TÉMA: Prostorové anabáze Národní knihovny České republiky

Na okraj slavnostního otevření nové budovy Centrálního depozitáře v Hostivaři v březnu 2014

HANUŠ HEMOLA hanus.hemola@nkp.cz

Na podzim si připomeneme čtvrtstoletí politické změny, která uvolnila prostor pro otevřené diskutování nahromaděných problémů ve společnosti. Mimo jiné, vedle pohříchu podstatnějších kauz, se veřejně mohly probírat i prostorové obtíže hlavní české knihovny. Reakcí na šokující stav skladovacích prostor knihovny bylo umožnění výstavby a následné zprovoznění Centrálního depozitáře v Hostivaři (1996). Tím byla vyřešena, ale jen na čas, akutní a ostudná situace, a proto knihovna v následujících letech předložila několik modelů řešení svých prostorových problémů. Média i část veřejnosti dodnes vzrušuje mariáš kolem architektonické soutěže na novou budovu knihovny na Letné. Z permanentního zápasu o „Kaplického knihovnu“ se však potřeby a zájmy Národní knihovny dávno vytratily. Jaká je tedy současná situace?

Úvodní fakta

— Financování „obnovy a rozvoje národních kulturních institucí“, mezi nimi i Národní knihovny České republiky (dále NK), z Programu péče o národní kulturní poklad zabezpečují vládní usnesení, která mj. reflektují i aktuální priority podporovaného řešení prostorových problémů knihovny v čase – tedy postup od modelu „nová budova a revitalizované Klementinum“ po současný model „revitalizované Klementinum a dostavba Centrálního depozitáře v Hostivaři (dále CDH)“.1

— NK, bez ohledu na médii často připomínaný návrh nové budovy od J. Kaplického, připravuje od poloviny roku 2009 obnovené řešení modelového uspořádání knihovny s hlavním sídlem v revitalizovaném Klementinu. Souběžně je připravován stavební program a projekt dostavby CDH a rekonstrukce stávajícího objektu CDH.2

— V letech 2010 až 2011 proběhla I. etapa revitalizace Klementina (severovýchodní část) v prostorách, které sdílela NK s dnešní Národní technickou knihovnou, jednalo se zejména o zázemí tzv. Zrcadlové kaple, rekonstrukce barokního knihovního sálu, podkrovních skladišť. Z dnes veřejně přístupných prostor se v revitalizované části dočasně nachází např. Galerie Klementinum a Vzdělávací centrum (učebny) Knihovnického institutu.

— Na podzim roku 2011 byla zahájena výstavba I. etapy dostavby CDH, objekt byl připraven ke kolaudaci na přelomu roku 2012/2013.

— V podzimních měsících roku 2012 byla zahájena II. etapa revitalizace Klementina, její I. fáze. Ta se týká naopak západního traktu Klementina směrem k Vltavě a práce dosud pokračují.

— V průběhu roku 2013 probíhal zkušební provoz v novém objektu CDH, od července se postupně stěhovaly knihovní fondy jak ze starého objektu, zejména Národní konzervační fond a další konzervační fondy, tak i z Klementina, které je postupně připravováno na další etapu revitalizace.

— Březen 2014 – NK prostřednictvím médií (prohlídka budovy s tiskovou konferencí) a dalších akcí (den otevřených dveří pro veřejnost) oficiálně uvádí nový objekt CDH do provozu. Do nových prostor přesouvá některá pracoviště ze starého objektu CDH, ale zejména významnou část odborných zpracovatelských a dalších útvarů z Klementina.

Klementinum – náš osud

Klementinum, bývalý jezuitský klášter, je barokní komplex budov, který se rozkládá na dvou hektarech u paty Karlova mostu na Starém Městě. Pět nádvoří, dva kostely, tři kaple, několik věží, mansardy, sluneční hodiny na révou zarostlých zdech, kašny a fontánky, sochy a plastiky různých období a stylů, památníky a pamětní desky, včetně nezbytné meteorologické stanice. Po rozsáhlé a v některých částech i destrukční Machoňově rekonstrukci z první třetiny 20. století odráží současný stav spíše období dlouholetého příštipkaření. NK i v minulosti počítala s Klementinem jako součástí knihovny a kalkulovala s geniem loci poskytujícím neopakovatelnou atmosféru. Knihovna si však byla rovněž vědoma toho, že se jedná o národní kulturní památku. Vedle těchto základních atributů Klementina jako místa bylo nutno mít na mysli potřebnou kvantitu a kvalitu skladovacích prostor pro neustále rostoucí sbírky knihovny.

