TÉMA: Knihovna jako instituce přátelská rodině

HELENA GAJDUŠKOVÁ hgajduskova@mvk.cz

DANA RIEDLOVÁ driedlova@mvk.cz

Rodina je základ státu je nejen název ceněného celovečerního filmu Roberta Sedláčka z roku 2011, ale i všeobecně známý slogan. Odborných definic rodiny je celá řada. Je to instituce, kterou formuje civilizace, kultura i společnost. V každé společnosti má rodina jiný význam. Podle profesora Zdeňka Matějčka, světově uznávaného českého dětského psychologa (1922–2004), který zdůrazňoval neza­stupitelnou úlohu rodiny, by každý jedinec měl získat ve své rodině správné vzory chování, které bude potřebovat po celý další život až do dospělosti.

Vývoj společnosti a její změny mají velký vliv na proměnu rodinného života. Již delší dobu lze sledovat, že v téměř všech rodinách ubylo chvil, kdy se rodina, ať již širší nebo užší, setkává, aby si všichni společně popovídali o tom, co přes den zažili, co je potkalo veselého i smutného, aby se vzájemně vyslechli. Naopak dochází k tomu, že členové rodiny si mezi sebou pouze předávají nejen děti, ale i vzkazy – pomocí různých komunikačních technologií, nebo spolu přestávají komunikovat vůbec. V dřívějších dobách se rodiny setkávaly hlavně u jídla, podle nejnovějších průzkumů se rodiny scházejí u společného stolu stále méně. Tím dochází k tomu, že členové rodiny žijí spíše vedle sebe než spolu v pravém slova smyslu.

V současnosti lze také stále častěji pozorovat, že celá řada rodin se izoluje, žije si svůj vlastní život. Ubývá nejen počet dětí v rodině, ale i množství vzájemných vazeb. Taková rodina je potom citlivější na vnější otřesy a může nastat její rozpad. Mnoho dětí je odkázáno samo na sebe, každý si žije po svém.

Dochází také ke změnám v hodnotové orientaci v souvislosti s konzumním stylem života. Závěry výzkumů, že nejčastější rodinnou aktivitou je návštěva nákupních center, jsou alarmující. Rodiče si tak své děti de facto kupují. Materiální hodnoty převažují nad duchovními. Svou roli v této situaci hrají i média, která ve velkém pronikla do života rodin.

Dnešní rodiny se nacházejí na základě výše zmíněného v nelehké situaci. Na straně jedné nároky na jednotlivé členy rodiny vzrůstají, ve výchově je kladen důraz na individualitu, osobnost, úspěšnost dítěte. Na straně druhé je rodina zvlášť v této době útočištěm před složitým vnějším světem a téměř jediným bodem, na který se, zejména děti, mohou spolehnout.

Prognózu české rodiny není jednoduché stanovit, ale mírně optimistické vizi napovídá řada zjištění. Rodina jako hodnota je stále vysoce ceněna, stále je preferován model rodiny s dvěma dětmi, hodnota partnerství, ne nutně v legalizovaném svazku, si nadále drží svou důležitost. Nositeli „tradičnějšího“ přístupu k rodině jsou v české společnosti vzdělanější lidé, rodina má potenciál vytvářet pevné zázemí, přetrvává vysoká vnitrorodinná solidarita a podpora, lidem není lhostejný demografický vývoj.

Potenciál pro knihovny

Dámský klub tvoří společně s dětmiRodinu nejvíce posilují takové faktory, jako je vzájemná komunikace, společně prožívané záliby, společně trávený volný čas. A právě tady se nachází velký potenciál pro knihovny. Proč vzájemně nekomunikovat právě v knihovně nebo o knihách, o akcích knihovny, o zážitcích z ní? Proč společně nepro­žívat zálibu v četbě, návštěvu cestopisné besedy, účast na výtvarné dílně, vzdělávací kurz?

Předčítání rodičů dětem je další nenáročnou a jednoduchou činností, která má nedocenitelný význam. Členové rodiny jsou spolu, posilují vzájemné citové vazby, dítě si vytváří kladný vztah ke čtení, navíc přečtená látka může poskytnout téma k hovoru.

Jak z průzkumů četby, tak také ze zkušeností knihoven je velmi dobře známo, že děti čtou méně, že čtení není „in“, že čtení knih je pro mnohé děti nuda, že dávají přednost digitálním médiím a jejich zkratkovitému způsobu komunikace a vyjadřování vůbec. Vycházejí již také knihy na téma „digitální demence“ a společnost začíná vnímat, že moderní technologie, které by nám měly pomáhat, naopak mohou náš život ovlivnit negativně tím, že nám jej tak „usnadní a zjednoduší“, že nemusíme svůj mozek vůbec namáhat a zatěžovat, a tím mu rozhodně neprospíváme. Dalším negativním jevem, jemuž začíná dnešní společnost stále více čelit, je „digitální osamělost“: na sociálních sítích máme stovky přátel, ale jít s nimi na kávu nemáme čas.

