozuje službu Citace.com a je spoluautorem citačního manažeru Citace PRO. Pravidelně přednáší problematiku citací, plagiátorství a citačních manažerů vyučujícím a studentům středních a vysokých škol. Zabývá se také technologiemi využitelnými v knihovnách.Foto archiv autora


Diskuze ke článku "AUTOMAT KNIHOVNA s PhDr. Martinem Krčálem odborným asistentem KISK FF MU, Brno"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2