Základní východiska a limity vize revitalizace Klementina modifikované v roce 2011:

— soustředit v Klementinu především služby veřejnosti a navazující často využívané fondy;

— konzervační, archivní a méně využívané fondy a provozní útvary bez těsné vazby na přímé služby umístit v CDH;

— respektovat národní kulturní památku, a přesto vytvořit v Klementinu příjemnou, atraktivní a dobře fungující „moderní“ knihovnu;

— eliminovat sníženou úložnou kapacitu Klementina zvyšováním dostupnosti českých a zahraničních dokumentů v digitální podobě (projekty Národní digitální knihovna, e-depozit, podpora získávání elektronických informačních zdrojů atd.).

Charakter NK v revitalizovaném Klementinu by měl respektovat trend otevírání národních knihoven veřejnosti. Moderní národní knihovna není jen prostorem studia, ale místem setkávání, aktivního trávení volného času s cílem uspokojit informační, kulturní a další společenské potřeby. Klementinum může nabídnout oázu uprostřed města v podobě zelených nádvoří lemovaných širokými chodbami s ambity a revitalizovanými studijními prostory, jimiž prošlo mnoho generací a významných osobností. NK v revitalizovaném Klementinu by měla být pro návštěvníky přehledná a „čitelná“, aby paralelně mohla nabízet různé aktivity tak, aby se navzájem obohacovaly, ale ne­rušily. Předpokládáme, že Klementinum bude žít i v době, kdy knihovna bude uzavřena. Proto knihovní a neknihovní provozy budou umístěny do oddělených traktů se samostatnými vstupy: současný památkový okruh se vstupem pod Astronomickou věží; společenské, kulturní a vzdělávací centrum ve východním traktu (mj. bývalé prostory dnešní Národní technické knihovny) s galerií a velkým jednacím sálem.

Hlavním vstupním prostorem do knihovny by se měla stát současná Hala služeb s novým vchodem z východní strany pod Astronomickou věží s vazbou na nové i současné historické suterénní prostory, které by měly umožnit nová, netradiční řešení. Předpokládáme, že takto knihovna konečně získá důstojný vstup. Základní služby a studovny budou soustředěny do přízemí, kde by měl být obnoven systém monumentálních koridorů, které jsou pro Klementinum tak typické. Do vyš­ších pater přímo k hlavním komunikačním jádrům umístíme oborově uspořádané volné výběry, specializované studovny hudebnin, historických fondů, knihovnické literatury, periodik a Slovanské knihovny. Na všechny studovny budou navazovat další související služby. Všechny půjčovny, studovny a volné výběry budou propojeny se skladišti i navzájem dopravníkovým systémem, který umožní poslat dokumenty běžných formátů odkudkoliv kamkoliv. Srdcem celého systému pak bude tzv. knižní nádraží v suterénních prostorách v bezprostředním dosahu k přísunu dokumentů z CDH a k centrálnímu výpůjčnímu pultu.

Klementinum by si po revitalizaci mělo zachovat nejen svůj barokní charakter, ale respektovat i Machoňovu stopu. Nelze potlačit ani současnost, byť 21. století bude patrné zejména v nově koncipovaném dvoupodlažním volném výběru v prostorách současných skladišť ve 3. a 4. nadzemním podlaží, dále pak v interiérovém řešení suterénu pod Halou služeb a samozřejmě v současných výtvarných detailech.

Dokončená stavbaTo je však vize. V současnosti jsme uprostřed první fáze II. etapy revitalizace, která ještě příliš nezasáhla do poskytování služeb knihovnou. Druhá fáze, pro kterou nyní vytváříme prostorové podmínky, již vážně omezí provoz pro veřejnost. Slovanská knihovna, Referenční centrum i Hudební oddělení budou fungovat v omezených provizorních podmínkách. Do pohybu se dají další části našich sbírek, od zahájení revitalizace každoročně přesuneme kolem dvou až tří milionů svazků, některé fondy změní své místo během roku několikrát. Podobně jsou po Klementinu a CDH i mezi nimi stěhována pracoviště a ročně se takto bezprostředně stěhování dotkne každého třetího pracovníka NK. Navíc se souběhem stavebních akcí v Klementinu a v Hostivaři zužuje manipulační prostor, proto knihovna bude v určitých fázích hledat náhradní prostory jak pro dočasné uložení některých částí svých sbírek, tak i místo pro některá pracoviště.

