TÉMA: Jak navštěvujeme veřejné knihovny?

Nad třetím statistickým výzkumem čtenářů a čtení

VÍT RICHTER vit.richter@nkp.cz

V roce 2013 proběhl v pořadí třetí celostátní průzkum dospělé populace ČR se zaměřením na čtení, čtenářskou kulturu a na vztah ke knihovnám.1 Problematiku vztahu obyvatel ke knihovnám můžeme sledovat v delším časovém období, protože máme k dispozici výsledky průzkumu z roku 1996, který byl obsahově zúžený právě na téma využívání knihoven, zejména veřejných. Jedna z nejdůležitějších otázek, která byla účastníkům položena ve všech dosavadních průzkumech, zněla, zda respondent navštívil v posledních dvanácti měsících veřejnou knihovnu. Návštěvnost knihoven a využívání jejich služeb je jedním z nejdůležitějších kritérií pro hodnocení efektivnosti a společenského významu knihoven. V následujícím příspěvku se věnuji fenoménu návštěvnosti knihoven podrobněji.

V roce 1996 navštívila veřejné knihovny v průběhu dvanácti měsíců třetina dospělé populace (30 %), v roce 2007 to bylo již o 10 % více, tj. 40 %, ale od roku 2007 zaznamenáváme pokles tohoto parametru až k hodnotě 32 % v roce 2013. V souvislosti s tím můžeme sledovat i podíl těch, kteří dříve knihovny navštěvovali, ale v posledním roce v knihovně nebyli. V roce 1996 to bylo 48 % těch, kteří do knihoven dříve chodili. Tato hodnota poklesla na 31 % bývalých návštěvníků v roce 2013. Vedle toho vcelku pozitivního trendu můžeme ale zaznamenat velmi negativní nárůst počtu těch, kteří knihovny během svého dosavadního života vůbec nevyužili. V roce 1996 bylo pouze 22 % občanů, kteří nikdy knihovnu nenavštívili, ale v roce 2013 už se jednalo o 37 % z celé dospělé populace, tj. téměř dvojnásobný nárůst.

Výsledky sociologických  průzkumů četby a využívání knihoven poukazují na jeden paradox. Z výsledků průzkumů posledních let vychází, že zájem o knihovny a jejich služby v populaci (zejména mužské) postupně klesá.

Na druhé straně máme k dispozici dlouhodobě sledované údaje o návštěvnosti veřejných knihoven v oficiální statistice. Návštěvnost knihoven zaznamenala po roce 1989 výrazný propad. V  roce 1989 veřejné knihovny registrovaly 17 mil. návštěvníků a v roce 1992, tj. v době největšího poklesu, byl počet návštěvníků ještě o 3 mil. nižší, tj. 14 mil. Od roku 1993 však dochází k obratu, lidé se začínají do knihoven vracet a jejich návštěvnost trvale roste a každoročně dosahuje rekordu. V roce 2012 bylo zaznamenáno již 24,3 mil. návštěvníků, což je o 10 mil. více než v roce 1992. Jedná se o „fyzické“ návštěvníky, kteří skutečně byli přítomni v knihovnách. Přesto se tento růst návštěvnosti neodráží ve výsledcích průzkumů. Jediným vysvětlením může být, že ti, kdo navštěvují knihovny, tam chodí častěji. Knihovny vedle toho evidují i „virtuální“ návštěvníky, tj. ty, kteří využili nějakou službu knihovny na internetu. Nejedná se v tomto případě o pouhé kliknutí na webovou stránku. Evidováno je využití služeb, které v minulosti vždy znamenalo, že čtenář musí přijít do knihovny, aby je získal. Příkladem může být vyhledávání v katalogu, databázích, ale také rezervace půjčených knih nebo prodloužení výpůjční lhůty. V roce 2012 bylo zaznamenáno 30,5 mil. virtuálních návštěv. Uplatnění informačních technologií v knihovnách tak může návštěvy knihoven omezovat pouze na případy, kdy je to na jedné straně nezbytně nutné, a na druhé straně na situace, kdy člověk má chuť do knihovny přijít. V budoucnu bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost vysvětlení těchto rozporů.

