ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Norsko se stane první zemí na světě, kde bude do roku 2018 digitalizováno celé národní literární dědictví. Digitální knižní fondy jsou mnohem více než jen sbírka digitálních verzí tištěných textů, mohou být předmětem pro systematické a automatizované analýzy. Národní knihovna Norska vyvíjí systém vyhledávání ve svých velkých digitalizovaných sbírkách. Tato služba může významně přispět k novým poznatkům v mnoha oblastech výzkumu, a to nejen na národní úrovni, ale i v mezinárodním měřítku. Národní knihovna digitalizuje více než deset let a tato obrovská investice by měla relativně omezený význam, kdyby nebyla spojena s investicemi ke zpřístupnění těchto dokumentů, což je umožněno díky inovativnímu využívání institutu rozšířených kolektivních licenčních smluv. Národní knihovna uzavřela dohodu s norskou autorskou organizací Kopinor. Z důvodu ochrany autorských práv bude využití digitalizovaných dokumentů omezeno pouze na norské IP adresy, ale v zásadě může být rozšířeno i na další země, jejichž legislativa umožňuje použití rozšířených kolektivních licenčních smluv. Kvalita digitálních textů a metadat částečně určuje pokročilost a přesnost vyhledávání a analýzy. Jak ukázal příklad Google Books, metadata jsou rozhodujícím faktorem. Franco Moretti, profesor literatury na Stanford University, srovnává možnosti kvantitativní metody analýzy digitalizovaných dokumentů s vynálezem dalekohledu: „Najednou se obrovské množství hmoty stává viditelným.“

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 2/2014, s. 19–21)

Díky projektu Onleihe Oberlausitz půjčují od letošního roku německé knihovny v Horní Lužici elektronické knihy. Realizace tohoto projektu byla velmi náročná – zapojilo se do něj dvanáct knihoven růz­né velikosti a různých zřizovatelů na rozsáhlém území. V každé knihovně byly jiné softwarové podmínky, musela být zajištěna odborná příprava zaměst­nanců a eliminovány jejich předsudky vůči půjčování e-knih. V rámci projektu bylo řešeno i regionální public relations. Samotné zavedení moderních technologií trvalo čtyři měsíce a jejich největším kritikem byli zpočátku pracovníci knihoven. Velmi důležitou roli zastával externí projektový manager neknihovník, který byl neutrální vůči knihovnám i partnerům a financujícím agenturám. Důležitou fází projektu byl i rozvoj firemního designu a na návrh loga byla vypsána soutěž. Problematickou se ukázala také akvi­zice e-knih, není možné, aby ji pro zapojené knihov­ny řešil jeden pracovník. A tak každá nominovala do akviziční komise jednoho experta, který spolupracuje v rámci projektu při zadávání veřejných zakázek na akvizici e-knih. Po dvanácti měsících práce bylo hezké vidět, jak jsou knihovníci kreativní a ochotni spolupracovat.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 7, Ausgabe Nr. 2/2014, s. 120–121)

Podpora čtení ve venkovských oblastech Ugandy je závislá na místních iniciativách, které jsou po­měr­ně rychle integrovány do společnosti a relativ­ně dobře finančně podporovány. Komunitní knihov­ny zastávají roli podporovatele čtení, ovšem vše­obec­ná gramotnost je stále ožehavým problémem v řadě oblastí Ugandy. Při práci v terénu jsou často slyšet nářky, že tu chybí kultura čtení a mnozí lidé poukazují na tradiční ústní přenos informací. Ve venkovských komunitách jsou knihy stále vzácné a čtenářské návyky omezené, nejsou k dispozici knihy v jazyku místních obyvatel. Školy pochopitelně rozvíjejí čtenářskou gramotnost, ale po jejich opuštění lidé číst přestávají. Rozvoj čtení předpokládá dostatečný počet vhodných knih, ale i prostředí, které se hodí k jejich propagaci a využívání. Ovšem v Ugan­dě nejsou knihovny podporovány na vládní úrovni. Materiály, které venkovské knihovny shromažďují, fungují jako uložiště regionálních informací. Knihov­ny pochopitelně úzce spolupracují se školami a mno­­zí knihovníci jsou učitelé, tyto vazby zvyšují využívání knihoven. Pokud lidé nezískají čtenářské návyky v mládí, již to v průběhu života nedoženou, a tak je velmi důležité naučit děti a mládež číst i ve volném čase a ne pouze při vzdělávání ve škole.

(IFLA Journal – Volume 40, Number 2/June 2014, s. 92–101)

Připravil ROMAN GIEBISCH


Diskuze ke článku "ZE SVĚTA"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2