Projekt Digitalizace dlouhohrajících desek v Městské knihovně v Praze

FILIP ŠÍR filipsir@gmail.com

KATEŘINA VOJÍŘOVÁ katerina.vojirova@mlp.cz

Městská knihovna v Praze vlastní unikátní sbírky různých dokumentů – jednou z nich je sbírka gramofonových desek, která stála léta v pozadí. V poslední době zájem veřejnosti o klasické „vinyly“ vzrostl a knihovna se v roce 2011 rozhodla tento fond znovu nabízet svým uživatelům. Po dlouhých diskusích bylo rozhodnuto spustit pilotní projekt digitalizace gramofonových desek a zachránit tak unikátní desky existující ve fondu pouze v jednom exempláři. Projekt původně plánovaný na několik měsíců se rozrostl a nakonec probíhal po dobu téměř dvou a půl let.

Hudební úsek Ústřední knihovny MKPPohled do historie

Hudební úsek Ústřední knihovny MKP existuje jako součást původně Obecní knihovny více než 120 let, tj. od roku 1893. Délkou svého trvání a velikostí fondu patří toto specializované oddělení k nejstarším veřejným hudebním knihovnám v Evropě. MKP od poloviny 60. let až do první poloviny 90. let shromáždila ve svém hudebním katalogu přes 11 000 gramofonových desek, převážně LP (Long Playing – dlouho hrající), ale i SP (Single Play – singl nahrávka) desky či EP (Extended Play – rozšířená nahrávka). První gramodesky se začaly do fondu kupovat již v první polovině 60. let. a v hudebním oddělení, které se až do roku 1996 nazývalo Knihovna Bedřicha Smetany, se tento fond stal nesmírně populární. V roce 1982 byla otevřena knihovna v Bohnicích, kam byla přenesena funkce Obvodní knihovny pro Prahu 8. Bylo dohodnuto, že zde bude hudební oddělení s audiálním úsekem – první po hudebním oddělení ústřední knihovny. A protože se již několik let nakupovaly gramofonové desky a magnetofonové kazety i do obvodních knihoven, bylo vhodné je začít půjčovat i absenčně. Absenčně se fond půjčoval zhruba do konce 80. let a obrat výpůjček byl skutečně veliký. V průběhu 90. let převzaly štafetu nové nosiče, po magnetofonových kazetách to byly hlavně CD (compact disc) a vývoj fondu se vydal novým směrem. V první polovině 90. let byl ukončen nákup nových LP desek, které také postupně zmizely z trhu. Ke konci této dekády byl zohledněn stav fondu a pro budoucí uchování byl, alespoň v MKP, vyjmut z absenčního půjčování. Na pobočkách se gramodesky půjčovaly absenčně až do doby, kdy byly postupně zautomatizovány všechny pobočky. Pak tam fond zanikl. V elektronickém katalogu nebyly gramofonové desky zpracovány a v hudebním úseku ÚK MKP a na pobočce v Bohnicích se půjčovaly desky pouze k poslechu v knihovně [Navrátilová 2003].

Archiv gramofonových desek v MKPZnovuoživení gramofonových desek

V polovině roku 2011 se začalo jednat o možnosti klasického půjčování LP desek, a to absenčně na pobočce Bohnice a prezenčně, z důvodu konzervační povinnosti a ochrany unikátního fondu, v Ústřední knihovně. Fond LP desek byl v průběhu let v databázi Koniáš aktualizován tak, že bylo možné zahájit přípravu jeho půjčování čtenářům. Do databáze se, bohužel, ukládalo bez věcného a jmenného zpracování a bez rozepsání jednotlivých skladeb – pouze základní uložení titulu, svazky s čárovými kódy, OCH (tzn. obsahová charakteristika) a signatura. Podrobnější zpracování se nachází pouze ve formě lístkového katalogu. Tradiční signatury používané v MKP od 20. let 20. století měly pro gramofonové desky tuto podobu. Základ tvořilo písmeno V značící vzácné tisky (hudebniny, knihy). K tomuto základu se dále přidávala následující písmena: S – SV (stereo hudební dokument), M – MV (mono hudební dokument). Ve fondu pak existovaly také signatury MM značící malé mono a MS odkazující na malé stereo. Koncem roku 2013 se tyto signatury sjednotily a v databázi najdeme gramofonové desky pouze pod signaturou SV.