Mapa rozložení sbírek knihovny se bude nadále proměňovat, a to nejen v závislosti na prostorových možnostech – Klementinum a zejména jeho skladištní prostory se budou s postupující revitalizací objektu měnit nejen po stránce kvalitativní (zlepšené podmínky pro uložení a ochranu sbírek), ale i po stránce kvantity. Objem sbírek uložených v Klementinu se bude díky celkové stavební dispozici i zvyšujícím se nárokům na kvalitu a bezpečnost uložení snižovat!!! Zde se, bohužel, sčítají rizika umístění knihovny v objektu, který podléhá nejvyššímu stupni památkové ochrany  a podstaty jejího poslání jako knihovny národní, jejímž hlavním úkolem je soustředěný růst sbírek národní literární produkce a jejich konzervační a archivní charakter. Konečný objem uložených fondů v Klementinu by se měl zastavit na hodnotě cca 1 700 000 svazků. Rozsah fondů, které jsou určené k půjčování mimo knihovnu, je poměrně úzký, neboť běžné půjčování mimo knihovnu není úkolem NK, k tomuto účelu jsou zřizovány jiné knihovny. Vzhledem k tomu je možné tuto část sbírek (zejména česká produkce) nadále nechat umístěnu v Klementinu. Co se týče cizojazyčných dokumentů, které je možné půjčovat mimo budovu, tak jejich nejnovější část bude opět uložena v Klementinu. Po jeho revitalizaci bychom chtěli „rehabilitovat“ některé části našich sbírek, které zpřístupňujeme zatím poměrně složitě, jako jsou dokumenty netradičních, zejména velkých formátů – mapy a plakáty, které by měly získat specializovanou studovnu. Nadále zůstanou v Klementinu uloženy i nejvzácnější části našich sbírek – rukopisy, prvotisky a další historické fondy, i když u těchto sbírek budeme muset rovněž využít úložné kapacity v CDH.

CDH – nová knihovna

Výstavba nové budovy CDHV roce 1992 vláda rozhodla o výstavbě nového depozitáře. NK získala pozemek a budovu bývalého podniku Výstavnictví v Praze 10 – Hostivaři. Projektové a přípravné práce byly zahájeny v lednu 1993, v červenci roku 1994 začaly stavební práce a objekt byl slavnostně otevřen dne 25. 1. 1996. Výstav­ba depozitáře umožnila řešit kritickou prostorovou situaci knihovny; v nevyhovujících klimatických podmínkách provizorních objektů bylo uloženo více než dva miliony svaz­ků, 600 000 svazků unikátních historických knižních fondů bylo uloženo na hromadách, v bednách a vyřazeno z půjčování. Uložení fon­dů mimo Klementinum, tedy místa hlavního zpřístupnění sbírek knihov­ny, bylo vždy kritizováno, byť NK měla své sbírky deponovány mimo Klementinum již mnoho desetiletí. Jak v minulosti rostl rozsah našich sbírek, tak se poměr Klementinum x mimopražské depozitáře nakláněl v neprospěch Klementina. Z tzv. mimopražských úložišť je možné zmínit hrad Houska, skladovací objekt v Neratovicích, tři skladovací haly v Nučicích, zámek v Postoloprtech nebo dnes hodně z jiných souvislostí zná­mý zámek v Buštěhradě. Většinu objektů knihovna po zprovoznění CDH v roce 1996 opustila, případně je přestala využívat k ukládání svých sbírek. Dodnes knihovna provozuje jako skladiště depozitář v Neratovicích, kde jsou uloženy tzv. rezervní fondy – to jsou sbír­ky, které nejsou vykazovány evidenčně jako součást sbírek NK a jsou využívány k retrospektivnímu doplnění fondů, např. v případě živelní katastrofy nebo v současnosti částečně pro digitalizaci. Rezervní fondy by se měly stát základem systému depozitního skladování málo využívané literatury v ČR.