Všechny doposud provedené průzkumy prokazují, že v České republice je mnohem výraznější genderové rozlišení obyvatel ve vztahu k četbě, ale také k navštěvování a využívání knihoven. Podíl nečtenářů, tj. těch, kdo během jednoho roku nepřečetli ani jednu knihu, činil v roce 2013 u žen 11 %, ale u mužů dosáhl dvojnásobku (22 %). Obdobný poměr můžeme zaregistrovat i ve vztahu k využívání knihoven – necelá třetina žen (27 %) nikdy nenavštívila knihovnu, zatímco u mužů se jedná o necelou polovinu (47 %). Pro vysvětlení tohoto jevu zatím nemáme jednoznačné argumenty, ale není od věci, zamýšlet se nad jeho možnými důsledky.

Uveďme příklad z oblasti financování. Česká republika se může pochlubit nejhustší sítí veřejných knihoven, která dosahuje 5,1 veřejné knihovny na 10 000 obyvatel, zatímco průměr v Evropské unii činí 1,3 knihovny. Ve vztahu k financování knihoven ale tento poměr již tak příznivý není. V Česku se ročně vydává na činnost veřejných knihoven na jednoho obyvatele částka přibližně 15 eur (390 Kč), což nás řadí do skupiny států, jakými je například SRN, Francie, Nizozemí ad. Pokud se ale tato částka propočte na jednu knihovnu, docházíme k závěru, že knihoven máme sice hodně, ale jsou také velmi chudé. Pro srovnání můžeme uvést příklad Dánska, které vydává na knihovny částku ve výši 65 eur na obyvatele (přibližně čtyřikrát více než ČR), ale má méně než jednu knihovnu na 10 000 obyvatel.2 Je logické, že české veřejné knihovny se svou vybaveností a rozsahem služeb jen těžko mohou srovnávat s dánskými.

Nyní se ale vraťme ke genderové skladbě návštěvníků knihoven, respektive k rozsáhlé skupině mužů, kteří knihovny neznají a nevyužívají je. O financování veřejných knihoven rozhodují každý rok obecní či městská zastupitelstva, která jsou v převážné míře tvořena muži. Jestliže v rozhodovacích orgánech zasedají většinou muži, z nichž 47 % nikdy v knihovně nebylo a nikdy ji nepotřebovalo, je to z hlediska současnosti a zejména budoucnosti knihoven poměrně rizikový faktor.

Pokud si celkovou populaci, která navštěvuje knihovny, rozčleníme po desetiletích, je zřejmé, že veřejné knihovny slouží všem věkovým kategoriím obyvatel. Výraznou skupinu představují mladí lidé v rozmezí 15 až 29 let, kteří tvoří téměř třetinu uživatelů (celkem 27 %). Pokud bychom k tomu připočetli ještě děti do 15 let, které nebyly předmětem šetření, pak mládež celkově představuje nejvýraznější skupinu aktivních uživatelů veřejných knihoven. Na této charakteristice není nic neobvyklého a výjimečného, jednoznačně prokazuje význam veřejných knihoven jako důležité infrastruktury vzdělávacího systému a jako zázemí volnočasových aktivit dětí a mládeže. Děti a mladí lidé musejí zvládnout čtenářskou gramotnost, aktivně se vzdělávají, získávají informace, učí se s informacemi pracovat, vyhodnocovat je, ale i poznávají svět prostřednictvím literatury a umění. K tomu jim pomáhají veřejné knihovny, které jsou na rozdíl od školy nepovinné a zcela otevřené.

Druhou největší skupinu návštěvníků tvoří lidé starší šedesáti let (celkem 31 %). Nejméně zastoupenou skupinou jsou návštěvníci ve věku 50 až 59 let (11 %).