Návrh digitalizace gramofonových desek

Z důvodu ochrany fondu LP desek se vedení MKP rozhodlo doporučit jejich digitalizaci, a to ještě před samotným zahájením nové služby – absenčního půjčování LP v Bohnicích. Jedním z doporučení vedoucí hudebního úseku Mgr. Jany Navrátilové byla digitalizace vybraných LP desek, které se nacházejí ve fondu pouze v jednom exempláři (převážně na pobočce v Bohnicích). V první etapě bylo vybráno přibližně 120 titulů. Seznam unikátních LP desek byl sestaven z titulů, které již neexistují v jiném fondu než pobočky MKP – Bohnice, a existují pouze v jednom exempláři. Tituly vybrané pro digitalizaci byly posouzeny z těchto hledisek:

–  podle míry jejich interpretační hodnoty,

–  podle celkové dramaturgie a významu nahrávky v historii (české) hudby a divadla,

–  podle edičního záměru nakladatele,

–  podle jejich specifické hodnoty v rámci diskografie jednotlivých interpretů,

–  z hlediska absence těchto titulů v současné nabídce nahrávek na trhu.

Původní pracoviště digitalizace LP desekDalším doporučením byl výběr unikátních titulů, které jsou ve dvou exemplářích, ale jedná se o jedinečné nahrávky, které chce MKP ochránit (cca 400 titulů). Digitalizace tak umožní nabídku určitého okruhu nahrávek nedostupných na jiných nosičích v celé síti MKP a ochranu nosiče před opotřebením, případně úplným zničení.

Vznik digitalizačního pracoviště a jeho proměny

Koncem srpna 2011 začala příprava nového pracoviště digitalizace LP desek, které bylo umístěno v bývalých prostorách Regionálního fondu v pobočce MKP Bohnice. V průběhu září se postupně začalo s jeho vybavením. Koncem měsíce bylo vše připraveno na samostatné nahrávání LP desek.

Digitalizační pracoviště mělo k dispozici dva stolní počítače, nahrávací program Audacity, externí zvukovou kartu Creative Sound Blaster X-Fi HD a plně automatické gramofony značky PIONEER PL-990 umožňující výběr velikosti desky LP 30 cm a SP 17 cm a s možností změny rychlosti na 33 ot/min (otáček za minutu) a na 45 ot/min. Bohužel se ukázalo, že plně automatické gramofony nejsou pro potřeby nahrávání LP desek vhodné a po testovacím provozu jsme se pokusili sehnat adekvátní vybavení na digitalizaci gramofonových desek.

Nové pracoviště v Oddělení digitalizace MKPV průběhu roku 2012 se nám podařilo vylepšit pracoviště, a to pořízením kvalitnějších gramofonů Pro-Ject Debut Carbon, dokoupením předzesilovačů Pro-Ject Phono Box S a to vše propojit stíněnými kabely. Postupně se pořídilo i další příslušenství (středové závaží, čistící kartáčky atd.). Parametry nahrávání v podobě vzorkovací frekvence, bitové hloubky a zvukového formátu jsou po inspiracích v zahraničí pevně ukotveny podle standardu IASA TC-04- IASA-TC 04 – Guidelines on the Production and Preservation of Digital Audio Objects. Po celou dobu projektu (2011–2013) jsme se snažili sbírat zkušenosti u podobných projektů v zahraničí (Britská knihovna, Kongresová knihovna, Národní knihovna Francie).

Výběr unikátních LP desek z lístkového katalogu hudebního úseku MKP

Většinu kvalitních nahrávek z minulosti (např. klasici vážné hudby), které mají vysokou interpretační, dokumentární či jinou hodnotu, již digitalizovala specializovaná pracoviště a nahrávací studia s nákladným profesionálním vybavením, a bývají často bez větších obtíží dostupné na CD.

Při výběru jsme se snažili klást důraz na nahrávky, které nebyly vydány na jiných nosičích nebo jsou z jiných důvodů těžko dostupné. Proto jsou v našem výběru také výrazněji zastoupeni čeští skladatelé 20. století, stejně jako čeští interpreti. Právě jejich nahrávky jsou něčím jedinečným, co MKP může nabídnout, protože velmi málo z nich je dostupných na CD.

Zvláštní důraz je pak kladen na umění českých interpretů a skladatelů, na vynikající leč méně známé hudebníky zahraniční nebo například na díla nějakým způsobem spjatá s Prahou. Náš výběr poskytne jak díla relativně populární, tak taková, která by při opětovném vydání na CD neslavila velké komerční úspěchy. Vznikne tak specifický soubor digitálních zvukových nahrávek, který bude obsahem jedinečný v celém Česku.

Kolegové z digitalizace LP na konci roku 2011Průběh digitalizace

Prvním důležitým krokem před samotným nahráním je odstranění nečistot na desce. To se provádí ručně za pomoci ruční pračky na gramofonové desky Pro-Ject Spin Clean MKII. Postupuje se následovně. Nejdříve se nádoba naplní destilovanou vodou, poté se do vody přidá speciální čisticí prostředek, a roztok pro mytí desek je připraven. Deska, ať už má rozměry jakékoli, se ponoří do nádoby a pomocí dvou sametových koberečků, z nichž je každý umístěn na jedné straně desky, se s ní pohybuje dokola.