Po otevření v roce 1996 byl CDH největším depozitářem v České republice s kapacitou minimálně čtyři miliony svazků3. Objekt však nebyl koncipován pouze jako skladovací prostor, ale byly zde soustředěny další provozy NK, zejména pracoviště ochrany a restaurování fondů, reformátování (mikrografie a později digitalizace), vydavatelství a polygrafie, studovna konzervačních fondů a návazná pracoviště a v neposlední řadě i Archiv NK. Stará budova CDH je dnes již technologicky i stavebně zastaralá, a je třeba ji rekonstruovat, proto je projekčně její rekonstrukce připravována a samotné stavební práce by měly proběhnout v roce 2015.

Studovna v prvním podlažíNa západní straně starého objektu byla v letech 2011 až 2012 postavena nová budova s čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím, která je první etapou dostavby CDH. Po dokončení stavby se po dobu půl roku stabilizovalo klima prostředí ve skladištích, než bylo dosaženo požadovaných hodnot správci fondu a nový objekt mohl být postupně uveden do standardního užívání. Projekt nového CDH respektoval zejména ochranu fondů a jejich bezpečnost. Mezi hlavní kritéria související s dlouhodobým uchováním fondů patří zabezpečení vhodného nastavení klimatu a intenzity osvětlení v depozitářích. Vzduchotechnické jednotky, které jsou určeny pro skladovací haly, trvale udržují požadovanou teplotu 18 °C a 50% relativní vlhkost vzduchu. Vzduchotechnika v pracovnách a dílnách, jakož i ve veřejných prostorách, zajišťuje 100% výměnu vzduchu, přičemž využívá rekuperace tepla a vlhkosti. Moderní filtrační systém zabezpečuje vysoký stupeň čistoty vzduchu v celém objektu nové budovy. Bezpečnost objektu podléhá přísným režimovým opatřením – nejmodernější bezpečnostní technické prvky a nepřetržitá fyzická ostraha objektu, která úzce spolupracuje s Policií České republiky. Proti ohni budovu chrání elektrická požární signalizace s moderními hlásiči, které umožňují detekci kouře, plamene nebo příliš rychlého exponenciálního nárůstu teploty. V prostorách skladišť je nainstalováno plynové stabilní hasicí zařízení (SHZ), které pro hašení využívá inertní plyn dusík. Systém pracuje na principu vypuštění plynu do prostoru, v němž zredukuje množství kyslíku pod hodnotu 15 %, a potlačí tak vznik požáru. Pro hašení výpočetní techniky je určeno tzv. hasivo nové generace Novec 1230. Obě zvolená hasiva nepoškozují hašené předměty a jsou šetrné k životnímu prostředí.

Nová budova CDH je provozní stavba s užitnou plochou cca 10 000 m2, z nichž třetinu (3556 m2) zabírají skladovací haly s celkovou kapacitou až dva miliony svazků. Po plánované druhé etapě dostavby depozitáře (do konce roku 2018) a rekonstrukci staré budovy CDH by měla v Hostivaři pro NK být k dispozici celková úložná kapacita přibližně 10 milionů svazků. Skladiště většinou s kompaktními regály jsou rozmístněna od první­ho podzemního až po třetí nadzemní podla­ží. V prvním nadzemním podlaží je v přímé vazbě na skladovací a provozní prostory umístěna nová studovna, která nahradí studovnu ve staré budově. Studovna disponuje moderním vybavením s vazbou na vestibul s relaxačními místy. Jižní a západní strany objektu ve všech podlažích a kompletně celé čtvrté podlaží zabírají pracovny a dílny. Sem byla přesunuta pracoviště zpracování knihovních fondů z Klementina, digitalizač­ní linka a další navazující procesy s provizorií ve starém objektu CDH. Veřejnosti jsou přístupné zejména vestibul a studovna, případně velký jednací sál ve čtvrtém podlaží. V uzavřené části téhož podlaží jsou mj. situována pracoviště projektu Národní digitální knihovny, která disponují jednou z nejmodernějších technologií, unikátními precizními skenery, které byly sestaveny a kalibrovány na potřebnou přesnost až na místě.