Při podrobnějším pohledu zjišťujeme, že existují značné rozdíly v míře využívání služeb knihoven uvnitř jednotlivých věkových kategorií. Z tohoto hlediska tvoří nejaktivnější skupinu návštěvníků knihoven mladí lidé. V případě věkové kategorie 15 až 19 let využívalo knihovny 47 % lidí. Z kategorie seniorů 60 až 69 let navštěvuje knihovny 38 % lidí. Naopak u věkové skupiny 30 až 39 let navštěvuje knihovny pouze 24 % lidí. Věkové rozložení návštěvníků knihoven lze z hlediska celoživotního cyklu interpetovat tak, že studující a aktivní čtenáři začínají v knihovně ve svém mladém věku, potom jich určitá část v období aktivní ekonomické činnosti knihovny opouští, aby se do nich po odchodu do důchodu zase vrátila.

Knihovny slouží ve větší míře vzdělaným lidem, kteří také patří do kategorie silných čtenářů.

Ze skupiny vysokoškoláků navštěvuje knihovny téměř polovina populace (45 %) a najdeme zde také pouhých 16 % těch, kteří v knihovně nikdy nebyli. Naopak ze skupiny obyvatel se základním vzděláním navštěvuje knihovny pouze necelá třetina (27 %), naopak téměř polovina (45 %) z nich v knihovně nikdy nebyla.

Návštěvníky knihoven od ostatní populace výrazně rozděluje jejich vztah k samotné aktivitě čtení. Obecně platí, že čím více člověk čte, tím je pravděpodobnější, že také využívá knihovnu. Ze skupiny „vášnivých čtenářů“, kteří přečtou za rok více než 50 knih, navštěvuje knihovny 73 %. Naopak ze skupiny „sporadických čtenářů“ (1–6 přečtených knih za rok) chodí do knihoven pouze 21 %. Nečtenáři knih jsou v knihovnách spíše výjimkou (2 %).

Jiným úhlem pohledu na návštěvníky knihoven může být jejich ekonomická aktivita. Z hlediska provedeného průzkumu převažuje mezi návštěvníky knihoven skupina ekonomicky aktivních obyvatel (51 %), tj. zaměstnanci, úředníci, podnikatelé, rolníci apod. V této souvislosti je nutno upozornit, že ve struktuře návštěvníků knihoven chybí rozsáhlá skupina dětí do 14 let, která nebyla předmětem průzkumu.

Nejvýraznější podíl ve skupině ekonomicky neaktivních návštěvníků knihoven tvoří senioři (27 %) a nezanedbatelnou část tvoří i nezaměstnaní (4 %), což zvýrazňuje úlohu knihoven při překonávání sociálního vyloučení. Opět existují značné diference v míře napojení těchto sociálních skupin na aktivity knihoven. Ze skupiny studentů navštěvuje knihovny více než polovina (54 %), ze skupiny seniorů je to 36 % návštěvníků, ale naopak výrazně méně navštěvují knihovny lidé ze skupiny ekonomicky aktivních (28 %) a nejmenší podíl z tohoto hlediska tvoří skupina nezaměstnaných 24 %.

Poslední pohled na návštěvníky knihoven můžeme uplatnit z hlediska jejich finanční situace a výše příjmů na člena domácnosti. Pro zpřesnění je nezbytné upozornit na fakt, že 36 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo. Ačkoli se velmi často tvrdí, že knihovny jsou zařízením pro chudé, kteří si nemohou dovolit nakupovat knihy a časopisy, skutečnost je značně odlišná. Více než polovina návštěvníků knihoven (61 %) je tvořena těmi, jejichž příjem na jednoho člena domácnosti dosahuje hodnoty více než 10 000 Kč, následuje skupina s příjmy v rozsahu 5001 až 10 000 Kč (36 %). Skupina návštěvníků s nejnižšími příjmy – do 5000 Kč na člena domácnosti tvoří pouze 3 %.

Často se také hovoří o tom, že lidé chodí do knihoven, aby nemuseli nakupovat knihy. Celostátní průměr ukazuje, že 48 % populace nakupuje knihy. Pokud se podíváme podrobněji na návštěvníky knihoven, zjistíme, že 60 % těch, kteří navštěvují knihovny, také knihy kupuje. Lze tedy konstatovat, že lidé, kteří hodně čtou, většinou chodí do knihoven a také knihy nakupují.