Více než kdy dříve je tedy třeba nejen cíleně a promyšleně podporovat dětské čtenářství, ale také rodinu jako společenství, rodinu jako prostředí pro společné zážitky, pro společný čas aktivně strávený. Knihovny jsou k obojímu ideálním místem, ne nadarmo se prezentujeme jako prostředí pro všechny generace. Je však obtížné pro každou knihovnu obstát v konkurenci s okolní nabídkou, která se na nás všechny doslova valí z médií, reklam, obchodních domů a zejména z našich mobilů, notebooků, čteček, tabletů.

Už jsme se naučili přistupovat k našim čtenářům v souladu s jejich specifickými potřebami – jinak komunikujeme s dětmi, jinak se seniory nebo s mladými lidmi, jiné potřeby mají nezaměstnaní nebo cizinci. Jiné potřeby mají ovšem také rodiny s dětmi, které jsou také samy o sobě velmi různorodé – ať už jde o maminky (tatínky) s malými dětmi, neúplné rodiny či rodiny s dětmi školního věku, případně prarodiče a vnoučata.

Jak rodiny přilákat do knihovny a děti ke čtenářství?

Komunitní klub láká ke stolním hrám všechny generaceV Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně jsme se pokusili k tomu využít několika nástrojů. V loňském roce jsme zavedli rodinné zápisné, které nám přineslo přibližně 300 nových čtenářů. Pomohlo také přestěhování dětské knihovny ze sídliště do centrální budovy, kde se návštěvnost za jeden rok zvýšila o 10 000 (23 000 návštěvníků v roce 2012 a 33 000 v roce 2013). Dětskou knihovnu jsme vybavili novým nábytkem, doplnili jsme hry, hračky, tablety, tematické kufříky, abychom děti i jejich rodiče do knihovny nalákali. Samozřejmostí je i nabídka literatury pro rodiče přímo v dětské půjčovně. Ale protože nechce­me, aby si děti i rodiny zvykly využívat dětskou knihov­nu jen jako klubovnu, hernu, čekárnu, odpočívár­nu a „počítačovnu“, klademe důraz na časté společné hlasité čtení. Hlasité čtení je organizováno jednak pro školy, ale především v odpoledních hodinách pro děti a jejich rodiče. Na 20 minut vypneme počítače a čteme ukázky ze zajímavých knih, o kterých si pak s dětmi i jejich rodiči povídáme. Během školního roku se hlasitého čtení účastní především děti (spíše mladšího školního věku), o prázdninách naopak celé rodiny nebo i prarodiče s vnoučaty. Pomalu si všichni na hlasité čtení v knihovně začínají zvykat. Dalším efektem je získávání dobrovolníků. Dříve jsme četli především my knihovníci/knihovnice, nyní se zapojují frekventanti Virtuální univerzity třetího věku, ředitelé i učitelé základních i mateřských škol, významné osobnosti našeho města. Snažíme se tak dětem (rodinám) vytvářet pozitivní vzory při zprostředkování zážitků z hlasitého čtení.

Velmi jsme přivítali v letošním Mezinárodním roce rodiny v Březnu – měsíci čtenářů téma čtenářské rodiny. S radostí jsme vyhodnotili tři nejlepší čtenářské rodiny a chtěli bychom tématu čtoucí rodiny zůstat věrni i v dalších letech – např. pomocí soutěží, do nichž by se aktivní čtenářské rodiny přihlásily. Děti velmi rády soutěží a vtáhnou do soutěže i své rodiče. Výborným projektem v tomto duchu je Škola naruby a výborné propagační i další materiály čerpáme z kampaně Celé Česko čte dětem. Také Den pro dětskou knihu chceme letos na přelomu listopadu a prosince pojmout více „rodinně“ – chceme propojit svět čtení a svět her „v rodinném duchu“.

Svou roli hrají také doplňkové akce, které na půdě knihovny probíhají: výtvarné dílny (vyrábíme kytičku pro maminku, velikonoční tvoření, originální věnce, výroba vánočních ozdob, skládání dekorací z vyřazených knih), kde obvykle potkáte vícegenerační skupiny. A dále také akce happeningového charakteru venku před knihovnou, kde je vždy připraveno několik stanovišť pro děti nebo pro rodiny a které jsou oblíbené zejména v letních měsících, kdy je možno spojit tyto akce s výprodejem knih, s prezentací novinek nebo konkrétních služeb knihovny (čtečky e-knih, časopisy z čítárny, nabídka audioknih či hudebního oddělení nebo třeba také ukázka psaní na Pichtově psacím stroji).