Pohled do depozitářeV současné době je pro provoz NK (nejen v CDH, ale i v pokračující revitalizaci Klementina) zásadní urychleně zrekonstruovat starý objekt. Až po dokončení této rekonstrukce vznikne v CDH plně funkční celek, do kterého budou z Klementina přesunuta další pracoviště i sbírky. V cílovém stavu budou mimo Klementinum soustředěny procesy doplňování a zpracování fondů, všechna pracoviště digitalizace, správa a ochrana fondů a Archiv NK, včetně provozní podpory a služeb ekonomického, správního, technického a personálního charakteru. Bude zde mj. podatelna, správa objektu, jídelna a kontaktní místa pro ekonomické a personální služby atd. Pro interní provoz knihovny je nezbytné, aby CDH byl schopen plnohodnotně fungovat a pracovníci nebyli nuceni pendlovat mezi Klementinem a Hostivaří. Na druhou stranu mezi oběma lokacemi knihovny musí být zabezpečena pravidelná a spolehlivá doprava „materiálu“. Není to nová situace, mimopražské depozitáře byly obsluhovány pravidelnými jízdami již před rokem 1996. Po zprovoznění CDH tyto obslužné jízdy byly soustředěny mezi Klementinem a Hostivaří. Každý všední den jezdí mezi oběma objekty dvakrát denně speciální vozidlo, které převáží veškerou papírovou poštu včetně dokumentů, které jsou expedovány pro poskytování služeb uživatelům. Vzhledem k přesunu části procesů do CDH (nelze jinak, Klementinum se musí uvolnit pro revitalizaci) zažíváme přechodné období, které je pro knihovnu „malým logistickým oříškem“; plynule zásobovat zpracování v CDH z akvizičních pracovišť v Klementinu. Ročně tudy proteče kolem sta tisíce fyzických dokumentů a než bude dokončena rekonstrukce starého CDH, musí zatím akviziční pracoviště zůstat v Klementinu. Na druhou stranu část těchto dokumentů se vrací a bude vracet do Klementina, protože zde je počítáno s uložením nejnovější a nejfrekventovanější vrstvy sbírek knihovny.

Pro běžné uživatele NK je CDH jen komplikací na cestě k žádanému dokumentu. Naším úkolem je tuto komplikaci co nejvíce a co nejefektivněji eliminovat, aby se pro našeho uživatele stalo seznámení s CDH radostí a úlevou z dosažení cíle.4 Naopak z hlediska chodu knihovny a pro odbornou knihovnickou komunitu je a zejména bude CDH novou knihovnou, knihovnickou továrnou, dílnou i laboratoří. Zejména tady se bude připravovat vše, co knihovna bude svým uživatelům v budoucnu poskytovat. Pro uživatele takřka neviditelná, pro NK i knihovnickou komunitu ne­zbytná kuchyně zářivého menu, které chceme nabízet v revitalizovaném Klementinu.

POZNÁMKY:

1 Srovnej http://www2.nkp.cz/dokumenty-a-tiskove-zpravy/usneseni-vlady.

2 Hlavní dokumenty k investičním akcím NK – revitalizace Klementina a její etapizace, dostavba CDH ve dvou etapách a rekonstrukce starého objektu v CDH – jsou přístupné na http://www2.nkp.cz/.

3 Uváděná kapacita je minimální, reálná hodnota může být vyšší, protože je závislá na formátech zde uložených dokumentů.

4 NK není běžnou knihovnou, proto skladba požadavků našich uživatelů je hůře předpověditelná (zejména při vědecké práci se dá těžko predikovat, na kterou oblast budou cílit požadavky – vliv mají konkrétní schválené projekty, výročí i momentálně „módní“ směry v bádání apod.). Ukládání fondů podle frekvence jejich aktuální obrátkovosti proto není vždy správným argumentem pro lokalizaci fondů v Klementinu nebo v CDH. Při specifičnosti požadavků a jejich proměnlivosti se de facto každý z našich uživatelů dostane čas od času do situace, že musí na žádané dokumenty čekat déle, protože jsou/budou uloženy v CDH nebo jsou součástí pouze a jedině konzervačních a archivních sbírek a bude muset za jejich využitím do Hostivaře cestovat.

Foto Eva Hodíková


Diskuze ke článku "TÉMA: Prostorové anabáze Národní knihovny České republiky"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2