Na závěr se podívejme na to, jaká je prognóza budoucí návštěvy knihoven. Třetina (31 %) české veřejnosti má v plánu příští rok určitě navštívit veřejnou knihovnu. Jsou to samozřejmě z velké části současní návštěvníci knihoven (94 %). Dalších 23 % není ještě rozhodnuto, zda veřejnou knihovnu navštíví, ale uvažuje o tom – jsou to ti, kteří knihovnu dříve navštěvovali, ale přestali (69 %).

Téměř polovina (46 %) Čechů pak deklaruje, že veřejné knihovny v příštím roce rozhodně nenavštíví. Jsou to osoby, které do knihovny nikdy nechodily (68 %).

ZÁVĚRY

— Periodické průzkumy vztahu dospělé populace ke čtení a knihovnám naznačují, že existuje trend poklesu zájmu určitých skupin o služby veřejných knihoven. Značný pokles lze zaznamenat zejména u mužů. Tato zjištění jsou v určitém rozporu s výsledky statistiky veřejných knihoven, která od roku 1992 vykazuje trvalý nárůst počtu návštěvníků knihoven.

— Knihovny musejí věnovat zvýšenou pozornost získávání nových čtenářů či návštěvníků. Musejí se také soustředit na to, aby ta část populace, která z různých důvodů knihovny nenavštěvuje a nevyužívá, byla dobře informována o tom, k čemu a komu knihovny slouží a jaké jsou jejich funkce ve společnosti.

— Mezi nejaktivnější skupiny návštěvníků veřejných knihoven patří na jedné straně mladí lidé do 29 let a na druhé straně skupina seniorů.

— Knihovny navštěvují a využívají více vzdělaní lidé a ti, kteří jsou silnými až vášnivými čtenáři knih.

— Knihovny využívají převážně ekonomicky aktivní lidé a výraznou skupinu návštěvníků tvoří senioři, studenti všech typů škol, ženy v domácnosti a osoby na rodičovské dovolené. Menší skupinu tvoří nezaměstnaní.

— Knihovny nejsou zařízeními pouze pro ekonomicky slabou část populace, naopak je převážně využívají lidé, jejichž příjmy na člena domácnosti přesahují částku 10 000 Kč měsíčně.

— Návštěvníci knihoven nakupují více knih než běžná populace.

— Téměř polovina dospělé populace (46 %) říká, že v nejbližší době veřejnou knihovnu nenavštíví.

ODKAZY:

1 Základní literatura o proběhlých průzkumech viz:

– Veřejné knihovny: omnibusové šetření: listopad 1996. 1. vyd. Praha: Opinion Window, 1996. 40 s.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011. 191 s. ISBN 978-80-7294-515-3.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a čtení v České republice (2013) = Readers and reading in the Czech Republic (2013). Knihovny současnosti 2013: sborník z 21. konference, konané ve dnech 10.–12. září 2013 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2013. s. 202–207. ISBN 978-80-86249-68-1. Dostupné také z: www. sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2013/Sbornik2013.pdf.

2 QUICK, Susannah, Gillian PRIOR, Ben TOOMBS, Luke TAYLOR a Rosanna CURRENTI. Názory uživatelů na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v České republice: Závěrečná zpráva [online]. TNS – Bill&Melinda Foundation, 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/images/201308/Cross-European_Libraries_Survey_CZE.pdf#.


Diskuze ke článku "TÉMA: Jak navštěvujeme veřejné knihovny? "

Zatím nebyly vloženy žádné příspěvky. Diskutovat může pouze přihlášený uživatel.

Vyhledávání

Přihlášení

Jméno
Heslo
  • Pokud ještě nemáte své přihlašovací jméno a heslo, a jste předplatitelem tištěné verze Čtenáře, zaregistrujte se.
  • Zapomněl jsem své přihlašovací údaje, co mám dělat? Více informací.

Aktuální číslo

foto_tydne
Středočeský kraj

Copyright © 2007 - Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Realizace: BestSite s.r.o., redakční systém CMS K2