Dalším krokem je nastavení gramofonu podle rychlosti otáček desky. Laicky řečeno – takovou rychlostí, jakou byla gramofonová deska vylisována, musí být také přehrávána. Jde především o rychlost otáček 33 ¹/³, občas 45, zřídkakdy 16 ²/³ za minutu. Posledním důležitým krokem před zahájením nahrávání je vytvoření složky v počítači, která se pojmenovává podle čárového kódu dané gramofonové desky. Ten je provázán s přírůstkovým číslem gramofonové desky a neobsahuje žádné další informace.

Samotné nahrání desky probíhá z gramofonu pomocí externí zvukové karty a nahrávacího programu Audacity. Trvá od 10 do 40 minut při nahrávání jedné strany. Po nahrání jedné strany se přistupuje k uložení záznamu originálu do předem připravené složky, nahrávka se ukládá ve formátu FLAC, 48 kHz, 24bit, stereo. Soubor je pojmenován a připraven k následující práci. Nahrávka se rozdělí na jednotlivé části – stopy desky. Rozdělení se provádí podle stopáže dané desky buď z obsahu jejího obalu, nebo podle poslechu. Dále se vytvoří uživatelské kopie ve formátu MP3. Žádná další úprava se neprovádí. Ponechává se autentičnost nahrávky, tak jak bylo zadáno, neprovádí se odstranění šumu, přeskakování jehly ani úprava hlasitosti.

Pokud je vybraná gramofonová deska nekvalitní, je vždy snaha o nalezení jiné kopie pro lepší nahrání. Zpětná kontrola se provádí po nahrání celé desky v programu Audacity. Opětovným poslechem digitalizované desky se snažíme nalézt nekvalitně nahraná místa. Pokud je to možné, místo se znovu nahraje s větší pozorností na přenosku. Pokud je ale daná deska ve špatné kvalitě a nelze dané místo ani při opětovném nahrání opravit, zapíše se tento problém do informací o desce, aby se při další práci s digitálním dokumentem vědělo, jak je nahraná.

Ke gramofonové desce samozřejmě patří i obal a booklet (příloha). Skenování těchto neméně důležitých částí se provádí na knižním skeneru BookEye 3A a zaměřuje se hlavně na obal, přílohy a případně etiketu desky. Parametry skenování jsou nastaveny na 300dpi, výsledný sken je ve formátu JPEG.

Nezbytnou součástí digitalizačního procesu je popis gramofonové desky. V našem případě se kompletní metadatový záznam vytváří ve speciální excelové tabulce (metadata nejsou uvedena v AKS Koniáš, protože ten neobsahuje specializovaná pole pro popis těchto dokumentů). Co řádek, to jeden záznam tracku/ stopy. Popisná metadata obsahují informace o desce, jednotlivých skladbách, původcích díla (autoři, interpreti, vydavatelé). Zásadní je v případě gramofonových desek tzv. matriční a objednací (katalogové) číslo. Tato čísla jsou unikátní a slouží jako identifikátor gramofonové desky – jsou mezinárodně používaná a díky nim je možné identifikovat danou desku i zahraniční instituci (což při použití názvu často nebývá možné).

Výstupní procesy

Archivace digitálních nahrávek v oddělení digitalizace v Městské knihovně v Praze se provádí stejným způsobem jako archivace digitálních dokumentů. Z pracoviště digitalizace se nahraná data ukládají na server digitalizace a jejich zálohování, které probíhá každý den, se provádí na další dva servery nacházející se v hlavní budově MKP. Tato úložiště pracují nezávisle na sobě. Všechna metadata jsou uložena na diskovém poli, stejně jako část nejžádanějších zvukových souborů.

V roce 2014 je plánováno zpřístupnění digitálních kopií nahrávek v Digitální knihovně MKP ve verzi Kramerius 4, která umožňuje přehrávání zvukových souborů. Vzhledem ke stáří desek bude většina podle autorského zákona zpřístupněna pouze prezenčně, na počítačích v síti MKP. Plánován je také pilotní provoz zpřístupnění na přenosných zařízeních ve vybraných pobočkách MKP, které jistě umožní větší komfort při poslechu nahrávek.

Stav ke konci roku 2013

Koncem roku 2013 se nám podařilo dokončit všechny výběry unikátních desek (Mozart, mluvené slovo), doplnit metadata k více než 7000 tracků/stop, naskenovat přes 4500 obrazových materiálů a nahrát přes 850 titulů.

DOPORUČENÁ LITERATURA:

NAVRÁTILOVÁ, Jana. Knihovní fondy v nejstarší a největší veřejné hudební knihovně ČR – problematika jejich prezentace a zpřístupňování. In: Knihovny současnosti 2003: sborník z 11. konference, konané ve dnech 16.–18. září 2003 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2003. 365 s. ISBN 80-86249-23-9.







Diskuze ke článku "Projekt Digitalizace dlouhohrajících desek v Městské knihovně v Praze"

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2