Velkou oblibu si v poslední době v knihovně získávají společenské stolní deskové hry, ať už se jedná o logické, strategické, abstraktní, rodinné, pro nejmenší děti. Společenskými hrami se lidstvo baví již několik tisícovek let. Za tu dobu se mnohé změnilo, a tak vedle klasických her typu šachy, dáma můžeme vybírat z mnoha nových komplexnějších her. Hry lze hrát jak v knihovně, tak si je půjčit domů. Přinášejí všem hráčům zábavu, komunikaci, rozvíjejí tvořivost a myšlení. MVK se letos připojila k Mezinárodnímu dnu deskových her a pořádá pravidelná měsíční setkání pro příznivce této společenské aktivity Jsi na tahu!, kterých se účastní celé rodiny.

Co se dále nabízí?

Nesmíme zapomenout také na to, že vedle knih, počítačů, vybavení, hraček a krásného prostředí snad nejdůležitější roli hraje osobnost knihovníka/knihovnice. Knihovnice v dětské knihovně – kromě toho, že má hezký vztah k dětem i k jejich rodičům – musí být trpělivá, tolerantní, vstřícná, musí umět vyslechnout všechny dětské stesky i historky a musí být mnohdy tak trochu detektivem, aby pomohla dětem splnit jejich čtenářská přání a potřeby.

Centrální půjčovna pro dospěléZa velmi důležitou považujeme spolupráci s partnery, kteří jsou zaměřeni přímo na rodinu. Jmenujme z nich alespoň Rodinné a mateřské centrum Vsetín, které je dlouhodobým a tradičním partnerem Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Jeho začátky jsou dokonce s knihovnou přímo svázány, protože dnešní Rodinné a mateřské centrum s několika profesionálními zaměst­nanci a s milionovým ročním rozpočtem začínalo před 10 lety jako klub maminek při sídlištní dětské knihovně v Luhu. MVK tehdy pomohla zpracovat záměr vzniku občanského sdru­žení, které posléze získalo vlastní prostory a proměnilo se ve výborně fungující centrum s celotýdenním provozem, vlastní vzdělávací a preventivní činností i možností relaxace a sdílení zkušeností. I přesto, že se RMC osamostatnilo, spolupracuje s knihovnou na řadě akcí a projektů – knihovnice pomáhají jako dobrovolnice při pravidelných jarních Dnech pro rodinu, při bazárcích dětského ošacení a naopak venkovní akce knihovny si už neumíme představit bez koutku RMC, kde se skládají kostky, skáče panák, kreslí, skládá obří puzzle nebo jezdí na koloběžce slalom mezi kuželkami. Do RMC jsou také občas zapůjčovány cirkulační soubory knih o výchově dětí a rodinných vztazích, připravujeme pro jeho klienty besedy přímo v RMC a zveme je naopak na vzdělávací akce v knihovně (občas i s hlídáním dětí, které centrum zajišťuje).

Realizovali jsme v partnerství i dva velké vzdělávací evropské projekty, jeden z nich byl zaměřený na rovné příležitosti žen a mužů – téma pro RMC velmi aktuální, druhý pak na občanské vzdělávání, které také jeho klienti využili ve značné míře. RMC organizuje pravidelně o prázdninách příměstský tábor, jeden den připravuje pro děti z tábora program knihovna.

Za zmínku stojí také to, že je v knihovně umístěn Family point, druhý ve městě je na městském úřadě a třetí na vsetínském zámku, avšak ten v knihovně je daleko nejvíce využíván – i proto, že je výhodně situován a bezbariérově přístupný. Snad i to přispělo k tomu, že vsetínská knihovna se smí prezentovat jako certifikátem označená „Společnost přátelská rodině“.

Jaké jsou před námi ještě výzvy a co bychom rádi zrealizovali? Velmi nás láká téma „experimentální univerzity pro prarodiče a vnoučata“, případně příměstský tábor s částečnou účastí rodičů a/nebo prarodičů, také využití kreativních technik při práci s mozkem a trénování paměti je velké téma pro mezigenerační skupiny. Intenzivněji by se zejména v létě daly využít i schody před knihovnou pro předčítání s dramatizací (Večerníčky na schodech) – lidské zdroje v knihovně však nejsou neomezené. Ve spolupráci s dobrovolníky a partnery se však i tyto vize jeví jako uskutečnitelné.

Na závěr si připomeňme jedno čínské přísloví, které je velmi podobné úsloví z úvodu článku a praví, že Základem říše je rodina, základem rodiny je člověk. Proto bude záležet jen na nás, jaké budou rodiny a knihovny budoucnosti.


Diskuze ke článku "TÉMA: Knihovna jako instituce přátelská rodině"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2